Chceme chránit naše děti a naše rodiny, to je heslo těch, kteří odmítají sexuální výchovu jako součást vzdělávání. Obávají se, že pokud se mladí lidé ve škole dozví o antikoncepci, homosexualitě nebo masturbaci, poškodí je to. Jako alternativu nabízí sexuální zdrženlivost, tedy zahájení sexuálního života až v manželství. Takto postavená sexuální výchova ale ve skutečnosti nesnižuje počet těhotenství u náctiletých dívek, a dokonce může za určitých podmínek mít přesně opačné výsledky. Státní investice tímto směrem tak nemají přílišný efekt. Ukazuje to nová americká studie publikovaná v žurnálu American Journal of Public Health analyzující efektivnost programů sexuální výchovy, na které šly mezi lety 1998 až 2016 dvě miliardy amerických dolarů.
Pohlavně přenosné choroby a jak se před nimi chránit, různé metody antikoncepce nebo třeba problematika menšinové sexuální orientace, to všechno jsou témata, která jsou běžně obsahem sexuální výchovy ve školách. Pro část rodičů je ale zcela nepřijatelné, aby se jejich děti vzdělávaly tímto způsobem, a tak školní sexuální výchovu striktně odmítají a dokonce varují před její údajnou škodlivostí. Jako vhodnější alternativu vidí, když své potomky poučí o sexuální zdrženlivosti, tedy zahájení sexuálního života až v manželství. Tyto snahy se objevují jak v USA, tak například v sousedním Polsku či v menší míře také v Česku.
Jak ale ukazuje nově zveřejněná americká analýza, která se zaměřila na reálné dopady různých způsobů sexuální výchovy, investovat finanční prostředky do programů propagující sexuální abstinenci nemá efekt. Tento přístup ve srovnání se sexuální výchovou, která informuje také o různých metodách antikoncepce, nevede ke snížení počtu těhotenství mezi náctiletými dívkami. Za určitých okolností mají tyto programy dokonce přesně opačné výsledky. Vyplývá to z analýzy provedené na University of Albany v New Yorku. Studie publikovaná v žurnálu American Journal of Public Health se zaměřila na dopady více než dvoumiliardové investice (zhruba 40 miliard českých korun), která mezi lety 1998 až 2016 šla na federální granty ve vzdělávání, z nichž byly financovány jak programy postavené na sexuální zdrženlivosti, tak programy sexuální výchovy obsahující informace o různých metodách antikoncepce jako ochrany před nechtěným těhotenstvím.
Sexuální výchova má být postavená na důkazech
Analýza ukázala, že pro USA jako celek neměly finance vložené do programů propagující sexuální abstinenci efekt při snaze dosáhnout snížení nechtěných těhotenství u náctiletých dívek. Obdobný efekt při pohledu na celé Spojené státy měly však i programy sexuální výchovy. Ani v tomto případě se neprokázal vliv na porodnost u náctiletých dívek. Jakmile se však analýza podrobněji zaměřila na jednotlivé americké státy, výsledky byly odlišné. V případě konzervativních států každý americký dolar, který šel na programy sexuální abstinence, vedl k nárůstu porodnosti náctiletých o 0,30 na 1000 porodů. V těchto konzervativních státech však každý americký dolar vložený do programů sexuální výchovy obsahující informace o antikoncepčních metodách, vedl k poklesu počtu porodů u náctiletých o 2,42 na 1000 porodů.
„Výsledky jsou vlastně opačné, než jsme předpokládali,“ citovala agentura Reuters Ashley Foxovou, která vedla výzkumný tým a působí na Rockefeller College of Public Affairs and Policy na University of Albany v New Yorku. Právě konzervativní státy, kde je také častěji ve školách místo sexuální výchovy obsahující komplexní informace o lidské sexualitě, pohlavně přenosných chorobách a metodách antikoncepce, vyučována sexuální abstinence, mají souhrnně vyšší porodnost náctiletých dívek, než liberálnější americké státy. Tyto státy, jak upozorňují autoři studie, však mají vyšší počet interrupcí v této věkové kategorii.
Podle údajů Centers for Disease Control and Prevention na 1000 mladých dívek ve věku 15 až 19 let připadá 18,8 porodů, což je historicky nejnižší počet, ale stále výrazně vyšší, než mají jiné vyspělé země. Podle epidemioložky Mary Horwitzové, která působí v Harvard Pilgrim Health Care Institute v Bostonu, jsou výsledky této studie významné, protože ukazují na důležitost toho, že sexuální výchova má být postavena na důkazech.
„Tyto informace by mohly pomoci při rozhodování politických činitelů, jak distribuovat omezené finanční prostředky tak, aby přinesly maximální dopad,“ uvedla pro agenturu Reuters Horwitzová, která se na studii nepodílela. Právě programy sexuální výchovy, které dávají mladým lidem potřebné znalosti a nástroje „bezpečného sexu“ a současně je učí, jak přijmout svou vlastní sexualitu, by podle ní mohly mít pozitivní vliv na počet těhotenství u náctiletých dívek v konzervativních amerických státech. Nicméně vláda Donalda Trumpa v roce 2018 uvolnila 277 milionů dolarů na programy sexuální abstinence, které neobsahují kvalitní informace o „bezpečném sexu“ ani antikoncepci.
