Sedm plně monitorovaných lůžek pro intenzivní a resuscitační péči, tři lůžka s možností umělé plicní ventilace, lůžko pro potenciálně infekčního pacienta a k tomu ještě plně vybavený operační sál s možností provedení jakéhokoliv výkonu směřujícího k záchraně života pacienta má od začátku roku k dispozici Nemocnice Na Bulovce. Toto nové samostatné oddělení urgentního příjmu přitom patří k nejmodernějším pracovištím svého druhu v České republice. „Náš urgentní příjem funguje jako vysokoprahový úrazový příjem, takže všichni pacienti jsou přivezeni sem na jedno místo, kde jsou provedeny život zachraňující zákroky. Pacienti jsou na těchto lůžkách roztříděni, takže jsou na nich jen dočasně a následně ve stabilizovaném stavu jsou přeloženi na jiná oddělení,“ popsal fungování „urgentu“ ředitel nemocnice Jan Kvaček, který ji vede od loňského září.
Do nemocnice Na Bulovce směřuje každoročně kolem 28 tisíc vozů Zdravotnické záchranné služby (ZZS), což je nejvíc v ČR. Jen pražská zdravotnická záchranná služba na Bulovku dovezla loni přes 23 tisíc pacientů, dalších 5100 dovezly středočeské sanitky, zejména z Prahy-západ a Mělníka, velká část pacientů přijela kvůli zranění. Podle ředitele Kvačka je to dáno i tím, že například ve Středočeském kraji podstatná část nemocnic provoz uzavírá a tudíž se spád Bulovky neustále zvětšuje. Část pacientů, hlavně těch zraněných, ovšem nyní může směřovat do oddělení urgentního příjmu, které nemocnice otevřelo na začátku roku.
„Investice do nového oddělení stála 59 milionů korun, z čehož 11 miliónů korun dala nemocnice a zbytek šel z dotace, čímž jsme získali špičkové pracoviště odpovídající dnešním standardům. Jedná se o další důležitý krok směřující k získání statutu traumatologického centra v naší nemocnici,“ poznamenal ředitel Bulovky Jan Kvaček s tím, že výstavba oddělení trvala jeden a půl roku.
Až dvacet pacientů za směnu
„Od prvního ledna jsme zde ošetřili přibližně 65 pacientů, za jednu dvanáctihodinovou směnu ošetříme kolem dvanácti až dvaceti pacientů. Bulovka dosud nikdy nedisponovala oddělením urgentního příjmu a tím, že tuto péči nyní centralizujeme pro akutního pacienta, je to pro něj výhodné, co se týče bezpečí a kvality zdravotní péče. Jde ostatně v rámci této péče o celosvětový trend,“ poznamenal pro Zdravotnický deník vedoucí nelékařských zdravotnických pracovníků urgentního příjmu Svatopluk Žáček.
Předtím to podle něj fungovalo tak, že lékař nebo záchranář Zdravotnické záchranné služby museli napřed rozhodnout o tom, o jaký typ úrazu nebo onemocnění se jedná a podle toho „cílili“ pacienta v nemocnici. Buď jeli na interní kliniku, neurologickou či na traumatologii a chirurgii. Nyní to funguje tak, že pacienta si převezme urgent rovnou od záchranné služby, na oddělení jej zkontrolují a okamžitě monitorují.
Mohlo by vás zajímat
„Lékař nadále zhodnotí, co vše bude potřeba udělat, tedy jaká vyšetření, zda laboratorní či rentgenové. Někdy je potřeba okamžitě provézt i určitý zákrok. Tohle oddělení má obrovskou výhodu v tom, že ne všechny stavy u pacienta jsou hned jasné a my vychytáváme, co má být nejrychleji ošetřeno. Proto tady máme vybavení pro resuscitační a intenzivní péči. Nejdůležitější na urgentním příjmu je, že specialista jde za pacientem, nikoliv naopak,“ zdůraznil Žáček.
