Čeští lékaři a s nimi i jejich profesní komora si již delší dobu stěžují na to, že postgraduální vzdělávání lékařů v Česku je nepřehledné a cesta k atestacím komplikovaná. I z toho důvodu prý mladí lékaři odcházejí do zahraničí, kde mají vzdělávání jasné a s pevnými pravidly. Velkou komplikací podle České lékařské komory (ČLK) je, že k zákonu o vzdělávání, který je platný již rok, neexistují prováděcí předpisy. Konkrétně již přes rok chybí vyhláška, která má stanovit, jaké mají čerství absolventi fakult kompetence. Nyní ministerstvo zdravotnictví tuto vyhlášku připravilo a rozeslalo k připomínkám. Komora k ní sice žádné výtky nevznesla, přesto námitky má. „Netvrdím, že vyhláška o kompetencích lékaře – absolventa není potřeba, ale ničemu výrazně nepomůže, jelikož to nedostatek lékařů nijak neřeší,“ zdůraznil prezident ČLK Milan Kubek.

 

Lékaři z českých nemocnic sice odcházejí do zahraničí hlavně kvůli penězům, ovšem navrch lamentují nad tím, že nemohou v Česku jen tak získat atestaci, jelikož k tomu nejsou vymezena jasná pravidla. „Takže odcházejí tam, kde jim to jasně nalinkují,“ zdůrazňoval již loni viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek. Komora tehdy upozorňovala na to, že problémy jsou nejen s nadstavbovými atestacemi, ale také s postgraduálním vzděláváním obecně. Podle ČLK se tyto problémy dosud nevyřešily.

Lékařům totiž chybí dlouho slibovaná vyhláška, která má stanovit kompetence čerstvých absolventů lékařských fakult. Loni novelizovaný zákon říká, že bez odborného dozoru či dohledu může lékař vykonávat jen činnosti, které odpovídají rozsahu znalostí a dovedností získaných studiem, ovšem ve vyhlášce to definováno není. Podle České lékařské komory  chybí i další prováděcí předpisy.

„Praxe, kdy zákonodárci schválí zákon a teprve následně začne tvorba prováděcích předpisů, které mohou důsledky tohoto zákona zásadním způsobem modifikovat, je jedním z nešvarů české politiky. Komoroví právníci tomu celkem přiléhavě říkají ´legislativní humus´,“ uvedl k tomu pro Zdravotnický deník docela nedávno prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek. Podle něj proti novele zákona upravující vzdělávání lékařů komora již loni výrazně protestovala – a to právě kvůli chybějícím doprovodným předpisům – nakonec ji ale zákonodárci schválili.

Mohlo by vás zajímat

Přes rok běží celé specializační vzdělávání na čestné slovo…

„Neexistence vyhlášek, které by upravily proces vzdělávání podle nového zákona, je obrovský problém, který komplikuje život mladým lékařů a ti pak zůstávají v nejistotě. Kvůli nízkým mzdám a nevyhovujícím pracovním podmínkám nám mladí lékaři utíkají do ciziny a ministerstvo zdravotnictví je navíc vyhání svojí neschopností stanovit jasná pravidla pro jejich vzdělávání. Uvědomte si, že již déle než rok běží celé specializační vzdělávání ´na čestné slovo´. Ve skutečnosti neexistují akreditovaná zdravotnická zařízení, nejsou schváleny vzdělávací programy. Nikdo nic neví a všichni doufají, že se to zase nakonec tak nějak počesku ´zakuliší´, tedy že se platné právní předpisy obejdou či ohnou,“ řekl tehdy k problému také Kubek.

Ministerstvo zdravotnictví se ale vůči jeho tehdejším slovům ohradilo a v srpnu pro Zdravotnický deník uvedlo: „Vyhláška o činnostech, které může lékař vykonávat bez odborného dohledu nebo bez odborného dozoru na základě odborné způsobilosti, byla ministerstvem zdravotnictví připravena, již prošla vnitroresortním připomínkovým řízením a v nejbližších dnech bude zahájeno meziresortní připomínkové řízení.“

Návrh vyhlášky je už znám, praví se v něm:

[mn_protected]

„Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 37 odst. 1 písm. j) zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 201/2017 Sb., k provedení § 4 odst. 3 věty první zákona:

