Problematika antibiotické rezistence je jednou z velkých hrozeb na celosvětové úrovni. V Evropské unii každý rok umírá 25 tisíc lidí na infekce způsobené multirezistentními bakteriemi a odhadované náklady na léčbu těchto infekcí spolu se ztrátou produktivity se odhadují na 1,5 miliardy eur ročně. Zlepšit situaci na tomto poli v Česku má nyní za cíl nový akční plán národního antibiotického programu pro období 2019 – 2022. Ten přichází s šesti hlavními cíli, které se snaží preventivně bránit vzniku antibiotické rezistence a s jejími následky se vypořádávat co nejúčinněji.

 

„Používání antibiotik je hlavní příčinou vzniku antibiotické rezistence. Infekce vyvolané rezistentními bakteriemi jsou hůře léčitelné, k jejich léčbě je třeba použití alternativních antibiotik, která mohou být toxická a jejich volba také nákladnější,“ připomíná v úvodu nový akční plán.

Česká republika pochopitelně není ve snaze bojovat s antibiotickou rezistencí jediná. Mezinárodní aktivity zahrnují politickou deklaraci OSN o antimikrobiální rezistenci přijatou v roce 2016, globální akční plán WHO k antimikrobiální rezistenci přijatý v roce 2015 a Evropský akční plán Jednoho zdraví proti antimikrobiální rezistenci přijatý v roce 2017. Český akční plán přitom reflektuje závazky členských států EU, které se v závěrech Rady ministrů zdravotnictví ze dne 17. 6. 2016 zavázaly k přijetí národních akčních plánů k tlumení antibiotické rezistence.

Opatření, s nimiž plán přichází, si ovšem vyžádají náklady. Předpokládá se, že ministerstvo zemědělství bude muset dát na problematiku v období 2019 – 2022 celkem 44 milionů korun, ve zdravotnictví si pak plán vyžádá okolo 4,5 milionu ročně.

Mohlo by vás zajímat

[mn_protected]

„Ministerstvo zemědělství navrhuje navýšit do kapitoly Ministerstva zemědělství v období let 2019 – 2022 každoročně částku pěti milionů Kč investičních prostředků na vybudování elektronického nástroje umožňujícího sledovat používání veterinárních léčivých přípravků na hospodářstvích pro hlavní druhy potravinových zvířat a dále k zajištění úkolů vyplývajících z přílohy k akčnímu plánu národního antibiotického programu (AP NAP) navýšit v roce 2019 rozpočet ministerstva zemědělství o částku sedm milionů Kč, v roce 2020 o částku šest milionů Kč a každoročně v letech 2021 – 2022 o částku 5,5 milionu Kč, a to na základě přijatého usnesení vlády k AP NAP. Finanční prostředky ve výši 3 450 000 Kč/rok, které jsou spojeny s plněním aktivit uvedených v příloze AP NAP ve zdravotnickém sektoru, navrhuje ministerstvo zdravotnictví každoročně v období let 2019 – 2022 navýšit do kapitoly ministerstva zdravotnictví na základě usnesení vlády přijatého k AP NAP,“ stojí k předkládací zprávě k materiálu.

Bez dat to nepůjde

S jakými cíli tedy nový akční plán přichází? První z nich je kontinuální surveillance antibiotické rezistence a používání antibiotik, která je nezbytná pro sledování trendů a umožňuje hodnocení dopadů aktivit zaměřených na omezení šíření rezistence.

„Propojení informací o spotřebě a použití antibiotik pro konkrétní diagnózu umožňuje monitorovat a ovlivňovat preskripční návyky lékařů a veterinářů. Základní podmínkou pro zajištění změny preskripčního chování praktických lékařů je faktická analýza informací o spotřebě antibiotik. Tyto údaje zatím v ČR nejsou běžně dostupné,“ upozorňuje akční plán, který by chtěl tento nedostatek napravit. V současné době je přitom v ČR zapojena do sledování spotřeby antibiotik pouze primární péče, zatímco data týkající se spotřeby na úrovni nemocnic chybí.

Co se týče veterinární oblasti, monitoruje se od roku 2015 výskyt vybraných patogenů u některých hospodářských zvířat, do budoucna je ale třeba zaměřit se i na chov zájmový. Sledují se také objemy spotřebovaných antibiotik, zatím však neumožňují dělat podrobné hodnocení a vyhodnocovat účinnost přijímaných opatření. „Jedním z cílů je vývoj software pro sledování a porovnávání podmínek používání antibiotik v jednotlivých hospodářstvích (benchmarking) a nástrojů pro společnou analýzu ukazatelů spotřeby antibiotik v humánní a veterinární oblasti v prioritních oblastech,“ uvádí plán.

Dalším faktorem ovlivňujícím vznik rezistence, na který se akční plán zaměřuje, je zodpovědné používání antibiotik. Nevhodný přístup přitom zahrnuje chyby v dávkování, délce podávání či nadměrném používání širokospektrých antibiotik. „Dodržování doporučených terapeutických postupů je třeba monitorovat a zajistit, aby preskripční data byla předložena konkrétním předepisujícím lékařům s nabídkou odborné interpretace,“ zdůrazňuje plán s tím, že zdravotní pojišťovny disponují systémy, z nichž lze potřebná data vztahující se i ke konkrétním pracovištím získat.

