Stojí od sebe jen pár desítek metrů, dokonce byla postavena ve stejném roce, přesto se dosud nepovedlo je reálně propojit. Ministerstvo zdravotnictví s ministerstvem práce a sociálních věcí odděluje hluboká komunikační, kulturní i legislativní propast. Tu včera v rámci společného happeningu symbolicky překonali provazochodci procházející mezi okny obou budov, zatímco ministři obou rezortů shodně deklarovali záměr gesto naplnit i v reálném životě. Že by tentokrát skutečně nemuselo zůstat jen u slov, potvrzuje koordinátor reformy péče o duševní zdraví Ivan Duškov, který si přitom ještě nedávno pro ZD posteskl, že spolupráce je zatím jen formální. Zda se povedlo stav změnit, by se přitom mělo ukázat i na schvalování národního akčního plánu pro duševní zdraví, který by měl být napsaný do konce dubna.
Zdravotně sociální pomezí je ožehavá oblast, s níž se zatím příliš nedaří efektivně pohnout. Průkopníkem by mohla být reforma péče o duševní zdraví, v rámci které se již povedlo otevřít zdravotně sociální službu v podobě prvních center duševního zdraví (zatím jich funguje pět a letos už bylo vybráno 15 dalších). K tomu, aby reforma byla úspěšná, je ale potřeba mnohem více, a bez reálného zapojení MPSV a dalších ministerstev se neobejde.
„Aktuálně s MPSV spolupracujeme na přípravě národního akčního plánu pro duševní zdraví. Tento akční plán jsme se rozhodli vytvořit právě z toho důvodu, že péče o duševní zdraví není jen individuální péče o psychicky nemocné pacienty, ale jde tu o širší nadrezortní spolupráci. Abychom byli úspěšní, potřebujeme jednoznačně spolupracovat s MPSV, ale i dalšími rezorty, jako je ministerstvo školství, ministerstvo spravedlnosti či ministerstvo pro místní rozvoj v zajištění dostupného bydlení pro pacienty propuštěné z psychiatrických nemocnic. Dokument má tedy zajistit nadrezortní spolupráci na úrovni vlády,“ nastiňuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za Ano).
Jak řekl ZD Ivan Duškov, zpracovávání akčního plánu se nyní blíží ke konci a předpokládá se, že do konce dubna bude hotov. „Pak bude standardní mezirezortní připomínkové řízení. Snažíme se nejvíce sporné nebo ambiciózní body se zúčastněnými ministerstvy předjednávat, ale bude to ještě dost práce,“ přibližuje Duškov.
Na přípravě dokumentu i reformy obecně se přitom podílejí nejen odborníci, ale také pacienti. „V rámci reformy psychiatrické péče vítám, že jsou do ní uživatelé péče zapojováni – jsme ti, kdo nejlépe známe systém psychiatrické péče zevnitř, narážíme na bariéry, umíme je definovat a chceme potřeby u jednacích stolů sdílet. Na druhou stranu doufám, že míra našeho zapojení dále poroste – jeden člověk se zkušeností sedí u jednacího stolu s dvaceti odborníky a není to lehká pozice. Potřebujeme, abychom byli alespoň dva, abychom mohli zachovat kontinuitu v případě, že jeden z nás vypadne, mohli se vzájemně podpořit a zároveň předat odborníkům mnohem komplexnější pohled na problémy,“ uvádí Dana Chrtková, výzkumná pracovnice Národního ústavu duševního zdraví. Podle ní je ovšem to, že sami uživatelé péče byli už u začátku tvorby akčního plánu, známkou efektivního zapojování, protože oslovení až ve fázi připomínkového řízení by nemělo takový smysl.
Do roku 2022 by se mělo zredukovat 1200 lůžek
Ministr Vojtěch připomíná, že duševní onemocnění se týkají 21 procent populace a každý den čtyři lidé spáchají sebevraždu. Právě duševní choroby jsou pak také jednou z nejčastějších příčin přiznání invalidity nebo příspěvku na péči. To patří k důvodům, proč by stát měl usilovat o to, aby se pacienty s duševním onemocněním podařilo vrátit do života tak, aby mohli pracovat.
„Ministerstvo práce a sociálních věcí může přispívat kvalitními sociálními službami. Pro nás je důležité, aby byly místně i finančně dostupné a v maximálním rozsahu, aby je dostali všichni, kdo je potřebují. Téma duševních onemocnění je u nás ve srovnání s řadou západoevropských zemí velmi tabuizováno. O to větší radost mám, že se pan ministr v této oblasti snaží a od nás z MPSV poskytneme veškerou součinnost a spolupráci, která je možná a potřebná,“ slibuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Změna přístupu MPSV už je podle Ivana Duškova v praxi skutečně vidět. „Plánuje se akční skupina na úrovni za sekci zodpovědných náměstků. To je první nutný krok. Druhý je shodnout se na tom, abychom si opatření vzájemně nenapadali. Posléze to musíme zavést do praxe. Z mého pohledu je tedy spolupráce výrazně lepší, než jak se zdála v průběhu posledních měsíců,“ konstatuje Duškov.
