Mladí lidé v amerických státech, které se snaží o plošné očkování proti HPV infekcím, se nechovají více sexuálně rizikově. Samotná dostupnost vakcín a snahy úřadů o to, aby co největší část mladé populace byla očkována, tak nemá vliv na sexuální život adolescentů. Vyplývá to z analýzy úřadu Centres for Diseases Control and Prevention, která byla zveřejněna v žurnálu Pediatrics. Znovu se tak potvrzují závěry dříve provedených studií. Někteří lékaři však vědecké důkazy ignorují a staví nad ně své náboženské přesvědčení, najdeme je i v České republice.
Nejen rakovina děložního čípku a genitální bradavice, ale také papilomatóza hrtanu nebo karcinom penisu a řiti, to všechno jsou onemocnění, jejichž výskyt lze ovlivnit očkováním. I když se jedná o různé choroby, mají společnou příčinu v podobě infekce, způsobené některým z lidských papilomavirů (human papilloma virus – HPV). Právě proti jejich nejagresivnějším kmenům chrání očkování, které se provádí ještě před zahájením sexuálního života. To je ale stále spojeno s řadou mýtů, jenž ovlivňují rozhodování rodičů, zda nechat své děti očkovat či nikoliv.
Jednou možných z rodičovských obav je, jaký vliv bude mít očkování na budoucí sexuální život jejich dětí a zda dokonce neuspíší jeho zahájení. Jak ale ukazuje nedávno zveřejněná analýza amerického úřadu Centres for Diseases Control and Prevention (CDC), samotné očkování proti HPV negativně neovlivňuje sexuální život adolescentů. Tato analýza nedávno zveřejněná v žurnálu Pediatrics je tak svého druhu odpovědí na kritiku politiky celkem 23 amerických států, jejímž cílem je zvýšení proočkovanosti populace proti těmto infekcím. Ta mimo jiné zahrnuje možnost plné úhrady vakcín, vzdělávání o problematice onemocnění způsobených HPV či přímo povinné očkování. „Tato strategie je vnímaná jako kontroverzní a proočkovanost je i nadále nízká, částečně proto, že se někteří rodiče obávají, že očkováním proti HPV pobídnou své děti k tomu, aby sexuální život zahájily příliš brzy nebo aby nepoužívaly kondomy,“ popisuje zpravodajská agentura Reuters. Ačkoliv CDC doporučuje plošné očkování dívek i chlapců ve věku 11 let, je očkována méně než polovina dívek a proočkovanost chlapců je ještě nižší. Důvodem mimo jiné jsou vysoké náklady spojené s tímto očkováním, protože ne ve všech amerických státech je hrazené. Dále také obavy rodičů ohledně bezpečnosti vakcinace i z toho, že povede k promiskuitě jejich dětí.
Rodiče, nemusíte se o své děti bát
Podle Erin Cookové, vedoucí vědeckého týmu a epidemioložky působící na Harvard T.H. Chan School of Public Health v Bostonu, by výsledky nové studie měly strach rodičů zmírnit. „Rodiče by se neměli obávat stávající legislativy ohledně očkování proti HPV, sexuální chování dospívajících nijak neovlivňuje,“ uvedla pro agenturu Reuters. Studie zahrnovala data o celkem 886 981 studujících středních škol napříč Spojenými státy získaná mezi lety 2001 až 2015. Čtvrtina dospívajících v ní uvedla, že v posledních třech měsících měli sexuální styk a současně, že 97 % těch, kteří byli sexuálně aktivní, při styku použili kondom.
Studie se pak zaměřila na to, jak přijetí legislativních opatření s cílem zvýšit proočkovanost proti HPV ovlivnilo sexuální život adolescentů. Konkrétně vědecký tým porovnával podíl sexuálně aktivních mladých lidí a také použití kondomů před tím, než byly tyto zákony přijaty, a poté, co vstoupily v platnost. Současně vědci a vědkyně sledovali vývoj v amerických státech, kde tyto zákony neplatí. Ukázalo se, že ve všech státech od roku 2007, kdy došlo k prvnímu rozšíření očkování proti HPV, sexuální aktivita mladých lidí mírně poklesla. Podíl mladých lidí, kteří při sexu používají kondomy, byl pak podobný ve státech, které se rozhodly pro zákonná opatření na zvýšení proočkovanosti proti HPV, i ve státech, které tak neučinily. Navíc se neukázal žádný výrazný rozdíl v sexuálně rizikovém chování u mladých lidí s ohledem na politiku jejich domovského státu. „Obavy, že tato legislativa zvýší promiskuitu mladých lidí, by neměly při přijímání těchto zákonů (pozn. redakce – na podporu proočkovanosti proti HPV) hrát roli,“ konstatuje autorský tým.
Očkování zachraňuje životy, nevede k promiskuitě
Podle údajů CDC je 79 milionů Američanů infikováno HPV, což znamená, že se jedná o vůbec nejčastější sexuálně přenosnou infekci. Každý rok je pak nově infikováno dalších 14 milionů osob, řada z nich je přitom ve velmi mladém věku. Podle autorského týmu je ale možné, že se do výsledků studie promítlo také to, že opatření na podporu proočkovanosti proti HPV nejsou dostatečně důrazná. V některých státech například mohou rodiče toto očkování odmítnout a v dalších je v legislativě zakotvena pouze edukace o problematice HPV na školách, nikoliv však samotná očkovací povinnost.
