Za léky platí domácnosti o pětinu více, než v roce 2010. Průměrně vydají 2400 korun ročně. Pojišťovny více stojí centrové léky

Česká republika vydává na zdravotní péči stále více peněz. Oproti roku 2016 došlo k nárůstu výdajů o více než sedm procent, tedy o 25,8 miliardy korun, a oproti roku 2010 dokonce o 53,3 miliardy. Jen za léky bylo vydáno 82,9 miliardy korun, což je více než pětina veškerých výdajů na zdravotní péči. Nejrychleji narůstají výdaje za léky spotřebované přímo ve zdravotnických zařízeních. Za centrové léky dokonce zdravotní pojišťovny zaplatily předloni částku nejvyšší za posledních sedm let. Zatímco v roce 2010 to bylo 6,6 miliardy korun, v roce 2017 již výše dosáhla 16,7 miliardy.

 

Zdravotní péče v Česku v roce 2017 stála 387,4 miliardy, v průměru to znamená 36 582 korun na jednoho obyvatele, což je asi o pět tisíc korun více než v roce 2010. Lidé ale sami ze svých peněženek vytáhli průměrně (na osobu) asi 5100 korun, ta větší část (252,2 miliardy korun) se totiž hradila z veřejného zdravotního pojištění. Výdaje z veřejných rozpočtů představovaly 69,9 miliard, což tvoří 18 procent z celkové částky, od domácností šlo 14 procent, zbývající procenta šla na vrub soukromého pojištění, neziskových organizací nebo plateb od zaměstnavatelů v podobě preventivních prohlídek. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Výdaje českých domácností na zdravotní péči již podruhé za sebou přesáhly padesát miliard korun. Lidé na své zdraví v roce 2017 vynaložili 54,1 miliardy korun, v roce 2016 to bylo 51,2 miliardy korun. Největší část z toho tvořily výdaje za léky. Za léčiva utratily domácnosti téměř polovinu ze svých celkových výdajů za zdravotní péči, konkrétně za léky na předpis zaplatily podle aktuálních údajů 20,4 procenta, což činí 11,1 miliardy korun (v roce 2016 to bylo 10,3 miliardy korun) a za volně prodejné léky a ostatní léčiva dalších 14,5 miliardy korun, což značí oproti předchozímu roku také nárůst, a to až o jednu miliardu korun (v roce 2016 lidé utratili za tyto léky 13,5 miliardy).

„V obou případech se jedná o nejvyšší hodnoty od roku 2010, tedy o více než dvacetiprocentní nárůst,“ uvedla Vladimíra Kalnická z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. V přepočtu na osobu vydala česká domácnost v roce 2017 za léky 2400 korun – za volně prodejné léky 1372 korun a 1044 korun za léky na recept.

Mohlo by vás zajímat

Co od ledna čeká slovenské lékaře v případě nedohody s vládou? Povinná práce, kontrola pracovní neschopnosti a trestní stíhání

Celých 19 procent lidé vynaložili na péči zubních lékařů, přibližně 12 procent na terapeutické pomůcky – nejčastěji brýle či kontaktní čočky, a podobnou část i za péči ambulantních lékařů nehrazenou ze zdravotního pojištění, jako jsou různá potvrzení či vyšetření na vyžádání.

Dvě třetiny výdajů tvoří centrové léky

Nejrychleji ale narůstají výdaje za léky spotřebované přímo ve zdravotnických zařízeních. V roce 2017 dosáhly tyto výdaje 24,6 miliardy korun, v roce 2010 to bylo 16,5 miliardy. Úhrady za léky spotřebované ve zdravotnických zařízeních činily třicet procent v rámci celé struktury výdajů na léky. Největší nárůst ale činí výdaje na centrové léky.

„Když se podíváme podrobněji, tak nejrychleji rostly výdaje za léky užívané a předepisované v centrech, jako jsou centra onkologické péče, nebo s cévní mozkovou příhodou a další,“ upozornila Helena Chodounská z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Stát za centrové léky zaplatil předloni částku ve výši 16,7 miliardy korun, v roce 2010 to bylo 6,6 miliardy korun.

„Tato centra mají přísný režim užití léků, které jsou velmi nákladné a výdaje na ně vzrostly od roku 2010 dva a půlkrát, takže v roce 2017 už představovaly dvě třetiny výdajů za všechny léky spotřebované ve zdravotnických zařízeních,“ zdůraznila v této souvislosti Chodounská.

