Lékovému záznamu hrozí roční zpoždění. Kvůli přerušení na zdravotnickém výboru

Lékový záznam bude možná až o rok později. Může za to přerušení projednávání, k němuž došlo v souvislosti s tím, že nyní míří do třetího čtení protipadělková směrnice novelizující ten samý zákon. Podle sněmovních legislativců je tak potřeba sečkat na schválení Senátem, aby bylo jasné, jaká podoba se vlastně novelou zavádějící lékový záznam upravuje. Vedle toho poslanci na středečním zasedání zdravotnického výboru schválili účetní uzávěrky zdravotních pojišťoven.

„Za této situace doporučujeme, aby výbor přerušil projednávání bodu s tím, že by přerušení bylo odloženo do doby, než bude tisk 262 (tj. protipadělková směrnice, pozn. red.) projednán Senátem, případně, pokud by byl vrácen či zamítnut, podle paragrafu 97, odstavec 4 a 5, do ukončení projednání bodu poslaneckou sněmovnou. V této situaci není zřejmé, na co se navazuje – jestli se novelizuje platné znění, nebo znění, které je již modifikováno tiskem 262. Nemůžeme vědět, jak se postaví Senát k materiálu, který se do něj pošle. V konečném důsledku může nastat situace, že zákon na základě tisku 262 bude později platný než obsah tisku 302 (tj. lékový záznam, pozn. red.). Tisk 302 ale předpokládá přijetí tisku 262,“ uvádí legislativní odbor s tím, že ke třetímu čtení by mělo dojít příští týden a Senát se tak ke schvalování může dostat na konci ledna.

[mn_protected]

„V momentě, kdy by to výbor ukončil, což vždycky můžeme, nebudeme posléze mít možnost do toho zasahovat a jako výbor s tím dále pracovat,“ dodává předsedkyně zdravotnického výboru a zpravodajka tisku profesorka Věra Adámková (Ano).

Mohlo by vás zajímat

Zdravotnický systém v Německu je v deficitu. Rezerva pojišťoven spadla pod zákonné minimum

Ministerstvo však s názorem nesouhlasí. „Myslím si, že je to příliš konzervativní výklad. Pokud dnes výbor uzavře jednání, neznamená to uzavření druhého čtení. Veškeré pozměňovací návrhy, které by byly nutné z případných změn tisku 262, by se mohly načíst v průběhu druhého čtení. Řád sněmovny sám předpokládá, že pokud by bylo nutné udělat legislativně-technické změny, mohou se dělat i mezi druhým a třetím čtením. Přerušením tohoto tisku tak, že k jeho uzavření nedojde dnes, ale na některé pozdně lednové schůzi, dojde k tomu, že ke druhému čtení nedojde dřív než v březnu a ke třetímu čtení v březnu či dubnu, takže bychom se o lékovém záznamu mohli reálně bavit až od roku 2020,“ poukazuje náměstek MZ Filip Vrubel.

Poslanci zdravotnického výboru ovšem přesto projednávání přerušili, takže bude schvalování lékového záznamu trvat podstatně déle, než se původně myslelo.

Rezervy versus regulace sociálních a zdravotních zařízení

Dalším bodem, kterým se poslední zasedání zdravotnického výboru zabývalo, byly účetní uzávěrky zdravotních pojišťoven za rok 2017. „Celkové příjmy systému veřejného zdravotního pojištění za rok 2017 činily 284,8 miliardy korun s meziročním nárůstem 7,5 procenta. Celkové výdaje systému veřejného zdravotního pojištění činily 275,3 miliardy korun s meziročním nárůstem o 6,3 procenta. Z toho je zřejmé, že systém v roce 2017 dosáhl kladného salda zhruba 9,5 miliardy korun, což je nejlepší výsledek od doby ekonomické krize. Vede to i k tomu, že se navyšují rezervy zdravotních pojišťoven,“ shrnuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Ne všichni poslanci ovšem hodnotí tvorbu rezerv jednoznačně pozitivně. „Výsledky jsou často vykoupeny nestandardními postupy, zejména u VZP, nejen vůči zdravotnickým, ale i sociálním zařízením, a čelí tak řadě žalob. Pokud máme z hlediska státu zájem na tom, aby pojišťovny generovaly zisky, tak je to v pořádku, ale někdy je to vykoupeno neplněním závazků. Sám jako ředitel jednoho takového zařízení vedu celou řadu soudních sporů,“ říká Petr Pávek (STAN).

