Důvěra v očkování je nalomena v celé Evropě, mj. proto, že experti léta ignorovali nejrůznější konspirace a nevěnovali se aktivně jejich vyvracení. Symbolem jsou spalničky, které se znovu v mnoha zemích rozmáhají. Foto: Koláž ZD

Populismus v Evropě se veze na vlně odmítání očkování. Tam, kde uspěla krajní pravice, slaví úspěchy i odpůrci vakcín

Itálie, Polsko, Francie, ale i Slovensko jsou země, kde se odmítání očkování stalo politickým tématem, jehož se chytili pravicoví populisté. Ti v odpůrcích očkování vidí zajímavou voličskou skupinu, která je nepřátelská vůči vládě, institucím, farmaceutickému průmyslu i vědě. Rostoucí nedůvěra v očkování ale znamená vážný problém pro veřejné zdraví, s nímž se potýká celá Evropa.

 

Ještě před pár lety měla Světová zdravotnická organizace (WHO) cíl, že do roku 2020 dojde k celosvětové eradikaci spalniček. To by znamenalo, že by tato vysoce infekční choroba mohla být prohlášena za vymýcenou a očkování proti ní by se stalo zbytečným. Dnes je ale tento cíl vzdálenější než kdy jindy a překvapivě nikoliv kvůli chudým rozvojovým zemím, kde zdravotnický systém příliš nefunguje. Problémem jsou překvapivě bohaté evropské státy, které svým občanům dopřávají kvalitní zdravotní péči. Jak ve svém analýze upozorňuje britský deník The Guardian, odmítání očkování, které přímo souvisí s návratem infekčních chorob, se stalo politickým tématem, jehož využívají pravicoví populisté napříč Evropou. Právě tyto země, jež až donedávna mohly těžit z toho, že je u nich dostatečně vysoká proočkovanost, a infekční choroby se stávají pouhou vzpomínkou na minulost, musí řešit důsledky poklesu proočkovanosti v podobě návratu infekcí, jímž lze zabránit právě očkováním.

Jen během prvních šesti měsíců roku 2018 se podle údajů WHO v Evropě objevilo 41 tisíc případů spalniček a 37 lidí na tuto chorobu zemřelo. Konečný účet za celý rok tak bude ještě výrazně vyšší, navzdory faktu, že napříč Evropou je očkování proti spalničkám dobře dostupné. „Můžeme zastavit tuto smrtelnou nemoc. Ale nebudeme úspěšní, pokud každý nepřevezme svůj díl: očkovat své děti, sami sebe, své pacienty i své obyvatele a také neustále připomínat, že očkování zachraňuje životy,“ uvedla Zsuzsanna Jakabová, regionální ředitelka WHO pro Evropu. Podrobněji zde.

Jenže Evropa je v situaci, kdy důvěra v očkování klesá a méně a méně osob je očkovaných. Podle údajů European Centre for Diseases Control (ECDC) poklesla ve většině evropských zemí proočkovanost proti spalničkám pod hranici 95 procent, což znamená, že pomyslný deštník kolektivní imunity má velké díry a už není schopen dostatečně chránit celou populaci.

Podle mezinárodního výzkumu agentury Ipsos Mori, na němž se podílela britská King’s College a proběhl ve 38 zemích, si šest z deseti dospělých myslí, že existuje souvislost mezi očkováním právě proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím a vznikem autismu nebo si v této otázce nejsou jisti. Ve Francii tento názor zastává 65 procent dospělé populace, ve Velké Británii 55 procent a v Itálii 52 procent. Problém, který WHO označuje jako „vakcinační nerozhodnost“ je však mnohem širší. Podle Lisy Menning, která pracuje pro kancelář WHO v Ženevě a zabývá se právě problematikou očkování, mají někteří populisté a odpůrci očkování společnou „nedůvěru v autority, a dokonce i ve vědecké zkušenosti“.

„Viděli jsme, jak se očkování stále častěji stává politickou otázkou nejen během voleb. Očkování využívají různá náboženská hnutí či jiní jedinci a jiné skupiny, které mají zájem o využití očkování pro vlastní finanční či politický zisk nebo pro budování vlastního jména a slávy,“ popsala britskému deníku The Guardian.

