Novela zákona o postgraduálním vzdělávání lékařů už platí skoro dva roky, přesto ale mladí lékaři dosud nevěděli, jakými pravidly se vlastně mají zkoušky dle nového znění zákona řídit. Připomínkovým řízením na ministerstvu zdravotnictví ale konečně prošla vyhláška, která tento stav napravuje. Úřad přitom předpokládá, že nová úprava stanovující pravidla zkoušek po kmeni, atestačních zkoušek, zkoušek po nástavbovém oboru a funkčním kurzu plus zredukované znění dosavadní vyhlášky 188/2009, která nově bude obsahovat jen postup ověření znalosti českého jazyka pohovorem lékařů, zubních lékařů a farmaceutů by měly začít platit v druhé polovině tohoto roku.

 

[mn_protected]

Když byla před dvěma lety přijata novela zákona 95/2004 o postgraduálním vzdělávání lékařů, doufali někteří, že částečně navrací stav do doby před rokem 2004, kdy došlo ke změně systému vzdělávání z dvouatestačního na jednoatestační. Nové znění zákona přitom mělo snahu nastavit dokončení základního kmene alespoň trochu tak, aby se podobal první atestaci a lékaři po něm tak získali větší kompetence. Bohužel však až dosud nebylo jasné, jak vlastně mají zkoušky na konci kmene a pak při atestaci (o zkouškách po nástavbách a funkčních kurzech nemluvě) vypadat. To by se snad nyní konečně mělo změnit – ministerstvo totiž přichystalo novou vyhlášku, která pravidla stanovuje.

„V současnosti došlo k ukončení meziresortního připomínkové řízení a bude následovat vypořádání daných připomínek. Vstoupit v platnost by vyhláška mohla ve druhé polovině letošního roku,“ uvádí mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

Mohlo by vás zajímat

Důvodová zpráva vyhlášky přitom připomíná, že nové znění zákona 95/2004 ukládá ministerstvu zdravotnictví povinnost stanovit vyhláškou zkušební řád zkoušky po ukončení vzdělávání v základním kmeni, atestační zkoušky, aprobační zkoušky, závěrečné zkoušky nástavbového oboru a závěrečné zkoušky funkčního kurzu plus určit složení zkušební komise pro zkoušku po základním kmeni, nástavbovém oboru a funkčním kurzu.

„Cílem nové právní úpravy je stanovit jednotné principy a postupy pro organizaci a zajištění všech druhů zkoušek pro specializační vzdělávání, vzdělávání v nástavbových oborech a ve funkčních kurzech lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, a to s ohledem na skutečnost, že zákon č. 95/2004 Sb., ve znění č. 67/2017 Sb. nově zavedl rovněž zkoušku po ukončení vzdělávání v základním kmeni, závěrečnou zkoušku funkčního kurzu a (nejen) terminologicky ustálil pojem závěrečná zkouška nástavbového oboru, která byla předchozí právní úpravou označena jako „závěrečná zkouška certifikovaného kurzu“.  Oproti dosavadní právní úpravě je rovněž průběh každé zkoušky a její organizační zajištění popsáno samostatně, nikoliv pouze odkazem na průběh a zajištění atestační zkoušky, což umožnilo popsat specifické rozdíly v požadavcích na jednotlivé zkoušky,“ popisuje důvodová zpráva.

Zatímco pravidla zkoušek se přesunou do nové vyhlášky, v dosavadní vyhlášce 188/2009 Sb. zůstane zachována část s názvem Postup pro ověření znalosti českého jazyka. Proto se úprava přejmenovává z vyhlášky o atestační zkoušce, aprobační zkoušce a závěrečné zkoušce certifikovaného kurzu a o postupu ověření znalosti českého jazyka pohovorem lékařů, zubních lékařů a farmaceutů pouze na vyhlášku o ověření postupu znalosti českého jazyka pohovorem lékařů, zubních lékařů a farmaceutů.

