Marihuana může změnit mozek dospívajících. Stačí jeden či dva jointy

Ke změnám v mozku u teenagerů stačí pouhý jeden či dva jointy, zjistila nová studie. K proměnám dochází v částech, které mají na starosti zpracovávání emocí, učení a také vytváření vzpomínek. Zatím se neví, jaký má změna dopad na další život mladých lidí, i vzhledem k šířícímu se trendu legalizace rekreačního užívání by ale měli vědci problém dále zkoumat. Studie vyšla v časopise Journal of Neuroscience.

Jointa si v mladém věku stačí dát jen jednou či dvakrát, aby na magnetické rezonanci byly vidět změny, které droga v mozku způsobila. Zjistila to nová studie, která zkoumala mozky 46 14letých chlapců z Irska, Anglie, Francie a Německa.

„Většina lidí by si zřejmě myslela, že jedno či dvě užití by neměly dopad, takže jsme byli zvědaví a zaměřili jsme na to v naší studii. Zvlášť nás zajímalo, jestli první užití skutečně mohou vyvolat v mozku změny, které ovlivní budoucí chování, například další užívání,“ vysvětlil podle NBC News vedoucí studie a profesor psychiatrie na lékařské fakultě Vermontské univerzity Hugh Garavan.

Snímky z magnetické rezonance ukázaly, že u chlapců, kteří přiznali jednu či dvě zkušenosti s marihuanou, se zvýšil objem mozku v místech souvisejících se zpracováváním emocí, učením a tvorbou vzpomínek. Nejvýraznější změny byly vidět v amygdale, která má na starosti procesy spojené s emocemi, jako je strach, a v hipokampu odpovědném za tvorbu vzpomínek či prostorovou paměť. Změny ve struktuře mozku se objevovaly nezávisle na socioekonomickém statusu, osobnostních rysech, užívání tabáku či alkoholu, což ukazuje na přímé spojení s marihuanou. „Zdá se, že jeden či dva jointy změní u těchto adolescentů objem šedé hmoty,“ uvedl v tiskové zprávě Hugh Garavan.

Mohlo by vás zajímat

Martin Kultan, ředitel ZP Dôvera: Je potřeba uvolnit ruce zdravotním pojišťovnám, aby zodpovědní měli levnější a nezodpovědní dražší pojištění

Proti běžnému vývoji

Studie sice neříká, co zvětšený objem mozku znamená, výzkumníci ovšem uvádějí, že zvyšování šedé hmoty jde proti běžnému vývoji mozku u adolescentů. „Ve věku, kdy jsme děti studovali (tedy ve věku 14 let), procházejí kortikální oblasti ztenčováním,“ vysvětluje Garavan s tím, že tento proces zřejmě činí fungování mozku a jeho spojení efektivnějšími. „Jednou možností tedy je, že marihuana proces naruší, což vede k většímu objemu (tedy narušení typického vývoje) u uživatelů marihuany. Další možností je, že užívání marihuany vede k růstu neuronů a sítí mezi nimi,“ dodává.

Studie ale zatím nemá zcela jasné poselství, protože nezkoumala rozdíly v kognitivních schopnostech a duševním zdraví mezi uživateli a těmi, kdo marihuaně neholdují. Navíc existuje možnost, že větší mozky byly jen náhodným zjištěním, takže je třeba poznatky ověřit. Odborníci proto zdůrazňují, že je třeba další výzkum, který by se zabýval tím, jak a proč je mozek ovlivněn při užití marihuany v nižším věku. Nyní zjištěné poznatky jsou podle nich sice přesvědčivé, ale stále předběžné.

„Jak to tak bývá, je třeba další výzkum, aby se vliv potvrdil, zkusili jsme porozumět mechanizmům a také zjistili další faktory, které by nám pomohly říct, na které děti vliv existuje a na které ne,“ vypočítává Garavan.

Podle Davida Nutta, profesora neuropsychofarmakologie na Imperial College London, se nezdá, že by zvětšení šedé hmoty mělo větší dopad na fungování mozku. „Studie sama o sobě nedokazuje, že i malé množství marihuany negativně ovlivňuje mozky adolescentů. Tato oblast výzkumu je ale důležitá a rozhodně stojí za další výzkum,“ říká Nutt s tím, že na místě jsou i studie zaměřené na to, zda alkohol a další psychoaktivní látky taktéž nemají na mozky mladých nežádoucí dopad.

Na horší výsledky paměťových testů ukázaly už ukázaly jiné studie

Nová studie není prvním výzkumem poukazujícím na to, že marihuana může způsobit změny mozku u dospívajících. Kanadský výzkum publikovaný loni na podzim porovnával žáky, kteří popíjeli alkohol, a ty, kdo kouřili marihuanu. Uživatelé marihuany přitom měli horší výsledky testů souvisejících s pamětí, vnímáním a sebeovládáním – a pokud spotřeba časem stoupala, zhoršovaly se i testy. Oproti tomu popíječi alkoholu sice měli taktéž výsledky testů horší, pokud ovšem začali pít více, na výsledcích to vidět nebylo (psali jsme zde).

Červnový průzkum provedený odborníky z Pennsylvánské univerzity zase poukázal na to, že mladí lidé užívající často marihuanu mají oproti nekonzumentům o trochu horší výsledky paměťových testů a dělá jim větší potíže řešení problémů a zpracovávání informací.

Pro představu: v Česku podle validizační studie ESPAD z roku 2016 někdy zkusilo konopnou drogu 32 procent 15 a 16letých; během posledních 30 dnů to bylo 10 procent. Studie ale potvrdila jeden pozitivní trend: totiž že počet mladých, kteří drogu vyzkoušeli, klesá.

V horší situaci jsou tak země, které přistoupily k legalizaci rekreačního užívání marihuany – v USA jde o deset států, dále je to Kanada, Jihoafrická republika, Uruguay či Jamajka. Oproti tomu využití pro léčebné účely má zelenou v podstatně více státech včetně Česka. Marihuana se totiž jeví slibně při léčbě bolesti, křečí, záchvatů nebo nevolnosti po chemoterapii. Přinejmenším některé léčebné vlastnosti jsou přičítány kanabidiolu, tedy složce, která zřejmě nemá psychoaktivní účinky.

-mk-