„Nespornou výhodou našeho oddělení je dostupnost veškerých radiodiagnostických modalit vyšetření v jedné budově, jako je RTG, CT, a MRi,“ doplnil k tomu primář nového oddělení Jakub Bala. Podle něj je velmi důležité, že jeho tým má k dispozici i plně vybavený operační sál s možností provedení jakéhokoliv výkonu. Lékař má na sále k dispozici mimo jiné i moderní laparoskopickou věž, cellsaver, což je přístroj na rekuperaci krevních ztrát, a plné anesteziologické zázemí.
Specialisty si půjčují z jiných klinik
Na oddělení urgentního příjmu pracují dva kmenoví lékaři a k tomu slouží několik lékařů jiných specializací, především z chirurgie, anesteziologie a ortopedie.
„Dá se říci, že si z jiných klinik ´půjčujeme´ specialisty a ti pak u nás slouží. Máme zde zhruba deset sester nebo zdravotních záchranářů, kteří se střídají v denním a nočním režimu. Podle aktuálních potřeb ale zřejmě budeme část našeho týmu ještě rozšiřovat,“ dodal Žáček, podle něhož se nové oddělení účastní i praktické výuky studentů oboru zdravotnický záchranář a do budoucna se chce také podílet na specializačním vzdělávání sester v oborech anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicína.
Traumacentra zajišťují specializovanou péči o těžce zraněné, což znamená i odlišné úhrady od zdravotních pojišťoven. Bulovka ale o tuto výsadu v minulosti přišla – kvůli problémům ztratila i statut fakultní nemocnice, která mohla vzdělávat lékaře.
Dluží tři čtvrtě miliardy korun, chce je splatit do osmi let
Nemocnice Na Bulovce se v minulosti potýkala s problémy zejména finančního rázu. V současné době dluží dodavatelům po splatnosti tři čtvrtě miliardy korun, především za léky. Nové vedení chce dluh splatit do osmi let. Nemocnice má roční obrat asi 3,1 miliardy korun, pro loňský rok počítala se ztrátou kolem 200 milionů korun. Předchozí dva ředitelé nemocnice, Andrea Vrbovská a její nástupce František Novák, byli odvoláni kvůli podezřením souvisejícím s veřejnými zakázkami a čelí obvinění policie.
Dvě třetiny areálu nemocnice vlastní město Praha. V předminulém roce se Praha s vedením nemocnice domluvila na nové nájemní smlouvě. V minulosti se mluvilo o tom, že by město mohlo provoz zařízení převzít od ministerstva zdravotnictví a vytvořit tzv. metropolitní nemocnici. Dosud totiž magistrát na rozdíl od jiných krajů žádnou nemocnici neprovozuje. Ředitel Kvaček loni v prosinci uvedl, že v letech 2019 a 2020 nemocnice očekává investici magistrátu zhruba 500 milionů korun do rekonstrukce pavilonu chirurgie a 300 milionů do čistírny odpadních vod a kanalizace. V areálu jsou podle něj nutné stamilionové investice.
Nemocnice má si 2300 zaměstnanců, z nichž je 493 lékařů a 830 sester. Podle Kvačka jich zhruba sto chybí a proto vedení nemocnice muselo část některých oddělení odstavit mimo provoz. K získání nových lidí nemocnice spolupracuje se školami i personálními agenturami. Získávat chce i cizinky, jedná například i se zdravotní školou přímo na Ukrajině.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch loni sdělil, že urgentních příjmů má být v celé ČR 81 – ve strategickém dokumentu připravované reformy primární péče dokonce plánuje, aby se nemocniční urgentní příjem a lékařská pohotovostní služba sloučily pod jednu střechu. V praxi to bude vypadat tak, že k „urgentům“ se přesunou pohotovosti a sloužit v nich budou praktici tak jako doposud. Ovšem praktik nebude doktor urgentní medicíny, bude na přidružené pohotovosti fungovat jako jakýsi třídič těch pacientů, kteří mají banálnější problémy, takže by ošetřoval pacienty s méně závažnými problémy. V současnosti totiž často chodí pacienti přímo do nemocnic i bez závažných potíží. Podle ministerstva zdravotnictví by proto takovéto místo mělo být alespoň jedno v každém okrese. Právě na tyto urgenty by měla primárně vždy jezdit i záchranná služba.
Olga Böhmová
