Fungování lékařské posudkové služby je problematika, která se řeší posledních pět let. Celou věc ještě zhoršil služební zákon, který by vedl k tomu, že skončí všichni lékaři nad 70 – kterých je dnes zhruba čtvrtina. Proto nyní ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo novelu, která řeší nejpalčivější problém. Vyjímá tak posudkové lékaře z působnosti služebního zákona a chce zároveň více využívat smluvní lékaře. Vedle toho by chtěla převést posudkové komise z MPSV na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ). Návrh v úterý odsouhlasil sněmovní sociální výbor a předminulý týden i výbor zdravotní, v obou diskuzích se však objevily výtky směřované k poslednímu ze zmíněných opatření. Podle oponentů nebude změna znamenat urychlení procesu, jak doufá MPSV, ale může vést k tomu, že se pacienti hůře domůžou svých práv.

 

„Zkušenost za účinnosti zákona ukazuje, že je státní služba pro lékaře neatraktivní, nevstupují do ní a pro potřeby provozu lékařské posudkové služby je příliš rigidní – neumožňuje smluvní lékaře, krátké úvazky a podobně,“ objasňuje důvody návrhu na vynětí posudkových lékařů ze služebního zákona náměstkyně MPSV Iva Merhautová. „Jsou navržena i řešení pracovně-právních stavů – je tam tedy systém vyrovnání s lékaři, kteří by dále nechtěli pokračovat v této činnosti,“ doplňuje zpravodaj tisku poslanec Vít Kaňkovský (KDU-ČSL).

Hlavní problém ale je, že lékaři posudkové služby mají z lékařů vůbec nejvyšší průměrný věk – jenže podle zákona by měli výkon své práce ukončit v 70 letech (výjimka má skončit závěrem letošního roku). V tuto chvíli se jedná o 105 lékařů (88 úvazků) na pracovištích ČSSZ; celkem je na České správě 407 systemizovaných míst, 80 z nich ale už nyní není obsazeno. „Situace je tristní. 23 procent posudkových lékařů je starších 70 let. Současnou novelizaci bych proto přirovnal ke krátkodobě úspěšné resuscitaci, tedy v řádu několika let – víc si od toho nemůžeme slibovat,“ reaguje poslanec Jiří Mašek (Ano). „Diskutujeme o zkrácení pracovního týdne a včasnějším odchodu do důchodu, takže mi přijde poměrně bizarní, když MPSV předkládá zákon umožňující zaměstnávat 70+,“ pozastavuje se Vlastimil Válek (TOP 09).

Dalším opatřením, které novela navrhuje, je větší zapojení smluvních lékařů. „Už v minulém volebním období jsme diskutovali o tom, že pokud se nám nebude dostávat lékařů vzdělaných v posudkovém lékařství, nezbyde nám nic jiného, než službu nějakým způsobem outsourcovat. Dosavadní legislativa plné zapojení lékařů ze zdravotnických zařízení neumožňuje,“ vysvětluje Kaňkovský s tím, že současná novela rozšiřuje kompetence smluvních lékařů. Na druhou stranu však podle něj možnost využití smluvních lékařů neznamená, že se problém vyřeší. „Pokud má lékař ambici si ke svému úvazku v nemocnici nebo ambulantním zařízení přivydělat nebo se více realizovat, nabídek má celou řadu. Bude to tedy o konkurenci ve smyslu, kdo nabídne lepší podmínky a která práce bude pro lékaře zajímavější. Legislativní úpravy jsou tedy dobře, ale ještě to neznamená, že se nám budou lékaři do činnosti hrnout,“ dodává Kaňkovský.

Mohlo by vás zajímat

Pacienti mají z převodu 20 tisíc posudků na ČSSZ obavy

Poslední z navrhovaných opatření spočívá v převodu posudkových komisí z MPSV na ČSSZ obdobně jako u pojistných dávek, což znamená přesun 20 tisíc odvolacích posudků.[mn_protected] „Důvodem je to, že se nám počet lékařů v komisích snížil ze 45 na 30, tím pádem máme malou zastupitelnost. Česká správa svým počtem lékařů daleko více může lhůty hlídat a zastoupit se. Návrhů na pracovní skupině padlo i více – například na převod sociálního šetření z Úřadu práce na ČSSZ či odvolacího řízení z MPSV na generální ředitelství Úřadu práce, ale jen tento jediný návrh se dostal do vládní novely. Bylo usuzováno, že se tím zkrátí řízení příspěvku na péči, které je opravdu poměrně zdlouhavé tím, že jsou zapojeny dva úřady a dvě sekce MPSV,“ vysvětluje Merhautová.

Tento krok se ale mnohým příliš nezdá. „Podle mého názoru k žádnému výraznému zjednodušení nedojde. Myslím si, že nejde ani očekávat, že to výrazně pomůže v personální oblasti – pořád tu práci bude muset někdo odvést. Pokud to nebude komise, ale monokratické rozhodování, možná tam nějaká úspora být může, nicméně si myslím, že pro běžného občana bude systém hůře uchopitelný a i z odborné veřejnosti zaznívají připomínky v tom smyslu, že bude pro žadatele nespokojené s prvoinstančním rozhodnutím těžší domoci se svého práva,“ domnívá se Kaňkovský.

