Ministerstvo chce navýšit nezabavitelnou částku mzdy, exekutoři protestují
Ministerstvo spravedlnosti poslalo do meziresortního připomínkového řízení návrh nařízení vlády o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení. Návrh kritizuje Exekutorská komora a částečně i Česká asociace věřitelů. Naopak ho oceňují neziskové organizace pomáhající lidem ve finanční tísni.
Sto procent skrytých příjmů je lepší než šedesát procent přiznaných příjmů, a proto tvrzení, že dojde ke zvýšení částky distribuované mezi věřitele, je mimo ekonomickou realitu, zpochybňuje ve svých připomínkách k novele nařízení vlády o nezabavitelných částkách argumentaci Ministerstva spravedlnosti coby předkladatele Exekutorská komora ČR. Obdobné obavy mají i někteří další odborníci. „Osoby, které dnes působí mimo legální systém, si pravděpodobně logicky vyhodnotí, že setrvat v šedé zóně, kde jim zůstane příjem celý, pro ně bude i nadále výhodnější,“ myslí si prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk.
O navrhovaném legislativním opatření informoval jako první server iRozhlas.cz. Podle předkládací zprávy byl návrh vypracován v návaznosti na politické a odborné diskuze a prováděné analýz v souvislosti s přípravou a schvalováním novely insolvenčního zákona. Jejich závěrem je, že částka, nad kterou lze srazit povinnému bez omezení, je s ohledem na inflaci, a tedy na výši cen a příjmů, v současnosti stanovena příliš nízko (9.338 Kč) a nemotivuje dlužníka k dosahování vyšších příjmů za účelem uspokojování jeho věřitelů. „Cílem předkládaného návrhu nařízení vlády je optimalizovat částku, která povinnému nebo dlužníkovi zůstane k dispozici po provedení srážek a motivovat je k dosahování vyššího příjmu, na němž by participovali i věřitelé, jejichž pohledávky jsou prostřednictvím srážek uspokojovány,“ uvádí resort spravedlnosti.
S takovým hodnocením nesouhlasí exekutoři. „Předně považujeme za nevhodné, že nebylo zpracováno hodnocení dopadů regulace, jakkoliv se takový postup zakládá na výjimce udělené Předsedou legislativní rady vlády, který je ale současně předkladatelem, což je samo o sobě problematické,“ uvádí ve svých připomínkách. Je třeba mít na paměti, pokračuje dále Komora, že nařízení vlády se dotýká vícero skupin dlužníků v insolvenčním řízení, ve výkonu rozhodnutí, v exekuci podle exekučního řádu a v exekuci podle daňového řádu. Exekutoři proto považují za vhodné analyzovat tyto dlužnické skupiny z hlediska dopadů regulace zvlášť – zejména situace dlužníků v insolvenční řízení vykazuje významné odlišnosti.
Mohlo by vás zajímat
Iluzorní návrh?
Ministerstvo také v návrhu pracuje s aritmetickým průměrem mezd, což je podle Komory zavádějící. „Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že tvrdě nastavená hranice nemotivuje dlužníka dosahovat vyšších příjmů, takové tvrzení je jednak až nad míru paušalizující a neopírá se o žádnou empirii či tvrdá data. Pakliže by daná teze platila, pak např. růst mezd dlužníků by v delší časové řadě byl výrazně nižší než růst mezd osob nedlužících, navíc takové tvrzení popírá základní předpoklad všeobecně přijímané teorie, že člověk je homo economicus,“ oponuje Komora.
V praxi by nařízení mohlo začít platit na jaře společně s insolvenční novelou, která má oddlužení otevřít širšímu okruhu lidí. „To nařízení v zásadě vychází z toho, že čím vyšší bude příjem toho povinného, tedy dlužníka, tím větší částka mu bude moci zůstat. To znamená, jde o to, aby dlužník byl motivován vydělávat více, nebýt u minimální mzdy, protože nakonec z toho budou těžit všichni,“ uvedl Kněžínek pro iRozhlas.
[mn_protected]
Podle Komory je tento názor „zcela iluzorní“. „100 % skrytých příjmů je lepší než 60 % přiznaných příjmů, a tvrzení, že dojde ke zvýšení částky distribuované mezi věřitele, je mimo ekonomickou realitu – předkladatel navíc pomíjí fiktivní příjmy v podobě důchodových smluv, které po změně insolvenčního zákona odpadnou, čímž bude výtěžnost pro věřitele ponížena na dvou úrovních,” uvádí exekutoři.
Exekutorská komora rovněž zpochybňuje tvrzení MS o pozitivním dopadu na veřejné rozpočty, které podle ní postrádá bližší odůvodnění a uvedení tvrdých dat.
Šedá ekonomika
Jako rozporuplné vnímá nařízení Česká asociace věřitelů. „Obecně souhlasíme s přenastavením způsobu výpočtu částky, která dlužníkovi v rámci exekuce či oddlužení po odečtení srážek zůstane. Výše této částky by měla být nastavena motivačně tak, aby měl dlužník zájem zvyšovat své příjmy, a tím navýšit jak částku, která mu zůstane, tak i částku, ze které budou uspokojeny pohledávky věřitelů,“ sdělil na dotaz České justice prezident asociace Pavel Staněk.
