Jsme horší, než průměrný Evropan: Denně u nás kouří 2,4 milionu lidí, alkoholu holduje 600 tisíc mužů i žen a stále častěji pijí děti
Na nemoci způsobené kouřením tabáku zemře ročně v naší zemi kolem 16 tisíc lidí. Průměrně tím přijdou o 15 let života. „Pro srovnání – alkohol je příčinou šesti tisíc úmrtí ročně a na ilegální drogy umírá zhruba 300 Čechů,“ upozornila profesorka Eva Králíková z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v rámci odborné konference „Alkohol a tabák v České republice v roce 2018“. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v této souvislosti zmínil, že vysokou míru konzumace alkoholu a kouření tabáku může pomoci snížit vyšší zdanění a omezení reklamy, zejména na alkohol. S tím souhlasí vedoucí kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) Srdan Matić. Podle něj totiž v důsledku požívání alkoholu a kouření v Evropě každý rok zemře přes 700 tisíc lidí. „V České republice se aktuálně spotřeba alkoholu mírně zvýšila na 14,4 litrů čistého alkoholu na osobu a rok a je výrazně nad průměrem v evropském regionu WHO,“ uvedl Matić.
I když za posledních šest let mírně ubylo kuřáků mezi Čechy, stále jde o naši nejrozšířenější závislost. Podle dat z drogové výroční zprávy za rok 2017 je mezi současnými kuřáky asi čtvrtina lidí, kterým je 15 a více let, 18 procent lidí kouří denně a dalších sedm procent kouří příležitostně. Při přepočtu na celou populaci je tedy v ČR více než dva miliony denních kuřáků ve věku 15 a více let.
„Kouření tabáku se naprosto liší od všech ostatních závislostí jednak svým širokým klinickým dopadem – způsobuje nemoci ve všech klinických oborech medicíny – a jednak počtem závislých,“ zmínila k tomu lékařka Eva Králíková z Centra pro závislé na tabáku.
V této souvislosti zdůraznila, že „sedm z deseti lidí nekouří rádo“, ovšem neumí si poradit s tím, jak přestat kouřit a nebýt tak závislým na nikotinu. V tomto ohledu je podle ní nejúčinnější prevence – ta stojí méně financí, nežli pozdější léčba nemocí způsobených právě kouřením. Je podle ní absurdní, že pojišťovny toto téma nijak výrazně nezajímá. „Pojišťovny nezajímá ani to, že kouření snižuje účinnost řady léků, například psychiatrických, některé chemoterapie nebo až o polovinu u biologické léčby,“ řekla Králíková na odborné konferenci „Alkohol a tabák v České republice v roce 2018“.
Mohlo by vás zajímat
K této kritice zdravotních pojišťoven se připojil i předseda Společnosti pro návykové nemoci České lékařské společnosti Jana E. Purkyně Petr Popov. „Neexistuje podpora ze strany zdravotních pojišťoven, není zjevně politická vůle ani ze strany jejich správních rad, aby je situace zajímala natolik, že závislostem uzpůsobí preventivní programy,“ pronesl Popov. Podle něj by si „závislých“ měly pojišťovny všímat podstatně více a vytvořit pro ně programy v návaznosti na „zdravotní péči ve veřejném zájmu.“
Popov také vysvětlil, že se v ČR poměrně často traduje, že nelze u člověka najednou léčit dvě závislosti, tedy alkohol i kouření. „Je to naopak. Mám takovou zkušenost z USA, že léčení dvou závislostí jde podstatně lepe,“ poznamenal.
Krabičky s jednotnou zelenohnědou barvou
Podle Králíkové by v souvislosti s omezováním kouření zafungovalo to, kdyby se cena krabičky cigaret podstatně zvýšila na úroveň běžnou na západ od nás, všechny krabičky byly prosty známých barev a grafického provedení, s nimiž si každý kuřák velmi rychle spojí tu „svou“ značku, měly jednotnou zelenohnědou barvu, a název značky byl na nich uveden stejným písmem a stejnou barvou. Také by výrazně pomohlo, kdyby se cigarety prodávaly v samostatných trafikách a ne tam, kde si každý z nás denně kupuje housky, tedy v supermarketech. Podle jejich slov je ale hlavně smutné to, že se stále nedaří najít motivaci pro mladé lidi, aby nezačínali kouřit.
„Trend ´mladých kuřáků´ trošku stoupá. Víte, když vyrábíte cigarety, tak musíte svoje zákazníky získat do závislosti dříve, než oni dostanou rozum. Protože dospělí lidé už prakticky kouřit nezačínají. Asi devět z deseti lidí si zapálí až v dospělosti, ale naprostá většina již mnohem dříve, tak zhruba kolem desátého roku věku,“ dloubla si Králíková na konto tabákových koncernů.
