Zákon o odškodnění újmy z povinného očkování je na světě. Žádosti o náhradu bude řešit MZ
Na jednu stranu si stát pod pohrůžkou pokuty vymáhá na svých občanech povinně se nechat očkovat, na stranu druhou se však sám ve vzácných případech, kdy dojde k závažným nežádoucím účinkům, vzdává odpovědnosti a poškozeným nijak škodu nenahrazuje. O tom, že je třeba tuto situaci změnit, se v Česku hovoří už několik let. Až nyní ale přichází návrh zákona, který náhradu škody vzniklé v důsledku povinného očkování konečně řeší. Poškození by tak podle něj měli mít možnost na ministerstvu zdravotnictví žádat o náhradu škody stanovené podle občanského zákoníku.
Pokud dojde v Česku k poškození v důsledku povinného očkování, aniž by došlo k pochybení ze strany očkujícího lékaře či výrobce vakcíny, nemají poškození od dob platnosti současného občanského zákoníku možnost domoci se odškodnění. „I za původní úpravy byla Česká republika jednou z mála zemí, kde odpovědnost za újmu na zdraví vzniklou v důsledku povinného očkování nenese stát, a opakovaně byl tento kompenzační systém z těchto důvodů kritizován,“ uvádí důvodová zpráva k návrhu zákona. Předchozí občanský zákoník sice znal absolutní objektivní odpovědnost za škodu způsobenou okolnostmi, jenže odčinit újmu pak měl poskytovatel zdravotních služeb, který ji nezavinil – což bylo značně nespravedlivé. Situaci by měl nyní napravit nový zákon o náhradě újmy způsobené povinným očkováním, podle kterého se odpovědnosti za případné poškození ujímá ten, kdo očkování nařizuje, tedy stát.
Jak by měl nový systém vypadat? O poskytnutí náhrady újmy poškozený může žádat ministerstvo zdravotnictví, a to nejpozději do tří let ode dne, kdy se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro uplatnění náhrady újmy. Jedná-li se o újmu na zdraví nezletilého, začne doba pro uplatnění náhrady újmy běžet, až se nezletilý stane plně svéprávným. Pokud nenabude plné svéprávnosti, začne doba běžet, až mu bude po dovršení zletilosti jmenován opatrovník.
Žádost by měla obsahovat jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt poškozeného, zdravotní pojišťovnu, popis příčin vzniku újmy a uvedení rozsahu újmy, zejména kdo a kdy očkovací látku podal, jaká újma poškozenému vznikla, kdy se objevily příznaky újmy, jak se projevovaly, jak dlouho trvaly nebo zda stále trvají, dále označení vybrané očkovací látky, jejímž použitím újma podle poznatků poškozeného vznikla, požadovanou výši a způsob poskytnutí náhrady újmy. K žádosti mají být připojeny lékařské zprávy o poskytování zdravotních služeb v důsledku újmy vzniklé povinným očkováním, které prokazují nárok poškozeného.
Mohlo by vás zajímat
Neobsahuje-li žádost poškozeného náležité podklady, vyzve nejpozději ve lhůtě do 60 dnů ode dne obdržení výzvy ministerstvo poškozeného, aby chybějící údaje doplnil. Ministerstvo je vedle toho oprávněno vyžádat si informace ze zdravotnické dokumentace, kterou o poškozeném vede poskytovatel zdravotních služeb. Ten by je měl úřadu poskytnout do 15 dnů od obdržení žádosti.
Újmy na zdraví vypočítá vyhláška
Nejsou-li pochybnosti o vzniku újmy a výši požadované náhrady, zaplatí ji ministerstvo nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy žádost obdrželo. Je-li výše újmy prokázána v částce nižší, než činí požadovaná výše, zaplatí ministerstvo náhradu v prokázané výši.
„Vzhledem k tomu, že újma na zdraví jako důsledek podání očkovací látky se zpravidla prokazuje velmi obtížně, nevyžaduje se vždy prokázání příčinné souvislosti. Z odborného medicínského poznání vyplývá, že určité případy újmy na zdraví, např. anafylaxe nebo anafylaktický šok, branchiální neuritis, encefalopatie, chronická artritida atd., vyskytnou-li se v určitém čase po provedení očkování, jsou velmi pravděpodobně důsledkem reakce organismu na podání konkrétní očkovací látky. Stanoví se proto vyvratitelná domněnka, že když nastanou tyto následky, které budou obsahem prováděcí vyhlášky, v čase tam uvedená, tak daná újma na zdraví je způsobena povinným očkováním. V ostatních případech bude posuzování toho, zda je újma na zdraví způsobena povinným očkováním, předmětem standardního prokazování,“ uvádí důvodová zpráva k návrhu zákona. Byla-li poškozenému poskytnuta náhrada újmy podle tohoto zákona, nelze poškozenému poskytnout náhradu téže újmy podle jiných právních předpisů.
Pokud ministerstvo odmítne vyplatit odškodné v požadované výši, může se poškozený domáhat náhrady u civilního soudu. Na ten se musí obrátit do čtyř let od doby, kdy ministerstvo obdrželo žádost o náhradu újmy.
Nahradil-li stát poškozenému újmu způsobenou povinným očkováním, může požadovat regresní úhradu po jiné osobě, která je povinna nahradit tuto újmu poškozenému. „Prakticky si lze představit jen dvě situace, kdy lze tuto regresní úhradu požadovat. První je zjištění, že očkovací látka byla vadná, odpovědnost pak nese výrobce očkovací látky. Druhou situací je, pokud se prokáže, že újma vznikla zaviněným protiprávním postupem poskytovatele zdravotních služeb, který očkování provedl,“ stojí v důvodové zprávě.
Zákon nebude platit retroaktivně. Stát tak bude odškodňovat újmu, která vznikla až z očkování provedeného za účinnosti tohoto zákona. „Hospodářský a finanční dopad lze očekávat na ministerstvo zdravotnictví, které bude jednak realizovat novou agendu odškodňování újmy v podobě práce státních zaměstnanců a přizvaných expertů, a jednak bude následně poskytovat v úspěšných případech odškodnění poškozených,“ dodává důvodová zpráva, která ovšem nevyčísluje, o jak vysoké náklady by mělo jít.
[infobox-cela-sirka]
-mk-
Michaela Koubová
