Konec bloudění po systému? VZP spustila pilot zlepšující organizaci péče o onkologické pacienty

Bloudění po systému a absolvování opakovaných vyšetření, zatímco pacientovi neúprosně ubíhá čas potřebný na úspěšnou onkologickou léčbu, se snad postupně stane minulostí. Všeobecná zdravotní pojišťovna ve spolupráci s odborníky totiž spouští pilotní projekt, který má za cíl zlepšit organizaci péče o onkologicky nemocné. Do budoucna by tak všichni lidé s podezřením na rakovinu měli putovat od lékaře prvního kontaktu přímo do komplexního onkologického centra (KOC), které provede diagnostiku a rozhodne, jak a kde se bude pacient dál léčit.

„Cílem VZP je zdánlivě nemožné: aby špičkovou péči, šanci na vyléčení a dostupnost vysoce specializovaných center měl každý klient VZP, a zároveň udržet v segmentu nákladovou udržitelnost. Proto přicházíme s pilotním projektem, který bude realizován ve dvou lokalitách – v Praze a na jižní Moravě. Cílem je otestovat hypotézu, že pokud zvolíme správný typ organizace péče o klienta v rámci onkologie, přinese to benefity nejen pro něj, ale i pro systém,“ uvádí ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Zlepšit organizaci péče o onkologicky nemocné je přitom o to důležitější, že počty nově diagnostikovaných každoročně rostou o více než dvě procenta. V roce 2016 tak byla rakovina odhalena u 87 tisíc lidí v Česku; celkově u nás žilo přes 562 tisíc lidí, kteří někdy během svého života prodělali onkologické onemocnění. Vzhledem k tomu, že díky úspěchům medicíny úmrtnost na tyto choroby začala pozvolna klesat, roste prevalence ještě více než incidence – o celých 3,8 procenta ročně. Pokud bychom se pak podívali jen na klienty VZP, počet těch s onkologickým onemocněním stoupl z 291 tisíc v roce 2013 na 309 tisíc v loňském roce a náklady vzrostly z 12,17 miliardy na 14,36 miliardy.

A vzhledem ke stárnutí populace bude hůř. „S perspektivou 10 až 15 let nás nevyhnutelně čeká navýšení těchto čísel o dalších 15 až 20 procent. Na to je třeba se připravit,“ zdůrazňuje ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

Mohlo by vás zajímat

Ministerstvo hledá šéfa moravskoslezské hygienické stanice, který nahradí Svrčinovou

Co je současný problém? „Dnes je systém fragmentován – péče není příliš dobře organizovaná a řízená, takže systém není komplexní. Víme, že ve chvíli, kdy se pacient dostane do komplexního onkologického centra, je už léčba organizována velmi dobře a má dobré výsledky – pacient se dostane k účinné léčbě a špičkovým odborníkům. Jenže pacienti se často dostávají k léčbě pozdě, protože organizace systému předtím není ideální, a my bychom chtěli udělat něco proto, aby byla lepší,“ říká náměstek VZP David Šmehlík.

Jeho slova potvrzují i onkologové. „Někdy k nám přijdou pacienti s půlroční anamnézou s pěti CT, jednou magnetickou rezonancí a sto dobrými radami, ale bez léčby,“ přidává se Jana Prausová, předsedkyně České onkologické společnosti, což je odborný garant spouštěného pilotu. Včasná diagnóza je přitom u rakoviny zásadní – například pětileté přežití žen, jimž byl diagnostikován nádor prsu v I. stadiu, je sto procent, ve stadiu IV. je to ale jen 25 procent. Podobně je na tom rakovina prostaty, kde pětileté přežití spadne od sta ke 40 procentům ve IV. stadiu choroby.

Novinkou jsou regionální onkologické skupiny

Nově by proto měl lékař prvního kontaktu po provedení základní diagnostiky odeslat pacienta na komplexní vyšetření a diagnostiku do KOC, kde všichni nemocní projdou multidisciplinárním týmem. Následně také jako garant péče KOC rozhodne, jak a kde se bude pacient dál léčit – zda zůstane v KOC, nebo bude s plánem péče odeslán na spolupracující regionální pracoviště. Takto přesnou definicí pohybu pacienta systémem by se měla odstranit roztříštěnost i rozdíly v kvalitě poskytované péče.

„Nyní systém funguje tak, že pacient přichází k lékaři prvního kontaktu, a když má štěstí, dostane se do KOC rychle. Pokud ne, někde se v systému pohybuje a není úplně jasné, podle jakých pravidel. Ta bychom tedy chtěli nastavit,“ dodává Šmehlík.