Důležité podle ní je hlavně to, aby stát cigarety zdanil vyšší spotřební daní. „Je jasné, že za méně cigaret prodaných s vyšší daní by stát vybral víc peněz do státního rozpočtu,“ řekla.
„Nejsme proti kuřákům, naopak jim chceme pomoci a chápeme je,“ upozornila nakonec v souvislosti s Centrem pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN.
Ze statistických dat vyplývá, že v ČR umírá na nemoci způsobené kouřením každoročně 16 tisíc lidí, přičemž ve světě jde až o šest milionů kuřáků ročně. Asi 600 tisíc úmrtí kuřáci způsobí nekuřákům, neboť ti dýchali zplodiny kouření.
Tabákový kouř obsahuje více než čtyři tisíce chemických sloučenin. U více než 250 sloučenin obsažených v tabákovém kouři byla prokázána škodlivost. Víc než 50 z nich prokazatelně způsobuje rakovinu. Odborníci poukazují na to, že nejvíce škodlivé je právě spalování tabáku.
V ČR je spotřeba alkoholu větší, než je evropský průměr
Co se týče alkoholu, vedoucí Kanceláře WHO v ČR Srđan Matić uvádí, že i přes významné snížení má evropský region WHO stále největší spotřebu alkoholu mezi dospělými ve světě. „V roce 2016 byla evropská průměrná spotřeba alkoholu 9,8 litrů čistého alkoholu u dospělých starších 15 let, což je sice pokles, ale zhruba o dva litry za posledních deset let,“ uvedl na konferenci Matić.
Spotřeba alkoholu by se tak dle něj měla výrazně snížit, jelikož v důsledku jeho požívání je mortalita v regionu Evropy stále nejvyšší – více jak deset procent všech úmrtí bylo loni připisováno právě alkoholu.
Alarmující ale je, že průměrně Češi vypijí alkoholu více, nežli jinde v Evropě – 14,4 litru čistého alkoholu na osobu ročně. Denních konzumentů alkoholu je v ČR přibližně 600 tisíc, z toho 100 tisíc konzumuje nadměrné dávky alkoholu denně. Podle statistik z loňského roku má u nás až 900 tisíc lidí riziko vzniku problémů spojených s alkoholem. Právě proto by se podle Srdana Matiće náš stát měl právě teď velmi ostře zaměřit na alkohol.
Statistiky dále uvádějí, že v ČR mezi konzumenty jednoznačně vede pivo, které u nás pije až 87 procent mužů a 59 procent žen. Muži průměrně vypijí devět sklenic piva za týden, ženy dvě, přičemž denní konzumace alkoholu zůstává dlouhodobě mezi muži na výrazně vyšší úrovni. Co se týče frekvence pití piva, muži nejčastěji konzumují pivo tři až čtyřikrát v týdnu, ženy jednou až dvakrát.
„Alkohol stále bereme jako běžnou součást života a společnost je k jeho užívání zatím velmi tolerantní,“ reagovala na čísla národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová. Negativní důsledky užívání alkoholu se podle ní projevují nejen v oblasti zdraví, ale i v oblasti sociální a dalších, jako je například kriminalita.
„V oblasti zdraví se v první řadě jedná o duševní poruchy a poruchy chování způsobené jeho užíváním. Alkohol ovšem přispívá i k vyšší úmrtnosti, a to jak v souvislosti s vyšší úrazovosti, tak i vzniku dalších onemocnění, mezi které patří například nádorová onemocnění, či onemocnění trávicí trubice. Rozhodně nelze opomenout negativní důsledky způsobené užíváním alkoholu v těhotenství, kdy může dojít až k nevratnému poškození plodu,“ řekla Vedralová. Alkohol může nejenom fyzicky poškodit dítě, ale i snížit jeho IQ.
Nepochopitelné ale podle ní je, že veřejnost stále považuje alkohol i tabák jako běžnou součást života a je tak k těmto návykovým zlozvykům až příliš tolerantní. Právě proto by se měly budoucí preventivní aktivity zaměřit na změnu vzorců chování ve vztahu k těmto komoditám.
Ministr: Alkohol a tabák může omezit vyšší zdanění a méně reklamy
„Užívání tabáku a alkoholu patří k rozšířeným společenským neřestem, které významně škodí zdraví našich občanů,“ poznamenal na konferenci i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s tím, že vysokou míru konzumace může pomoci snížit vyšší zdanění a omezení reklamy, zejména na alkohol.
