Biobanka Masarykova onkologického ústavu má 50 tisíc vzorků nádorů
Banka biologického materiálu Masarykova onkologického ústavu v Brně shromáždila zhruba za 18 let přes 50 tisíc vzorků nádorových tkání od více než 12 tisíc pacientů. Vzorky slouží k výzkumu, který pak může v konečném důsledku vést ke vzniku nových diagnostických souprav, léčiv nebo terapií. Novinářům to řekl národní koordinátor biobank Dalibor Valík z Masarykova onkologického ústavu.
Biobanka vznikla v onkologickém ústavu koncem roku 2000. Shromažďuje vzorky tkání jako například nádor prsu, zažívacího ústrojí, ledvin nebo nádory gynekologické. Ukládá ale také metastázy, tkáně bez nádoru nebo krev v podobě buněk, séra nebo plazmy. „Vzorky se archivují v parách tekutého dusíku za teploty kolem minus 160 stupňů Celsia,“ uvedl Valík. Nízká teplota zastavuje chemické reakce, proto je možné materiál použít i po letech.
Ředitel ústavu Jan Žaloudík uvedl, že dlouhodobé uchování jednoho vzorku stojí okolo 500 korun. Od jednoho pacienta ale může být více vzorků, například nádoru nebo séra. „Pro biobanku používáme zbytkový materiál. Vyoperovaný nádor nebo orgán používáme pro vyšetření a diagnózu. Pokud z něj něco zbude, můžeme to dát do biobanky. Nesmí to ale ohrozit diagnózu,“ zdůraznil lékař Rudolf Nenutil z onkologické patologie.
Podle lékařů někdy zůstává i 90 procent z vyoperované tkáně, kterou lze použít, někdy naopak nezbude nic. Zbytek, který se nevyužije pro histologické vyšetření nebo pro biobanku, se likviduje.
Mohlo by vás zajímat
Poznatky zjištěné výzkumem se mohou objevovat v publikacích, sloužit mohou také jako podklad pro vznik léčiv, diagnostických souprav nebo terapií.
Biobanka Masarykova onkologického ústavu se stala v roce 2010 koordinátorem sítě biobank v České republice. Další banky jsou při lékařských fakultách Univerzity Karlovy v Praze, Hradci Králové a Plzni a Univerzity Palackého v Olomouci. Po celé Evropě je pak síť více než 500 biobank, které mohou navzájem spolupracovat.
-čtk-
Olga Böhmová