(1) Lékař může po získání odborné způsobilosti bez odborného dohledu a bez odborného dozoru v rámci poskytování zdravotních služeb
a) provádět komplexní vyšetření pacienta, opakované komplexní vyšetření pacienta, cílené vyšetření pacienta a kontrolní vyšetření pacienta, zahrnující také získání anamnézy a fyzikální vyšetření, avšak bez provedení diagnostické rozvahy a závěru, bez učinění rozhodnutí o dalším diagnostickém postupu, včetně vyžádání dalších klinických, laboratorních nebo zobrazovacích vyšetření, a bez učinění rozhodnutí
o dalším léčebném postupu,
b) provádět vizitu s pozorováním vývoje zdravotního stavu pacienta,
c) pracovat s informačním systémem poskytovatele zdravotních služeb,
d) vést a provádět zápisy do zdravotnické dokumentace,
e) administrovat přijetí, přemístění a propuštění pacienta s doporučeními stanovenými lékařem se specializovanou způsobilostí,
f) provádět kontrolu, převazy a ošetření nekomplikovaných ran a dekubitů, včetně ošetření drénů a drenážních systémů,
g) předepisovat léčivé přípravky a zdravotnické prostředky na základě diagnózy stanovené lékařem se specializovanou způsobilostí,
h) aplikovat léčivé přípravky včetně krevních derivátů ve zdravotnickém zařízení indikované lékařem se specializovanou způsobilostí s výjimkou radiofarmak a cytostatik; lékař s odbornou způsobilostí nesmí aplikovat léčivé přípravky intraoseálně, intratekálně, lumbálně, arteriálně, intrakardiálně, intraperitoneálně, intraartikulárně,
i) podávat transfuzní přípravky indikované lékařem se specializovanou způsobilostí,
j) poskytovat odbornou první pomoc,
k) v rozsahu své odborné způsobilosti edukovat pacienta, jeho zákonného zástupce nebo osoby jím určené v rámci preventivní, diagnostické, léčebné, léčebně rehabilitační, dispenzární a paliativní péče,
l) orientačně vyhodnocovat sociální situaci pacienta a indikovat zdravotně sociální nebo sociální péči,
m) provádět punkci periferních žil za účelem zavádění periferních žilních katetrů, odběru žilní krve nebo nitrožilní aplikace léčivých přípravků a provádět odběr kapilární krve,
n) provádět katetrizaci močového měchýře u pacientů starších 15 let, včetně zavedení permanentního močového katetru,
o) indikovat pacienta k provedení základních laboratorních a dalších pomocných vyšetření.“

Připomeňme, že loňská novela zákona 95/2004 Sb., která platí od 1. července 2017, snížila počet základních specializací ze 46 na 43 a naopak zvýšila počet základních studijních oborů ze 17 na 19. Samostatně už není možné studovat praktické lékařství pro děti a dorost, stalo se součástí pediatrie. Novela také upřesňuje výkon odborného dohledu nad neatestovanými lékaři a vymezuje požadavky na garanta oboru a školitele. Podle vlády měla změna zjednodušit systém specializačního vzdělávání a zkrátit dobu pro získání lékařské specializace.

„Nezbytnost navrhované právní úpravy vychází z nutnosti stanovit kompetence lékařům s odbornou způsobilostí, před získáním certifikátu o ukončení vzdělání v základním kmeni. Dosavadní právní úprava těmto lékařům žádné kompetence nepřiznávala, což se dle názorů z praxe nejevilo jako vhodné. Lékař během pregraduálního studia získá určité penzum teoretických i praktických dovedností, které by měl být schopen aplikovat v praxi. Umožněním výkonu určitých činností těmito lékaři by mohl do určité míry kompenzovat nedostatek lékařů v některých oblastech a může mít rovněž pozitivní vliv při rozhodování lékařů absolventů o jejich případném odchodu do zahraničí,“ uvádí ministerstvo v odůvodnění vyhlášky

Jde o ojedinělý počin

„K tomuto návrhu kompetencí pro lékaře absolventy, který nám ministerstvo zdravotnictví před časem poslalo, jsme nevznesli žádné připomínky,“ sdělil nejprve k výše uvedenému prezident ČLK Milan Kubek a poté zapochyboval, zda vyhláška něčemu výrazně pomůže. „Nevím, k čemu toto pomůže, jde totiž pouze o ojedinělý počin. Je potřeba vzdělávací procesy v jednotlivých atestačních oborech upravit, stále nejsou v pořádku a pořád se na nich pracuje. Je potřeba, aby mladí lékaři měli jistotu, že se jim jejich praxe skutečně započítá do vzdělávání, aby věděli, za jakých podmínek budou skládat atestaci. Komplikovaný až nepřátelský systém specializačního vzdělávání totiž označují mladí lékaři vedle špatného finančního ohodnocení za hlavní důvod, proč odchází do zahraničí bezprostředně po ukončení studia na lékařské fakultě v ČR. Netvrdím, že vyhláška o kompetencích lékaře – absolventa není potřeba, ale ničemu výrazně nepomůže, jelikož to nedostatek lékařů nijak neřeší,“ zdůraznil Kubek.

