Lékárníci tvrdí, že stát na výpadky léků nereaguje. Situaci chtějí řešit sami

Česká lékárnická komora (ČLnK) vyzvala lékárníky, aby nahlásili všechny případy, kdy Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) netrestá distributory za pozdní dodání léků. Výzvu komora zveřejnila den po svém mimořádném sjezdu, kde se kvůli těmto problémům rozhodla, že hodlá na SÚKL podat správní žalobu. SÚKL se ale brání tím, že je zákon nevymahatelný. Ministerstvo zdravotnictví chce kvůli tomu přenést odpovědnost z distributorů na výrobce, lékárníci se však obávají, že se tak problém ještě znásobí.

 

„Lékárny ještě jednou vyzveme k tomu, aby nám aktuální podklady poslaly, takže budou na našich webových stránkách pro lékárníky, kde zároveň bude zveřejněna výzva, která souvisí s přípravou správní žaloby na SUKL,“ uvedl v pondělí prezident České lékárenské komory Lubomír Chudoba na tiskové konferenci.

Komora se totiž na sobotním mimořádném sjezdu usnesla, že podá na Státní ústav pro kontrolu léčiv žalobu a to kvůli jeho nečinnosti vůči těm distributorům léčiv, kteří nedodržují zákon a objednané léky pro konkrétní pacienty nedodávají lékárně včas. Podle zákona, který platí od loňského prosince, má totiž pacient dostat lék na předpis nejpozději do dvou dnů, přičemž za porušení této lhůty hrozí distributorovi od SÚKLu pokuta ve výši až dvaceti milionů. Tu však SÚKL podle lékárníků zrovna moc často nevymáhá. Českým lékárnám přitom podle lékárníků dlouhodobě chybí desítky druhů léků, ty mnohdy nejdou nahradit jinými.

„Je nutné, aby se touto situací SÚKL zabýval a aby skutečně garantoval, že každá lékárna pro své pacienty léky do dvou pracovních dnů dostane. Tato krize, která není zatím řešena, dopadá především na české pacienty. Situace je vážná a laická veřejnost leckdy netuší, čím jsou některé problémy způsobeny a co vlastně hrozí, pokud některá témata nebudou řešena,“ poznamenal k tomu Chudoba.

Mohlo by vás zajímat

Problémy po vysazení antidepresiv jsou méně časté, než se myslelo

SÚKL prostřednictvím své mluvčí Barbory Peterové již o víkendu uvedl, že ustanovení v zákoně týkající se povinnosti dodávek je právně nevymahatelné. „Nikde nejsou popsána pravidla a pokud bychom uložili sankci, případnou žalobu bychom pochopitelně prohráli,“ řekla.

Ne monopolizaci českého lékárenství

Lékárnická komora na sjezdu řešila i problém s monopolními dodávky léčiv. Odmítá totiž, aby každý lék dodával monopolně jen jediný distributor. Dle lékárníků tak ztrácí současný model DTP – tedy distribuce přes jediného, monopolního distributora – smysl a měl by být co nejdříve zrušen. Tento model totiž léčivé přípravky pacientům nezajistí a jen komplikuje práci lékárníků. Lékárníci navíc tvrdí, že jsou některé lékárny majetkově spojené s distributory.

„O tom, ve které lékárně dostane pacient svůj lék, dnes rozhoduje výrobce nebo distributor, který si navíc může dát na lék nepřiměřeně vysokou přirážku a lékárně tak u některých léků zůstává na financování svého provozu nicotná částka. Jsme jedinou zemí v Evropě, ve které jsou lékárny zcela závislé na rozmarech výrobců a distribučních firem. Navíc zde vznikají a stále sílí vertikální řetězce – majetkově propojené lékárny s distribucí – , které jsou v řadě zemí zakázané,“ varuje před monopolizací českého lékárenství Martin Kopecký z Grémia majitelů lékáren. Od prosince 2017 podle něj grémium eviduje kolem 800 podnětů na nedodání léků. Státní ústav pro kontrolu léčiv ovšem aktuálně uvedl, že dostal za půl roku šest podnětů na nedostupnost léků a porušení zákona neshledal. ČTK o tom v pondělí informovala mluvčí SÚKL Barbora Peterová.

„Státní ústav pro kontrolu léčiv chápe obavy lékárníků, avšak v gesci Státního ústavu pro kontrolu léčiv není zajištění dostupnosti léčby. Obecně řečeno, nemůžeme přinutit farmaceutickou firmu, aby přerušené nebo ukončené dodávky k nějakému datu obnovila,” pronesla Peterová.

Storová: Jde o prázdnou kritiku bez konkrétních argumentů

K problému se vyjádřila i ředitelka SÚKL Irena Storová. Pro Českou televizi (ČT) uvedla, že je překvapena tím, že se tyto všechny zprávy dozvídá jen z médií. „S námi tyto problémy nikdy lékárníci neprobírali. Za posledních deset měsíců jsme obdrželi asi jen šest podnětů z podezření na nedodání léčivých přípravků distributorů do lékáren a všechny tyto podněty jsme prošetřili a žádné pochybení se neprokázalo. Jsem otevřena tomu si situaci s lékárníky vyjasnit, lékárníci ale dosud tuto oblast neotevřeli,“ řekla pro ČT Storová.

Povinnost distributorů dodat lék do lékáren do dvou dnů se podle ní dostala do lékového zákona na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu a trestat distributory nelze, jelikož nejsou k tomu prováděcí předpisy. Podle ní jde ze strany lékárníků „o prázdnou kritiku bez konkrétních argumentů“.

