Rodiny, které se starají o svého člena s nejvyšším stupněm postižení, by mohly pobírat o šest tisíc korun vyšší příspěvek na péči. Alespoň o to usiluje senátní novela zákona o sociálních službách, kterou se nyní zabývaly také sněmovní zdravotní a sociální výbor. Zatímco první z nich dal na svém posledním zasedání návrhu své požehnání, sociální výbor minulý týden projednávání do 24. října přerušil s tím, že by rád znal také postoj ministerstva financí. Pokud by totiž změna začala dle návrhu platit příští rok, nesla by s sebou náklady ve výši 1,8 miliardy, s nimiž státní rozpočet nepočítal – a to vůbec nemluvíme o dopadu pozměňovacích návrhů, které by chtěly zvýšit také příspěvek na péči ve III. stupni.

 

Senátní návrh přichází s navýšením příspěvku na péči ve IV. stupni z dosavadních 13 200 na 19 200 korun pro osoby v domácí péči. „MPSV k tomu nejprve zaujalo negativní postoj, stejně tak reagovala při projednávání i vláda. Posléze se tento materiál diskutoval a MPSV po debatě názor změnilo, takže senátní návrh podporuje. Zpočátku se nám to zdálo vytržené z kontextu – MPSV chystá komplexnější úpravu, kde by se příspěvek na péči změnil i ve III. stupni, který považujeme za ještě potřebnější, a zjednodušil by se i proces řízení poskytování této dávky. MPSV na těchto věcech pracuje,“ uvedl na zdravotnickém výboru náměstek MPSV Petr Tříska.

Navýšení příspěvku na péči bylo původně součástí komplexní novely zákona o sociálních službách, která ovšem na konci minulého volebního období spadla pod stůl. Senátoři tak nyní vyjmuli pouze část navyšující příspěvek na péči ve IV. stupni, která se týká cca 25 tisíc osob. Pokud ovšem bude návrh přijat, bude to znamenat navýšení výdajů ze státního rozpočtu o 1,8 miliardy. Prostředky MPSV ve vlastních kapitolách nemá, bylo by tedy nutno peníze zajistit.

Jakoby ovšem nestačilo, že nejsou zajištěny finance na senátní návrh, předkládají k němu poslanci pozměňovací návrhy, které náklady ještě zvyšují. V tuto chvíli byly v sociálním výboru předloženy tři pozměňováky a další zřejmě přibydou ve sněmovně.

Mohlo by vás zajímat

„Rádi bychom podpořili případné pozměňovací návrhy, které by se týkaly zvýšení příspěvku na péči i ve III. stupni v domácím prostředí. Osob je tam výrazně více než ve IV. stupni, jednalo by se o 60 tisíc osob, z toho 5500 jsou děti a lidé do 18 let věku. Máme obavu, že pokud rozšíříme příspěvek ve IV. stupni a ponecháme stávající částku ve stupni III., je jisté, že bychom čelili zvýšenému počtu žádostí o příspěvek v IV. stupni,“ vysvětlil sociálnímu výboru zastupující náměstek MPSV Jiří Vaňásek.

S jeho názorem souhlasí i řada poslanců. „Hranice mezi III. a IV. stupněm je u celé řady postižení neostrá. Je celá řada pacientů, kteří mají těžké fyzické postižení, ale protože mají zachovány smyslové funkce, nemohou dosáhnout na IV. stupeň. Přesto vyžadují péči druhé osoby 24 hodin denně. Pokud bychom přistoupili jen izolovanému navýšení ve IV. stupni, byla by disproporce mezi III. a IV. stupněm více než 8000 korun. To by systém rozkolísalo,“ poukazuje Vít Kaňkovský (KDU-ČSL), který proto navrhuje pozměňovacím návrhem zvýšit příspěvek i ve III. stupni. Přichází přitom s několika variantami: prioritou je navýšení o 4000 korun, vedle toho je ale možná i varianta 3500 a 3000 korun. Rozpočtové dopady by se dle propočtů pohybovaly kolem 2,8 miliardy korun. Podobný pozměňovací návrh s navýšením o 4000 korun předkládá Alena Gajdůšková. Piráti byli skromnější a navrhují zvýšení pro domácí péči o 1100 na 11 tisíc korun.

Jana Pastuchová (Ano) ovšem varuje, že s náklady se zatím nepočítalo a bude tak nutno upravit státní rozpočet. „Měli bychom se bavit o tom, že fajn, všichni to chceme, ale také na to musí být peníze. Teď tu máme další návrhy zvýšení III. stupně. Počítám s tím, že přijdou další návrhy, aby nebyl rozdíl mezi III. a II. stupněm, takže možná budeme navyšovat i ten. Musíme vědět, kde na to vezmeme, ne tu házet ciframi,“ zdůrazňuje Pastuchová.

