Bronchogenním karcinomem, tedy karcinomem průdušek i plicního parenchymu, v ČR každoročně onemocní přes šest tisíc lidí. Zatímco výskyt tohoto onemocnění i úmrtnost u mužů mírně poklesly, u žen čísla stoupají. Podle předsedkyně Ligy proti rakovině Michaely Friedrichové zemřelo v roce 2016, z něhož jsou poslední data, na nádor plic 5555 lidí, třetina z nich byly ženy. Nemoc ale umí odhalit v raném stadiu vyšetření pomocí nízce dávkovaného CT a také screeningu, který chce příští rok zavést pražská Všeobecná fakultní nemocnice (VFN). V první fázi by mohlo být takto vyšetřeno asi deset tisíc lidí. Plošný screening by mohl odstartovat až od roku 2023. „Očekáváme od něj snížení morbidity a mortality na plicní rakovinu. U mortality až o dvacet procent a podle evropských studií dokonce až o 26 procent,“ uvedl v této souvislosti primář I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí VFN a 1. LF UK Jiří Votruba.
Data z Národního onkologického registru za rok 2016 ukazují na to, že incidence nových případů karcinomu plic je v ČR téměř třicet na sto tisíc obyvatel, přičemž klesá u mužů a stoupá u žen. Třetina pacientů je přitom ve čtvrtém klinickém stadiu, takže ve stadiu, kdy mají vzdálené metastázy. Problémem ale je, že už takto pokročilé onemocnění se lékařům stále nedaří léčit.
Hlavním viníkem je stále kouření cigaret a to až z devadesáti procent. Na následky kouření každý den zemře asi šedesát lidí, než svým chorobám podlehnou, zaplatí pojišťovny za jejich léčbu ročně dvacet miliard korun. Nové studie prokázaly, že téměř polovina nových případů rakoviny plic se objeví i u bývalých kuřáků, často za dvacet či třicet let kouření. Až po deseti letech, kdy nekouří, se u nich riziko nemoci snižuje na polovinu.
Většinu nemocí zachytí ve stádiu tři až čtyři
Karcinomem plic ale čím dál častěji onemocní i mladí lidé, zvláště ženy, nových případů u mužů totiž ubývá. Odborníci podle předsedkyně Ligy proti rakovině Michaely Friedrichové dokonce očekávají, že žen s rakovinou plic bude v budoucnu dokonce více než polovina. „Postupně se toto spektrum onemocnění bude přesouvat z mužské poloviny lidstva na ženy a to proto, že čím dále více mladých žen – ale i starších – kouří,“ vysvětlila Friedrichová.
„Chodí k nám čím dál tím víc lidí mladých a ve středním věku s nemocemi způsobenými kouřením. A vzhledem k tomu, že je čím dál tím větší mutační nálož ostatních vlivů prostředí, tak jsou u mladých lidí nádory mnohem agresivnější, což není vůbec potěšující,“ zdůraznil v této souvislosti před nedávnem primář I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí VFN a 1. LF UK Jiří Votruba. Situace se podle něj postupujícím časem nijak nemění, spíše se horší.
Mohlo by vás zajímat
„Problémem je, že většinu nemocí zachytíme ve stádiu tři až čtyři, léčitelné stadium je ale dvě. Jde o to, že plicní karcinom nebolí a lidé tak o něm nevědí,“ zdůraznil nyní Votruba, že právě proto je letošní „Český den proti rakovině“ s prodejem tradičních kytiček zaměřen na nemoci způsobené kouřením.
Mladí lidé kouří převážně prý proto, že sledují „vzory“ a jde u nich také o „zařazení se do kolektivu“, jenže problémem je, že jim už nikdo neříká druhou stranu mince, tedy jak je velmi obtížné nádor odhalit včas. Plíce totiž nemají senzitivní inervaci, tedy nebolí a vykašlávání krve anebo bolest na hrudi, či hubnutí se objeví až v pozdějších fázích onemocnění.
Nemoc ale umí zavčasu odhalit vyšetření počítačovou tomografií (CT), tedy podrobné rentgenové vyšetření s malou dávkou záření, jehož výsledky zpracovává počítač. Pomoci může také pravidelné vyšetřování rizikových lidí. S takzvaným screeningem chce příští rok začít právě VFN, vyšetřeno by mohlo být v první fázi asi deset tisíc lidí.
Plošný screening až od roku 2023…
„Screening plicní rakoviny je metoda, která ve světě funguje už řadu let: ve Spojených státech od roku 2014, v Evropě po ukončení studie Nelsen od minulého roku se rozbíhá řada screeningových programů, ovšem v ČR zatím žádný podobný program není. My se ucházíme o zahájení programu v námi koncipovaném centru ve VFN, které by mělo začít fungovat v roce 2020. Pokud vše půjde tak, jak si představujeme, tak by plošný screening mohl být organizován ve spolupráci s plicní onkologickou radiologickou společností již od roku 2023,“ přiblížil Votruba.
V ČR na plicní rakovinu neexistuje ani žádná screeningová studie, ovšem americká studie NLST z roku 2011 provedená na 53 tisících aktivních a bývalých kuřácích prokázala, že se sledováním pomocí nízce dávkovaného CT hrudníku podařilo zredukovat úmrtnost o pětinu, a o sedm procent pak celkovou mortalitu v aktivní skupině. Krátce poté se v USA začalo z pojištění hradit nízce dávkované CT a následně na to začala vznikat i nová centra.
Studie na evropských pacientech Nelsen, prezentovaná loni v září, dokonce ukázala pokles úmrtnosti o více než čtvrtinu. V Česku by podle Votruby byla čísla podobná, pokles by tak v rámci screeningu představoval dokonce až 26 procent.