Přenesení odpovědnosti z distributorů na výrobce

Ministerstvo zdravotnictví reaguje na stížnosti České lékárnické komory tvrzením, že chce na podzim předložit novelu zákona, která by povinnost dodat lék do dvou dnů od objednávky přenesla z distributorů přímo na farmaceutické firmy, což funguje například na Slovensku. Ani to ale podle lékárníků není dobré řešení. Pacienty to prý bude nutit ke dvojí návštěvě lékárny a lékárny zatíží nadbytečnou administrativou.

„Vzhledem k tomu, že se podle ČLnK reexportní činnost významně podílí na trvale se opakujících výpadcích léků v českých lékárnách, vyzval proběhlý sjezd delegátů ČLnK zákonodárce, aby do zákona v léčivech doplnili povinnost SÚKL zveřejňovat seznam reexportétů a jimi reexportovaných léků včetně jejich množství,“ informoval Chudoba. Podle lékárníků některé léky na trhu chybí v důsledku jejich vývozu do zahraničí, kde jsou dražší. Ročně jde o přípravky za 3,5 miliardy korun.

Nejnižší ceny pro všechny pacienty

To ale není vše, co chce komora lékárníků řešit. V pondělí zveřejnila, že chystá vlastní návrh zákona, který by upravil stávající praxi údajně neprůhledného systému doplácení na léky. Podle chystané úpravy by měly být ceny léků stejné ve všech prodejnách bez ohledu na marketingové akce nebo umístění konkrétních lékáren.

„Odmítáme skutečnost, aby si výrobci s cenami léků hráli podle svého a požadujeme, aby za co nejnižší ceny dodávali pro všechny pacienty do všech lékáren. Není možné akceptovat marketingové akce výrobců, kteří třeba nejnižší slevu poskytnou pouze nemocničním lékárnám,“ zdůraznil Chudoba s tím, že ČLnK žádá jednotné doplatky na léky a ministerstvo by se i těmito návrhy mělo zabývat.

Potřebujeme vědět dopředu, co dělat s padělky

Lékárníci navíc chtějí po SÚKLu i ministerstvu zdravotnictví informace k tomu, co mají od února dělat při podezření na padělaný lék, protože musí upravit kvůli nové protipadělkové vyhlášce lékárenský software. Od 9. února 2019 bude totiž muset každý lékárník při výdeji léku načíst z krabičky kód, který ověří pravost léku v databázi od výrobců. Toto opatření schválila EU kvůli padělání léků.

„Musíme vědět, jak si státní správa představuje procedury, pokud bude podezření, že jde o padělek. Potřebujeme to i pro naše softwarové firmy, které musí postupy implementovat do lékárenských programů,” vysvětlil Chudoba a zdůraznil, že se musí v souvislosti s novým systémem řešit i financování lékáren.

Lékárníci totiž budou muset kvůli kontrolám změnit software a nakoupit nové čtečky kódů a tyto investice by měla podle komory kompenzovat buď úhradová vyhláška, nebo by se to mělo dít přes cenový předpis. „Ty náklady jsou vyčísleny zhruba na půl miliardy korun ročně pro 2500 lékáren, je to prostě ohromná částka, kterou potřebujeme,” otevřel další ožehavé téma Chudoba se zdůrazněním, že lékárníci zatím „nedostali ani korunu“ a to přitom ještě navíc budou muset zaměstnat více zaměstnanců, protože načtení každé krabičky přes software bude znamenat značné zdržení při výdeji léků.

„Je spočítáno, že třeba ve velkých nemocničních lékárnách budou muset přijmout dva tři lidi navíc. I řetězce říkají, že budou muset přijmout dalšího lékárníka, jelikož se výrazně zpomalí výdej léků. Bojím se, že se nám v lékárnách budou tvořit fronty a lidé z nich budou odcházet naštvaní, protože výdej namísto deseti minut bude trvat dvakrát tak déle,“ potvrdil pro Zdravotnický deník Martin Kopecký z Grémia majitelů lékáren.

Odklad sankcí

Lékárníci proto požadují přechodný odklad sankcí spojených s touto povinností tak, jako tomu bylo u elektronického receptu. „K problémům v práci se systémem bude v prvním roce jeho užívání docházet už jen pro jeho nepřipravenost a uživatelskou nepřívětivost,“ stěžují si lékárníci v tiskové zprávě. Žádají proto odložení sankcí minimálně o rok.

Ministerstvo ovšem kritiku odmítá. „Ministerstvo s lékárníky diskutuje všechny možné varianty řešení jednotlivých problémů v této oblasti. Lékárníci jsou členy všech pracovních skupin na ministerstvu a jsou tak bezprostředními účastníky všech zásadních změn, které se jejich segmentu dotýkají,” uvedla uvedla mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová v tiskové zprávě.

Požadavky na finanční kompenzaci za ověřování léků proto považuje ministerstvo za neopodstatněné.

„Lékárenský segment v rámci dohodovacího řízení uzavřel dohodu se zdravotními pojišťovnami, která počítá s nárůstem úhrad v tomto segmentu o půl miliardy korun. Lékárníci ve vyjednávání s pojišťovnami argumentovali, mimo jiné, právě vícepracemi v souvislosti s takzvanou protipadělkovou směrnicí,” dodala mluvčí.

Ministerstvo zdravotnictví problém kontroly medikamentů bere vážně, i když prozatím podle něj není výskyt falešných léků přímo v lékárnách v rámci EU častý, riziko i tak prý roste.

V Česku je asi 2800 lékáren. Řetězce provozují přes pětinu z nich. Největší řetězec je Dr. Max s asi 420 lékárnami, druhý Benu má 214 lékáren.

Olga Böhmová