Porodníci údajně vůbec nevědí, kolik přesně se vyskytuje komplikací při domácích porodech. V České republice totiž neexistují přesné a spolehlivé statistické údaje ani o počtu a průběhu, a už vůbec ne o výskytu komplikací u domácích porodů. Pouze se odhaduje, že doma se plánovaně narodí kolem 0,5 až jednoho procenta dětí ročně. Vedoucí lékař Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze Antonín Pařízek je zapřisáhlým odpůrcem domácích porodů a v rozhovoru pro Zdravotnický deník tvrdí, že v případě příjezdu záchranky k ohroženému novorozenci, vyhodnocení jeho zdravotního stavu a pak případnému transportu do nemocničního zařízení, uplyne doba 45 minut. Jenže za tu dobu už může být novorozeně mrtvé.
Jakých výsledků dosahuje české porodnictví v porovnání s okolním hospodářsky rozvinutým zahraničím?
Když si vezmeme zcela objektivně čísla a data, která máme z posledního sledování péče o matku a dítě z roku 2017, tak musím přiznat, že máme impozantní výsledky. Klesl nám počet císařských řezů, klesla nám prenatální mortalita, tedy úmrtnost dětí u porodu, poklesl i počet předčasných porodů a to na 7,8 procent. Ostatní parametry zůstávají zhruba na stejné úrovni. Jsme na takové pozici, že vlastně už nemáme co zlepšovat a tak nám zůstává jediný cíl: pokud možno pozitivní čísla udržet. Naprosto čerstvá recentní data za loňský rok budeme mít v polovině dubna, kdy máme celostátní konferenci sekce perinatologie a fetomaternální medicíny. Ta se bude konat na Vysočině. (11. – 13. dubna 2019 Valeč, 12. – 14. dubna 2018 Mikulov).
Četla jsem, že zatímco od roku 2005 se počet císařských řezů rok co rok zvyšoval, v posledních dvou letech nastal opačný trend. Dá se s tím souhlasit?
Mohlo by vás zajímat
Incidence císařských řezů klesla v naší zemi tak, že v roce 2017 jich bylo 24,5 procent z celkového počtu porodů, což je výrazně pod mediánem zemí Evropské unie. Čeští porodníci skutečně pečlivě zvažují, kdy císařský řez provedou a kdy ne. Ani tady se to zřejmě už nijak nebude snižovat, bude se to stále pohybovat mezi 24 a 25 procenty. My ale nevíme, kolik je optimální počet císařských řezů, pro mne jako pro porodníka je ale důležité mít po porodu zdravou maminku a nepřidušené, neudušené dítě. Lidově řečeno – pak už je mi vše jedno. Podle mne to je strategie většiny porodníků.
A císařské řezy na přání? Prý se jim v minulosti nevyhýbali ani porodníci, neboť za ně od zdravotní pojišťovny dostávali více peněz, než za klasické porody…
Rozhodně není správné propagovat císařské řezy na přání. Neonatologové by řekli, že dělat císařský řez na přání u zdravé ženy se zdravým dítětem jenom proto, že si to maminka z nedostatku důvodů informací přeje, je nerozumné. Na velkých studiích je odborně prokázáno, že na dítě má velký vliv průchod porodním kanálem tím, že se „nakazí“ a setká s tzv. hodnými bakteriemi matky. Vaginální mikrobiom, který se přenese na novorozence, má totiž významnou roli pro celý jeho život. Děti, jež jsou rozeny vaginálně, přirozeně, mají pak nižší incidenci cukrovky, hypertenze, ADHD, obezity a tak dále. Podle mého názoru je tady prostor pro další vědecko-výzkumnou činnost kvůli zjištění, co dalšího ovlivňuje vývoj, ontogenezi jedince do budoucna ve velmi krátkém období, kterým porod je, protože porod trvá průměrně osm až dvanáct hodin.
Hodně se hovoří o „domácích porodech“. Jak se na ně díváte?
Porod doma je už novinářské klišé a vůbec nevím, proč se kolem toho tolik lidí točí, jako kdyby to bylo derby Sparta vs. Slavie, nebo přetahovaná. Porod doma je z hlediska odborného v České republice od roku 2012 naprosto vyřešená věc, kdy celkem 24 odborných společností – porodníci, neonatologové, neurologové, psychiatři a tak dále, plus Česká asociace sester a Česká společnost porodních asistentek – vydalo prohlášení, že porod doma je vysoké riziko pro dítě a z tohoto hlediska je potřeba se na situaci dívat. Neexistuje jediná odborná společnost v naší zemi, která by propagovala, že by porod doma měl v naší zemi patřit do péče o matku a dítě. Toto stanovisko jsme zveřejnili, je na internetu, informace je opakovaně předávána i novinářům a politikům. Zda nakonec politici udělají nějaké legislativní změny ve smyslu podpory domácích porodů, to nemůžeme vyloučit. Ovšem pak to budou politici, kdo bude zodpovědný za to, že zvyšuje riziko poskytované zdravotnické péče v oblasti péče o dítě.
Nedávno jste na lékařské fakultě ve své přednášce o centrech porodní asistence prezentoval, že média až přespříliš referují o domácích porodech. Vaše zaujetí v tomto směru dokonce vykolejilo i premiéra Andreje Babiše, jenž byl na setkání pozván. Přehání to podle vás média tak moc?
