Když se v Česku řekne parazitární onemocnění, představíme si obvykle vši, maximálně roupy. Jenže v regionech, kde jsou hygienické podmínky na podstatně horší úrovni než u nás, mohou parazité (a to pomíjíme prvoky způsobující malárii, spavou nemoc či toxoplazmózu) nadělat v lidském těle mnohem častěji velké škody. Jeden takový pro nás kuriózní případ zaznamenal tento týden časopis New England Journal of Medicine, kdy mladík z Indie podlehl cystám, které mu v mozku způsobila tasemnice.
O tom, že nákaza tasemnicí může být i navzdory úsilí zdravotníků smrtící, se přesvědčili lékaři v indickém Faridabadu. Na pohotovosti tam totiž skončil 18letý mladík s tonicko-klonickými záchvaty, při kterých ztrácel vědomí a trpěl silnými svalovými kontrakcemi. „Jeho rodiče uvedli, že má týden bolesti v pravém třísle. Během vyšetření byl pacient zmatený. Měl otok nad pravým okem a bolestivost pravého vyrlete,“ popisují Nishanth Dev a Zafar Abbas z indické ESIC Medical College and Hospital.
Když pacientovi lékaři provedli magnetickou rezonanci, uviděli, že má celou řadu parazitických cyst v mozkové kůře, mozkovém kmeni i mozečku svědčících o nákaze tasemnicí. Ultrazvuk odhalil také cysty v oku a pravém varleti. Muži tak byla diagnostikována neurocysticerkóza, což je onemocnění vyvolané larvami tasemnice dlouhočlenné vyskytující se zejména v Latinské Americe, Africe a Asii.
Pokud člověk pozře vajíčka tasemnice (obvykle z nedostatečně tepelně upraveného infikovaného vepřového masa, případně kontaminované vody), mohou se larvy po vylíhnutí pohybovat po těle včetně mozku, svalů, kůže a očí, kde tvoří cysty. Právě tasemnice dlouhočlenná stojí v endemických oblastech, kde jsou prasata a lidé v nevhodných hygienických podmínkách v těsném soužití, za 30 procenty případů epilepsie.
Mohlo by vás zajímat
Problém nejen chudších zemí
Podle Světové zdravotnické organizace trpí neurocysticerkózou na světě 2,5 až 8,3 milionu lidí a choroba tak vede k celkové ztrátě 2,8 milionů let života ve zdraví. Nejde ovšem jen o problém chudších zemí – pohyb obyvatelstva dnes vede k tomu, že s neurocysticerkózou je i v USA ročně hospitalizováno na dva tisíce pacientů. Proto také Americká společnost tropické medicíny a hygieny spolu s Americkou společností infekčních chorob loni vytvořily doporučení, kterak chorobu diagnostikovat a léčit.
Jak přitom upozorňuje Světová zdravotnická organizace, léčba může být zdlouhavá, komplikovaná a nákladná. A, jak bohužel dokazuje nyní publikovaný případ, ne vždy úspěšná. „Kvůli vysokému výskytu cyst by antiparazitická léčba mohla zhoršit zánět a otok mozku, v souvislosti s očními lézemi by také mohl zánět vést ke ztrátě zraku. Proto v tomto případě nebyly nasazeny antiparazitické léky. Navzdory léčbě dexamethasonem a antiepileptickými léky ovšem pacient po dvou týdnech zemřel,“ uvádějí Nishanth Dev a Zafar Abbas.
K tomu, aby bylo toto preventabilní onemocnění eliminováno, je třeba přerušit životní cyklus tasemnice dlouhočlenné. To ovšem vyžaduje celý komplex opatření od zlepšení hygienických podmínek přes bezpečnost potravin po dostupnou diagnostiku a léčbu, o zlepšení informovanosti vůbec nemluvě. Zároveň je také třeba vědět, kde přesně se vlastně onemocnění nejvíce vyskytuje. Proto Světová zdravotnická organizace vyvinula na začátku letošního roku sadu indikátorů, které by měly pomoci zmapovat epidemiologii a zavést opatření tam, kde jsou nejvíce třeba.
„Zlepšovat dostupnost spolehlivých celosvětových dat může být hnací silou informované kontrolní politiky, promítnout se do lepší národní politiky i jednání na komunitní úrovni a řešit tak dopady neurocysticerkózy a taeniózy zejména v chudých oblastech na celém světě,“ doplňuje Bernadette Abela-Ridderová z oddělení opomíjených zoonotických nákaz Světové zdravotnické organizace.
-mk-
