VZP si i letos vede hospodářsky dobře, dceřiná PVZP loni dosáhla zatím nejlepších výsledků

Všeobecné zdravotní pojišťovně i její dceřiné společnosti PVZP se povedlo úspěšně nakročit do roku 2019. I když ministerstvo financí zhoršilo své prognózy růstu ekonomiky pro letošní rok, VZP se v lednu vedlo dobře a navíc se jí povedlo převést sedm miliard korun na rezervní fond tak, aby pro případ zhoršení hospodářské situace měla vytvořenou finanční rezervu. Pojišťovna VZP, a.s. se zase může pochlubit tím, že se jí loni povedlo dosáhnout vůbec nejlepších pojistně technických výsledků ve své historii. Na briefingu po jednání správní rady VZP to řekli zástupci pojišťovny.

„Hospodaření Pojišťovny VZP v roce 2018 dosáhlo nejlepšího pojistně technického výsledku v historii PVZP. Produkce vzrostla o 29,3 procenta, zatímco trh neživotního pojištění v ČR narůstal ve stejném období pouze o 7,2 procenta,“ přibližuje místopředseda správní rady Jiří Běhounek. Předepsané pojistné plnění dosáhlo 633,9 milionů, což je o 143,5 milionu lepší výsledek než o rok dříve.

Pojišťovně se přitom dařilo ve všech hlavních segmentech. Úrazové pojištění a pojištění pracovní neschopnosti vzrostlo o pět milionů korun, cestovní pojištění o 12,1 milionu, zdravotní pojištění cizinců o 38,6 milionu, pojištění majetku a odpovědnosti o 55,8 milionu a aktivní zajištění včetně soupojištění o 23,2 milionu korun. V rámci pojištění vozidel, které je doplňkovým pojistným produktem, dosáhlo předepsané pojistné 13,9 milionu korun.

Pozitivní hospodářské výsledky, tentokrát za první letošní měsíc, zaznamenala také mateřská VZP. Na konci ledna měla na běžném účtu základního fondu zdravotního pojištění 7,3 miliardy, očekávaný výsledek hospodaření základního fondu činí 1,2 miliardy. Celkové příjmy dosáhly 16,7 miliardy (8,6 procenta zdravotně pojistného plánu; z toho výběr pojistného činil 11,6 miliardy čili 8,5 procenta plánu a příjmy z přerozdělování 4,9 miliardy, tedy 8,7 procenta plánu) a výdaje se vyšplhaly na 15,5 miliardy neboli osm procent plánu. Čerpání z provozního fondu pak v lednu dosáhlo 234,5 milionů korun, což je 5,2 procenta plánu.

Mohlo by vás zajímat

Priority předsednictví ve zdravotnictví se týkají prevence nebo duševního zdraví

Pojišťovna také potvrdila, že dle avíza z minulé správní rady navýšila rezervní fond. „Naplnili jsme rezervní fond až do výše 9,7 miliardy,“ konstatuje Jiří Běhounek. „Bylo by hloupé nepřipravovat se na chudší léta, ale zatím to na reportingu nevidíme,“ dodává k aktuálním predikcím ministerstva financí předsedkyně správní rady Věra Adámková.

Více peněz pro chroniky i maminky

Rada neprojednávala jen hospodářské výsledky, ale také hospodaření do budoucna – zejména co se týče fondu prevence. Pro letošní rok totiž schválila úpravu limitů – původní limit rozpočtu ve výši 573,9 milionu se navýšil o 161,3 milionu na 735,2 milionu.

„Po provedení výše uvedeného by v rezervě fondu prevence zůstaly prostředky ve výši 321 milionů. V zásadě se navyšují hlavně preventivní programy, které se týkají chronických pacientů a mají je motivovat především k tomu, aby co nejlépe pečovali sami o sebe,“ uvádí člen správní rady a poslanec Miloslav Janulík s tím, že navýšeny tak budou programy prevence kardiovaskulárních chorob, onkologických onemocnění a infekcí.

Kterých věcí konkrétně se navýšení dotkne? Vzhledem ke každoročně rostoucí oblibě příspěvku na pohybové aktivity budou tyto prostředky zvednuty na 53,5 milionu; peníze by přitom měly putovat na příspěvky pro děti včetně letošní novinky plavání kojenců. U onkologické prevence pak od loňského září funguje novinka, kdy pojišťovna přispívá klientkám nad 30 let na sonografické vyšetření prsu. A protože se k tématu chystá také kampaň, počítá VZP s růstem zájmu, na který reaguje navrhované využití rezervy fondu ve výši 2,8 milionu korun. Rezervní prostředky ve výši 13 milionů zřejmě poputují také na očkování proti meningokokům a rotavirům.

Novinkou je i příspěvek ve výši 1000 korun na speciální výživu novorozencům s porodní váhou do 1500 gramů. Maminkám pak pojišťovna přispívá na prvotrimestrální screening, dentální hygienu, přípravu k porodu a pomůcky ke kojení, a to do výše 1500 korun. Vzhledem k tomu, že je tento příspěvek velmi oblíbený, chtěla by ho VZP od 1. března zvýšit na 2000 korun – a to samé plánuje udělat s příspěvkem pro nedonošená miminka. Na navýšení by měla být uvolněna rezerva ve výši 42 milionů korun.

Pozornost v rámci prevence pak chce pojišťovna věnovat také chronicky nemocným. „Na projekty podpory zapojení pacientů s chronickým onemocněním je rezerva v částce 50 milionů korun. Probíhá diskuze o těchto projektech, aby byl výsledek v průběhu roku předložen správní radě VZP,“ podotýká Janulík.

Na centrovou péči půjde miliarda navíc

Peníze navíc pochopitelně letos nepůjdou jen na prevenci, ale zejména na léčbu (viz zdravotně pojistný plán, o němž jsme psali zde). Položkou, která v posledních letech pravidelně ukusuje nemalý díl navýšených prostředků, je centrová léčba – a nejinak tomu bude i letos. Dobrou zprávou ovšem je, že se loni povedlo stabilizovat její růst, který se tak oproti předchozím rokům trochu zpomalil. Zatímco v dřívějších letech byl standardem meziroční nárůst nákladů o deset a více procent, loni náklady stouply o osm procent. Co se týče nejnákladnějších diagnostických skupin, roztroušená skleróza rostla o pět procent, hematoonkologie či nádory prsu o 12 procent a Crohnova choroba o osm procent. Některé skupiny ovšem klesaly – například u rakoviny tlustého střeva a konečníku došlo oproti roku 2017 k tříprocentnímu snížení, u metabolických vad dokonce k pětiprocentnímu.

„Vyšším tempem, než je tempo nárůstu nákladů, rostl počet unikátně ošetřených pacientů, a to o 12 procent vůči roku 2017. U většiny diagnostických skupin je růst unikátně ošetřených pacientů vyšší než růst nákladů. Nárůst počtu pacientů je z velké části založen na úspěšné cenové politice pojišťovny, která svým vyjednáváním s dodavateli umožňuje poskytovatelům péče zařazovat více pojištěnců do léčby centrovými léky. Jen pro představu: před deseti lety ji VZP zaplatila 16 tisícům nemocných a vydala za ni pět miliard korun. Loni už to bylo skoro 40 tisíc pacientů a náklady přesáhly 10 miliard korun – tedy třikrát více pacientů, ale dvakrát více peněz. Pro letošek plánuje VZP navýšení zhruba o další miliardu,“ dodává Miloslav Janulík.

Michaela Koubová