Absolutně. A důkazem toho je, že se mne na to ptáte. Z analýzy dat jsme zjistili, že je ve sdělovacích prostředcích, ať už v tištěných nebo elektronických, zmínka o domácím porodu každodenně. A víte co to způsobuje? Někdy pak žena, která je v křehkém gracilním stavu hormonálního vlivu těhotenství se rozkolísá a média ji pak imputují nápad uvažovat nebo dokonce realizovat porod doma. Na téma domácí porod jsem dokonce již odmítl chodit do sdělovacích prostředků a řeknu proč: je to jako když se budeme dokola bavit o sebevraždách, kdy se logicky zvýší počet sebevražd. Jde o to, že se o tom přemýšlí, čímž pak můžete někomu tuto myšlenku indukovat, vsugerovat, vnutit. Proto si myslím, že by se o domácích porodech v naší zemi nemělo tak hojně mluvit.
Jaké jsou nejčastější komplikace při porodech doma?
Nejčastější komplikací je riziko ohrožení zdraví nebo života dítěte, nejvíce je v tomto směru definována hypoxie a asfyxie dítěte. Já jsem porodník a de facto porodníka domácí porod úplně míjí, protože my vlastně s maminkou a dítětem vůbec nepřijdeme do styku. Kontakt s ní mají naopak záchranáři a hlavně neonatologové – pediatři. A pak také možná i psychiatři.
Ano, ale vy osobně odmítáte i porodní domy…
V tomto směru již padlo mnoho výtek od záchranářů, není totiž rozdíl mezi porodem doma a porodním domem, protože pořád existuje možnost transportu ohroženého dítěte do nemocnice. Lékařka Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje Jana Šeblová dokonce varovala (v diskuzi MEDialogy na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy konané 27. března), že v případě příjezdu záchranky k ohroženému novorozenci, vyhodnocení jeho stavu a pak transportu do nemocničního zařízení uplyne doba 45 minut. Jenže dítě má kapacitu vydržet úplně bez kyslíku zhruba sedm deset minut. A to je ještě prodloužená doba, dospělý člověk nevydrží ani tolik. Navíc diagnostika záchranářů prý bývá často problémová, protože nemají dostatečné zkušenosti s vaginálním vyšetřením a hodnocením nálezů, a stran stavu novorozence nemají možnost monitorovat srdeční ozvy plodu.
Čím dál více žen odkládá těhotenství na pozdější dobu. Jakou roli hraje věk maminky?
Naprosto zásadní. Největší problém naší země je – a nejenom naší – že stoupá věk prvorodiček ve všech hospodářsky rozvinutých zemích. Co se týče prvního těhotenství, respektive prvního porodu, tak se již pohybujeme okolo třiceti let věku ženy a v Praze je to ještě více. Tam je průměrný věk maminky prvorodičky 34 let. Jde o to, že tyto ženy mají už jinou elasticitu měkkých porodních cest, a proto jinak rodí a jsou také častěji nemocné. Častěji v tomto věku trpí hypertenzí, cukrovkou, až trojnásobně častěji rodí císařským řezem, což jsou všechno negativa, která mohou ovlivnit nejenom jí samotnou a její miminko, ale i její touhu po dalším dítěti. Nelze totiž očekávat, že by žena po jednom císařském řezu měla hned další dva nebo tři porody, protože už je jednou operovaná, a pokud chce další miminko, tak pak se již přibližuje k věku čtyřiceti let. To je ale už veliký problém!
Je pravdou, že dnes jste schopni přivádět na svět děti vážně nemocných maminek?
V současné době rodí i takové ženy, kterým by dříve vůbec nebylo povoleno rodit, neboť by byly v nemálo případech ohroženy na životě. Dnes rodí ženy po infarktu srdce, mozkové mrtvici, s poruchami krevní srážlivosti nebo dokonce po transplantaci orgánů. Dokonce rodí i maminky po léčbě střevních chorob typu Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida a tak dále, takže to je vklad medicíny ve prospěch toho, aby ženy, které jsou nemocné, mohly mít miminko. Dříve s těmito chorobami měly i problémy s početím. Na druhou stranu si toho lidé neváží a výsledky, které jsou excelentní, bagatelizují a pak mají takové „nápady“, jako rodit doma.
Stále víc rodiček prý přichází do porodnice se seznamem pokynů pro zdravotnický personál, z nichž některé mohou být přinejmenším překvapivé. Tento „porodní plán“ si některé rodičky dokonce prý nechávají sepisovat i u právníka… Jak se jako porodník na tyto porodní plány díváte? (Porodní plán je písemný seznam požadavků matky, které by chtěla dodržet během porodu. Porodní plány začaly být populární hlavně po přijetí zákona o zdravotních službách, který platí od roku 2012, pozn. red.)
Porodní plány jsou romantická představa, jak by si maminka představovala svůj vlastní porod. A pokud vůbec porodník nějaký plán chce, tak pouze doporučuje, aby maminka s porodními asistentkami, u nichž bude rodit, řádně probrala úmysly své i úmysly svého partnera. Protože jen porodní asistentky dokáží správně poradit, takže budoucí maminka nakonec nebude ničím překvapena a nebude překvapen ani personál s někdy až iracionálními požadavky rodičky. Napsat totiž odborně správně porodní plán není vůbec jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. A pokud už jej někdo chce, tak pak by měl být vypracován tak, aby v případě porodních nepravidelností, které často matka ani na svém těle nemusí pociťovat, nebyl dogmatem, jehož úzkostlivé dodržování by mohlo ohrozit zdraví rodičky nebo jejího dítěte. Profesionálně provedený porodní plán má mít vždy, pro každý úsek porodu, několik alternativních řešení. Nikdo totiž nemůže dopředu znát a tedy ani zaručit hladký průběh porodu.
Olga Böhmová
