Koupit levně lék, původně určený pro český trh, přebalit jej a prodat dráž do některé ze zemí západní Evropy, už zřejmě není tak lukrativní, nebo snadné, jako dříve. Ukazují to čísla Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), které si vyžádal Zdravotnický deník. Za tři kvartály letošního roku nepřesahuje podíl reexportů na celkovém trhu s léčivy čtyři procenta, a to jak v počtu balení, tak ve finančním vyjádření. Stát dnes má v rukou nástroje, jak zabránit vyvezení léků nezbytných pro české pacienty a také je využívá. Reexporty jsou označovány za viníky výpadků léků na trhu a zdůvodňuje se jimi nutnost změnit legislativu. Jejich klesající podíl však naznačuje, že jsou tématem spíše zástupným. Reexporty se týkají zboží všech čtyřech hlavních velkodistributorů, byť u poloviny z nich jsou realizovány přes další firmy.
Ročně jsou na český trh dodány léky v hodnotě atakující částku 70 miliard korun, pokud se udrží současné tempo spotřeby, bude za rok 2018 tato částka činit 71,6 miliardy korun a z toho budou reexportovány přípravky za pouhé 2,6 miliardy, což z celku nečiní ani čtyři procenta (uvádíme vždy bez obchodní přirážky a DPH). Vyplývá to po přepočtení dat za první tři kvartály, které ZD poskytl SÚKL.
Podíl reexportů na celkových dodávkách léčiv v Česku za 2018/01-09
V porovnání s minulostí jde o zřetelný pokles ve finančním objemu, přestože v počtu balení je zaznamenán nárůst, ten ale může být dán poněkud zvláštními údaji, které nahlásil jeden distributor – viz dále.
Jak se vyvíjel podíl reexportů v předchozích letech 20120-2017, ukazuje graf:
K dnešnímu dni je zakázán export nebo je dán požadavek hlásit distribuci mimo území ČR v případě 38 různých typů léčiv ve 117 jejich velikostech. Důvodem k omezení exportu je přitom ve 48 % předchozí či potencionální export (celkem 18 registrovaných léčiv), ale v 52 % případů je důvod k zákazu exportu jiný (celkem 20 registrovaných léčiv). Podrobnosti uvádí ve svém článku Jan Šimon za AEDL (Asociace evropských distributorů léčiv), sdružení menších distributorů, kteří se staví proti dalšímu omezování trhu novými regulacemi.
V Česku máme podle dat SÚKL 525 zaregistrovaných distributorů, v letošním roce (tedy v období leden až září 2018) jich je 394 aktivních a 89 reexportuje. Mezi aktivními distributory hrají prim čtyři velcí distributoři, zhruba padesátka dalších menších distributorů má k dispozici užší sortiment a zbytek tvoří lékárníci, kteří mají distribuční povolení k vývozu a přesunu mezi svými lékárnami. SÚKL Zdravotnickému deníku poskytl žebříčky TOP 10 reexportérů, z nich plyne, že cca 72 procent všech reexportů ve finančním vyjádření jde na vrub prvních šesti subjektů tohoto žebříčku.
TOP 10 reexportérů podle finančního objemu
TOP 10 reexportérů podle počtu balení
K tabulce výše jednu poznámku – u distributora s počtem balení přes 2 milióny na reexport při velmi nízkém finančním objemu je otázka, co vlastně vykazoval, zda 0.02 korun za jedno balení nebo u části balení cenu neuvedl vůbec. Podle SÚKl však v číslech chyba není.
SÚKL nám odmítl poskytnout jména konkrétních distributorů. Ti, které jsme oslovili, také nechtějí svůj podíl na reexportech prozradit s odkazem na obchodní tajemství. Nicméně na základě průniku informací z oficiálních i neoficiálních zdrojů můžeme přibližně odhadnout, kdo se na paralelním obchodu podílí. Obecně vzato nějakým způsobem všichni, bez ohledu, zda je to pro někoho okrajová záležitost, nebo hlavní náplň obchodního modelu, nebo zda provozuje pro farmaceutické firmy DTP a DTH kanály (Direct To Pharmacy, Direct To Hospital), či nikoliv. Jak už Zdravotnický deník napsal před více než dvěma lety, byl paralelní obchod zpočátku rozprostřen mezi lékárníky, ale posléze se koncentroval zejména na tzv. velkou čtyřku, tj. největší distributory – Alliance Unichem, ViaPharma (bývalá Gehe Pharma), Phoenix a Pharmos. První tři se sdružují v organizaci AVEL, drží s farmaceutickými firmami a lékárenskými řetězci. Pharmos se navzájem podporuje s nezávislými lékárníky a v řadě témat stojí v opozici proti spojeným silám farmaceutického průmyslu a distribuce.
Každá z distribučních firem jde na reexporty jinak. Velké distributory doplňují firmy specializující se přímo na reexporty, některé z nich se zbožím, které dostanou od některého z distributorů velké čtyřky. Nejvíce reexportů měla ještě nedávno jedna z těchto specializovaných firem Pharmawell. Jednou jedinkrát SÚKL totiž veřejně prezentoval i jména firem (a vyvolalo to tenkrát velký rozruch), a to za první kvartál roku 2014, za prvním Pharmawellem, následovala jako druhá Alliance Unichem. Zatímco pro Allianci, ač byla druhá v žebříčku, představují reexporty zlomek celkové distribuce, u Pharmawell je tomu přesně naopak. Alliance Unichem se objevuje v hlášeních reexportů pod svým jménem, stejně jako Viapharma. Pharmos realizuje paralelní obchod přes firmu Galmed. Phoenix oficiálně v reexportech nefiguruje, ale podle informací ZD využívá společnosti Leram a právě Pharmawell, obě sídli na Jižní Moravě.
Pokud vyjdeme z holých čísel, měla by se další debata o regulaci farmaceutického trhu v Česku zřejmě přesunout od démonizování reexportů k otázce dostupnosti léčiv pro obyvatele České republiky. To znamená především ke korektní analýze nejčastějších příčin výpadků léčiv na trhu a také k zajištění dodržování zákona, který předpokládá, že se k přípravkům dostanou přes své lékárny všichni pacienti. Pokud jde o výpadky léků (nedostatek některých přípravků) na trhu připomeňme, že se v této otázce liší pohled lékárníků a SÚKL. Zatímco lékárníci začali zveřejňovat jednou měsíčně seznamy desítek nedostatkových léků, SÚKL tyto seznamy rozporuje a je toho názoru, že nejde o systémový problém, který by se vymykal situaci v jiných zemích EU. O příčinách výpadků léčiv jsme psali také zde.
Tomáš Cikrt