„Je dobré o deset procent zvýšit deficit státního rozpočtu? Účinnost je od 1. 1. 2019,“ poukazuje také Jan Bauer (ODS). „Já to osobně podporuji, ale přál bych si, aby to bylo na úkor nalezení rezerv v rozpočtu, protože jinak se to nedá dělat,“ dodává.

Nesystémové opatření pouze pro domácnosti

Poslanci si ovšem uvědomují, že předložený návrh není systémovým řešením. Podle Petra Třešňáka (Piráti) by bylo na místě řešit navyšování všech stupňů průběžně. „Dnes jsou v zákoně napsány fixní částky. Podle mě by tam měly být napsány jinou formou a měly by bát průběžně valorizovány. To by měl být základ komplexnější novely,“ navrhuje Třešňák.

[mn_protected]

Peníze, které rodiny získají prostřednictvím navýšeného příspěvku na péči, by přitom měly využít na respitní a další terénní služby, které jim mohou trochu odlehčit. „U osob využívajících pobytové sociální zařízení zůstává výše dávky nezměněná – těmto osobám již v dnešní právní úprava garantuje dvojí ochranu před relativní finanční a hmotnou nouzí. Tím mám na mysli minimálně 15 procent zůstatek z příjmu osoby a předepsanou maximální úhradu za stravu a ubytování,“ vysvětluje předkládající senátorka Emílie Třísková (ČSSD).

S tím ale nesouhlasí Asociace poskytovatelů sociálních služeb. „My si díky příspěvku na péči saháme na spravedlivý systém – o jaké lidi se staráme, takové prostředky nám plynou,“ uvádí Daniela Lusková, viceprezidentka pro kvalitu sociálních služeb Asociace poskytovatelů sociálních služeb.

Rozdělení se nelíbí ani poslankyni Haně Aulické Jírovcové (KSČM). „Vnáší to do systému nerovnost.  Velká novela se bude o rok posouvat, takže větší změny začnou platit až od roku 2021,“ poukazuje. Podle ní je navíc problém, že využívání příspěvku na péči v domácnostech není kontrolováno. „I u domácí péče existují případy zneužívání, přimlouval bych se tedy za to, abychom přemýšleli o mechanizmech lepšího nakládání s financemi,“ přidává se Vít Kaňkovský. „Financování sociálních služeb je kapitola sama pro sebe a tato novela to vyřešit nemůže. Na druhou stranu apeluji na vedení MPSV ohledně komplexní novely zákona o sociálních službách, aby se financováním sociálních služeb v širokém rozsahu intenzivně zabývalo. Současný systém dotačního způsobu financování se systémem vyrovnávací platby má celou řadu slabin, které nejvíce dopadají právě na poskytovatele pobytových sociálních služeb,“ dodává Kaňkovský.

Budou pečující osoby podpořeny vhodnější cestou?

Ministerstvo by skutečně chtělo problematiku koncepčně uchopit. Podle ministryně Jany Maláčové (ČSSD) vznikl pod sociální komisí Asociace krajů vyjednávací tým, který o problematice financování sociálních služeb začne v nadcházejících týdnech hovořit s ministryní financí.

Otázka také je, jestli není na místě podpořit domácí pečující jiným způsobem. „V tomto případě pečující osoby neřešíme. Pečující osoba o osobu ve IV. stupni si ani nemůže vzít dovolenou. Navýšením příspěvku je ještě více poutáme k osobám, o které pečují, a naháníme je do vyhoření. Byla bych tedy ráda, abychom se bavili v souvislosti s navýšením příspěvku ve IV. stupni také o péči o pečující osoby, například aby se jim to počítalo do příjmů a mohli si žádat o půjčky či hypotéky. To lze legislativně během tohoto volebního období zakotvit, protože pečující osoby šetří velké peníze našemu sociálnímu a zdravotnímu systému,“ konstatuje šéfka sociálního výboru Radka Maxová (Ano).

„Péče o pečující je obsažena v koncepci rodinné politiky i strategii přípravy na stárnutí společnosti, kterou v tuto chvíli finalizujeme. Měla by to být také součást reformy dlouhodobé péče, kterou za MPSV, respektive ČSSD, navrhujeme jako součást důchodové reformy,“ říká ministryně Maláčová.

Sociální výbor nakonec projednávání vzhledem k množství pozměňovacích návrhů s různými variantami navýšení přerušil do 24. října s tím, že v mezičase proběhne jednání MPSV s ministryní financí ohledně toho, kde by bylo možno hledat finanční prostředky. Zdravotní výbor návrh schválil bez větších diskuzích o tom, kde se na něj vůbec vezmou peníze.

Michaela Koubová

[/mn_protected]