„Primárně je třeba lékaře – absolventy lépe platit, vytvořit jim podmínky pro to, aby specializační vzdělávání bylo opravdu specializačním vzděláváním a aby to nebyla otročina, o níž někteří profesoři s určitým despektem říkají, že mladí lékaři jsou jako ´hasiči vody´. Je nutné také dohlédnout na to, aby délka specializační přípravy a nároky, jež si vymýšlí jednotlivé akreditační komise, v níž má komora jako minoritní organizace své zastoupení, nepřekračovaly zákonný rámec a abychom tedy nebyli v paradoxní situaci, že na naše mladé lékaře klademe obrovsky vysoké požadavky, ale potom místo nich zaměstnáme jakéhokoliv cizince, u kterého si vůbec nevyzkoušíme, jestli umí medicínu a zda umí i česky,“ dodal důrazně prezident ČLK Kubek.

Lékařská komora se přitom spolu s odbornými společnostmi a lékařskými fakultami účastní tvorby vzdělávacích programů. „Jejich příprava a schvalování jsou však v gesci ministerstva zdravotnictví, které nabídku komory, že naše profesní samospráva převezme vedle garance za celoživotní vzdělávání též garanci za organizaci specializačního vzdělávání lékařů, opakovaně odmítlo a zákon tak nedává komoře žádné kompetence, kterými bychom mohli v této věci mladým lékařům pomoci,“ uvedl k tomu Kubek v srpnu tohoto roku.

Jednotliví ředitelé nemocnic ovšem spíše prováděcí vyhlášku „o stanovení činností, které může lékař vykonávat bez odborného dohledu a bez odborného dozoru na základě odborné způsobilosti“ vítají.

„Na vydání prováděcí vyhlášky jsme již delší dobu čekali a byť je spíše obecného charakteru, měla by se stát vodítkem pro školitele i garanty vzdělávacích oborů. Tento krok ministerstva zdravotnictví tedy jednoznačně podporujeme, přičemž se domníváme, že s materiálem budeme pracovat při stanovováni kompetencí lékařům v postgraduální přípravě, kteří pracuji pod odborným dozorem či dohledem,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice Plzeň Václav Šimánek.

„Cokoli, co ujasni postavení lékaře absolventa, lékaře po absolvování základního kmene a následně odborně způsobilého, je přínosem,“ podotkl i předseda představenstva Nemocnic Zlínského kraje Radomír Maráček.

Ředitel Krajské nemocnice v Liberci Richard Lukáš zmínil, že jde v tomto případě „o posun správným směrem“: „Protože lékaře je třeba více učit samostatnosti a odpovědnosti vůči tomu, co dělají, aby si uvědomovali, že jim nebude za zády stát permanentně někdo zkušenější a čím dříve se tomu stane, tím lépe. Co se týče praktických dovedností z univerzity nebo z pregraduálního studia, nejsem si jistý, zda jich je dost, respektive, kolik jich je potřeba v ten moment, kdy lékaři promují. To je ale věc, která asi nebude postižena touto vyhláškou… Čili věřím, že vyhláška uvolní ruce lékařům, těm zkušenějším lékařům, a za druhé si myslím, že to zatraktivní proces pro začínající lékaře, kteří se budou cítit lépe. A jestli toto měla vyhláška na mysli, tak to je úspěch.“

V Anglii pracuje již přes tisíc českých lékařů

Podle ČLK v roce 2016 – hodně z důvodů, že lékaři odcházejí za hranice – chybělo v nemocnicích 967 lékařů, nejvíc v Moravskoslezském kraji, kde nemocnice sháněly 124 doktorů, a v Praze, kde se nemocnice marně snažily sehnat 118 lékařů. Zdravotnické záchranné službě v té době scházelo 394 lékařů. Čísla chybějících doktorů v jednotlivých krajích ČLK monitoruje na webu Zdravotnictvivolaopomoc.cz. Čerstvá fakta o absenci zdravotnického personálu bude mít Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) k dispozici až koncem října, ovšem ani ústav, ale ani lékařská komora nepředpokládají, že by se něco změnilo k lepšímu. Spíše naopak.

Nejčastěji čeští lékaři odcházejí pracovat do Velké Británie, kde v roce 2016 podle údajů ČLK pracovalo 1 266 českých lékařů. Druhou nejčastější zemí je Německo, kde pracuje zhruba přes tisíc českých lékařů, a v Rakousku zhruba stovka. Německá lékařská komora dokonce uvedla, že se počet českých lékařů v Německu každoročně zvýší zhruba o sto. „Počet doktorů, kteří odcházejí, zůstává stejný. Neklesá, osciluje v těchto číslech, anebo spíše ještě stoupá,“ dodal k faktům mluvčí ČLK Michal Sojka. Podle něj nejčastěji opouštějí ČR specialisté na chirurgii, internu či ortopedii.

[/mn_protected]

Olga Böhmová