Podle ministra Vojtěcha přitom bude MPSV potřeba zejména při transformaci systému. Reforma totiž počítá s tím, že bude redukovat (ovšem ne rušit) psychiatrické nemocnice. Plán je takový, že do roku 2022 by v nich postupně mělo ubýt 1200 lůžek, z toho 300 už v letošním roce. Celkově pak reforma předpokládá, že zhruba třetina pacientů se přesune do komunitní péče. K resocializaci a fungování v přirozeném prostředí ovšem bude nezbytně potřebovat sociální zabezpečení. „Jde o sociální služby v celé jejich šíři od zabezpečení denního fungování přes snahu o zapojení na trhu práce po panem ministrem často zmiňované dostupné bydlení,“ dodává Jana Maláčová, která zároveň slibuje, že by ministerstvo letos na podzim mělo na vládu předložit novelu zákona o sociálních službách.
Vysočina připravuje metodiku pro sociálně zdravotní pomezí
MPSV je sice při reformě péče o duševní zdraví pro ministerstvo zdravotnictví hlavním, ne však jediným partnerem. Jak podtrhuje Ivan Duškov, je velmi důležitá také spolupráce s výše zmíněným MŠMT. „Valná většina duševních chorob, která se v populaci projeví, vzniká už v dětství, a když se neidentifikuje včas, má to fatální důsledky pro člověka i jeho rodinu. Další podobná lana bychom potřebovali i s ministerstvem spravedlnosti, které je klíčový partner v oblasti ochranné léčby, a byť tuto léčbu ze zákona nakazuje, vůbec na ni finančně neparticipuje. Často se také zapomíná na kontexty, kterým jsou duševně nemocní vystavováni. Primárně se to týká jejich začlenění do společnosti a participace na trhu práce, což by mělo zajímat i stát. V neposlední řadě jsou klíčovým partnerem kraje, obce a místní samosprávy, které mají konkrétní informace a řeší konkrétní kontexty. Pro úspěšnou reformu jsou naprosto nenahraditelné,“ zdůrazňuje Ivan Duškov.
Svou úlohu si (alespoň některé) kraje dobře uvědomují. Například na Vysočině je víc než 1200 lůžek následné péče ve dvou psychiatrických nemocnicích v Havlíčkově Brodě a Jihlavě plus dětská psychiatrická léčebna ve Velké Bíteši, dosud zde ale chyběla terénní péče. „Uvědomovali jsme si to od počátku v roce 2017, kdy jsme se snažili dostat do celkové reformy. Nakonec mají kraje jen metodickou a koordinační roli, ale stále si vyměňujeme informace. Psychiatrická nemocnice Havlíčkův Brod a nezisková organizace Fokus jsou tak mezi pěti pilotními projekty center duševního zdraví,“ přibližuje náměstek hejtmana Kraje Vysočina Vladimír Novotný.
Vysočina ale nechce, co se týče zdravotně sociálního pomezí, zůstat jen u reformy péče o duševní zdraví. „Troufli jsme si na to, že připravujeme metodiku sociálně zdravotního pomezí. Myslím si, že ke konci druhého čtvrtletí bude díky iniciativě pana hejtmana Běhounka připravena, představíme ji a zkusíme realizovat v našem kraji. Pokud by paní ministryně a pan ministr měli zájem, jsme ochotni s nimi metodiku konzultovat a mohou si vzít příklad z toho, jak jsme ji připravili a jak ji budeme realizovat,“ dodává Novotný.
Pacienti nejsou vězni. Kvalita péče se musí zlepšit, zdůrazňuje ministr
Důležitou součástí reformy péče o duševní zdraví je také zaměření se na kvalitu péče. Jak se přitom už nedávno na spojeném zasedání parlamentního zdravotního a sociálního výboru vyjádřil ministr Vojtěch, kvalita péče dobrá není a fyzické omezování je „v zásadě normou“. Zpráva z mapování kvality péče ve smyslu naplňování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením v českých psychiatrických nemocnicích byla zveřejněna včera.
„Snažíme se monitorovat kvalitu péče. Bohužel se ukazuje, že celkově není systém dobře nastaven. Není to kritika konkrétních zařízení, ale musíme pracovat na zlepšení kvality péče a omezování restriktivních prostředků. To je v rámci reformy naším dalším cílem. Každá nemocnice už má dnes svého manažera kvality, který spolupracuje se Světovou zdravotnickou organizací a snaží se zlepšit kvalitu péče v psychiatrických nemocnicích,“ poukazuje ministr Vojtěch s tím, že jde o systémový problém.