Ve školách se bude hromadně učit masturbace, tak se straší před sexuální výchovou
Sexuální výchova ve školách je ale některým rodičům trnem v oku. Obávají se, že by je toto vzdělávání mohlo poškodit, a proto se snaží své děti před ním „ochránit“. Týká se to například sousedního Polska, ale také Česka. „Naprosto nesouhlasíme s tím, aby děti byly ve školách formovány ideologií, kdy různé pohlavní odchylky a nemoci jsou prezentovány jako varianty sexuálního chování. Nesouhlasíme, aby byly seznamovány na základní škole s perverzními sexuálními praktikami. Názory odborníků na tato témata jsou odlišné a stále se mění, zákony také. My, rodiče, se řídíme zdravým selským rozumem a staletím osvědčenou praxí, že sexualita patří do manželství, které je svazkem mezi mužem a ženou, a jen v tomto trvalém a láskyplném vztahu mohou vyrůstat fyzicky i psychicky vyrovnané děti. Sexuální život lidí, kteří se odchylují od této normy, není třeba propagovat, natož v základní škole,“ takto varoval v roce 2010 před „nebezpečnou“ sexuální výchovou dnes již neexistující Výbor na obranu rodičovských práv, který nakonec svým tlakem dosáhl toho, že sexuální výchova není v českých školách povinná.
„Nemůže být povinné, že se vaše dítě bude učit masturbovat,“ tvrdila Jana Jochová, předsedkyně výboru v roce 2011 v Hospodářských novinách. Této organizaci se i díky petici se čtyřiceti tisíci podpisy také podařilo, že byla stažena učebnice občanské výchovy pro 8. třídu obsahující informace o masturbaci, různých sexuálních aktivitách nebo metodách antikoncepce. Právě nákres s aplikací kondomu považoval výbor za zcela nevhodný pro dospívající.
Z Výboru na obranu rodičovských práv se stala organizace Aliance pro rodinu, která bojuje zejména proti možnosti, aby gayové a lesby mohli uzavírat manželství nebo proti přijetí Istanbulské úmluvy. Letos v lednu tak mimo jiné Aliance pro rodinu protestovala proti tomu, že se v dětském kresleném seriálu Doktorka Plyšáková objevil lesbický pár s tím, že je nevhodné tuto realitu ukazovat malým dětem.
„Pořad navíc nebyl ohlášen nebo uveden žádným upozorněním, například formou vloženého titulku, výše uvedené pasáže byly tedy dětem prezentovány bez vědomí jejich rodičů. Rodiče jsou ale těmi, kteří mají rozhodovat jakým způsobem a kdy děti seznámí s výše uvedenými kontroverzními projevy soužití. A je jejich plné právo nepřijímat tento životní styl jako společenskou normu, která je úplně stejná a srovnatelná s běžnou rodinou,“ stojí v otevřeném dopise adresovaném generálnímu řediteli České televize, která tento seriál vysílá. Na poli sexuální výchovy pak například doporučuje rodičům, aby odmítli přednášku sexuologa Radima Uzla s tím, že je morálně pochybný. V květnu letošního roku organizace pořádá v pražském Arcibiskupském paláci konferenci Sexuální výchova v rodině a ve škole.
O sexu má poučit rodina, škola přináší ideologii
Výrazně vyhrocenější debata o podobě sexuální výchovy se vede v sousedním Polsku. Jak upozorňuje polský zpravodajský týdeník Newsweek, Polsko tak prakticky odmítá doporučení Světové zdravotnické organizace ohledně sexuální výchovy postavené na důkazech. V zemi na rozdíl od Česka není ve školách žádná forma sexuální výchovy, která by poskytovala informace například o pohlavně přenosných chorobách, metodách antikoncepce nebo menšinové sexuální orientaci.
„Když mluvíme o dětech, které se mají učit sexualitě už od dětství a mají radost z dotýkání se svého těla, pak nějakým způsobem vnímáme tuto pedofilii. Existují určité hranice, které nemohou být překročeny, protože jinak za chvíli dojde k masivnímu hromadnému učení masturbace ve školách,“ citoval týdeník Paweła Kukize, člena sejmu a lídra politického uskupení Kukiz’15.
Mluvčí současné polské vlády Joanna Kopcińska pak v této souvislosti prohlásila, že úkolem kabinetu je „chránit děti, chránit polskou rodinu a to také děláme“. Generální sekretář polské biskupské konference Artur Miziński pak varoval před záváděním sexuální výchovy v polských školách: „Ve jménu boje za toleranci je zničeno manželství, děti jsou poškozeny a rodiny jsou zbaveny práva na vzdělání v souladu se svým přesvědčením.“
Podle předsedy vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského je sexuální výchova útokem na děti: „Je těžké toto nazvat výchovou. Je to sociální inženýrství, které změní člověka. Jeho cílem je brzká sexualizace dětí, což je neuvěřitelné.“ Týdeník Newsweek ale dokládá, že dokumenty WHO nijak neupírají rodičům právo na poučení dětí v této oblasti: „Je potřeba zdůraznit, že mladí lidé potřebují neformální i formální sexuální výchovu. Obě tyto varianty vzdělávání by neměly být vůči sobě v opozici, ale měly by se vzájemně doplňovat.“ Navíc WHO doporučuje, aby obsah sexuální výchovy byl přizpůsoben věku dětí.
Ludmila Hamplová
