Už žádné placení náborářů, zato zlepšování služeb pro klienty, nová podoba klubového programu či pilot zaměřený na prevenci rakoviny tlustého střeva – to jsou kroky, k nimž letos přistoupila Vojenská zdravotní pojišťovna. Upustila tak od záměru za každou cenu získávat nové pojištěnce a raději se chce soustředit na upevnění stávajícího pojišťovenského kmene. Podle generálního ředitele VoZP Josefa Diessla proto pro mladší klienty vytvořila mobilní aplikaci a klientský portál, zatímco pro příznivce tradičnějších metod komunikace otvírá nové pobočky.
„Ukončili jsme smlouvy s takzvanými vlastními zaměstnanci, kteří nám nabírali pojištěnce. Formálně to sice byli naši zaměstnanci, ale šlo o různé náborářské firmy. Řekli jsme si, že tímto směrem dál nepůjdeme. Nemáme ambici dramaticky navyšovat stav našich pojištěnců – řekli jsme si, že pokud je chceme udržet či vykompenzovat ty, co odejdou, musíme to zvládnout vlastními marketingovými aktivitami, programy rozšířené péče a svými 420 zaměstnanci. Nemusíme v uvozovkách vyhazovat peníze za různé dealerské firmy provádějící nábory pojištěnců. Projeví se to v tom, že nám k 1. 1. ubydou pojištěnci skoro o tři tisíce,“ přibližuje ředitel Diessl.
„Jsme jediná pojišťovna, která od začátku tohoto roku nezískává nové pojištěnce prostřednictvím takzvaných dealerských sítí. Důvody, proč jsme to zrušili, jsou jednoduché: dealerské skupiny jsou jediní, kdo z toho mají nějaký profit. Nechceme podporovat praxi, aby nám někdo za poměrně dost peněz přivedl nové pojištěnce a oni nám za rok odešli. Dělali jsme si analýzu odcházejících pojištěnců a potvrdilo se nám, že 80 procent u nás bylo onen pomyslný rok, kdy pak znovu mohli zdravotní pojišťovnu změnit,“ doplňuje tiskový mluvčí VoZP Josef Křivánek.
VoZP už přitom o nějaké pojištěnce přišla letos v pololetí, na druhou stranu však podle ní nebyl propad tak velký, jak se původně obávala. Vedle toho pojišťovna doufá, že pokles zbrzdí nábor nových vojáků, kteří se stávají pojištěnci VoZP povinně, a kladné saldo narozených a zemřelých. Počítá tak, že k Novému roku bude mít 699 500 pojištěnců, a zdravotně-pojistný plán pro příští rok předpokládá průměrný počet pojištěnců 700 500. I do budoucna by VoZP ráda udržela počet pojištěnců lehce nad 700 tisíci.
Zásadní do budoucna tak pro pojišťovnu je, aby nepřicházela o stávající pojištěnce. Proto se snaží zlepšovat své služby, případně dohánět místa, kde zaostává za dalšími pojišťovnami. „V létě letošního roku jsme smazali hendikep, který jsme měli oproti jiným zdravotním pojišťovnám – zprovoznili jsme klientský portál a podařilo se nám přivést na svět i mobilní aplikaci, aby s námi všichni s chytrými telefony mohli rychle komunikovat. Dále budeme rozvíjet naše klientská pracoviště, protože v roce 2017 a 2018 jsme otevřeli 21 nových pracovišť, která se opravdu setkala se zájmem pojištěnců. Budeme tedy dál pokračovat v pro nás exponovaných oblastech,“ načrtává Josef Diessl.
Efektivní prevence rakoviny kolorekta? Dopis se samovyšetřovacím testem
Změny probíhají i v oblasti fondu prevence, kde se počítá s náklady na preventivní programy ve výši 109 milionů korun.
„Léta jsme měli v nabídce Věrnostní klub. Název byl trochu zavádějící, protože věrnostní znamená, že jste odměňováni za věrnost. Čerpání výhod z klubu bylo podmíněno i tím, jestli jste zdraví nebo nemocní, a na základě toho jste dosáhli na příspěvky z fondu prevence. Absurdita byla, že těmto pojištěncům jsme nabízeli bonusové karty, na které mohli čerpat slevy u benzinových stanic, což se trochu míjelo s primárním posláním zdravotní pojišťovny a pojištěnci do klubu vstupovali primárně kvůli slevám na benzin. Teď se snažíme jít novou cestou a Věrnostní klub bude nahrazen BeneFit klubem,“ přibližuje Josef Křivánek.
Pojištěnci, kteří se do BeneFit klubu přihlásí (plus stávající členové Věrnostního klubu), získají kartu na slevy v partnerských e-shopech s volně prodejnými léky, doplňky stravy, dermokosmetikou, zdravou výživou a pomůckami pro seniory – tedy zbožím souvisejícím se zdravím a prevencí. Místo sbírání bodů a proplácení příspěvků proti účtenkám tak bude klient při nákupech uplatňovat slevový kód snižující cenu i o desítky procent. Novinka by měla být spuštěna od 1. ledna příštího roku.
Pojišťovna by se také chtěla více zaměřit na prevenci rakoviny tlustého střeva. V minulosti byl sice spuštěn celoplošný projekt adresného zvaní financovaný z EU, VoZP ale pokládá jednotky procent lidí, kteří na zvací dopis zareagovali, za nepříliš slavný výsledek. Pojišťovna proto zkusila přístup trochu pozměnit.