Že dojde k urychlení procesu, zpochybňuje také Národní rada osob se zdravotním postižením. „Obáváme se horšího stavu v tom, že cítíme určitý střet zájmů. Bude rozhodovat jeden orgán a naše odvolací možnosti proti rozhodnutí prvoinstančních orgánů se zhorší,“ načrtává předseda NRZP Václav Krása. „Ve chvíli, kdy dojde na monokratické posuzování, si nejsme jisti udržením kvality u specifických diagnóz, zejména u dlouhodobě nemocných a postižených se vzácnými onemocněními či neurologickými poruchami. Už nyní tam byly zádrhele a nemáme pocit, že je na to situace připravená,“ přidává se Šárka Slavíková ze sdružení Amélie.

Pokud by tedy posudkové komise skutečně byly přesunuty, chce předsedkyně sněmovního sociálního výboru Radka Maxová (Ano) prosadit pozměňovací návrh, který by umožnil, aby v rámci soudního řízení o dávkách pro osoby se zdravotním postižením, zdravotních průkazkách a příspěvku na péči mohl soud zažádat o posudek posudkové komise MPSV. „Posudkové komise jsou vícečlenné, vícenázorové, a bude to tedy názor skupiny lidí, ne monokratické rozhodnutí. Nemůžeme předjímat, kolik takových soudních žádostí by bylo, ale jako ochrana osob a větší právní jistota to bude dobrý krok,“ doplňuje Maxová.

Systémové řešení bude na stole příští rok

Jak poslanci, tak ministerstvo si jsou ale vědomi, že nyní projednávaná novela všechny problémy posudkové služby zdaleka neřeší. „Je jen prvním krokem. Problém nás bude provázet dále,“ konstatuje Vít Kaňkovský.

Jedna z oblastí, která by se dle poslanců měla do budoucna řešit, jsou kontroly pacientů. „Opakovaně si vysvětlujeme, že jsou některé diagnózy a stavy, které mají trvalý ráz a už se nikdy nezlepší. Pro lékařskou posudkovou službu, odborné lékaře i pacienta je to zatěžující záležitost, která ještě zhoršuje začarovaný kruh LPS a navíc pacienty stresuje,“ zdůrazňuje Kaňkovský. „Pak se divíme, že se nám nedostává lékařů. Přitom by mohli mít odlehčeno, protože by zbytečnou revizní činnost nedělali,“ dodává.

Podle něj by se tak mohl vytvořit seznam diagnóz, u nichž nejsou vyhlídky na zlepšení, a pacienti by tak opakované kontroly nemuseli podstupovat. MPSV se ale na takové řešení příliš netváří. „MPSV trvale sleduje vývoj kontrolních prohlídek na ČSSZ a vydalo metodický pokyn. Počet se snižuje, ale když jsme jednali o tom, jestli je možné vydat rigidní pravidla na to, kdy kontrolní prohlídky nemají být, jsme zatím toho názoru, že by mělo převažovat individuální hledisko. Je tu ale tlak na lékaře, aby tohoto institutu využívali uváženě,“ reaguje Merhautová.

Otázkou pochopitelně také je, kde vzít náhradníky za posudkové lékaře, kteří postupně odejdou do důchodu. „V rámci novely zákona 95 o vzdělávání lékařů byla zkrácena doba vzdělávání posudkových lékařů ze dvou na jeden rok a sestavují se akreditační komise. Uvidíme, co změna přinese. Jsme si ale vědomi, že lékaři nejsou a nebudou, takže se snažíme doplnit tým lékařů i o nelékařské profese. Od letošního roku funguje asistent lékaře posudkové služby, což jsou nelékaři, kteří mohou lékařům velmi pomoci,“ přibližuje náměstkyně Merhautová.

V tuto chvíli má ČSSZ 40 systematizovaných asistentských míst, obsazena jich je zhruba polovina. „Proškolili se a hledají své místo vedle lékařů. Tento institut bychom dál chtěli posílit a kromě toho doplnit i dalšími nelékařskými profesemi tak, aby vznikl multidisciplinární tým a všechno nebylo jen na lékaři,“ dodává Merhautová.

Jak přesně by měla vypadat další opatření vedoucí ke komplexnímu řešení problematiky, zatím není známo, MPSV se však dušuje, že na systémovém návrhu bude pracovat. „Tato novela je hašením požáru. V průběhu příštího roku připravíme systémové řešení lékařské posudkové služby,“ slibuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Vít Kaňkovský na tomto místě navrhuje, zda by šlo projednat věcný záměr návrhu řešení lékařské posudkové služby tak, aby byla na problematice alespoň základní shoda. S tím počítá i Jana Maláčová. Už v listopadu by totiž k problematice ráda uspořádala kulatý stůl, kde by byly vydiskutovány základní teze.

Michaela Koubová

[/mn_protected]