Sledujte, co se stane, když se populisté dostanou k moci

„Je nepředstavitelné, že znovu máme úmrtí kvůli spalničkám a děti umírají na tuto nemoc. Přitom jsme slíbili, že v roce 2020 bude Evropa bez spalniček,“ sdělil deníku The Guardian Vytenis Andriukaitis, evropský komisař pro zdraví, který je původní profesí kardiochirurg. Podle něj nesou svůj díl zodpovědnosti pravicoví populisté napříč jednotlivými státy. Právě ti odpor k očkování využívají pro získání politických bodů. „Jsou velmi nezodpovědní. Co vidíme u populistického hnutí? Nezodpovědnost. Nyní je velmi důležité sledovat, co se děje, jakmile se dostanou k moci. Podívejme se, co se stane s epidemií spalniček, pokud se k moci dostanou tito lidé, kteří od začátku využívají fake news,“ dodal.

Konkrétním příkladem je Itálie, kde vládnou dvě populistické strany Liga a Hnutí pěti hvězd. Ačkoliv právě tato země patří k těm, které jsou epidemií spalniček zasaženy nejvíce, v roce 2017 se zde objevilo 5 098 případů a došlo ke čtyřem úmrtím, tamní ministryně zdravotnictví Giulie Grillová se rozhodla rozpustit poradní orgán ministerstva složený z třiceti předních expertů. Tyto osobnosti chce nahradit „novými lidmi“. (Podrobněji zde.)

Právě Hnutí pěti hvězd, které ministryně zastupuje, pak v roce 2015 předložilo návrh zákona proti očkování, kdy argumentovalo tím, že vakcinace vede k rozvoji leukémie, autismu, poruchám imunity a nebezpečným dědičným genetickým mutacím. Tato strana také v okamžiku, kdy se stala vládní, fakticky zrušila rozhodnutí předchozí vlády, podle něhož museli rodiče před nástupem svých dětí do školy předkládat zdravotní potvrzení o očkování. Podle Giulie Grillové však postačí dobrozdání rodičů bez potvrzení lékaře.

Další zemí, kde se očkování stalo tématem pro populisty, je Francie. Jak upozorňuje The Guardian, krajně pravicová politička Marine Le Penová, představitelka Národní fronty, byla tím, kdo tvrdil, že povinné očkování, ke kterému Francie sáhla v důsledku klesající proočkovanosti, je špatné, protože „nejsou známy dlouhodobé účinky očkování“. Také obviňovala farmaceutické firmy z touhy po zisku.

„Populistická pravice nebyla tím, kdo by začal hnutí odmítání očkování ve Francii, ale byla to právě ona, kdo se snažil získat vliv ve chvíli, kdy zjistili, že se toto téma stává veřejným problémem,“ je přesvědčený francouzský sociolog Jocelyn Raude, který se zabývá problematikou očkování a jeho odmítání.

Podle evropského komisaře Andriukaitise však populisté dokáží využít nejrůznějších dezinformací a fake news, které se šíří o očkování, ve svůj prospěch. Těmto nepravdivým informacím ale svým hlasem dávají váhu, a zároveň podporují zrušení očkování tam, kde jim to může přinést hlasy voličů. „Je to velmi nebezpečné. Moje poselství je prosté. Zvolili jste si do parlamentů mnoho politiků odmítajících očkování a nyní je máte v některých vládách. Jste připraveni následovat jejich rozhodnutí postavené na nepravdivých zprávách nebo se budete rozhodovat podle informací založených na důkazech? Existují jen dvě možnosti, dezinformace nebo informace založené na důkazech,“ shrnuje Andriukaitis.

V Polsku i na Slovensku ovlivňují odpůrci očkování politiku

S nárůstem pravicového populismu využívajícího odpor k očkování ve svůj prospěch se potýkají také sousední Polsko a Slovensko. Právě na Slovensku tamní krajně pravicová strana Kotleba – Ľudová strana Naše Slovensko už dvakrát předložila návrh zákona s cílem zrušit povinné očkování. Vždy argumentovala údajnou škodlivostí očkování, a dokonce očkování přirovnávala k nacistickým zločinům.

„Marián Kotleba zrušení povinného očkování jako téma vytahuje opakovaně, protože si uvědomuje, že toto zapadá do vidění světa jeho fanoušků. Neplatí zde ale automatické rovnítko, že každý, kdo odmítá očkování je zároveň krajně pravicový extrémista, a ne každý pravicový extrémista odmítá očkování. Tyto dvě skupiny ale mají společné vidění světa, a tak si mohou dobře rozumět,“ popisuje Ján Levoslav Benčík, blogger, který se dlouhodobě věnuje slovenské krajně pravicové scéně. Podle něj mohou mít lidé, kteří jsou zmateni v záplavě informací, a tak podléhají různým dezinformacím pocit, že se o ně konečně někdo zajímá, a tak je rétorika ĽS Naše Slovensko může oslovit. Více o situaci na Slovensku zde.

