Dlouhodobé ošetřovatelské volno, které je možné získat od loňského června, využívají lidé hlavně k péči o blízké nad 70 let. Starají se převážně o nemocné s rakovinou. Vyplývá to z údajů ministerstva práce, které na jednání sněmovního sociálního výboru představila zastupující náměstkyně pro pojistné systémy a dávky Kateřina Jirková. Dlouhodobé ošetřovné se zatím nevyužívá tak, jak resort očekával. Podle poslanců ze sociálního výboru by se měla pravidla upravit a některá kritéria zmírnit.

 

„Úplně se nenaplnil předpoklad ministerstva práce. Odhad byl až 30.000 případů ročně. Loni bylo necelých 1500 případů a zatím není významný nárůst,“ uvedla Jirková.

Lidé, kteří se chtějí postarat o příbuzné s vážnou nemocí či po úrazu, si mohou od loňského června brát až tříměsíční placené volno. Získají ho tehdy, pokud odvádějí nemocenské pojištění. Z něj by měli pak pobírat 60 procent základu svého příjmu. Dlouhodobé ošetřovné je možné dostat na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici a podle lékařů by potřeboval ještě aspoň měsíc celodenní opatrování. Volno si může vzít manželka, manžel, registrovaný partner či partnerka, sourozenci, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta či strýc. O nemocného může pečovat i protějšek těchto příbuzných, pokud bydlí s pacientem ve stejné domácnosti. Pečující se mohou střídat.

Podle Jirkové se ve většině případů ale členové rodiny v opatrování nestřídají. Tři osoby se o péči podělily jen u dvou potřebných. „Pečuje se převážně o osoby nad 70 let. Při návrhu jsme cílili na situace, kdy jsou srdeční příhody, mrtvice či úrazy. Nicméně převažují případy ošetřování onkologických pacientů,“ upřesnila Jirková.

Mohlo by vás zajímat

Podle údajů ministerstva o vyplacených dávkách se loni z nemocenského pojištění na dlouhodobé ošetřovné vydalo 31,6 milionu korun, letos v prvním čtvrtletí pak 25,4 milionu. Česká správa sociálního zabezpečení uvedla, že loni vyplatila ošetřovné 3239 lidem. Celkem 2505 dávek dostaly ženy. Muži čerpali 734 příspěvků.

Jirková řekla, že ministerstvo na fungování dlouhodobého ošetřovného stížnosti nemá. Dostalo ale řadu podnětů od pacientských či neziskových organizací ke změně pravidel. Patří mezi ně požadavek na zkrácení sedmidenní hospitalizace či možnost vydat lékařské potvrzení o potřebě aspoň měsíčního opatrování i později než jen při propuštění z nemocnice. Dávka by měla také víc zohlednit péči o umírající.

Ministerstvo práce změnu zákona s úpravou pravidel zatím neplánuje. „V současné době novelu zákona nechystáme. Ošetřovné trvá necelý rok. Každý právník řekne, že by se mělo počkat, než si novinka sedne. Některé problémové věci lze řešit odstraněním tvrdosti zákona,“ uvedla politická náměstkyně ministryně práce Zuzana Jentschke Stöcklová (ČSSD).

Změny by přitom podpořili zákonodárci z koalice i opozice. „Chápu, že je vhodné vyčkat. V této situaci není ale rozporů, že pravidlo sedmi dnů je přehnané a je problematické vydávání potvrzení v den propuštění. Je to přesně případ, kdy se udělala chyba při přípravě zákona, tak to přiznejme a změňme,“ uvedla Olga Richterová (Piráti). Podle komunistky Hany Aulické Jírovcové ministerstvo řešení problému a přípravu novely tak nechává na poslancích.

Ministerstvo práce očekávalo, že by si ošetřovatelské volno mohlo ročně vybrat asi 30.000 lidí. Stálo by to kolem 1,8 miliardy korun. Suma zahrnuje výdaje na ošetřovné z nemocenského pojištění i výpadek daní a sociálních odvodů. O 242 milionů ročně by přišlo ještě zdravotní pojištění. Dalších několik desítek milionů stojí platy úředníků, kteří agendu zpracovávají. Díky péči v rodinách by se ale mohla ušetřit asi miliarda za pobyty v nemocnicích a léčebnách.

-čtk-