Jasná pravidla

Jak by tedy měla zkouška po základním kmeni dle nové vyhlášky vypadat? „Skládá se z části teoretické, a pokud tak stanoví vyhláška upravující vzdělávání v základních kmenech (byla vydána loni na podzim, pozn. red.), i z části praktické. Zkouška po ukončení vzdělávání v základním kmeni všeobecné praktické lékařství se skládá pouze z praktické části, stanoví-li tak vyhláška upravující vzdělávání v základních kmenech,“ uvádí vyhláška.

„Praktická část zkoušky se koná v akreditovaném zařízení určeném ministerstvem nebo pověřenou organizací a předchází teoretické části zkoušky po ukončení vzdělávání v základním kmeni. K teoretické části zkoušky přistupuje uchazeč nejpozději do 60 kalendářních dnů od složení praktické části zkoušky. Teoretická část zkoušky spočívá v odpovědi na tři odborné otázky, z nichž jedna je nahrazena obhajobou písemné práce, pokud vyhláška upravující vzdělávání v základních kmenech stanoví, že je písemná práce součástí hodnocení u zkoušky. Otázky z teoretické části zkoušky si uchazeč vylosuje a zaznamenají se do protokolu o zkoušce po ukončení vzdělávání v základním kmeni. Po vylosování otázek poskytne komise pro závěrečnou zkoušku po ukončení vzdělávání v základním kmeni uchazeči přiměřený čas na přípravu odpovědí, nejméně však 15 minut,“ stanovuje vyhláška. V případě, že je komise při posuzování uchazečových znalostí na rozpacích, mu může položit doplňující otázku. Vyhláška také jasně stanovuje způsoby omluvy ze zkoušky i způsob jejího vyhodnocení (o přihlášce, stanovení termínu a místa konání nemluvě).

Komise pro zkoušku po kmeni má mít nejméně tři členy, které vybere pověřená organizace ze seznamu členů komisí pro zkoušku po ukončení vzdělávání v základním kmeni pro příslušný základní kmen. V případě, že je součástí praktická část, nesmí být minimálně jeden člen v pracovněprávním vztahu s poskytovatelem, u kterého praktická část probíhá. Členy komisí jmenuje a odvolává ministr na návrh České lékařské komory nebo České lékárnické komory, odborných společností a pověřených organizací. Komise si volí svého předsedu, pokud se ale volba během dvou kol nezdaří, vybírá se předseda losem.

Atestační zkouška se pak skládá z části teoretické, a pokud tak stanoví vzdělávací program, i z části praktické. V návaznosti na vzdělávací program přitom může být součástí teoretické části test, který předchází ústní části. K teoretické části přistupuje uchazeč do 60 dní od části praktické, test případně následuje do 30 dnů a ústní část na něj navazuje taktéž do 30 dnů. V případě, že v testu uchazeč dostane méně než 70 procent, neuspěl a k ústní části nepřistupuje. Podobně jako u zkoušky po kmeni jsou součástí ústní části atestace tři otázky, z nichž jedna je nahrazena obhajobou písemné práce (pokud je ta součástí zkoušky). Obdobně probíhá i zkouška z nástavbového oboru a funkčního kurzu.

Komise zkoušky nástavbového oboru má nejméně tři členy, z nichž jeden člen je vždy současně členem příslušné akreditační komise. Pokud je součástí praktická část, nesmí být alespoň jeden člen v pracovněprávním vztahu k poskytovateli, u něhož praktická část probíhá. Členy komise pro daný termín závěrečné zkoušky nástavbového oboru vybere pověřená organizace ze seznamu členů komisí pro závěrečnou zkoušku nástavbového oboru. Členy komise pro závěrečnou zkoušku nástavbového oboru jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví na návrh České lékařské komory, České stomatologické komory nebo České lékárnické komory, odborných společností a pověřených organizací a pro obor posudkové lékařství též na návrh Ministerstva práce a sociálních věcí a České správy sociálního zabezpečení. Obdobně probíhá zkouška z funkčního kurzu, kde však jeden člen nemusí být členem akreditační komise. Volba předsedy v obou případech probíhá stejně jako u zkoušky po kmeni.

-mk-

[/mn_protected]