Také do polského parlamentu se dostal návrh zákona, který měl zrušit povinné očkování. Ani zde zatím neprošel. Za jeho prosazení bojovalo sdružení STOP NOP, které vede Justyna Sochové, pojišťovací agentka z Poznaně a matka čtyř dětí. Podle ní povinné očkování znamená relikt komunistické minulosti a to, že je „občan otrokem úřadů“. Ona sama se pokoušela do polského sejmu neúspěšně dostat jako kandidátka strany Kukiz 15, která je zastáncem zrušení povinného očkování v zemi. Podle Sochové je však na čase, aby před dalšími parlamentními volbami vzniklo širší politické hnutí, které bude mít toto téma jako hlavní bod svého programu.

„Naše hnutí nebude důvěřovat žádné politické straně. Navrhujeme vytvořit koalici z různých společenských hnutí a skupin, která změní systém očkování škodlivý pro polské děti a občany,“ uvedla podle zpravodajského portálu Wiadomosci.pl. Sdružení STOP, které Sochová vede, aktivně šíří různé konspirační teorie o očkování, včetně toho, že vakcíny jsou vyráběny z potracených plodů, a proto by před nimi měli katoličtí duchovní varovat. (Podrobněji o situaci v Polsku zde.)

Konspirační teorie ovlivňují také rozhodování obyvatel Ukrajiny, pokud jde o očkování. Jak upozorňuje deník The Guardian, v listopadu loňského roku tvrdila Olga Bogomolecová, předsedkyně zdravotního výboru ukrajinského parlamentu, a současně dermatoložka a zpěvačka, že by Ukrajincům měly být podávány pouze vakcíny vyráběné na Ukrajině a „vytvořené podle národních imunitních potřeb“. Později tamní ministerstvo zdravotnictví její tvrzení dementovalo s tím, že právě na Ukrajině vyráběné vakcíny byly nekvalitní a nesplňovaly nezbytné mezinárodní normy kvality.

„Během jakýchkoliv voleb a během jakéhokoliv střídání politické moci politici spekulují o očkování, což je špatně,“ konstatovala Katarina Bulavinová, ukrajinská lékařka a tamní expertka UNICEF. Přitom právě na Ukrajině se v roce 2018 objevilo více než 54 tisíc případů spalniček a 16 lidí na tuto infekci zemřelo. Více zde.

Mlčet nestačí, když se šíří dezinformace

Současná situace, kdy je důvěra v očkování značně nalomena, souvisí podle deníku The Guardian také s tím, že experti nejrůznější konspirace léta ignorovali a nevěnovali se aktivně jejich vyvracení. Ve chvíli, kdy se ale dezinformace a fake news o očkování rychle šíří po sociálních sítích, ale mlčet nestačí. Na neblahou situaci mimo jiné reaguje WHO, která vytvořila dokument obsahující návod na to, jak správně reagovat na nepravdivé informace o očkování. Vychází přitom z psychologických výzkumů. Základním pravidlem pro komunikaci podle tohoto dokumentu je cílit na celou veřejnost, nikoliv pouze na ty, kteří očkování odmítají a pravděpodobně svůj názor nezmění.

Důležité je také pochopit základní znaky nepravdivých zpráv o očkování. Vychází ze spiknutí, zaštiťuje se falešnými experty, selektivně pracuje s vědeckými důkazy, má nereálné očekávání jako stoprocentní bezpečnost vakcín a zároveň vychází z dezinterpretací a falešné logiky. Podle profesorky Heidi Larsonové, která působí na London School of Hygiene & Tropical Medicine a vede vědecký tým vytvářející The Vaccine Confidence Project, nastal čas, aby se experti na oblast veřejného zdraví přesunuli na sociální sítě, což je prostor, kterému zatím prakticky nevěnovali pozornost, ale „oni stejně jako další zainteresované osoby by měli jít tam, kde probíhá diskuse, a kde mohou něco ovlivnit“.

Právě Larsonová přišla s teorií, že největším pandemickým rizikem současnosti je právě šíření dezinformací na internetu. „Předpokládám, že další vážná epidemie, ať už se bude jednat o vysoce fatální kmen chřipky nebo něco jiného, nebude způsobena nedostatkem preventivních technologií. Místo toho by emocionální nákaza, digitálně podpořená, mohla narušit důvěru v očkování natolik, až dojde k jeho odmítání. Záplava konfliktních informací, dezinformací a manipulativních zpráv na sociálních sítích by měla být uznána jako celosvětová hrozba pro veřejné zdraví,“ popsala. (Více zde)

Ludmila Hamplová