Má ale obavu, že motivační efekt bude fungovat pouze pro určitou část dlužníků. V případě dlužníků, kteří v současnosti spekulují s částkou 15 563 korun, nad kterou je možné postihnout jejich příjmy bez omezení, a přiznávají pouze příjmy do této částky, změna podle Staňka může vést k navýšení přiznaných příjmů k nové hranici 24 901. „Obávám se ale, že navzdory představám předkladatele tato změna nepřinese kýžené ovoce u dlužníků, kteří působí v šedé ekonomice a žádné legální příjmy nevykazují. V případě přijetí nových podmínek by si obecně sice dlužník mohl oproti současnému stavu polepšit v průměru zhruba o 5 až 15 procent, stále by ale přicházel o značnou část svého příjmu. Osoby, které dnes působí mimo legální systém, si pravděpodobně logicky vyhodnotí, že setrvat v šedé zóně, kde jim zůstane příjem celý, pro ně bude i nadále výhodnější,“ dodává.
Podle člena představenstva ČAK a předsedy insolvenční sekce Michala Žižlavského je změna potřebná a to z několika důvodů. První důvod je technický a spočívá v tom, že současná norma je příliš složitá a výpočty podle ní zbytečně zatěžují její adresáty. Další dva důvody jsou věcné. Současné nařízení neodpovídá současné realitě a nemotivuje dlužníky k dosahování vyšších příjmů. „Konkrétní návrh řešení ale podle mne bohužel nepřináší řešení ani jednoho z nastíněných tří problémů a trpí navíc tím, že neobsahuje seriózní analýzu dopadů navrhované změny,“ uvedl.
Ta by podle Žižlavského dopadla nejen na dlužníky, ale i na věřitele. „Platí totiž jednoduchá matematika. Vyšší částka nezabavitelného minima znamená nižší splátku pro věřitele, pokud současně nedojde ke zvýšení příjmů dlužníka. A tím se dostávám k tomu hlavnímu problému. Nesdílím optimismus v tom smyslu, že jen samo zvýšení nezabavitelného minima motivuje dlužníka k dosahování vyšších příjmů,“ uvedl Žižlavský. Jak dále říká, má-li návrh dosáhnout deklarovaného cíle, je třeba nejprve vyhodnotit poznatky praxe. K tomu je nutná diskuze s administrátory exekučních a insolvenčních procesů, kteří praxi znají. „Mám na mysli představitele soudců, exekutorů, insolvenčních správců a advokátů. Pokud se to podaří, je reálné dopracovat návrh tak, aby byl krokem vpřed. Jinak bude krokem vzad.”
Neziskovky jsou pro
Návrh vítají neziskové organizace. Současná výše tzv. nezabavitelné částky od vyšších výdělků dlužníky spíše demotivuje, tvrdí například v nové analýze Centrum pro společenské otázky – SPOT s tím, že dlužníkovi se vyplatí pracovat maximálně do dvaceti tisíc korun hrubého. Řešení podle SPOT leží zejména v pravidelné valorizaci a změně pravidel výpočtu částky, která člověku musí zbýt na živobytí, neboť řada lidí nedosáhne na maximální nezabavitelnou částku, a i pokud si ji vydělají, často takové domácnosti zůstávají pod hranicí příjmové chudoby. Neumožňuje domácnosti pokrýt náklady na živobytí ani v situaci, kdy sníží výdaje na minimum. V důsledku nutí řadu domácností do dalších půjček k pokrytí nákladů na živobytí a bydlení.
Problém, na který podle neziskovky odborníci poukazují, souvisí především s motivací lidí, kteří jsou tímto systémem zatížení při hledání legálního zaměstnání. Tento problém přitom dopadá až na dva miliony Čechů, tedy necelý milion dlužníků včetně lidí v insolvenci, kterých je cca 100 tisíc, a jejich blízké členy rodiny. „Současná výše nezabavitelné částky nemotivuje dlužníky ke hledání legálního dobře placeného zaměstnání a na tom tratí všechny strany – stát, zaměstnavatelé, věřitelé a samotní dlužníci. Jejich životní situaci nepomůže řešit ani diskutované navýšení minimální mzdy,” uvádí Lucie Trlifajová z Centra pro společenské otázky – SPOT. „Předkládané návrhy ministerstev práce a sociálních věcí a financí k pravidelné valorizaci životního minima, ze kterého vychází výše nezabavitelné částky, vítáme, nicméně aby navýšení nezabavitelné částky mělo reálný efekt, je třeba zásadně změnit především její konstrukci.”
Jak dále analýza uvádí, s vyšším příjmem ze zaměstnání tak paradoxně klesá celkový příjem domácnost. Díky tomu si někteří začnou hledat nárazové brigády nebo práci načerno a dostávají se tak do tzv. šedé ekonomiky. Ještě paradoxnější efekt nastává v případě, že dlužník pobírá sociální dávky, na které mají nízkopříjmové domácnosti v tíživé životní situaci nárok. Při zvýšení příjmu se nároky na dávky snižují nebo úplně zmizí. Ve výsledku to však znamená, že při vyšším příjmu je disponibilní částka rodiny nižší. „Zvýšení životního minima stejně jako navýšení motivační složky ovšem samo o sobě hlavní problémy systému neřeší. A nízko-příjmovým domácnostem, jako jsou třeba samoživitelky s dětmi, příliš nepomůže. Základní nezabavitelná částka by měla dosahovat na úroveň sociálních dávek – měla by zajistit, aby domácnosti v exekuci zůstalo ze mzdy alespoň základní minimum, na které dosahují příjemci dávek,” domnívá se Trlifajová s tím, že by to mělo pozitivní dopad také na splácení dlužníkových pohledávek.
Návrh si stáhněte zde
[/mn_protected]
Dušan Šrámek
