V posledním desetiletí umírá na rakovinu méně lidí. Pomáhá genetika i umělá inteligence

Přestože výskyt onkologických diagnóz výrazně stoupá a nádorová onemocnění jsou stále druhou nejčastější příčinou smrti po nemocích srdce, úmrtnost na ně v posledních deseti letech klesá. V roce 2016, ze kterého jsou zatím poslední dostupná data, bylo v Česku diagnostikováno 96 500 nových nádorů. S rakovinou se potká každý třetí muž a každá čtvrtá žena, příčinou je zejména stárnutí populace. Snižovat úmrtnost se podle odborníků daří díky zavádění preventivních programů vyhledávající možné nemocné, takzvaných screeningů, a novým léčebným a diagnostickým možnostem včetně například metod zobrazení nádoru. Uvedli to přednosta Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) Luboš Petruželka a ředitel Onkologického centra VFN David Feltl k odbornému setkání lékařů PragueOnco, které se v hlavním městě koná již podesáté.

Zhoubný nádor je sice závažné onemocnění, na které se umírá, ale již v zásadně menší míře než tomu bylo před deseti lety. Důvodem jsou mnohem lepší diagnostické možnosti zhoubných nádorů, modernější zobrazovací metody a také pokročila léčba, kdy pacientům velmi významně pomáhají imunoterapie.

„Jedná se o odblokování imunitního systému, takže je nádor zlikvidován touto inovativní cestou. Fakt, že se daří obnovit schopnosti imunitní obrany pacienta proti malignitě, otevřel široké léčebné možnosti pro celou řadu zhoubných nádorů,“ připomněl v této souvislosti přednosta onkologické kliniky VFN Luboš Petruželka.

Onkologové uvádějí, že průlomem v imunoterapii bylo i zavedení terapie CAR-T (chimerní antigenní receptory T – lymfocytů) v oblasti hematologických malignit a očekávají, že se podaří udělat další kroky ve vývoji protinádorové vakcinace.

Mohlo by vás zajímat

Screeningové programy fungují. Lepší řešení nemáme, říkají onkologové

Pomáhají genomové testy i umělá inteligence

Co se týče diagnostiky, kromě zobrazovacích metod prošly bouřlivým vývojem především molekulárně biologické detekční metody, které hledají individuální biomarkery související s časnou detekcí malignit. Lékařům dále pomáhají genomové testy – k dispozici je jich celá řada, a jejich nespornou výhodou je fakt, že hledají zacílení pro moderní buněčnou terapii a zpřesňují prognózu pacienta. Onkologové předpokládají, že budou moci v budoucnu více využívat tekuté biopsie a také překvapivě i umělou inteligenci, která umí lidskou práci nahradit rychleji. Nyní se již ve VFN využívá a to jak při diagnostice zhoubných nádorů, tak i při modelování procesů, které souvisejí s rozvojem zhoubných nádorů.

„Pilotně u karcinomu prostaty pošleme obrázky z CT na server. Stroj nakreslí za čtyři a půl minuty, co si myslí, že by se mělo ozářit. Lékaři by takové vyhodnocování trvalo asi hodinu a půl,“ osvětlil ředitel Onkologického centra VFN David Feltl. Lékaři podle jeho slov navrhovaný plán ozáření zkontrolují a opraví a následně stroj opravená data zpracuje, čímž se jeho práce zpřesní. „Děláme to půl roku a opravdu je vidět pokrok,“ dodal Feltl s upozorněním, že VFN je jedním z dvaceti center na světě, která jsou zapojená do programu, kde ozařování nádoru navrhuje počítač.

Novinkou je stereotaktická radioterapie

Onkologům při léčbě pacientů významně pomáhají i zcela nové postupy léčby. Kupříkladu drobné metastázy se nyní dají u nemocných lokálně ozářit vysokou dávkou ionizujícího záření a tím se jim prodlužuje život.

„U pacientů, kteří mají tzv. oligometastázy, tedy maximálně tři metastázy v těle a jsou ve velmi dobrém stavu, tak děláme stereotaktickou, tedy ultrapřesnou radioterapii, kterou umíme zacílit přímo na metastázy. To pacientovi mimo jiné prodlužuje interval, kdy potřebuje systémovou léčbu. Stereotaktická radioterapie má tu výhodu, že má zanedbatelnou toxicitu. Pacient přijde na takovou radioterapii třeba třikrát a nemá potíže a my mu za tu dobu metastázy v těle zlikvidujeme. Nekrvavou a neinvazivní cestou,“ vysvětlil Feltl.

Podle Petruželky se ale nedají všechny druhy nádorů léčit stejně, jelikož není pokrok stejně rychlý u všech diagnóz. Například u rakoviny slinivky a jater se daří úmrtnost snižovat jen velmi pomalu, zatímco případů přibývá. „Na rozdíl od karcinomu prsu, kde je pokles evidentní,“ řekl. Budoucnost vidí v precizní a personalizované onkologii. „Každý pacient je jedinečný, stejně jako jeho nádor. Na genové úrovni je možné nádor rozpoznat a na tom základě volit léčbu,“ doplnil.

U karcinomu slinivky ale lékaři přece jen pokročili. „Za poslední rok jsme zavedli poměrně intenzivní protokol léčby karcinomu slinivky břišní. Zatímco dříve se slinivka primárně operovala, dnes je postup jiný: začínáme totiž imunoterapií, následuje radioterapie a až pak zmenšený nádor operují chirurgové. Výsledky budeme letos vyhodnocovat, ale máme odezvu, že jsou velmi nadějné. Navíc tento postup léčby pacienti lépe snášejí. Léčba je i v souladu s tím, co se prezentuje na velkých světových konferencích,“ doplnil ředitel Onkologického centra VFN Feltl.

Změna kvalifikace nádorů?

Onkologové také mají za to, že postupně dojde ke změně kvalifikace nádorů. Dosud se totiž nádory dělily zejména podle toho, jakou část těla zasahovaly a jejich typu. Lékaři by navíc chtěli umět eliminovat podávání neúčinné léčby, neboť kupříkladu moderní léčba nadměrně zatěžuje zdravotní systém a tak by měla být zpřístupněna jen těm pacientům, pro které znamená zásadní přínos.

Letos mají onkologové z VFN v plánu rozjet screening karcinomu plic. „K tomu vyšly studie – jedna je evropská a jedna americká a ty ukázaly, že to smysl má, pokud se dobře vybere cílová skupina a způsob vyšetření. Screening se provádí pomocí CT nízkou dávkou záření a je to velké téma primáře plicní kliniky Votruby (primář I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí VFN a 1. LF UK Jiří Votruba, pozn. red.), který má na to připravený protokol. Zatím jsme ve fázi, kdy na to potřebujeme dořešit financování,“ dodal Feltl. Více o screeningu karcinomu plic zde.

Odborné setkání lékařů PragueOnco (23. – 25. ledna) je jeden z největších mezinárodních kongresů v Evropě věnovaný léčbě onkologických pacientů. Hlavním tématem letošního desátého ročníku budou zásadní změny v diagnostice zhoubných nádorů a nalezení individuální léčby pro konkrétního pacienta. Dalším tématem je postup ve vývoji protinádorové vakcinace a hledání způsobů, jak překonat časový odstup mezi objevem nových léčebných metod a jejich zavedením do každodenní praxe.

Olga Böhmová