Způsob volby členů správních a dozorčích rad zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven se musí změnit. Ústavní soud (ÚS) v úterý zrušil část zákona o resortních, oborových a podnikových zdravotních pojišťovnách a celou související vyhlášku. Svůj zásah časově odložil přibližně o rok. Norma i vyhláška tak zůstane v aktuálním změní v platnosti do 30. září 2019. Zákonodárci tím dostali prostor ke schválení změn. Ministerstvo zdravotnictví chce novelu zpracovat do konce roku.
Nálezem ÚS částečně vyhověl návrhu skupiny senátorů, kterým se zabýval od roku 2015. Systém podle senátorů upřednostňuje při tvorbě správních a dozorčích rad velké podniky. Také ÚS dospěl k závěru, že současný způsob voleb vytváří nerovnost mezi pojištěnci a je výhodný pro velké zaměstnavatele.
„Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny hospodaří s prostředky, které jsou obecné, nikoliv soukromé. Z pohledu státu je to zvláštní situace,“ řekla ČTK Alena Dernerová, která byla jednou z autorek senátorského podnětu k Ústavnímu soudu. Dříve byli klienty například Vojenské zdravotní pojišťovny pouze vojáci, což už ale neplatí, připomněla.
Třetinu členů správních a dozorčích rad jmenuje vláda. Dvě třetiny členů jsou volené, a to půl na půl z kandidátů navržených organizacemi zaměstnavatelů a odborovými organizacemi. Právě tato základní pravidla navrhování kandidátů ÚS ze zákona s časovým odkladem vyškrtnul.
Mohlo by vás zajímat
„Stejně jako Ústavní soud vnímá ministerstvo potřebu revidovat způsob ustavování orgánů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, proto je tato oblast již nyní jednou z částí připravovaného nového zákona o zdravotních pojišťovnách,“ řekla ČTK mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová. Hotov by měl být příští rok.
Platnost za rok pozbude také celá vyhláška, která stanovuje podrobnosti volby a volební řád. Podle vyhlášky určují volitele, kteří pak vybírají z obou skupin kandidátů, velké podniky. Počet volitelů se totiž odvíjí od toho, jaký podíl mají odvody konkrétního podniku na celkovém pojistném připadajícím na danou pojišťovnu. Za půl procenta jsou dva volitelé.
Ostatní zaměstnavatelé, kteří na pojistném odvádějí menší objemy peněz, volitele dosud určovat nemohli, stejně jako jednotliví pojištěnci.
ÚS připomněl, že takzvané zaměstnanecké pojišťovny v současnosti už poskytují pojištění nejen určité skupině zaměstnanců, ale širšímu portfoliu klientů. Navzdory svému označení jsou v podstatě také „všeobecnými“ zdravotními pojišťovnami.
„Za těchto okolností neexistuje věcný důvod, pro který by část pojištěnců měla být upřednostňována v přístupu k funkci členů orgánů zaměstnaneckých pojišťoven jen z toho důvodu, že jsou navrženi organizacemi zaměstnavatelů nebo odborovými organizacemi, a který by v tomto ohledu bylo možno považovat za legitimní cíl,“ rozhodl ÚS.
Výhrady měl soud i k vyhlášce. „Umožňuje totiž, aby dvě třetiny členů uvedených orgánů byly zvoleny většinou delegátů zastupujících ‚velké‘ zaměstnavatele a aby tak tito zaměstnavatelé měli dominantní vliv na činnost zaměstnaneckých pojišťoven,“ uvedl soudce zpravodaj Radovan Suchánek.
„Uvidíme, jak si zákonodárce poradí s novým řešením, ale samozřejmě ten aktuální nález povede k nějaké změně,“ řekl advokát skupiny senátorů Štěpán Holub. Nález by podle něj mohl výhledově pomoci k většímu vlivu na pojišťovny třeba malým podnikatelům a osobám samostatně výdělečně činným.
„Vhodným modelem by mohl být model německý, kde pojištěnci do správních rad volí a mohou být sami voleni,“ řekl ČTK odborník na zdravotnické právo Ondřej Dostál z PwC Legal. Poukázal na to, že správní rady byly podle dnešního nálezu dlouho obsazovány rozporuplným způsobem.
„Po více než deset let byly zdravotní pojišťovny svým způsobem v zajetí osob nominovaných nesprávně, a tedy jejich rozhodnutí během tohoto období lze považovat za problematická, ale to je ovšem spíše věcí politiků, jak na tuto záležitost zareagují,“ uvedl Dostál.
-čtk-
