ÚOHS: Nemocnice Benešov nesmí uzavřít pojistku za újmu třetím osobám, zkoumáme zadávací podmínky

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže předběžným opatřením zakázal vedení Nemocnice Rudolfa a Stefanie v Benešově uzavřít smlouvu na pojištění odpovědnosti za újmu třetím osobám v celkové předpokládané hodnotě 80 milionů bez DPH.

Do doby shromáždění všech podkladů nutných pro rozhodnutí o správnosti vymezujících podmínek v zadání veřejné zakázky na pojištění pro případ újmy třetí osobě, nesmí středočeská Nemocnice Rudolfa a Stefanie v Benešově uzavřít smlouvu na pojištění pro případ újmy třetí osobě. Vyplývá to z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, které je vyvěšeno na webu. Předpokládaná hodnota zakázky je 80 milionů bez DPH.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 2. listopadu obdržel podání na tuto zakázku s tím, že je sporné, zda vedení Nemocnice Rudolfa a Stefanie vymezilo technické parametry týkající se retroaktivního pojistného krytí v souladu se zákonem, a zda v této souvislosti neporušil zásadu zákazu diskriminace. Ze zákona platí 60 denní blokační lhůta po zahájení správního řízení, po kterou nesmí zadavatel napadené veřejné zakázky uzavřít smlouvu.

Vzhledem k tomu, že blokační lhůta by v tomto případě končila těsně po Novém roce, vydal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže předběžné opatření, jelikož dosud neshromáždil všechny podklady pro své rozhodnutí. „S ohledem na charakter uvedené sporné otázky oslovil Úřad za účelem zajištění podkladů pro vydání rozhodnutí Českou asociaci pojišťoven,” uvádí se v rozhodnutí o předběžném opatření.

Mohlo by vás zajímat

Sněmovna podpořila zmírnění podmínek pro dávky postiženým

Na co se ÚOHS ptá České asociace pojišťoven:

• Jaký by byl důsledek toho, že by pojištěný, u kterého by poškozený vznesl nárok na náhradu újmy, neoznámil tuto skutečnost stávajícímu pojistiteli v souladu s § 2862 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, s vědomím, že pověřil pojistníka, aby pro něj uzavřel novou pojistnou smlouvu, v rámci které by mohl právo na pojistné uplatnit u nového pojistitele? Měl by nový pojistitel povinnost vyplatit pojistné plnění?
• Pokud budoucí pojištěný pověřil na základě smlouvy pojistníka, aby v jeho prospěch uzavřel pojistnou smlouvu, lze konstatovat, že se tak pojištěný dostává do postavení obdobného jako pojistník uvedený v ust. § 2772 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů? Jinak řečeno, pokud by v uvedeném případě pojištěný o pojistné události v době nabídky již věděl, mohlo by to znamenat, že pojistitel není povinen poskytnout pojistné plnění vzniklé z této pojistné události?
• Je možné u pojištění odpovědnosti zdravotnického zařízení, aby na základě jedné pojistné události bylo opakovaně uplatňováno více nároků na náhradu újmy, jež by se postupně objevovaly, a tedy bylo takto opakovaně poskytováno pojistné plnění? Pokud ano, kdo u pojištění založeném na principu claims made hradí újmu z pojistné události v situaci, kdy první nárok na náhradu újmy byl poškozeným uplatněn za platnosti původní pojistné smlouvy a další nárok na náhradu újmy za doby trvání nové pojistné smlouvy?

Doplňujícím dotazům úředníků antimonopolního úřadu neunikli ani zástupci Nemocnice Rudolfa a Stefanie – zajímalo je jaké konkrétní případy by nebyly kryty ze stávající pojistné smlouvy ani z pojistné smlouvy, která má být uzavřena v napadeném tendru, pokud by pokud písm. b) u retroaktivního krytí v příloze č. 3 zadávací dokumentace – Technické parametry pro veřejnou zakázku na pojištění odpovědnosti za újmu – namísto „Poškozený poprvé písemně uplatnil nárok na náhradu újmy proti pojištěnému v době od 1.1.2010 do zániku pojištění“ znělo „Poškozený poprvé písemně uplatnil nárok na náhradu újmy proti pojištěnému v době trvání pojištění“.

ÚOHS – pokud bychom opatření nevydali, zadavatel by mohl uzavřít smlouvu

„Úřad tak shrnuje, že k dnešnímu dni doposud nebylo ukončeno shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí ve smyslu § 50 správního řádu, přičemž po shromáždění podkladů je Úřad povinen podle § 261 odst. 3 zákona stanovit účastníkům správního řízení před vydáním rozhodnutí ve věci lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí ne kratší než 7 dnů. Úřad v této souvislosti konstatuje, že tzv. blokační lhůta dle § 246 odst. 1 písm. d) zákona uplyne dne 2. 1. 2019, aniž by bylo možno mít postaveno na jisto, že k tomuto dni bude vydáno rozhodnutí ve věci samé,” uvádí úředníci v dokumentu. Podle nich na základě dosavadního průběhu správního řízení nelze vyloučit existenci pochybností o souladu postupu zadavatele se zákonem.

„S ohledem na právě uvedené a s ohledem na rozsah dokazování prováděného v šetřené věci shledává Úřad jako nezbytné zatímně upravit poměry účastníků správního řízení a nařídit předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení. Vzhledem k blížícímu se konci zákonné blokační lhůty by totiž zadavatel mohl ještě před vydáním rozhodnutí Úřadu ve věci samé uzavřít s vybraným dodavatelem smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, čímž by došlo ke zmaření účelu vedeného správního řízení,” konstatuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Upozorňuje, že pokud by předběžné opatření vydáno nebylo a vedení nemocnice po skončení blokační lhůty smlouvu uzavřelo, a ÚOHS posléze shledal její postup nezákonným, nebylo by možno uložit nápravné opatření, protože z povahy věci nelze zrušit zadávací řízení, které již bylo ukončeno (§ 263 odst. 3 zákona), případně situaci uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách (§ 263 odst. 5 zákona).

Jiří Reichl

Článek je převzat z portálu Ekonomický deník, který patří do portfolia vydavatele Zdravotnického deníku.