Senátoři podají ústavní stížnost na vyhlášku o úhradách péče
Senátoři podají ústavní stížnost kvůli vyhlášce ministerstva zdravotnictví, která upravuje úhrady zdravotní péče. Je podle nich nespravedlivá pro nemocnice, zejména v některých regionech, a nefunguje ve prospěch pacientů, kteří napříč zemí nemají stejný přístup ke zdravotní péči. Novinářům to dnes řekli zástupci senátorského klubu ODS. Úhradovou vyhlášku pro každý rok připravuje ministerstvo zdravotnictví. Pro příští rok vychází z dohody mezi zdravotními pojišťovnami a zástupci všech segmentů zdravotní péče. Podle ministerstva stížnost opomíjí různou náročnost péče v různých nemocnicích. Změny úhrad ale ministerstvo připravuje, začít by měly v roce 2020.
“Dlouhodobě úhradové vyhlášky způsobují, že kvalita zdravotní péče není dána tím, co je pro člověka nejvýhodnější z hlediska péče o jeho zdraví, ale tím, co je nejvýhodnější dělat z hlediska toho, jak je napsaná vyhláška a jakým způsobem jsou hrazené zdravotní výkony,” řekl předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil.
Autoři stížnosti chtějí poukázat na to, že úhrady za výkony se napříč regiony liší až několikanásobně. “Považuji za trestuhodné, aby existovaly neopodstatněné a neodůvodněné rozdíly v úhradách zdravotnickým zařízením za péči o pacienta,” řekl senátor Ivo Valenta (za Soukromníky), který je předkladatelem stížnosti. Podle něj nemocnice v Praze dostávají v přepočtu na počet obyvatel 3,5krát více než nemocnice ve Zlínském kraji, ze kterého Valenta pochází. Narovnání plateb by podle něj kraji přineslo 1,2 miliardy korun navíc.
“Senátory zmiňovaná nerovnost v úhradách v mnoha případech odráží různou náročnost péče ve specializovaných nemocnicích ve velkých městech a v menších okresních nemocnicích, což ústavní stížnost zcela opomíjí. Je nutné zdůraznit, že fakultní a velké krajské nemocnice poskytují řádově nákladnější a komplexnější péči,” uvedla mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.
Mohlo by vás zajímat
Problémy jsou podle Vystrčila také v ambulantní péči. Praktickým lékařům se podle něj nevyplatí návštěvní služba, proto si jejich pacienti častěji volají zdravotnickou záchrannou službu, která je ale pro systém dražší. Platby ambulantních lékařů zase vycházejí z průměrů za předloňský rok, takže se jim nevyplatí ošetřit pacientů víc.
“V praxi dochází k tomu, že narůstají ekonomické ztráty řady zdravotnických zařízení, finanční prostředky nejsou rozdělovány spravedlivě, zhoršuje se lékařská péče a prohlubuje nedostatek zdravotníků,” doplnil Vystrčil. Podání stížnosti je podle něj jedinou možností senátorů, jak přispět k řešení této situace.
Ústavní soud se úhradami zdravotní péče zabýval opakovaně, poprvé už v roce 1996. Podle Dostála stížnost vychází právě z jeho předchozích stanovisek. Stejné výhrady jako letos měli senátoři už v roce 2015. Vadily jim například rozdíly v úhradách v různých částech ČR. Poukazovali na porušení práva podnikat, práva na spravedlivou odměnu za práci a bezplatnou zdravotní péči. Podle soudu ale vyhláška žádným základním právům neodporovala, navazovala na starší předpisy a pravidla byla předvídatelná a plošná, byť v důsledku mohla vyvolávat některé rozdíly a nerovnosti.
Ministerstvo zdravotnictví připravuje nový systém úhrad založený na platbě za diagnózu (DRG) už několik let. Revize úhrad, která má platby nemocnicím sjednotit, má být dokončena v příštích dvou letech.
“Ministerstvo si uvědomuje, že nemocnice jsou dnes placené na základě paušálů, které nezohledňují skutečnou potřebu zdravotní péče a její kvalitu,” dodala Štěpanyová.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) už dříve řekl, že “stínově” se bude pro porovnání péče vykazovat podle nových pravidel už příští rok, aby bylo porovnání se stávajícím systémem. Postupně by se měla péče začít nově hradit od roku 2020, už od příštího roku bude mít podle DRG péči proplácenou akutní lůžková péče v psychiatrii.
Částky za úhradu nemocniční péče přepočtené na obyvatele a rok
-čtk-
Tomáš Cikrt
