VZP: Na běžném účtu fondu máme 9,6 miliardy korun a na rezervním fondu 2,4 miliardy. Centrové léky nás stály už 7,5 miliardy

Z výsledků hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) od ledna do září letošního roku vyplývá, že léky předepisované specializovanými centry pro léčbu závažných nemocí stály pojišťovnu prozatím 7,5 miliardy korun, tedy o půl miliardy více než loni ve stejném období. Uvedl to místopředseda správní rady pojišťovny Bohuslav Svoboda (ODS) po pravidelném zasedání rady. „Vyšším tempem než je tempo nárůstu nákladů roste počet ošetřených pacientů. Umožňuje se tím pádem léčit více pacientů za stejnou cenu,“ informoval Svoboda s tím, že tento trend by se měl dařit pojišťovně dál. Správní rada VZP ovšem překvapivě probírala i aféru Mořský koník. „Zatím získáváme ucelený obraz a určitě se tomu budeme věnovat i nadále,“ podotkla k tomu předsedkyně rady Věra Adámková.

Program s názvem Mořský koník, díky kterému se dostanou dětští astmatici na ozdravné pobyty u moře, naplňuje pro pojišťovnu VZP cestovní kancelář Kovotour Plus. Jenže děti, které se letos v létě vrátily z ozdravného pobytu v Černé hoře, skončily s mnoha vážnými onemocněními – salmonelou, úplavicí nebo bolestivou kožní infekcí impetigo. Odkud se nakazily, je stále nejasné.

O případu na konci léta informovala televize Prima ve svém zpravodajství, posléze se případem zabývala jak VZP, tak i Ministerstvo zdravotnictví, kam také přišlo několik stížností v souvislosti s aférou.

„Mořským koníkem se již opakovaně zabývala na VZP i pracovní skupina, která se celému případu nakažených dětí zevrubně věnovala. Posléze byl problém ventilován právě na radě,“ vysvětlila Zdravotnickému deníku v pondělí členka správní rady VZP Soňa Marková (KSČM).

Mohlo by vás zajímat

Česko má nakročeno dobrou cestou. Procento nakažených seniorů se daří držet poměrně nízko, příznivý je i počet hospitalizací

Podle předsedkyně rady Věry Adámkové je však nutné si uvědomit, že problémy s Mořským koníkem nevznikly na straně VZP, ale na straně firmy, která je poskytovatelem služby – a VZP ji za to platí – a i když odpovědnost plně padá právě na cestovní kancelář Kovotour Plus, VZP se rozhodně odpovědnosti nezbavuje.

„VZP je tady pouze jako dohlížitel a Kovotour Plus je jako poskytovatel povinen zajistit lékařskou službu. Ta zakázka byla tak daná. Přesto se VZP sešlo s rodiči postižených dětí. Je tady několik momentů, které budeme chtít ještě vysvětlit od lékařů, kteří tam s dětmi byli. Zatím získáváme ucelený obraz a určitě se tomu budeme věnovat i nadále,“ uvedla Adámková.

Ředitel VZP Zdeněk Kabátek dodal, že v současné době pojišťovna nemá k případu „uzavřenou diskusi“ a intenzivně hledá způsob řešení. „Samozřejmě je otázkou, jak se informace, které máme od nespokojených zástupců našich dětských klientů potvrdí, nebo ne – pokud je budeme schopni prokázat, tak podle toho budeme dále postupovat,“ řekl Kabátek Zdravotnickému deníku.

„Kam tečou peníze z fondu prevence z Všeobecné zdravotní pojišťovny není nějaká samovůle managementu, protože zde existuje expertní skupina pro fond prevence, která je složená ze členů správní rady a pilíře a jednotlivé programy jsou v ní velmi detailně projednávány a jsou zařazovány do struktury se souhlasem správní rady. Takže to není tak, že bychom Mořského koníka jen tak z ničeho vymysleli. Je to reakce na to, že ostatní pojišťovny také realizují ozdravné pobyty, je to reakce na stanovisko odborníků, zejména pediatrů, že to má vliv na rozvoj chronických onemocnění u dětí a je to koneckonců i záležitost s dlouholetou tradicí,“ doplnil ředitel VZP Kabátek.

Na konci roku budeme mít kolem osmi miliard

Správní rada VZP se zabývala i výsledky hospodaření od ledna do října letošního roku. A jak si pojišťovna aktuálně vede? K 31. 10. má na běžném účtu fondu zdravotního pojištění 9,6 miliardy korun, na rezervním fondu 2, 414 miliardy – ten je již naplněn převodem.

„Předpokládáme, že výsledek hospodaření na konci roku bude kolem osmi miliard korun. Tyto peníze tak bude mít pojišťovna k dispozici, což je velice dobrá zpráva. I když jsou všechny predikce ve vývoji ekonomiky nadšené, tak mne nenaplňují takovým optimismem, takže si myslím, že těch osm miliard budeme do příštího roku potřebovat,“ zdůraznil místopředseda Správní rady VZP Jiří Běhounek (ČSSD). VZP podle něj naplňuje zdravotně pojistný plán, nemá žádné velké výpadky a ani nemá po lhůtě splatnosti žádné závazky.

Podle Běhounka je u výběru pojistného u zaměstnanců zaznamenán ve srovnání s rokem 2017 nárůst – nyní je ve výši 86 procent, ve stejném období roku 2017 byl tento podíl i s přerozdělením 82,6 procenta.

„Ve výdajové části se vydalo za toto období 81,3 plánovaného zdravotně pojistného plánu, ve stejném období roku 2017 to bylo 81,6 plánu,“ řekl dále Běhounek. Provozní fond je podle jeho slov čerpán na 70 procent, u Fondu prevence bylo v současné době zaznamenáno 54 procent čerpání.

Centrové léky stály letos už 7,5 miliardy korun

Pokud jde o léky předepisované specializovanými centry pro léčbu závažných nemocí, tak ty od ledna do konce září stály VZP 7,5 miliardy korun, loni to bylo ve stejném období o půl miliardy méně. Řekl to místopředseda správní rady pojišťovny Bohuslav Svoboda (ODS).

Podle Svobody rostou náklady především u pacientů s roztroušenou sklerózou, pacientek s nádory prsu nebo v oblasti hematoonkologie, kde jsou tyto léky používané nejvíc. U nádorů kolorekta naopak pojišťovna zaznamenala pokles nákladů.

„Mírný nárůst se předpokládal, protože se péče rozvíjí a narůstá. Důležité ale je, že vyšším tempem než je tempo nárůstu nákladů roste počet ošetřených pacientů. Umožňuje se tím pádem léčit více pacientů za stejnou cenu,“ poznamenal Svoboda s tím, že tento trend by se měl dařit pojišťovně dál.

Svoboda dále upřesnil, že v centrech se zvláštní smlouvou je dohromady 66 poskytovatelů zdravotních služeb, z toho 21 ambulantních a 44 lůžkových poskytovatelů v šedesáti diagnostických skupinách, kam je zařazeno celkem 224 centrových lékových přípravků. Léčba jednoho pacienta stojí přitom až miliony korun ročně.

Centrové léky působí na molekuly a na pochody, které jsou typické pro buňky spojené s nádorovým nebo autoimunitním onemocněním a ve zdravých buňkách se buď nevyskytují, nebo jen v malé míře. Léčiva tak zlepšují či opravují schopnost sebeobrany organismu. Používají se například pro léčbu autoimunitních chorob, jako jsou lupénka, revmatoidní artritida a roztroušená skleróza, nebo u léčby rakoviny.

Olga Böhmová