Proaktivní vyhledávání zhoršujících se pacientů za pomoci elektronického systému včasného varování a jeho vyhodnocování sestrou z jednotky intenzivní péče může snížit počet lidí přijatých na JIP o 40 procent. Zjistila to studie publikovaná v časopise International Journal of Nursing Studies. Neplánované převozy na JIP z akutních oddělení přitom znamenají riziko vyšší úmrtnosti i delší pobyt v nemocnici.
Zavést v nemocnici specializované sestry proaktivně monitorující pacienty se zvýšeným rizikem klinického zhoršení může snížit převozy na JIP o 40 procent. Zároveň se tak sejme část odpovědnosti z vytížených sester v akutní péči, upozornila nově publikovaná americká studie.
Na co se výzkum zaměřil? Aby vyhledali pacienty v riziku klinického zhoršení, srovnali odborníci v nemocnici na Floridě dva systémy rychlé odezvy (rapid response systems). První systém, tzv. reaktivní, závisel na sestrách z akutních oddělení, které pacienty pravidelně monitorovaly, a když zjistily zhoršení, manuálně zavolaly na pomoc tým rychlé reakce (rapid response team). Tyto týmy se ve svém složení lišily, téměř vždy v nich ale byla registrovaná sestra se zkušeností z intenzivní péče. Tým byl přitom sestavený tak, aby jeho intervence umožnila včasnou diagnózu a další léčbu zhoršujícího se pacienta.
V reaktivním modelu se tedy tým aktivoval manuálně tak, že byla přivolána vybraná sestra rychlé reakce, která dorazila k lůžku pacienta během pěti minut, pacienta zhodnotila a zavolala další odborníky k individuálnímu posouzení nemocného. Tato sestra rychlé reakce ovšem zároveň měla vedle systému rychlé odezvy i jiné povinnosti na jednotce intenzivní péče.
Druhý zkoumaný model byl tzv. proaktivní a zahrnoval využití elektronického systému včasného varování s Rothmanovým indexem. Ten kombinuje životní funkce, výsledky laboratorních testů a hodnocení sester, přičemž údaje každou hodinu aktualizuje a monitoruje tak vývoj pacientova stavu v čase. Informace jsou převedeny do barevných grafů, které lze prohlížet jak u jednotlivých pacientů, tak u více nemocných naráz. V rámci studie pak grafy na začátku 12hodinové směny zkontrolovala sestra z jednotky intenzivní péče, přičemž identifikovala pacienty, u nichž hrozí zhoršení stavu. Vygenerovala tak seznam pacientů, které potom v rámci standardního sledování kontroloval tým rychlé reakce. Při využití tohoto modelu nemusely sestry rychlé reakce vykonávat žádné další povinnosti na jednotce intenzivní péče.
Včasnějšímu záchytu napomáhá přesun kompetencí
Studie analyzovala během dvou půlročních období, ve kterých byl vyzkoušen vždy jeden model, celkem 12 148 pacientů. Odborníci přitom zjistili, že neplánované převozy na oddělení intenzivní péče byly 1,4krát častější při využití reaktivního modelu oproti proaktivnímu. Jinak řečeno, proaktivní systém znamenal o 40 procent míně převozů na JIP. Autoři přitom poukazují na to, že neplánovaná eskalace péče, jako je právě převoz na JIP, znamená pro pacienty vyšší riziko úmrtí, větší závažnost onemocnění a delší pobyt v nemocnici.
Využití Rothmanova indexu vedlo k tomu, že 1440 z 6273 pacientů bylo referováno k pravidelnému sledování proaktivního týmu rychlé reakce, což je o 312 procent více než v případě reaktivního modelu. Podle autorů studie toto zjištění odráží signifikantní zlepšení procesu, při kterém tak bylo včas vyhodnoceno riziko zhoršení a zavolán tým rychlé reakce.
„Naše zjištění naznačují, že selhání mohou být v tomto modelu redukována převedením části odpovědnosti za detekci událostí ze sester na akutních odděleních na sestry z JIP, které mají speciální školení, přístup k automatizovaným výsledkům včasného varování a také vyhrazený čas, aby dělaly proaktivní sledování vybraných pacientů. Vyšší účinnost automatizovaných výsledků včasného varování prezentovaných v barevných grafech umožňuje jedné sestře včas odhadnout riziko klinického zhoršení napříč pacienty, a to z jednoho vzdáleného místa na jednotce intenzivní péče,“ uvádějí autoři studie. „A protože v proaktivním modelu nemají sestry na starosti další péči o pacienty, mohou se soustředit jen na sledování. Pravděpodobně nejsou vystaveny takovému rozptylování, přerušování a dalším věcem, které musí řešit sestry v akutní péči,“ dodávají autoři.
Podle nich může být nárůst aktivací týmu rychlé reakce dán také posílením role sester z JIP, protože mohou samy iniciovat kontroly založené na objektivních datech z Rothmanova indexu. Oproti tomu při reaktivním modelu jsou nuceny čekat na pozvánku personálu z akutního oddělení. „Bylo odstraněno riziko prodlení nebo vyhýbání se spuštění reakce na základě skrytých předsudků a dalších vlivů spojených s hierarchickou organizací,“ uvádějí odborníci.
Další studie by měla zmonitorovat náklady a přínosy pro pacienta
Nová studie jako první dokumentuje pozitivní efekt proaktivního přístupu provázeného automatizovanými výsledky včasného varování na neplánovaná přijetí na JIP. Sami autoři ovšem upozorňují, že má práce své limitace – byla například provedena jen v jedné nemocnici.
Přesto ale výzkum další odborníci oceňují. „Myslím, že tato studie podtrhuje důležitost stupnic včasného varování při identifikaci zhoršení, a, co je ještě důležitější, potřebu dle stupnice v případě, že je rozpoznáno riziko, také jednat,“ řekl pro Nursing Times profesor Peter Griffiths, předseda výzkumu ve zdravotnictví na University of Southampton. „Tento model nemusí fungovat v každém prostředí, ale myšlenka týmu rychlé reakce, který aktivně hledá pacienty v riziku na základě stupnice včasného varování, by stála za to zkoumat dál,“ dodává Griffiths, podle něhož by bylo dobré, kdyby příště byly zmonitorovány také náklady na péči a benefity pro pacienta ve smyslu snížené úmrtnosti nebo nižšího počtu komplikací.
-mk-