Podle Vojtěcha jsou přitom u nás omezovací prostředky užívány často, zatímco v zahraničí tomu tak není. „Po dlouhou dobu tu byly navyklé postupy. Jednal jsem s mladými psychiatry, kteří byli překvapeni, že práce jde dělat jinak. Na tom je vidět, že musíme změnit systém, nikoliv ukazovat prstem na konkrétní nemocnici,“ dodává Vojtěch. Proto také nyní probíhají školení Světové zdravotnické organizace v nemocnicích v používání alternativních deeskalačních metod, které mohou nahradit omezovací prostředky.
Vedle toho je podle ministra také třeba humanizovat prostředí léčeben. „V psychiatrických nemocnicích jsou někdy pacienti na pokoji po osmi, po deseti, někdy i více lůžkách. Podmínky jsou tedy velmi nevyhovující. Není to chyba nemocnic, ale toho, že na psychiatrii se tady zapomnělo. Do reformy tedy budou muset být investovány miliardy korun, ale když se podíváme na výskyt duševních onemocnění v české populaci, jsou to dobře investované peníze,“ doplňuje ministr Vojtěch.
Co přitom říká shrnutí včera publikované zprávy? „Záměrem celé Strategie reformy psychiatrické péče (SRPP) je naplňovat lidská práva duševně nemocných v nejširším možném výkladu a jejím cílem je zvýšit kvalitu života osob s duševním onemocněním.
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém projektu QuaityRights for Mental Health (WHO, 2018) identifikovala nedostatky v naplňování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením v institucích poskytujících dlouhodobou péči pro dospělé osoby s duševním a mentálním postižením v rámci celé Evropy, včetně tří vybraných zařízení v ČR. Z tohoto důvodu bylo v rámci implementace SRPP provedeno komplexní šetření kvality naplňování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením v psychiatrických nemocnicích v ČR poskytujících dlouhodobou péči. Cílem mapování bylo získat validní podklady pro práci na zvyšování kvality poskytované péče a naplňování lidských práv jejich uživatelů v těchto institucích.
Všechny státní psychiatrické nemocnice byly požádány o spolupráci při mapování naplňování Úmluvy. Naplňování Úmluvy bylo hodnoceno pomocí nástroje WHO Qu alityRights, který je rozdělen do pěti kapitol soustředěných na články Úmluvy 12 a 14 (právo na uplatnění právní způsobilosti a právo na svobodu a osobní bezpečnost), 15 a 16 (ochrana proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení), 19 (právo na nezávislý způsob života a zapojení do společnosti), 25 (právo na nejvyšší dosažitelnou úroveň fyzického a duševního zdraví) a 28 (právo na přiměřenou životní úroveň) a umožňuje skórovat zařízení ve čtyřech stupních „naplňování neiniciováno“ (N/I), „naplňování iniciováno“ (A/I), „naplňováno částečně“ (A/P) a „naplňováno plně“ (A/F). Zároveň je také možné zvolit odpověď „nemožno posoudit“ (N/A). Hodnotitelé prošli tréninkem WHO. Hodnotící týmy byly pětičlenné a zahrnovaly uživatele služeb, psychiatra, sociálního pracovníka, právníka se specializací na lidská práva a výzkumníka. 17 psychiatrických nemocnic se účastnilo šetření v letech 2017/2018.
Výsledky šetření prokázaly, že v psychiatrických nemocnicích bylo iniciováno naplňování Článku 28 Úmluvy (přiměřená životní úroveň a sociální ochrana); Článku 25 (nejvyšší možná úroveň zdraví); Článků 12 a 14 (rovnost před zákonem, svoboda a osobní bezpečnost); a Článku 19 (nezávislý život a zapojení do komunity). Naplňování Článků 15 a 16 (ochrana proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a ochrana před vykořisťováním, násilím a zneužíváním) bylo částečně dosaženo. Mezi nejproblematičtější oblasti patřilo zohledňování plánů na zotavení formulovaných spolu s uživateli péče, zohledňování preferencí uživatelů péče co do místa a způsobu léčby, používání alternativních metod pro de-eskalaci krizových situací namísto izolace a omezujících prostředků, a v neposlední řadě také naplňování přístupu k edukačním a zaměstnaneckým příležitostem.
V další fázi reformy budou zaměstnanci MZ v rámci klíčové aktivity Kvality péče projektu Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné spolu s psychiatrickými nemocnicemi pracovat na odstranění zjištěných nedostatků. Některé nedostatky lze relativně snadno a rychle zlepšit, zatímco jiné jsou důsledkem dlouhodobé strukturální diskriminace lidí s duševním onemocněním a vyžadují změnu v samotném systému poskytování péče pro tuto cílovou skupinu, která zahrnuje oblast financování, legislativy, vzdělávání a systematickou deinstitucionalizaci.“ Shrnutí bylo převzato z webu Reformapsychiatrie.cz.
-mk-
Michaela Koubová