Novou komponentou v organizaci systému jsou regionální onkologické skupiny, což jsou pracoviště, která spolupracují s komplexními onkologickými centry a kam bude možno pacienty odeslat k méně náročné léčbě. VZP přitom v rámci projektu pomáhá jednotlivé aktéry smluvně propojit.

„Spolupráci jsme vnímali jako něco, co je trochu pozadu. Jako centra nemáme představu, co se nám v celém regionu děje. To jsme chtěli napravit,“ vysvětluje Jana Prausová. „Regionální onkologické skupiny jsou nový element, který vytvoří smluvní napojení mezi komplexním onkologickým centrem a menšími onkologiemi v terénu. KOC je budou vědecky, organizačně a systémově řídit a budou nad regionem bdít tak, aby tam vše probíhalo, jak má. Počítáme s tím, že řada pracovišť bude vyspělá natolik, že jim budeme schopni delegovat některou vysoce inovativní léčbu, zvlášť proto, že přijdou biosimilars a cena se umírní,“ dodává Prausová s tím, že KOC bude léčbu průběžně konzultovat a kontrolovat, jak pacient vypadá. Aby péče probíhala co nejlépe, nabízí také onkologická společnost regionům společné indikační semináře a je snaha i o společnou elektronickou dokumentaci. Regionální onkologické skupiny pak doplní praktici, kteří již od nového roku mohou po dohodě přebírat do sledování pacienty po úspěšně dokončené onkologické léčbě (více zde).

Za rok by měla vzniknout metodika implementace pro další kraje

Projekt VZP, který má nový systém péče otestovat, startuje už v těchto dnech v Praze a Brně a trvat by měl rok – poté se případně rozšíří i na další regiony. Praha a Brno přitom byly zvoleny proto, že už nyní zdejší nemocnice pečují i o pacienty z jiných částí republiky a jejich zvládnutí vyžaduje efektivní organizaci péče. Celkem jejich spádová oblast zahrnuje čtyři miliony obyvatel Česka.

V čele regionální onkologické skupiny v Praze bude KOC ve FN Motol, v Brně pak Masarykův onkologický ústav. Těm VZP nově nasmlouvá kódy multidisciplinárního týmu a dispenzarizace, takže změnu organizace péče podpoří i vyšší úhrady. Nepředpokládá se přitom, že by lékaři nově posílali pojištěnce VZP do KOC a ostatní nechali postaru bloudit systémem. „Očekáváme, že se i ostatní zdravotní pojišťovny k systému připojí. Onkologické onemocnění si nevybírá, u které pojišťovny je pacient pojištěn,“ konstatuje Šmehlík.

„Podstatou je, že poskytovatelé zdravotních služeb pod vedením komplexního onkologického centra mezi sebou uzavřou smluvní vztahy, které začnou systém monitorovat a reorganizovat. K tomu se musí vytvořit metodiky, musí vzniknout klinicky doporučený postup na multidisciplinární posuzování nádorů, který je součást pilotu. Zdravotní pojišťovna je partner, katalyzátor, který může věc nejúčinněji uvádět v pohyb, odstraňovat bariéry a v případě, že dojde k redistribuci pacientů, reagovat příslušným úhradovým opatření,“ dodává Ladislav Dušek.

Součástí pilotu bude také kompletní sběr dat umožňující i zpětnou kontrolu kvality poskytované péče. Na sběru VZP spolupracuje s ÚZIS, odbornou garanci a datový management by pak měly zajistit Karlova a Masarykova univerzita. Výstupem pilotu by měla být také metodika, jak co nejvhodnějším způsobem implementovat změny i v dalších krajích.

„Musíme si to vyzkoušet, vychytat chyby a slepé uličky a nastavit systém tak, aby byl opravdu funkční. Potom bychom rádi a je to náš cíl, aby se projekt rozšířil na celou Českou republiku,“ uvádí docentka Prausová. „Jsou i včasně zachycené nádory nebo prekancerózy, kde intenzivní posuzování multidisciplinárním týmem nebude nutné. To musí být po roce na stole jako metodický materiál,“ dodává Ladislav Dušek.

Jaký by tedy měl být cíl změny? „Klient získá rychlý, včasný přístup k léčbě a diagnostice – bude jasno, kde má službu čerpat v té nejvyšší kvalitě. My získáme přehled o tom, jak klient systémem prostupuje, a budeme mít data, která by měla sloužit pro to, abychom stanovili nákladovou efektivitu. Ze systému odstraníme duplicity a tím, že klient bude včas léčen a snad i vyléčen, snížíme náklady spojené komplikacemi při pozdním odhalení onemocnění,“ uzavírá Zdeněk Kabátek.

Michaela Koubová