Z výsledků hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za celý loňský rok vyplývá, že nemá žádné problémy s proplácením úhrad za poskytnutou péči a dokonce v tomto roce začne navyšovat svůj rezervní fond. Už v lednu VZP pošle podle svého generálního ředitele Zdeňka Kabátka na účet rezervního fondu sedm miliard korun, v říjnu plánuje další přibližně tři miliardy. Pojišťovna také zanalyzovala dosavadní zkušenosti s proplácením péče za protonovou léčbu a závěry předává ministerstvu zdravotnictví. „Chceme, aby se vědecká rada zabývala otázkou indikace protonové léčby a otázkou rozdílné indikace, která se v ČR objevuje. Při indikaci není pro nás rozhodující cena, ale efekt léčby,“ vysvětlil místopředseda správní rady pojišťovny Bohuslav Svoboda (ODS).

 

„VZP má velmi dobrou finanční situaci a nemá žádné problémy, co se týče proplácení úhrad za vykonanou péči,“ upozornila k reportingu pojišťovny za celý uplynulý loňský rok po jednání správní rady VZP její předsedkyně Věra Adámková (ANO).

K 31. 12. loňského roku dosáhl zůstatek na běžném účtu fondu zdravotního pojištění 12,8 miliardy korun a na rezervním fondu podle zákonné normy 2,4 miliardy.

„Předběžný výsledek hospodaření (stále ještě není spočítáno) je plus 8,8 miliardy korun, takže se nám jedná ve správní radě mnohem lépe, než před lety,“ upozornil místopředseda rady Jiří Běhounek (ČSSD). Příjmová část byla podle něj naplněna 104,6 procenty zdravotně pojistného plánu a výběr pojistného činil 104,4 procenta. Ze zdravotně pojistného plánu VZP vydala 99,9 procent, což podle Běhounka dokazuje, že „plán byl nastaven a připraven zodpovědně“ a odpovídá i realitě.

Mohlo by vás zajímat

„Zdravotní služby nás stály 99,6 procenta, což je o čtyři desetiny procenta více než v roce 2017. Provozní fond je čerpán na 88,8 procent,“ doplnil Běhounek k základním parametrům.

V rezervním fondu bude až 16 miliard

VZP, která je největší zdravotní pojišťovnou a hradí péči asi šedesáti procentům obyvatel, chce do budoucna téměř sedmkrát navýšit rezervní fond. Zákonné minimum je 2,4 miliardy korun, pojišťovna ale v něm chce mít až 16 miliard Kč. Místo současných tří dnů má stačit na dvacet dnů zdravotní péče.

„Vedení pojišťovny přišlo s námětem, že by bylo dobře zajistit finanční stabilitu do budoucího období nyní, kdy je ekonomický růst. Na základě schválení správní rady tak začne tvořit rezervy, které budou překračovat ony 2,4 miliardy ze zákona, abychom se vyhnuli situaci, kdy nastane pokles výběru pojistného a to v případě poklesu ekonomiky. Cílem – je to zatím pracovní cíl – je mít rezervní fond ve výši 16 miliard korun, což by pokrylo péči na dvacet dní a to už je významný časový úsek. Samozřejmé ale je, že by v této souvislosti neměl být ohrožen běžný účet, který by byl udržován měsíčním zůstatkem tři miliardy korun, aby bylo možné platit v termínech,“ řekl Jiří Běhounek.

„Počítáme s tím, že se nám letos podaří naplnit rezervní fond na jedenáct miliard korun, kdy lednový příjem bude sedm miliard a říjnový tři miliardy korun,“ upřesnil k tomu ředitel VZP Zdeněk Kabátek. „Musíme počítat s tím, že nebudeme stále na pozitivní vlně a že může přijít hubená doba, ale pojištěnci to nesmí pocítit,“ dodala k tomu Věra Adámková.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) s navýšením údajně souhlasí. „Podporuji, aby pojišťovny měly rezervy na horší časy, kdy výběr pojistného nebude tak dobrý,“ uvedl. Podle něj k podobnému kroku možná přistoupí i další zdravotní pojišťovny.

Systém veřejného zdravotního pojištění skončil loni podle Vojtěcha s přebytkem 14,5 miliardy korun. V plánu bylo hospodařit celkem s asi 300 miliardami korun, letos to má být 320 miliard.

Za rok 2018 eviduje 200 žádostí o úhradu protonové léčby

Správní rada VZP nechala provést analýzu zkušeností s proplácením protonové léčby klientů pojišťovny. „Protonová léčba je v centru naší pozornosti právě proto, že je její cena vysoká a její začlenění do systému zdravotní péče vyžaduje velké zkušenosti, které zatím nebyly dostatečné,“ vysvětlil místopředseda správní rady pojišťovny Bohuslav Svoboda (ODS).

„Za rok 2018 evidujeme celkem 200 žádostí o úhradu protonové léčby. Z toho bylo 70 procent (144 případů) realizováno, 16 procentům (33 případů) byla léčba zamítnuta, stornováno bylo devět procent a v řešení zůstalo ještě 11 žádostí. Jde o žádosti, které vyžadují komparativní podklady nebo je tam složitější indikace. Úhrady pro protonové centrum činily předloni 124 miliónů korun a v prvním až třetím kvartálu za rok 2018 to bylo 111,6 miliónů. Drží se to na stálé hodnotě a je dobré, že VZP dokázala léčbu v této rovině udržet,“ zveřejnil Svoboda z analytických dat. Ta se podle Věry Adámkové opírala o čísla jednotlivých onkologických center a také o informace z diagnóz.

„Závěry z analýzy klientů jsou zásadní a předali jsme je ministerstvu zdravotnictví, aby se vědecká rada zabývala otázkou indikace protonové léčby a otázkou rozdílné indikace, která se v ČR objevuje. Cena pro nás není rozhodující, ale rozhodující je efekt léčby a o to se musí každá indikace protonové léčby opírat,“ dodal Bohuslav Svoboda (ODS).

Všeobecná zdravotní pojišťovna a Protonové centrum Praha podepsaly smlouvu o úhradě péče v červnu 2016. Podpisem smlouvy padla administrativní bariéra pro indikování protonové léčby, která doposud v rozhodování lékařů hrála podstatnou roli.

Smlouvu mají všechny pojišťovny

Smlouvu s protonovým centrem má také už několik let všech šest zaměstnaneckých pojišťoven. VZP, i když smlouvu před rokem 2016 neměla, posílala pacienty s rakovinou na ozařování protony do pražského centra také. Jen menší část jich posílala do centra v Mnichově nebo jinam do zahraničí.

Zdravotní pojišťovny protonovou léčbu hradí v případě, pokud je doporučena lékaři z Protonového centra, kteří určí, zda je daná diagnóza vhodná. Nezbytné je také doporučení odborníků z Komplexního onkologického centra.

Peníze do systému zdravotního pojištění přicházejí zejména z odvodů z výdělku zaměstnanců a podnikatelů na zdravotní pojištění. Za seniory, děti, nezaměstnané, studenty či vězně se pojistné platí ze státního rozpočtu, měsíčně je to 1018 korun za asi 5,9 milionu lidí. Platby za tyto takzvané státní pojištěnce tvoří zhruba čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění, výdajů ale spotřebují většinu. Více než polovina peněz jde na úhradu lůžkové nemocniční péče.

Olga Böhmová