Analýza dat provedená loni v 61 zařízeních následné péče ukázala, že skutečné náklady na pacienta na lůžku jsou až o tisíc korun na den vyšší než úhrady od zdravotních pojišťoven. V rámci analýzy se také zjistilo, že jen deset zařízení dokázalo hospodařit vyrovnaně nebo kladně, ostatní byla ve ztrátě. „Při plně vytížených kapacitách naší následné a dlouhodobé péče se tyto služby stávají stále nedostupnějšími a díky jejich nedostatečným úhradám nelze udržet kvalitu ubytování, stravování, dostupnost moderních léků, ale ani využívání léčebných metod odpovídající staršímu věku pacientů,“ uvádí zástupci Asociace nemocnic ČR (ANČR) a Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) v prohlášení, které posílají ministrovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi a také premiérovi Babišovi. Podle ministerstva zdravotnictví ale od roku 2013 vzrostly úhrady na následnou péči o téměř tři čtvrtiny.

 

Každý rok u nás zhruba 30 tisíc lidí postihne mozková mrtvice, nevyjímaje mladší ročníky. Většina z nich přežije, ale potřebuje pak péči až do konce života. Přes deset tisíc lidí utrpí těžký úraz s trvalými následky, sto tisíc lidí ročně umírá v nedůstojných podmínkách. Jednu z nejnižších novorozeneckých úmrtností na světě vykupujeme tím, že přežívají tisíce trvale postižených dětí, ale i o ty se musí někdo postarat. Přibývá neurologických a psychiatrických onemocnění, mnozí trpí chronickými bolestmi. Jejich léčení a udržování pod kontrolou ovšem vyžaduje pravidelné pobyty v některém zařízení „následné“ péče. Jenže lůžek následné péče není mnoho a také chybí často personál, který by se o postižené staral.

„Analýza provedená v jednašedesáti zařízeních následné péče potvrdila naše domněnky. Musíme si uvědomit, že kapacity těchto lůžek jsou využívány z více než 90 procent, spolu se stárnutím populace ale jejich potřeba poroste. Přitom náklady na tato lůžka neodpovídají úhradám od zdravotních pojišťoven,“ uvedl místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) pro následnou péči Petr Fiala po společné konferenci ANČR a AČMN.

Zdravotnická péče stojí zhruba 1150 korun

Lůžek následné péče je v Česku 28 590, z toho téměř devíti tisíci lůžky disponují psychiatrické léčebny (podle mezinárodních statistik nepatří psychiatrická péče ani do akutní, ale ani do následné péče a je sledována zvlášť), hospitalizováno je na nich za rok kolem 660 tisíc lidí z celkového počtu dvou miliónů všech hospitalizací ročně. Náklady si asociace v průzkumu rozdělila na dva typy – ubytovací a zdravotnické. Zatímco v ubytovací části celodenní strava podle asociací vychází na 164 korun, což je dohromady s ubytováním 641 korun, zdravotnická (patří tam i náklady na zdravotnický personál) vychází na zhruba 1150 korun, liší se ale podle typu zařízení. Nejdražší zdravotní péče bývá na psychiatrii, v rehabilitačních a plicních zařízeních a pak také na LDN.

„Za tyto částky není možné jejich kvalitu, která bývá nejčastějším tématem stížností, zlepšit,“ upozornil k výše uvedenému Petr Fiala. Podfinancovaná bývá hlavně zdravotní část, protože pacienti bývají na lůžka následné péče podle představitelů asociací velmi často překládáni z akutních lůžek nedoléčení.

Mohlo by vás zajímat

„Celkové medicínské náklady jsou oproti hotelovým zhruba dvakrát vyšší a přitom jsou stejně jako u hotelových konstruovány na bázi úhrad od zdravotních pojišťoven a nikoliv na bázi kalkulací podle reálných cen v daném místě a čase,“ tvrdí analýza.

Rychleji se pacienti předávají z lůžek akutní péče

„Největším problém je, že se urychluje přesun pacientů z akutních lůžek, kteří jsou nedovyšetření a nedoléčení. Lůžka následné péče jsou pak obsazovaná pacienty, kteří pro ni ještě nejsou určeni,“ zdůraznil k tomu ředitel Nemocnice Horažďovice Martin Grolmus. S tím souhlasí i předseda sekce následné a dlouhodobé lůžkové péče ANČR Václav Volejník. I podle něj přicházejí do nemocnic následné péče pacienti stále více ve stavu vyžadujícím nákladnější léčbu a je to kromě jiného zapříčiněno i tím, že klesá počet akutních lůžek.

„Na lůžkách následné péče jsou hospitalizováni lidé se zdravotním handicapem. Jsou to nemocní lidé, nejde tak o sociální hospitalizace. Druhá záležitost je pak to, že kvůli omezování akutních lůžek v nemocnicích se na lůžka následné péče dostávají pacienti, kteří by vyžadovali ještě hospitalizaci na akutním lůžku. Nejčastěji to jsou pacienti interních a chirurgických oddělení. A to s sebou přináší stále vyšší finanční náklady a vyšší personální potřeby,“ přidal se předseda Asociace českých a moravských nemocnic a také ředitel Nemocnice s poliklinikou v Hranicích Eduard Sohlich.

