Lepší dostupnost péče pro pacienty a větší kapacity onkologů na péči o nemocné aktuálně bojující s rakovinou – to je cíl novinky, která umožňuje svěřit ty, kdo překonali onkologické onemocnění, praktickým lékařům. Krok, který bude možné začít v praxi realizovat už od 1. ledna příštího roku, je součástí reformy primární péče, na níž se od jara tohoto roku pracuje na ministerstvu zdravotnictví. Opatření, které včera představil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch spolu se zástupci praktiků a onkologů, směřuje k lepší organizaci péče a většímu využívání potenciálu praktických lékařů.
„V dubnu jsme zahájili diskuzi s odbornými společnostmi a Sdružením praktických lékařů o tom, jak zlepšit organizaci péče o onkologicky nemocné pacienty, kteří jsou úspěšně po absolvování onkologické léčby a nepotřebují terapeutickou léčbu, ale pouze kontrolní vyšetření. Cílem nové metodiky a spolupráce je zajištění komfortnější a dostupnější péče o pacienty. Dnes vyléčený pacient musí stále dojíždět, často i velmi daleko, ke specialistovi, nejčastěji do nemocnice do onkologického centra, kde jsou i pacienti, kteří aktuálně léčbu potřebují,“ přibližuje ministr Vojtěch.
Problém přitom je, že s tím, jak stoupá úspěšnost léčby, roste i prevalence onkologických onemocnění – v Česku žije kolem půl milionu lidí, kteří onemocněli rakovinou; 80 tisíc je každoročně nově diagnostikováno a 30 tisíc zemře. Nápor na onkologická centra tak roste, dvě třetiny jejich pacientů však tvoří ti, kteří už mají terapii za sebou. „Odborníci v centrech na svou práci potřebují prostor, čas a kapacitu. Díky tomu, že budeme schopni pacienty, kteří nebudou v takovém riziku, předat praktickým lékařům, se nám více otevřou ruce, abychom mohli lépe a intenzivněji pečovat o akutní pacienty,“ říká předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP Jana Prausová.
Novinka, která začne platit od 1. ledna 2019, proto umožní, aby sledování mohlo probíhat i v ordinaci praktického lékaře. Pacient bude předáván na základě písemné zprávy onkologa, a to za vzájemného souhlasu. „Nebudeme k ničemu nutit ani lékaře, ani pacienty, ani v centrech, ani v regionálních onkologiích. Ty si samozřejmě mohou pacienty ponechat a pečovat o ně dál. Je tam ale daleko větší variabilita a komfort pro pacienta, aby si mohl vybrat, co mu vyhovuje,“ zdůrazňuje docentka Prausová.
Mohlo by vás zajímat
Do péče praktika tak budou od ledna postupně přecházet například lidé, kteří prodělali například maligní melanom, nádor varlat, karcinom prostaty, plic, prsu, žaludku, děložního hrdla, děložního čípku a těla, gastrointestální stromální tumor, nádor na mozku, krku a hlavy, kolorektální, ovariální, renální karcinom a anální karcinom v kompletní remisi.
„Ne všichni pacienti budou předáváni, protože máme pacienty ve vysokém riziku, kde došlo k opakovanému návratu nemoci. Budou to tedy pacienti, kteří jsou za určitou hranicí rizika, kteří nemusí být sledováni složitými vyšetřovacími metodami,“ doplňuje Katarina Petráková z České onkologické společnosti.
Za práci navíc dostanou praktici adekvátní odměnu
Návod k tomu, jak při péči o pacienty postupovat, poskytnou praktickým lékařům doporučené postupy. Ty by měli během listopadu dostat všichni praktici v Česku a zároveň s nimi budou seznámeni i onkologové. „Předpokládáme, že od ledna budou na regionální úrovni probíhat semináře, kdy regionální komplexní onkologické centrum vyšle své zástupce, kteří proškolí praktické lékaře v daném regionu, jak s daným materiálem pracovat a jak postupovat dále. K datu 1. 1. pochopitelně nelze předpokládat, že začnou být předávány desetitisíce lidí. Je to dlouhodobý proces a lidé budou předáváni postupně,“ poukazuje předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Svatopluk Býma.
Aby praktici mohli o pacienty sledované kvůli onkologickému onemocnění pečovat, vznikly dva nové výkony mimo rámec kapitační platby. První z nich, převzetí pacienta po onkologické léčbě do péče praktického lékaře (výkon 01186), je dotován 40 minutami a 471 body, což při hodnotě bodu v rámci kapitačně výkonové platby praktika pro příští rok ve výši 1,18 Kč plus 0,01 Kč za celoživotní vzdělávání a 0,01 Kč za ordinační hodiny v rozsahu minimálně 30 hodin týdně znamená 555 až 565 korun.