Pávka však v tomto bodě opravili jak jeho kolegové – poslanci, tak ministerstvo. „Pojišťovny negenerují zisk, a když hospodaří s přebytkem, peníze se nikam neztratí a jsou stále v systému. Přes 97 procent toho, co pojišťovny mají, jde přímo do péče, jen necelá tři procenta se využívají na provoz. Ne každý to ví a v některých médiích kolují fake news, že tu máme pojišťovny, které generují zisk. A že tu jsou nějaké spory, tak je to vždy. Představa některých poskytovatelů, že jim pojišťovny uhradí vše, co vykážou, je lichá – to bychom pojišťovny vůbec nemuseli mít a jen by se někam mohly posílat účty. Jsou tu nějaké regulace, což má každý stát, protože jinak by pojišťovny byly poskytovateli vysáty,“ reaguje ministr Vojtěch.

„Rezervy v posledních letech s výjimkou dvou roků nebyly vytvářeny, naopak byl obrovský tlak účastníků systému, aby všechny prostředky, které byly vybrány, byly i rozděleny. Ministerstvo financí na nás jen dohlíželo, abychom nerozdělovali ještě více a nešli do minusu. Rezervy se teď vytvořily jen tím, že skutečnost ještě překonala naše odhady. Stačí přitom na dobu od sedmi dnů u VZP až do 42 dnů u menších pojišťoven. Nejde tedy o nic obrovského a není to ani rezerva, která byla před krizí v roce 2009,“ upřesňuje náměstkyně pro ekonomiku a zdravotní pojištění MZ Helena Rögnerová.

Poslanec David Kasal (Ano) pak upozorňuje, že chyba tu určitě je, ale není až tak na straně zdravotních pojišťoven. „Určitě souhlasím s kolegou Pávkem v tom, že není nastavené sociálně-zdravotní pomezí. Některé věci jsou ale systémové a nejdou za pojišťovnami. A když to vezmu za posledních pět let, mohu říct, že se platební morálka pojišťoven zlepšila. Měla by tedy být na stůl dána čísla, kolik je stížností a soudních sporů – a to vím, že klesá. Je tedy otázka, z jaké pozice se na to budeme dívat,“ doplňuje Kasal.

MZ bude usilovat, aby zdravotně-pojistné plány neschvalovala sněmovna

Petr Třešňák (Piráti) se zase pozastavuje nad tím, že se nyní schvaluje účetní uzávěrka pojišťoven roku 2017, ale dosud nebyly schváleny zdravotně-pojistné plány pro letošní rok. „Mám tedy malý apel na ministerstvo, aby připravilo novelu, takže tato formalita nebude nutná, anebo apel na vládu, aby to na organizačním výboru zajistila tak, že se to na plénum dostane hned,“ navrhuje Třešňák.

„S tím musím bohužel naprosto souhlasit a jsem velkým kritikem tohoto systému. Zdravotní pojišťovny kvůli tomu, že nejsou schváleny zdravotně-pojistné plány, hospodaří v takzvaném provizoriu – a tak hospodaří posledních dvacet let. Je to absurdní. I když letos byla dohoda a díky tomu se úhradovou vyhlášku povedlo vydat historicky nejdříve, i zdravotně-pojistné plány jsou hotové, tak se obávám, že stejně nebudou ve sněmovně schváleny dřív než někdy v příštím roce. Můj názor je takový, a půjdeme s tím do sněmovny, že by to sněmovna schvalovat neměla. Měla by to být věc exekutivní a stačilo by schválení vládou. Pokud to sněmovnu bude zajímat, může si to samozřejmě vyžádat,“ poukazuje ministr Vojtěch.

Na výboru vedle toho padlo, že se v Senátu povedlo najít podporu skupiny senátorů pro přezkum systému úhradových vyhlášek ze strany Ústavního soudu. „Je to právo senátorů, ale v tomto roce se situace zásadně změnila – nedokážu si představit, že budeme rozporovat dohodu poskytovatelů a zdravotních pojišťoven, do které ministerstvo zdravotnictví nezasahovalo. Je tedy otázka, zda je to ústavně napadnutelné,“ dodává ministr Vojtěch.

Michaela Koubová

[/mn_protected]