„Na začátku tohoto roku jsme vybrali tři tisíce pojištěnců, kteří už dvakrát obdrželi zvací dopis na vyšetření rakoviny tlustého střeva a dvakrát ho hodili do koše. Proto jsme je obeslali s dopisem, do kterého jsme přiložili 15 minutové výukové DVD s riziky nemoci, zároveň jsme ale přidali samovyšetřovací FOB test, takže si pojištěnec mohl bazální vyšetření provést doma, aniž by musel k doktorovi. V tuto chvíli vzorek pojištěnců analyzujeme a už máme údaje o 11 případech, kde test dopadl pozitivně a pacient ihned na základě výsledku navštívil lékaře. Někde se ukázalo, že šlo o nezhoubný nádor, ale někde už bohužel byla choroba v nějakém stadiu, takže lidé zahájili intenzivní léčbu,“ popisuje Křivánek s tím, že projekt zatím vyšel na 480 tisíc korun. „Z našeho pohledu to dává smysl. Poskytli jsme pojištěncům zprávu o negativním zdravotním stavu v době, kdy neměli žádný zdravotní problém a nic je nenutilo jít k lékaři. Projekt proto chceme rozvíjet dál,“ dodává Josef Křivánek, podle kterého se o konkrétní podobě ještě jedná.
Na racionálnější přístup k protonové léčbě si pojištěnci nestěžují
Když už jsme u problematiky onkologie, snaží se VoZP řešit ještě jednu oblast – totiž protonovou léčbu. „Celý tento rok má nejen naše vojenská pojišťovna, ale i pojišťovny ostatní, trvalý problém se zapojením protonové léčby do systému veřejného zdravotního pojištění. Nám se financování podařilo částečně redukovat a jsme rádi, že jsme ze strany pojištěnců nezaznamenali negativní tlak, že bychom někomu odepírali péči. Vojenská zdravotní pojišťovna nemá jakékoliv ambice, aby rozhodovala, jestli tomu klientovi proton ano a tomu ne – necháváme to zcela na komplexních onkologických centrech. Pokud KOC správně indikuje, VoZP péči uhradí,“ říká k tomu Josef Diessl.
Donedávna byl totiž postup VoZP takový, že do pražského protonového centra posílala pacienty s rakovinou prostaty, u nichž nemá tato nákladná péče odborné opodstatnění, které si paradoxně indikovali sami lékaři z protonového centra (psali jsme zde).
Na problematiku protonové léčby přitom včera na zasedání sněmovního zdravotního výboru upozornil také poslanec a profesor radiologie Vlastimil Válek. Ten téma zařadil i na jednání prosincové vědecké rady na ministerstvu zdravotnictví a bylo by dle něj na místě, aby pro problematiku vznikl klinicky doporučený postup.
Dynamika růstu je nižší. Kvůli restům
Vojenské zdravotní pojišťovně se letos, stejně jako ostatním zdravotním pojišťovnám, díky ekonomické prosperitě dařilo. Podle současných odhadů by v letošním roce měla mít VoZP příjmy po přerozdělení ve výši 18,8 miliardy, což je o 5,2 procenta více než loni; příjmy z pojistného od plátců pojistného z toho tvoří 16,7 miliardy. Náklady na zdravotní služby pak dosáhnou 18,2 miliardy (o 4,7 procenta více než loni).
„Je pravda, že v porovnání s ostatními zdravotními pojišťovnami očekáváme nejmenší dynamiku nárůstu nákladů mezi rokem 2017 a 2018. V roce 2017 se totiž pojišťovna vyrovnávala množství restů – dohod s poskytovateli zdravotní péče, které nebyly profinancovány. Měli jsme tedy obrovské náklady na zdravotní péči, což se promítlo do dynamiky růstu,“ vysvětluje Diessl.
Pro příští rok pojišťovna počítá s příjmy po přerozdělení ve výši 20,3 miliardy, náklady na zdravotní služby by měly dle plánu dosáhnout 19,6 miliardy.
Jak může rozhodnutí ÚS změnit volbu do správních a dozorčích rad
Letos 11. září Ústavní soud částečně vyhověl návrhu senátorů s tím, že současný způsob volby zástupců do správních a dozorčích rad zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven upřednostňuje velké podniky. Dvě třetiny členů totiž navrhují zaměstnavatelé a odbory s tím, že se počet volitelů odvíjí od výše odvodů konkrétního podniku dané zdravotní pojišťovně (za půl procenta součtu pojistného připadajícího na pojišťovnu jsou dva volitelé). Od 30. září příštího roku by se tak měl současný systém změnit s tím, že přestane platit také celá vyhláška popisující volbu a volební řád.
Svaz zdravotních pojišťoven proto překládá ministerstvu zdravotnictví dvě varianty, jak by šlo situaci řešit. Jednou možností je tzv. radikální varianta, podle které by rady volili či jmenovali zakladatelé zdravotní pojišťovny (v případě VoZP ministerstvo obrany). Konzervativní varianta pak počítá s tím, že by navrhovateli členů rad mohli být nejen zaměstnavatelé a odbory tak, jak je tomu dnes, ale i organizace, spolky či sdružení, které mají ve své hlavní činnosti starost o bezpečnost a zdraví při práci, zdravý způsob života či podporu zdravotnictví v ČR a zároveň mají dostatek členů – pojištěnců dané zdravotní pojišťovny.
„Pro naší pojišťovnu je štěstí v tom, že na přelomu září a října příštího roku neočekáváme žádné volby do samosprávných orgánů. Čeká nás to až na podzim 2020 a věříme, že tou dobou už to bude konformně vyřešeno legislativní úpravou ze strany ministerstva zdravotnictví,“ říká k tomu Josef Diessl.
Michaela Koubová