Problematika antibiotické léčby je ovšem také oblastí, ve které dochází k velmi rychlému nárůstu objemu odborných informací, kdy navíc často různé odborné prameny mohou vést k odlišným závěrům. Výsledkem je situace, kdy je velmi obtížné se na všech úrovních včetně rutinní klinické praxe správně orientovat. Proto by měly existovat doporučené postupy pro antibiotickou léčbu, které budou pravidelně aktualizované.

Situaci ještě komplikuje to, že v České republice dochází k opakovaným výpadkům léků první volby. To přispívá k používání alternativních antibiotik, která mívají více nežádoucích účinků, jsou dražší a mohou stimulovat rozvoj rezistence. „Je proto velmi žádoucí, aby byl i v České republice garantován přístup k lékům první volby,“ podtrhuje plán. Zároveň by mělo dojít k omezení použití důležitých léků užívaných v humánní medicíně u zvířat.

Masmediální kampaň dosud v Česku neproběhla

Třetí oblastí, které se plán věnuje, je větší informovanost široké veřejnosti. „V České republice jsou antibiotika vázána na předpis a je odpovědností každého lékaře a veterináře, aby k jejich používání přistupoval odpovědně. Rozhodování lékaře ovšem může být ovlivněno očekáváním pacienta, rozhodování veterináře potom očekáváním chovatele či dokonce ekonomickými podmínkami,“ poukazuje plán. Proto je třeba veřejnost v tomto ohledu vzdělávat, a to včetně důrazu na preventivní opatření, jako dodržování hygieny rukou. Nástrojem k tomu je masmediální kampaň, která dosud v Česku nebyla realizována.

K tomu, aby systém mohl dobře fungovat, je také potřeba vytvořit metodickou infrastrukturu. Jedním z kroků zahrnutých v tomto okruhu je vytváření nemocničních antibiotických programů. To už sice je podle zákona o zdravotních službách povinností nemocnic, nicméně mnohdy byly prvky tohoto programu v nemocnicích implementovány pouze částečně.

Dalším krokem je také státem garantované ukotvení činnosti antibiotických středisek. „Většina stávajících antibiotických středisek (cca 60) je zřízena v rámci pracovišť klinické mikrobiologie a jejich síť je rovnoměrně rozprostřena ve všech regionech ČR. Antibiotická střediska rutinně poskytují konzultační služby zaměřené na optimalizaci používání antibiotik v nemocniční, ambulantní i primární péči, provádějí schvalování použití vázaných antibiotik podle jejich kategorizace, a poskytují pravidelně data pro potřeby národní a evropské surveillance antibiotické rezistence. Pravidla pro činnost antibiotických středisek nejsou v současnosti legislativně stanovena,“ poukazuje akční plán.

Je třeba hledat lepší diagnostiku i efektivnější postupy

Pátý bod akčního plánu spočívá v preventivních opatřeních a kontrole infekcí. „Infekce spojené s poskytováním zdravotní péče významně ohrožují pacienty hospitalizované v zdravotnických zařízeních, mají nezanedbatelný podíl na morbiditě a mortalitě pacientů a zvyšují náklady na péči. Podstatná část těchto infekcí je vyvolána multirezistentními bakteriemi, které se v nemocničním prostředí mohou velmi rychle šířit. Jejich prevence a kontrola je možná za předpokladu systematického používání postupů s ověřenou účinností,“ konstatuje plán. Problematiku prevence a kontroly infekcí přitom metodicky zajišťuje Národní referenční centrum pro infekce spojené se zdravotní péčí při Státním zdravotním ústavu, které pravidelně organizuje kurzy vzdělávání v této oblasti. Součástí práce centra je i propagace a podpora vzniku lokálních nemocničních programů prevence a kontroly infekcí.

V neposlední řadě pak akční plán zdůrazňuje potřebu podpory výzkumu a vývoje. Ten je vhodné zaměřit jak na objasnění příčin a vzniku šíření antibiotické rezistence a možnosti jeho tlumení, tak na nové diagnostické a léčebné metody, eventuálně efektivnější využití stávající léčby.

„Vývoj a aplikace nových diagnostických metod je důležitou oblastí, která umožňuje přesnější a rychlejší diagnostiku infekčních onemocnění či antibiotické rezistence a tím i vhodnější léčby antibiotiky. Včasná identifikace rezistentních bakterií pomáhá optimalizovat léčbu a vede i k omezení šíření rezistence. Důležitý je i výzkum alternativních možností léčby nebo prevence infekcí pomocí vakcinace, protože může poskytnout další preventivní či terapeutické možnosti a tím snížit spotřebu antibiotik. Alternativní strategie nacházejí uplatnění zejména ve veterinární medicíně,“ dodává akční plán.

[infobox-cela-sirka]

-mk-

[/mn_protected]