„Marketing alkoholických nápojů je určitě jednou z našich budoucích regulačních výzev. Je tady i prostor pro určité navyšování daňové zátěže těchto komodit – ostatně mezinárodní autority, jako je WHO a OECD, nám také doporučují zaměřit se na cenová a daňová opatření,“ zdůraznil Vojtěch s tím, že změna spotřební daně rozhodně nemá být skoková. Primárně je to ale úkol ministerstva financí.
Vojtěch přitom nevnímá nijak negativně fakt, že vláda Andreje Babiše v programovém prohlášení slibovala snížení daně z přidané hodnoty na točené pivo. „To ale hlavně měla být úleva pro restaurace. Jiná věc je ovšem otázka piva a otázka tvrdého alkoholu. Primárně by tady však mělo jít o tvrdý alkohol. Za ministerstvo zdravotnictví mohu jednoznačně říci, že budu prosazovat, aby se obecně spotřební daň na alkohol, minimálně na tvrdý alkohol, zvyšovala,“ poznamenal.
A protože jsou nyní alarmující zejména čísla konzumace alkoholu u nezletilých, kde je Česká republika nad mezinárodním průměrem, je třeba s tímto faktem nějak naložit. „České děti začínají pít alkohol výrazně dříve, než v okolních evropských zemích. Pravidelně pije alkohol dvacet procent patnáctiletých chlapců a až 12 procent dívek,“ upozornil.
Jelikož v současné době není možné propagovat v médiích cigarety, podobné omezení by se mohlo podle Vojtěcha týkat i alkoholu. U mladých lidí totiž reklamy dost často vyvolávají pocity relaxace a zábavy, takže mají konzumaci alkoholu už od svého raného věku spojenou s pobavením bez zábran.
Podle ministra je potřeba pracovat i ve směru dostupnosti služeb na léčbu závislých na alkoholu a tabáku. V současné době si například léky na odvykání kouření platí lidé sami, nejsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
„Doporučení od WHO, i od OECD, které prezentovalo zprávu o českém zdravotnictví právě v těchto dnech, poukazovalo na velmi špatnou situaci v ČR okolo konzumace tabáku, ale především alkoholu. Jsme na špici v rámci zemí OECD, a tato čísla je třeba brát vážně,“ dodal ministr.
Strategie bude mít doporučující ukazatele WHO
V národní strategii protidrogové politiky se podle její koordinátorky Jarmily Vedralové přímo počítá s omezením reklamy vybízející ke konzumaci alkoholických nápojů i se snižováním dopadu marketingu, zejména na mladé lidi a dospívající.
„Regulace snižující dostupnost alkoholu a tabáku je zásadní opatření k tomu, aby zranitelné a vysoce rizikové skupiny neměli snadný přístup k alkoholu. Dostupnost alkoholu a tabáku může mít vliv na sociální dostupnost alkoholu a přispět tak ke změně sociálních a kulturních norem, které podporují škodlivé užívání alkoholu,“ stojí v prozatímních materiálech, jež se striktně drží doporučení WHO.
Pod vlivem alkoholu se v roce 2017 stalo 4251 nehod, což je 4,1 procent z celkového počtu, při kterých bylo usmrceno 48 osob. Podle údajů policie bylo 13,5 tisíc trestných činů v roce 2017 spácháno pod vlivem návykových látek, z toho 82 procent pod vlivem alkoholu a 18 procent pod vlivem nealkoholových drog. V roce 2017 bylo v obecném registru mortality hlášeno 370 smrtelných předávkování alkoholem, v roce 2016 to bylo 415 případů.
Vedralová: jsme ve fázi druhého kola připomínek
Národní strategii protidrogové politiky, která by měla platit od příštího roku, vláda do konce roku nejspíš neprojedná. Podle Vedralové to bude až začátkem roku příštího, jelikož je na přípravu zapotřebí víc času.
Vedralová nastoupila v srpnu, kdy vystřídala Jindřicha Vobořila, který pozici zastával osm let. Svůj návrh strategie představil Vobořil před odchodem. Vedralová krátce po svém nástupu ČTK řekla, že bude jedním z podkladů pro její verzi. „Aktuálně jsme ve fázi druhého kola připomínek na pracovní linii,“ připomněla v této souvislosti.
Dokument se věnuje primární prevenci, snižování rizik, léčbě a sociálnímu začleňování, regulaci a snižování dostupnosti, financování a informacím, výzkumu a hodnocení. Po schválení strategie budou vypracovány tříleté akční plány zvlášť pro tabák, alkohol, hazard a moderní technologie a nelegální drogy. Strategie by měla obsahovat vyvážený poměr mezi prevencí a represí. „Nově se chceme zaměřit na psychoaktivní léčivé přípravky a zneužívání nových technologií,” dodala Vedralová.
Olga Böhmová
Olga Böhmová