Nejvíc peněz se vynakládá na nemocí oběhové soustavy

Nejvyšší výdaje hlásí zdravotní pojišťovny u léčby nemocí srdce a cév a novotvarů, které jsou dlouhodobě také nejčastější příčinou úmrtí.

„Pořadí prvních dvou nejnákladnějších diagnóz zůstává stejné. Nejvíce peněz v roce 2017 – téměř 29 miliard – vydaly pojišťovny na léčbu oběhové soustavy, což je jednak velmi nákladná léčba, zároveň tato onemocnění postihují velký počet osob. Jedná se tady například o srdeční onemocnění nebo cévní nemoci mozku. Nemoci oběhové soustavy byly vůbec nejčastější příčinou hospitalizací v České republice a také nejčastější příčinou úmrtí,“ vyzdvihla Helena Chodounská.

Druhou nejnákladnější skupinou diagnóz na léčbu jsou novotvary, tedy různé nádory. „Výdaje na jejich léčbu stouply od roku 2010 o sedm miliard korun, tedy o 37 procent a rychle dohánějí léčbu oběhové soustavy,“ pronesla Chodounská s vysvětlením, že je to dáno rozvojem nových a nákladnějších léků i metod onkologické léčby a také rostoucím počtem nových onemocnění. Zdravotní pojišťovny na léčbu a diagnostiku nádorů vydaly v roce 2017 částku 26,3 miliardy korun.

Největší skok však udělaly diagnózy pohybového aparátu (svalové, kosterní a pojivové tkáně), na jejichž vrub šlo z pojišťoven v roce 2010 „jen“ 10, 7 miliard, ale v roce 2017 již 18 miliard.

Téměř 29 miliard na léčbu osob ve věku 65 až 69 let

Zdravotní pojišťovny vydaly v roce 2017 na péči o muže 121,6 miliard korun, částka na léčení žen byla o sedm procent vyšší a dosáhla hodnoty 130,6 miliard.

„Je to dané tím, že ženy čerpají zdravotní péči také v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím a dožívají se všeobecně vyššího věku. V seniorské populaci, která zdravotní péči využívá nejčastěji, výrazně převažují nad muži,“ vysvětlila Helena Chodounská. V průměru na léčbu jedné ženy vydaly pojišťovny 24 838 korun, a jednoho muže 23 815 korun.

U výdajů pojišťoven hraje roli také věk léčených osob. „Od šedesátého pátého roku věku došlo oproti roku 2010 k nárůstu počtu osob a k nárůstu průměrných výdajů na léčbu osob v tomto věku,“ upozornila Chodounská. Podle jejích slov vydaly pojišťovny v roce 2017 nejvíc peněz na léčbu osob ve věkové struktuře 65 až 69 let – téměř 29 miliard korun, a pak také ve věkové struktuře 70 až 74 let (přes 28 miliard korun).

Přestože absolutní částka vynaložená na zdravotní péči včetně péče dlouhodobé od roku 2010 rostla, podíl vůči hrubému domácímu produktu (HDP) se až do roku 2016 snižoval. V roce 2010 bylo vynaloženo celkem 334,1 miliardy korun, což tvořilo 8,43 procenta HDP. O šest let později se částka zvýšila na 361,6 miliardy korun, podíl vůči HDP byl 7,58 procenta. Předloni se mírně zvýšil na 7,68 procenta.

Výdaje ČR – 7,1 procenta HDP

V mezinárodním měřítku se srovnávají výdaje na zdravotní péči bez dlouhodobé péče. Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které cituje ČSÚ, vydalo Česko v roce 2016 asi 7,1 procenta HDP, (patří nám 20. příčka) stejně jako Slovensko. „V roce 2016 dosáhl průměr za země EU hodnoty 9,9 procenta HDP a Česká republika se tak umístila na pomyslném žebříčku na dvacátém místě za Maďarskem a Chorvatskem,“ doplnila specialistka ČSÚ na statistiku zdravotnictví Vladimíra Kalnická.

Nejvíce vynakládají Francie, Německo či Švédsko. Naopak méně než ČR Estonsko, Litva, Polsko, Lotyšsko, Rumunsko, Lucembursko a Kypr, kde je jako v jediné zemi EU podíl plateb domácností vyšší než státu.

V zemích OECD vynakládají nejvíce na zdravotní péči Spojené státy (17,1 procenta HDP), z evropských zemí Švýcarsko (12,3 procenta HDP) a z neevropských Japonsko (10,8 procenta HDP).

Olga Böhmová