AstraZeneca chystá rázný posun směrem k digitalizaci. Francouzský zdravotnický start-up Doctolib získal od investorů skoro čtyři miliardy korun. Ne každý nápad si však peníze zaslouží, crowdfundingová platforma se stala tečem kritiky za podporu kampaní na kontroverzní terapie.

 

Britsko-švédská farmaceutická skupina se připravuje na zásadní posun směrem k digitálním technologiím. Jedním z důkazů je, že do řad svých odborníků přijala bývalého experta na umělou inteligenci z NASA. AstraZeneca si od toho slibuje urychlení vývoje nových léků, což má mimo jiné také zefektivnit jejich výrobu v době, kdy všeobecně roste tlak na ceny. Novou digitální strategii s pracovním názvem AZ2025 představil ve švédském Göteborgu sám výkonný ředitel AstraZeneky Pascal Soriot.

AstraZeneca urychlí vývoj léků

Zmíněným člověkem z NASA není nikdo menší než Richard Dreaden, který se podílel na projektu Mars Exploration Rovers (MER). Dreadenovým úkolem bude zejména vylepšování a urychlování klinických testů. Pascal Soriot je totiž přesvědčen, že „budoucnost patří partnerství velkých firem s malými digitálními společnostmi, které mají nástroje a schopnosti pro provedení nevyhnutelných změn“.

Podle šéfa AstraZeneky jsou pryč časy, kdy si „každý hrál na svém uzavřeném písečku“. Dnes je prý nutné, aby se každý pídil po způsobech, jak snižovat své náklady. Jednou z cest je právě zvyšovat produktivitu výzkumu a vývoje, což zkracuje dobu, během které nový lék projde cestu od základního výzkumu až na finální trh.

AstraZeneca podle Soriotových slov stojí na začátku vývoje nové technologie, která jí umožní analyzovat asi 1,5 milionu chemických struktur během pouhých dvaceti minut. V současné době jsou vědecké týmy britsko-švédské farmaceutické skupiny schopny takto prozkoumat jen asi tisícovku chemických struktur, ale za podstatně delší časový úsek.

Mohlo by vás zajímat

Aby bylo možné novou technologii využít naplno, bude AstraZeneca potřebovat mnohem více expertů jako je Richard Dreaden. „Je to složité. Dnes máte hodně lidí, kteří rozumí umělé inteligenci, matematice a datové analýze. Pak máte hodně lidí, kteří vidí do biologie. Potřebujete však najít i takové, kteří rozumějí obojímu a dokážou tak mezi matematiky a biology vytvořit most,“ uvedl také Soriot pro Financial Times.

Doctolib nabízí vyšetření přes videohovor

K významné události na poli digitalizace zdravotnictví ve Francii. Tamní největší digitální poskytovatel zdravotnických služeb, Doctolib, získal od investorů 150 milionů eur (3,8 miliardy korun) a zároveň se může pyšnit označením Unicorn. Takto se říká společnostem, jejichž tržní hodnota přesáhla jednu miliardu eur (případně dolarů).

Investiční úspěch Doctolibu je největší od doby, kdy francouzský výrobce počítačových her pro mobilní zařízení, Voodoo, získal na svůj další rozvoj 200 milionů dolarů (4,5 miliardy korun) od americké investiční banky Goldman Sachs. To se stalo loni v květnu.

Doctolib je online zdravotnická aplikace, pomocí které se mohou spojit pacienti s konkrétním lékařem. Ti si mohou sjednat schůzku nebo provést základní konzultaci bez toho, aby pacient lékaře musel navštívit. A to vše za mírný měsíční poplatek. Doctolib se na trhu objevil před pěti lety a původně fungoval jen na území Paříže. Dnes již společnost zaměstnává na 750 lidí a má čtyřicet poboček ve Francii, ale i v Německu. Měsíčně se na Doctolibu uskuteční kolem 30 milionů návštěv.

V lednu Doctolib spustil novou službu, která pacientům umožňuje videokonzultace se svým lékařem. Pokud je dostačující, lékař může pacientovi následně poslat elektronický recept. Nově získané peníze chce Doctolib použít k vybavení více než 75 tisíc lékařů a 1400 zdravotnických zařízení, aby bylo možné videokonzultace využívat v co největším měřítku.

„Lékaři a nemocnice se nacházejí v samotném srdci transformace zdravotní péče,“ řekl listu Financial Times spoluzakladatel a výkonný ředitel Doctolibu Stanislas Niox-Chateau. „Chceme zvýšit efektivnost a ziskovost lékařských ordinací i zdravotnických zařízení a pomoci jim přilákat další pacienty. Výzvy ve zdravotní péči jsou tak velké, že potřebujeme dlouhodobý plán i dlouhodobé investory,“ dodal.

Pozor na to, kam posíláte peníze

Jenže není všechno zlato, co se třpytí. Právě toto rčení se naplnilo při crowdfundingové kampani (získávání peněžních zdrojů od investorů i dárců), prostřednictvím které byly sbírány peníze na jednu kontroverzní kliniku Hallwang v německém Dornstettenu. Investoři i dárci totiž během akce, která probíhala na jedné z předních světových crowdfundingových platforem GoFundMe, pojali podezření, že jejich peníze by mohly být zneužity. Sbírka na německou kliniku byla okamžitě zastavena.

Hallwang Clinic totiž podle listu Financial Times nabízí „medicínu nové generace“ a svým pacientům prý běžně účtuje desítky tisíc eur za svou péči. Zařízení, které zaměstnává početný tým onkologů, bylo kritizováno, že nabízí postupy při léčbě rakoviny založené na infuzích vysokých dávek vitaminu C nebo ozonovou terapii.

Kritiku sklidili i provozovatelé GoFundMe za to, že dostatečně neprověřili, na jakou věc se dárci a investoři skládají. Podle charitativní organizace Good Thinking Society to však nebyl první případ. K něčemu podobnému prý došlo mezi lety 2012 a 2018, kdy se prostřednictvím zmíněné platformy vybralo více než pět milionů liber (asi 150 milionů korun) na „neprůkaznou alternativní léčbu rakoviny“. GoFundMe namítá, že pouze poskytuje pro crowdfunding prostor. Michael Marshal z Good Thinking Society ale tvrdí, že provozovatelé crowdfundingových platforem nesou odpovědnost za to, jakou kampaň takto podporují. Vyhnout se podvodu tak může být z pozice dárce poměrně obtížné.

Petr Musil