„Výkon počítá s tím, že lékař důkladně prostuduje dokumentaci z onkologie, seznámí se s dosavadním průběhem léčby a doporučeními, která onkolog dá, a připraví si terapeutický plán, jak bude dál probíhat péče o pacienta. Součástí je samozřejmě i klinické vyšetření,“ přibližuje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. „Zpráva onkologa by měla obsahovat, proč byl pacient léčen, čím byl léčen, a samozřejmě může zohledňovat i komplikace, které mohou souviset s prodělanou léčbou, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, osteoporóza či jiné. To praktickému lékaři pomůže, aby následná vyšetření obsahovala vše, co obsahovat mají,“ doplňuje Petráková.
Druhý výkon (01188) je následná prohlídka pacienta s onkologickým onemocněním dotovaná 25 minutami a 297 body, což pro příští rok znamená 350 až 356 korun. Součástí jsou komplementární vyšetření v laboratoři či zobrazovacími metodami, která jsou dána doporučenými postupy. Podle diagnózy se toto kontrolní vyšetření bude provádět jednou až dvakrát ročně, pochopitelně s tím, že je možno frekvenci individuálně upravit. Nové výkony přitom nezasahují do režimu preventivních prohlídek.
„S odstupem od léčby onkologického onemocnění je pacient ve vyšším riziku komorbidit, což znamená přidružená onemocnění jako diabetes, kardiovaskulární onemocnění či následných nádorů, spíše než primárního nádorového onemocnění, pro které byl léčen. V této fázi je tedy pro pacienta důležité, aby prošel komplexní preventivní prohlídkou včetně screeningových vyšetření,“ říká k tomu Katarina Petráková. V případě, že praktický lékař zaznamená recidivu či jiný nádor, pošle pacienta zpět ke specialistovi.
Onkologové si od spolupráce slibují i včasnější diagnostiku
Lékaři, jak praktici, tak onkologové, shodně zdůrazňují, že změna je výsledkem společné dohody, ne nátlaku či boje. „Myslím, že jsme našli rozumné řešení, které prospěje pacientovi a zároveň zlepší průchodnost systému. Pomůže tedy nejen pacientovi s ukončenou onkologickou léčbou, ale i těm s probíhající léčbou, protože uvolní kapacity onkologů,“ vysvětluje Šonka.
„Cílem onkologické společnosti je, aby přístup k onkologickým pacientům byl komplexní – od včasného stanovení diagnózy po péči a léčbu na velmi vysoké úrovni. České zdravotnictví je unikátní v tom, že pacienti mají k dispozici veškerou medikaci a léčebné metody od chirurgie přes radiační onkologii po farmakologickou léčbu, a to na tak vysoké úrovni, že nám mohou mnozí závidět. Jde ale o to, aby se všichni dostali k péči v adekvátní podobě, což je o organizaci – od organizace u praktického lékaře na samém počátku ke stanovení diagnózy. Věřím, že navázání úzké spolupráce s praktickými lékaři, kteří se budou současně s námi o onkologické pacienty starat, dojde i k tomu, že pacienti budou daleko dříve diagnostikováni, protože lékaři budou s chorobami lépe seznámeni, budou znát symptomy a vědět, kdy pacienta odeslat,“ přibližuje Jana Prausová.
„Změna přesně zapadá do připravované reformy primární péče, jejímž cílem je to, aby pacient dostal maximum možné péče v ordinaci praktického lékaře, tedy v místě nejbližším místu bydliště. Věříme, že takové změny zlepší komfort pro pacienty i efektivitu českého zdravotnictví. Jestli má totiž v něčem problém, tak je to organizace. Jednotlivé složky zdravotnictví podávají dobrý výkon, ale způsob, jakým pacient v systému cirkuluje, není efektivní a vede k tomu, že máme suverénně nejvyšší počet kontaktů pacienta se zdravotním systémem, aniž by se to pozitivně projevovalo na jeho zdravotním stavu. Problém je, že za současného stavu nikdo neví, jak se má chovat. Toto je snaha o zavedení organizace a řízení péče ku prospěchu pacienta,“ říká Petr Šonka. „Máme tu pacienty, kteří jsou v současné době bohužel ve vzduchoprázdnu a nevědí, co dělat. Někteří chodí k praktickým lékařům, někteří obíhají zcela zbytečně jiné specialisty, někteří rezignovali. Péče musí dostat řád,“ dodává docent Býma.
Novinka ovšem není jediným chystaným krokem zvětšujícím pole působnosti praktických lékařů. „Chceme posilovat kompetence praktických lékařů a sféru primární péče, která z našeho pohledu není dostatečně využívaná, jak to vidíme v jiných státech na západ od nás. Tam je praktický lékař mnohem silnějším prvkem systému zdravotnictví. V českém zdravotnictví tomu tak bohužel není a pracujeme na tom, aby se to změnilo. Chystáme řadu dalších kroků – už jsme započali preskripčními omezeními či odbouráváním administrativních bariér. Chtěli bychom pokračovat i do budoucna. Měl jsem jednání s diabetologickou společností, kde také hovoříme o tom, jak zlepšit organizaci péče o diabetiky. Prevalence ve spolčenosti narůstá a stejně jako u onkologických onemocnění je tlak na specialisty velký. My chceme, aby se věnovali skutečně závažným případům,“ dodává ministr Vojtěch.
Michaela Koubová