„Od screeningu očekáváme snížení morbidity a mortality na plicní rakovinu. U mortality až o dvacet procent a podle evropských studií dokonce až o 26 procent a u žen ještě víc, což by mohlo být až kolem 250 úmrtí za rok,“ řekl.
Ve screeningovém programu by měli být sledováni především aktivní kuřáci, anebo bývalí kuřáci, kteří kouřili více jak dvacet cigaret denně více než třicet let a navíc jsou ve věku 55 až 75 let. Ti by napřed podstoupili vyšetřeni pomocí spirometrie, tedy nebolestivého vyšetření dechové kapacity, navíc by ještě byli podrobeni vyšetření na molekulárně genetickém základě.
Kolik center by se nakonec plošného screeningu účastnilo? „Obecně se plánuje, že vlastních screeningových center by bylo devět až deset, ale to je otázka spíše na zástupce plicní společnosti, která bude organizovat plošný screening,“ odvětil Votruba.
Screeningové centrum ve VFN bude dohlížet na kvalitu
VFN chce podle jeho slov v rámci svých kapacit uvnitř nemocnice zřídit jakési „centrum excelence“, které by mělo dohlížet na to, aby kvalita screeningu byla všude stejná.
„Rádi bychom založili screeningové centrum, které by umožnilo, aby se všechny části screeningového programu mohly dát dohromady. Bude tedy muset precizně fungovat jak spolupráce s doporučujícími centry, tak i s praktickými lékaři a s plicními specialisty, kteří doporučují pacienty k dalšímu vyšetřování,“ sdělil.
Plošný screening by se dle něj hradil z veřejného zdravotního pojištění. „Jedním z cílů pilotního projektu je udělat finanční rozvahu, tedy kolik peněz by to pro ČR bylo. Všichni si ale začínají uvědomovat, že screening je nejenom dobrý pro populační zdraví, ale že je i pozitivní pro medicínskou ekonomiku,“ doplnil.
České zdravotní pojišťovny na prevenci dávají jen asi půl procenta ročních nákladů ve zdravotnictví. Pravidelný screening se týká rakoviny prsu u žen nad 45 let a tlustého střeva a konečníku u osob nad padesát let. Léčbu závislosti na tabáku podporuje především Oborová zdravotní pojišťovna a VZP.
Riziko karcinomu klesne na polovinu až za deset let
Kdo chce přestat kouřit by si však měl uvědomit, že nejde vše naráz. „Už za dvacet minut od poslední cigarety ale dojde k poklesu tlaku a pulsu na normální hodnoty. Za 12 hodin se organismus zbaví oxidu uhelnatého, za dva až 12 týdnů dojde ke zlepšení plicních funkcích a krevního obrazu, za jeden až devět měsíců ustoupí kašel,“ uvedla Michaela Friedrichová, která působí v Ústavu radiační onkologie Nemocnice Na Bulovce.
Až za rok se sníží riziko srdeční příhody na polovinu, za pět let riziko cévní mozkové příhody a za 15 let riziko infarktu na úrovni nekuřáka. „Ke snížení rizika karcinomu plic na polovinu dochází až za deset let od típnutí poslední cigarety,“ zdůraznila Friedrichová.
Celospolečenské náklady na léčbu kuřáků stojí téměř sto miliard korun ročně. Výběr daní z tabáku tyto náklady přitom nepokrývá, ministerstvo financí ovšem již připravilo návrh na její zvýšení spolu s daní na alkohol a hazard.
Rakovinu plic mají omezit i příspěvky na odvykání kouření…
„Za léčbu všech nemocných s rakovinou loni VZP zaplatila 14,7 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2014 jde o nárůst skoro o dvě miliardy (12,8 miliardy Kč). To je dáno tím, že na trh přicházejí stále nové účinnější léky. Jde zejména o tzv. biologickou léčbu, která loni pojišťovnu stála 4,14 miliardy korun,“ uvedl tiskový mluvčí VZP Oldřich Tichý.
„Pokud jde o nádory plic, na které je letošní Český den proti rakovině zaměřen, počty nemocných se v posledních letech výrazněji nemění. Tuto diagnózu loni lékaři vykázali u 16 614 klientů VZP a souhrnné náklady se přiblížily jedné miliardě (976,2 milionu Kč),“ zmínil mluvčí dále.
VZP své klienty v prevenci podporuje podle něj řadou způsobů. „Vzhledem k tomu, že rizikovým faktorem pro vznik rakoviny plic je kouření, nabízí pojišťovna již několik let příspěvek až 2 500 korun těm, kdo se chtějí tohoto zlozvyku zbavit. Zároveň poskytuje také příspěvek na vyšetření kožních znamének, z nichž by se mohl vyvinout zhoubný melanom. Ženy ve věku 30 až 45 let pak mohou využít příspěvek na ultrazvukové nebo mamografické vyšetření,“ dodal za VZP Tichý.
Stan na Václaváku
Český den proti rakovině s prodejem tradičních kytiček se koná již 22 let. Součástí je i „žlutý stan“ na Václavském náměstí. „Je to největší sbírka s nejdelší tradicí v CR. Do akce se zapojí 14 700 dobrovolníků, kteří budou kytičky rozdávat na 1300 místech. Každý, kdo si kupuje kytičku, tak k tomu dostane i leták s potřebnými informacemi o karcinomu plic,“ dodala Michaela Friedrichová z Ligy proti rakovině.
Loni se při akci vybralo téměř dvacet milionů korun. „Čistý výtěžek sbírky byl jedenáct milionů, z toho na dlouhodobý program nádorové prevence šly čtyři miliony a na podporu života onkologických pacientů přes pět milionů,“ doplnila Friedrichová.
Olga Böhmová
