Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP) schválila na svém zasedání 26. března Národní strategii prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019-2027. Radu řídí premiér Andrej Babiš, místopředsedkyní je národní koordinátorka pro protidrogovou politiku Jarmila Vedralová. „Na celý materiál je v tuto chvíli až do oficiálního zveřejnění uvaleno informační embargo. Tímto vás žádám o jeho dodržení,“ napsala Vedralová všem členům Rady. Utajování materiálu je nezvyklé a poněkud nesmyslné, protože byl zároveň poslán do mezirezortního připomínkového řízení. Představa koordinátorky Vedralové je ta, že by se strategie dostala na jednání vlády koncem dubna či začátkem května. Až poté by byl zpřístupněn veřejnosti. Zdravotnický deník má ovšem materiál k dispozici a také má informaci, jak byla změněna v jednom klíčovém bodě přímo na jednání rady.
Při projednávání Národní strategie RVKPP premiér Babiš navrhnul sjednotit implementační nástroje strategie v jeden akční plán. Jinými slovy nadále nebudou čtyři samostatné akční plány (zvlášť pro alkohol, tabák, drogy a hazard), ale pouze jeden. Napříště by si nemělo například ministerstvo zdravotnictví samo zpracovávat téma alkoholu a tabáku, ale všechno bude muset projít přes experty Rady vlády. Pro usnesení navržené premiérem hlasovalo všech 18 členů rady.
Podle odborníků, které jsme oslovili a kteří si nepřáli být jmenováni z důvodu utajení dokumentu, představuje sjednocení plánů pozitivní průlom. V kombinaci s tím, že strategie obsahuje i centralizaci financování služeb, které má být víceleté, dává podle těchto odborníků „naději, že se konečně něco pořádně pohne“. Záleží ovšem ještě na tom, jak budou akční plány dále podrobně rozpracovány a jak se celá strategie odrazí v legislativě.
Text Národní strategie je poměrně obecný a v zásadě rozumný. Poté, co byl smeten se stolu návrh strategie z pera bývalého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila, panovaly obavy, jak vůbec nová strategie dopadne a zda nebude znamenat posílení represivního přístupu k problematice závislostí. Obavy se nenaplnily, na druhou stranu opravdu záleží na způsobu implementace a „vepsání“ strategie do zákonů a podzákonných norem.
Prioritními tématy Národní strategie jsou:
- Posílení prevence a zvýšení informovanosti
- Kvalitní a dostupná síť adiktologických služeb
- Efektivní řízení, koordinace a financování
- Speciální témata (léčivé přípravky s obsahem psychoaktivních látek, nadužívání internetu a nových technologií a konopí a kanabinoidy).
Hlavními oblastmi Národní strategie jsou:
- Prevence
- Minimalizace rizik a škod
- Léčba a resocializace
- Regulace trhu a snižování nabídky
V hodnocení stávající situace materiál nijak nepřekvapí, přesto stojí za to si zopakovat některé teze, například, že „ČR patří k zemím s nejvyšší mírou užívání nadměrných dávek alkoholu v Evropě“.
Přístup má být diferencovaný
Odborníky, kteří se zabývají léčbou lidí postižených závislostmi, potěší, že mezi principy, na nichž je strategie založena, nechybí vědecky ověřená účinná opatření a dobrá praxe a také diferencovaný přístup podle rizikovosti návykových látek, hazardních her a dalšího závislostního chování, zdůrazněna je i diferenciace podle míry celospolečenských dopadů. Například loterie a stírací losy jsou výslovně v materiálu označeny za produkt s nízkými společenskými riziky. Nová rizika mohou naopak přinést on-line loterie a kritizována i reklama na hazardní hry, zejména kurzové sázky, která je „všudypřítomná, přispívá k jejich normalizaci a vyšší dostupnosti (i na internetu a sociálních sítích).
Podle míry rizikovosti by měla být pak „modelována ekonomická a marketinková regulace jednotlivých druhů legálních návykových látek a hazardních her (cenová, daňová regulace, dostupnost, regulace reklamy apod.)“ Tato efektivní regulace trhu by měla snížit nabídku, dostupnosti a poptávky a současně zabránit rozvoji černého trhu. Pokud přeložíme úřední řeč do srozumitelnějšího jazyka, pak by podle strategie stát měl volit liberálnější přístup k látkám a hrám s nízkým rizikem (loterie, nové alternativní produkty ke klasickým cigaretám apod.) a naopak přísnou restrikci zaměřit na nebezpečné produkty s vysokou mírou rizika (cigarety se spalovaným tabákem, tvrdý hazard).
Zásadní hlas odborníků
Dalším důležitým principem nové strategie, je koordinovaný postup, opět se týká jak návykových látek, tak problémového hráčství. „Klíčovými odbornými partnery institucí veřejné správy v otázkách politiky v oblasti závislostí na všech úrovních jsou odborné společnosti, nestátní neziskové organizace, výzkumné instituce a univerzity,“ píše se ve strategii, která také jmenuje subjekty, které má na mysli: Společnost pro návykové nemoci ČLS JEP, Česká asociace adiktologů, Odborná společnost prevence rizikového chování, A.N.O. – asociace nestátních organizací, Asocicace poskytovatelů sociálních služeb ČR, Asociace nemocnic ČR, Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN, Národní ústav duševního zdraví. Z toho plyne, že stát počítá s tím, že rozhodující slovo při identifikaci patologického a rizikového chování mají mít odborníci.
„V ČR zatím neexistují v oblasti politiky závislostí svépomocné či pacientské organizace, které by se aktivně podílely na formulování a realizaci politiky v oblasti závislostí a jejich dopadů na jednotlivce i komunity tak, jak je běžné v zahraničí. Pokud takové zastřešující organizace vzniknou, bude se podporovat jejich zapojení do tvorby české politiky v oblasti závislostí, uvádí se také ve vládním materiálu.,
Mezi cíli a prioritami nalezneme samozřejmě posílení prevence, ale také zvýšení informovanosti, včetně zvýšení zdravotní a právní gramotnosti veřejnosti i zvyšování znalostí a dovedností realizátorů intervencí a tvůrců politik na všech úrovních.
Tomáš Cikrt