„V současnosti jednotlivé státy požadují souhlas rodičů s tímto očkováním,“ vysvětlila profesorka pediatrie Collette Breunerová, působící na University of Washington a v Seattle Children’s Hospital. „Kdybychom se mohli dospívajících zeptat, zda chtějí později v životě onemocnět rakovinou, velmi pravděpodobně by nám odpověděli, že ne,“ dodala. Jak ovšem upozorňuje agentura Reuters, studie sama o sobě nebyla experimentem, který by přímo sledoval to, jak očkování proti HPV infekcím ovlivňuje sexuální chování mladistvých. Nicméně by si rodiče by měli odnést z této studie jednoznačný závěr, že se jedná o další z řady vědeckých prací, které ukazují, že samotné očkování nemotivuje mladé lidi k tomu, aby svůj sexuální život zahájili dříve nebo přestali používat kondomy. „Být očkovaný neznamená, že budu náchylnější k tomu být sexuálně aktivní,“ dodala profesorka Breunerová s tím, že očkování proti HPV zabraňuje rozvoji život ohrožujících onemocnění, tedy zachraňuje lidské životy.
V tomto ohledu studie CDC nepřinesla nijak přelomové závěry, ale spíše navázala na zjištění dříve zveřejněných vědeckých prací. Například v roce 2015 zveřejnil JAMA (Journal of American Medical Association) studii provedenou na Harvard Medical School a ukazující, že samotné očkování nijak neovlivňuje sexuální aktivitu mladých lidí. V roce 2014 pak byla publikována v Canadian Medical Association Journal studie zahrnující více než 260 tisíc dívek, z nichž 51 % dostalo tři dávky vakcíny proti infekcím HPV. Studie pak neukázala žádný statisticky signifikantní rozdíl v žádném z faktorů hodnotící sexuální chování.
Profesor pediatrie Gary Freed, působící na University of Michigan, připomněl, že samotný strach z HPV infekce pak při rozhodování mladých lidí, zda budou mít sex či nikoliv, prakticky nehraje roli. Důvodem je jak malé povědomí o infekcích způsobených HPV, tak skutečnost, že „mladí lidé žijí tady a teď a ne něčím, co u nich může nastat za 40 let“. „My jako celá společnost musíme rozhodnout, zda nakolik chceme u dnešních dětí zabránit výskytu rakoviny děložního hrdla. O tom to celé je,“ řekl portálu PBS.org.
Ne, sexuální zdrženlivost není cesta pro celou společnost
Prokázanou souvislost mezi sexuální aktivitou a možnou nákazou HPV pak v Česku interpretují lidé, kteří toto očkování odmítají, dost po svém. Předpokládají, že řešením výskytu onemocnění způsobených HPV, tedy rakoviny děložního čípku, genitálních bradavic, rakoviny vulvy a vaginy nebo rakoviny penisu a řiti, je v sexuální abstinenci. Zásadní problém ale je, že podobná doporučení jsou z pohledu veřejného zdraví dost krátkozraká. Navíc medicína má být postavena na důkazech, které potvrdí nebo vyvrátí, jaká opatření jsou skutečně efektivní, nikoliv na morálním hodnocení života lidí.
„Mnozí dnes znovu objevují, že Bohem dané zákony, mezi něž patří i začátek sexuálního života až po uzavření sňatku, oboustranná celoživotní věrnost a zachování si vzájemné úcty, včetně neužívání hormonální antikoncepce, je ta nejlepší rada, jak rakovině čípku předcházet,“ tvrdí například gynekoložka Ludmila Lázničková v křesťanském časopise IN! pro dívky (téměř totožně se vyjádřila i ve svém článku pro webové stránky hnutí Rozalio). Doktorka Lázničková vede v Brně gynekologickou ambulanci, v níž mimo jiné odmítá předepisovat jakoukoliv hormonální antikoncepci či hormonální stimulaci ovulace. Pro web Emaptia.cz, který se mimo jiné věnuje astrologii, numerologii či „orientálním diagnostikám“, pak tato katolická gynekoložka svůj postoj vůči očkování proti HPV shrnula takto: „Vím, že většina mých kolegů se nechala nalákat snadným ziskem z očkování, z předpisu hormonální antikoncepce a ze spolupráce s centry asistované reprodukce a nad mnou nadnesenými námitkami raději nepřemýšlí.“ Současně tvrdila, že samotné očkování je „rizikový počin z hlediska dalšího zdraví naší populace“. V tomto ohledu se tak shodne mimo jiné s držitelkou dvou Bludných balvanů udělovaných Českým klubem skeptiků Sisyfos profesorkou Annou Struneckou. Ta mimo jiné tvrdí: „Pokud milujete svoje dítě, naučte ho včas bezpečnému sexu a hygieně, ale nedávejte ho očkovat ani Silgardem ani Cervarixem (pozn. redakce – názvy vakcín proti HPV).“
„Je známo, že existuje mnoho přírodních, například homeopatických léků, které skutečně brání nemocem jako HPV a které systém zdravotnictví záměrně ignoruje,“ balamutí pak své čtenáře právnička, terapeutka a homeopatka Erika Hájková na portálu Protiproud.cz, která byla oceněna Bludným balvanem právě za „vysoce kvalifikovanou diskreditaci medicíny, jakož i jasnovidné šíření alternativ všeho druhu“. Stejné ocenění si v minulosti vysloužil i web samotný.
Ludmila Hamplová
