Sepse způsobují více úmrtí než karcinom prsu, karcinom prostaty a AIDS dohromady. Výskyt tohoto onemocnění se v posledních desetiletích dramaticky zvyšuje, přičemž ročně se v celém světě vyskytne dvacet až třicet milionů případů. Každou hodinu zemře na sepsi na celém světě padesát lidí, v USA je příčinou hospitalizací častěji než infarkt myokardu.

Sepse je pro laiky známá jako otrava krve, což ale není přesný termín. „Je to onemocnění, které přináší pacientům dlouhodobé, často i doživotní komplikace, mnohdy i smrt. Výskyt sepsí se dramaticky zvyšuje, v USA je nyní dokonce počet hospitalizací vyšší než pro infarkt myokardu,“ upozornil v této souvislosti přednosta Kliniky infekčních nemocí 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice Michal Holub, který je nadnárodně uznávaným odborníkem na patogenezi sepse a věnuje se dlouhodobě výzkumu se zaměřením na ukazatele (markery) sepse v krvi.

Podle profesora Holuba je sepse charakterizována jako nepřiměřená odpověď hostitele na infekci vedoucí k selhání a trvalému poškození tělesných orgánů. „Vede k šoku a selhání i několika důležitých orgánů současně. Dochází k dlouhodobým nebo doživotním poškozením u přeživších, v jedné třetině případů dokonce ke smrti,“ sdělil profesor Holub.

Když se sečtou všechna úmrtí na karcinom prsu, karcinom prostaty, což jsou nejčastější mužské a ženské karcinomy, a AIDS, tak na sepsi zemře víc pacientů, než na všechna tato tři onemocnění dohromady.

V rozvojových státech zemře až osmdesát procent dětí do deseti let

„Každou hodinu zemře na sepsi na celém světě padesát lidí. Pozornost je v tomto případě věnována hlavně dětem, protože když si představíte, že v rozvojovém světě zemře šedesát až osmdesát procent dětí do deseti let věku na sepsi, tak pak je to obrovský problém a v globálních datech to znamená šest milionů úmrtí u dětí ročně. V rozvojových zemích dokonce porod stále představuje riziko tzv. puerperální sepse, tedy horečky omladnic, kdy zemře ve světě sto tisíc rodiček. Je to dáno tím, že v rozvojových zemích nejsou dostupné porodnice, nebo nemají takové vybavení, na jaké my jsme zvyklí. Letošní světový den sepse je dokonce věnován Ignazovi Semmelweisovi, což byl vídeňský profesor porodnictví, který zavedl z dnešního pohledu něco tak primitivního, ale účinného, což je hygienická dezinfekce rukou,“ zmínil dále profesor Michal Holub.

Ročně se v celém světě vyskytne dvacet až třicet milionů případů sepse. Počet pobytů v nemocnicích se kvůli tomuto onemocnění za posledních deset let zdvojnásobil. Počet sepsí komplikující chirurgické operace se mezi roky 1997 a 2006 dokonce ztrojnásobil.

Mohlo by vás zajímat

Jak je diagnostika sepse? Často prý bývá opožděná. Hlavní příznaky jako je zvýšení tělesné teploty, rychlejší pulz i dech a obluzené vědomí mohou být podceněny.

„Ačkoliv jsou prvotní příznaky často nenápadné, stav pacienta se může během několika hodin dramaticky zhoršit. Významná je rychlá diagnostika, kde pomáhají laboratorní ukazatele, jako je například počet bílých krvinek a další laboratorní ukazatele,“ upozornil dále odborník se zdůrazněním, že zvláště u dětí jsou prvotní příznaky nenápadné, ale stav se u nich může během několika hodin dramaticky zhoršit.

Hospitalizace pacienta se sepsí v EU stojí přibližně 25 tisíc EUR

Léčba je přitom velmi nákladná – jedna hospitalizace pacienta se sepsí v EU stojí přibližně 25 tisíc EUR. Pacienti, kteří tento stav přežili, mají do pěti let dvakrát vyšší riziko úmrtí, anebo v tom „lepším“ případě mají často fyzické problémy, trpí depresemi a vyžadují dlouhodobou anebo dokonce doživotní péči. Tomuto problému se podle Holuba věnují v Evropě nejlépe nemocnice v Německu anebo ve Skandinávii. „U nás pacienti nemají zajištěnou tak kvalitní péči, jako kupříkladu v Německu, protože tam jsou školení praktičtí lékaři, aby věděli, co pro přeživšího mají dělat,“ přiznal odborník s tím, že vše souvisí hlavně s otázkou, kde se náš zdravotní systém momentálně nachází. „Možná jste četli článek Petra Holuba Bod zdravotnického zlomu o tom, že se naše zdravotnictví začíná po třiceti letech zhoršovat,“ podotkl.

Ústřední vojenská nemocnice se ale sepsím věnuje neobyčejně pečlivě. „Je zde zaveden správný management sepse vyvolané zlatým stafylokokem, což vede ke zlepšenému přežití této infekce. Pilotně byl v naší nemocnici také otestován britský skórovací systém NEWS, který pomáhá časnému záchytu komplikací sepse. Nyní nemocnice přistoupila k postupné implementaci tohoto systému na odborná pracoviště. Úspěšně byl Klinikou infekčních nemocí 1. LF UK a ÚVN dokončen výzkumný projekt ALARMINY, jehož cílem bylo ověřit použitelnost nových laboratorních ukazatelů bakteriální sepse. Za důležité a nezbytné také považujeme zařazení tréninku hygienické dezinfekce rukou do praktické výuky mediků. Je důležité, abychom si i my, zdravotníci, uvědomovali a stále připomínali význam hygienické dezinfekce rukou pro prevenci sepse,“ vypočetl profesor Holub a dodal: „Možná se vám to nebude zdát hodně, ale zavedení tohoto managementu v naší nemocnici přineslo záchranu třem lidským životům za rok.“

Problematice se Klinika infekčních nemocí 1. LF UK a ÚVN věnuje již od svého ustanovení klinikou v roce 2014. Na klinice probíhá výuka velké části povinného předmětu Infekční lékařství čtvrtého ročníkového oboru všeobecné lékařství v českém i anglickém jazyce. Klinika krom toho zajišťuje ještě i výuku magisterského studia sester pro obor intenzivní péče, výuku volitelného předmětu Infektologie pro praxi, Základy antimikrobiální terapie, rovněž se podílí na výuce volitelného předmětu Medicína za mimořádných událostí a krizových situací. „V roce 2017 naším pracovištěm prošlo výukou 542 studentů 1. LF UK,“ dodávají odborné zdroje z Kliniky infekčních nemocí Ústřední vojenské nemocnice.

Olga Böhmová