Péči hradí zdravotní pojišťovny dle ošetřovatelských dní

Struktura nákladů na péči nepokrývá realitu hlavně proto, že péči hradí zdravotní pojišťovny dle ošetřovatelských dní. Podle poskytovatelů péče to je ale špatně, úhrada za tuto péči je od základu špatně nastavena a je podhodnocena. Táhne se to přitom už od devadesátých let, kdy byla některá zařízení převedena z resortu sociálních věcí pod zdravotnictví, protože úředníky nenapadlo, že náklady ve zdravotnictví se liší od nákladů sociální sféry. Zdravotní péče je v ČR přitom hrazená z veřejného zdravotního pojištění, které není součástí státního rozpočtu, sociální péče je naopak hrazena prostřednictvím ministerstva práce a sociálních věcí. V Německu podle Fialy problematiku oddělené zdravotní a sociální péče vyřešilo takzvané ošetřovatelské pojištění, které obě kombinuje.

Situaci zhoršuje i ten fakt, že během několika let se výrazně změnilo spektrum diagnóz, které se zde léčí a také léčebných postupů. Většina pacientů v následné péči je totiž navíc podle Antonína Bařinky z Nemocnice Milosrdných sester v Kroměříži ve vyšším věku a má několik zdravotních problémů, často i potíže sociální.

Populace stárne…

„Problematika následné péče vzrůstá ještě tím, jak se mění demografická křivka v našem státě. Je pak logické, že potřeba služeb v této části medicíny neustále stoupá,“ upozornil navíc místopředseda Asociace nemocnic ČR (ANČR) a předseda následné a dlouhodobé lůžkové péče Václav Volejník. Zatímco v Česku je „zdravé období“ člověka sečítáno na 61 let, v takovém Švédsku to je 70 let. Délka nemoci Švédů je pak 12 let, u Čechů to je 17 let. Švédsko se oproti nám liší i v průměru dožití, lidé se tam průměrně dožívají 82 let, zatímco naděje dožití Čecha je 78 let. Víc let v nemoci ale mimo jiné znamená i více vynaložených zdrojů.

„Požadujeme, aby pro dohodovací řízení pro rok 2020 bylo na jeden ošetřovací den v průměru aspoň o tisíc korun více,“ zdůraznil Fiala. Struktura nákladů „hotelového“ typu by se měla zvýšit tak, že na stravu by bylo třeba o 300 korun více a na medicínské náklady zhruba o 700 korun navíc za ošetřovací den, což znamená, že průměrné platby zdravotních pojišťoven by se měly zvýšit ze stávajících cca 1 500 korun o 1 000 korun na 2 500 korun za ošetřovací den. Z veřejného zdravotního pojištění si to vyžádá šest až sedm miliard korun.

Vždyť pojišťovny mají na účtech přebytky!

„V situaci, kdy jsou na účtech zdravotních pojišťoven zůstatky okolo padesáti miliard korun, je toto řešení, které si zdravotnictví ČR může dovolit,“ konstatoval nakonec Fiala s tím, že účastníci konference vyzývají dopisem odpovědné činitele, především ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a předsedu vlády Andreje Babiše, o neprodlené řešení této situace. „Vzniklý deficit je u některých zařízení pokrýván jejich zřizovateli, nebo samotnými pacienty a jejich rodinnými příslušníky v rozporu se zákony o veřejném zdravotním pojištění, nebo se projevuje v dopadu na kvalitu péče,“ píše se ve výzvě politikům.

Podle Asociace českých a moravských nemocnic a Asociace nemocnic ČR je také třeba, aby ministerstvo zdravotnictví vypracovalo strategii přibližování růstu výdajů na zdravotnictví na úroveň 15 nejvyspělejších zemí EU.

Částka vydaná na následnou péči je pro letošek vyšší o 2,2 miliardy

„Stanovení výše úhrad následné lůžkové péče je předmětem právě zahájeného dohodovacího řízení na rok 2020 mezi zástupci poskytovatelů zdravotních služeb a zdravotních pojišťoven, kde ministerstvo zastává roli moderátora těchto jednání,“ sdělila k výzvě asociací pro ČTK mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová. Podle loňské dohody by měla letos částka vydaná na následnou péči vrůst o 2,2 miliardy korun, což je meziročně asi o 12 procent. Ve srovnání s jinými obory je to podle ní víc.

Předloni bylo podle statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky celkem 2,2 milionu případů hospitalizací. Více než 77 tisíc z nich (asi 3,5 procenta) pokračovalo propuštěním do následné péče. Každý den bylo v nemocnicích následné péče přes 2800 osob.

Olga Böhmová