Poslanci zdravotnického výboru včera odsouhlasili novelu zákona 96/2004 o nelékařských zdravotnických povoláních senátorky Aleny Dernerové, která má z úpravy vypustit terapeuty tradiční čínské medicíny. Vedle toho výbor schválil i tři pozměňovací návrhy, které se týkají aprobačních zkoušek, praxe záchranářů či vzdělávání sester, jež chtějí působit jako zdravotně-sociální pracovníci. Zelenou dostal i návrh, který upravuje dostupnost specializovaného lékaře na záchytných stanicích. Současná úprava by totiž vedla k nutnosti většinu záchytek zavřít a nechat tak opilce na starosti nemocnicím.

 

„Byl předložen senátní návrh, který řeší to, že se v minulém volebním období do zákona 96/2004 dostal pozměňovacím návrhem obor terapeut tradiční čínské medicíny a specialista tradiční čínské medicíny. Senátní návrh navrhuje, aby se to ze zákona vyjmulo,“ uvádí zpravodajka tisku Jana Pastuchová.

K tomuto návrhu přitom byly ve druhém čtení načteny tři pozměňovací návrhy z pera Jany Pastuchové, Davida Kasala a Jiřího Maška (všichni za ANO). Všechny tři návrhy přitom ministerstvo zdravotnictví doporučilo a poslanci je schválili.

Jana Pastuchová přináší ve svém pozměňovacím návrhu hned několik změn. „Navrhuji, aby všeobecné zdravotní sestry v případě, že budou chtít vykonávat povolání zdravotně-sociálního pracovníka, nemusely absolvovat akreditovaný kurz zdravotně-sociální pracovník. Dále navrhuji úpravu v oblasti zdravotnických záchranářů, aby kolegové, kteří pracují určitou dobu na záchranné službě jako řidiči, nemuseli mít jednoroční praxi v nemocnicích. Pozměňovací návrh také upravuje podmínky pro vzdělávání psychologů ve zdravotnictví a jedná se tam i o povolání klinického logopeda. Tím, že se obnovilo povolání dětské sestry a patřičné vzdělávání v tomto povolání, navrhuji zohlednění změny i v dalších částech zákona,“ přibližuje Pastuchová.

Mohlo by vás zajímat

[mn_protected]

Ustanovení týkající se zdravotně-sociálních pracovníků by se měla dotknout nejen všeobecných sester, ale také dětských sester, porodních asistentek a zdravotnických záchranářů. „Aplikační praxe ukázala, že těchto zdravotnických pracovníků, kteří rovněž absolvovali zejména vysokoškolské studium v oborech se zaměřením na sociální pedagogiku, sociální péči a speciální pedagogiku, je velké množství,“ konstatuje se v odůvodnění změny s tím, že požadavek na absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu je u těchto lidí nadbytečný, protože poznatky získali do větší hloubky již během studia na zdravotnické škole.

Aprobační zkoušku půjde rozdělit do více dní

Pozměňovací návrh Davida Kasala spočívá v přílepku k zákonu 95/2004 o postgraduálním vzdělávání lékařů, farmaceutů a stomatologů a upravuje průběh uznání odborné způsobilosti. Dřívější právní úprava stanovila lhůtu pro vydání rozhodnutí na 240 dní ode dne podání žádosti o uznání odborné způsobilosti, zatímco návrh ji zkracuje na 90 dní. Aprobační zkoušku by navíc bylo možno rozdělit do více dnů tak, aby nebyla tak náročná.

„Předkládaná úprava vychází z požadavku převážně krajských a okresních nemocnic, které chtějí cestou aprobačního řízení přivést na pracovní trh lékaře zejména z bývalého postsovětského prostoru. V minulé době byla účastníky řízení právní úprava kritizována hlavně pro skutečnost, že ústní část aprobační zkoušky probíhá v jednom dni. Navržené řešení umožňuje ústní část aprobační zkoušky rozdělit na více dní,“ stojí v odůvodnění návrhu. „Návrh dále na základě četných požadavků z praxe nově umožní započítat úspěšně vykonané „podčásti“ jednotlivých částí aprobační zkoušky (tj. jednotlivé předměty ústní části aprobační zkoušky a obhajoba případové studie) v případě, že celá aprobační zkouška nebyla vykonána úspěšně. Uchazeč by tak již v rámci opětovného řízení o uznání způsobilosti vykonával pouze ty části aprobační zkoušky, které již v minulosti úspěšně nesložil. V této souvislosti však návrh nově obsahuje též limitaci počtu pokusů o vykonání aprobační zkoušky, a to obdobně jako je tomu u státních závěrečných zkoušek na vysokých školách v České republice nebo u atestačních zkoušek,“ dodává odůvodnění.

Záchytky nemusí mít specialistu, stačí domluvit dostupnost s nemocnicí

Třetí pozměňovací návrh poslance Jiřího Maška se týká záchytek. Přichází s tím, že poskytovatel protialkoholní a protitoxikomanické záchytné služby může zajistit výkon odborného dohledu také prostřednictvím jiného poskytovatele zdravotních služeb, se kterým uzavře písemnou smlouvu. Fyzická dosažitelnost lékařem vykonávajícím odborný dohled ovšem musí být do 20 minut.

„Zpřísňovaly se podmínky, aby tam mohl pracovat jen lékař s atestací, což v minulosti nebylo. Jenže to by se nám zlomově zhroutily záchytné stanice a přestaly by existovat, protože bychom je nedokázali personálně obsadit. Toto je kompromis – lékaři s kmenem tam budou moci sloužit nadále, ale do 20 minut budou v případě nestandardních situací kryti lékařem plně erudovaným,“ vysvětluje Jiří Mašek. „Kdyby se zhroutily záchytné stanice, byli by tito pacienti převáženi do nemocnic, kde by leželi na jednotkách intenzívní péče, což některé nemocnice vzdálenější od záchytných stanic dodnes zažívají,“ dodává. Pro ilustraci: v roce 2016 bylo u nás evidováno 16 záchytek se 171 místy, přičemž zde skončilo 21 577 lidí.

„Základní průlomový moment je, že chceme, aby péči poskytoval lékař se specializovanou způsobilostí. Z důvodů zřetele hodných je to zatím na záchrankách a záchytkách trochu modifikováno, ale musíme nastavit systém, který zajistí kvalitu péče a zároveň určitou míru bezpečí pro lékaře po kmeni, který tam bude. Předpokládá se proto, že na vstupu bude jedinec vyšetřen na urgentním příjmu, kam bude zavezen buď Policií ČR, nebo záchrannou službou, a následně bude transportován na záchytku,“ doplňuje náměstek pro zdravotní péči Roman Prymula.

Michaela Koubová

[/mn_protected]