Poslanci sněmovního zdravotnického výboru dali včera zelenou lékovému záznamu. Potvrdili přitom, že by se mělo jednat o opt-out režim, kdy se předpokládá souhlas pacienta. V rámci pozměňovacích návrhů pak schválili také úhradu léčebného konopí ze zdravotního pojištění, ne naopak poslanci řekli zrušení povinnosti farmaceutických firem dodávat léky distributorovi podle jeho tržního podílu. Jak už jsme informovali zde, znění tohoto návrhu poslance Petra Pávka (STAN) by vedlo k posílení monopolizace na trhu s léky.

 

Původně měl lékový záznam, díky němuž by lékař a lékárník znali seznam pacientem užívaných léků, platit už na začátku tohoto roku (nyní dle nejoptimističtějšího scénáře ministerstva zdravotnictví přichází v úvahu platnost v září). Kvůli kolizi s pozměňovacím návrhem řešeným v rámci implementace protipadělkové směrnice se však čekalo na definitivní znění novely upravující zákon o léčivech, který mění i novela zavádějící lékový záznam. Projednávání úpravy navíc zpestřilo to, že ministerstvo chtělo na konci loňského roku spolu s ní prosadit také pozměňovací návrh zavádějící emergentní systém (více zde). Ten nakonec úřad poslal na standardní legislativní cestu, už nyní se ale k němu v rámci připomínkového řízení objevují výhrady.

V pozměňovacích návrzích, které však včera poslanci projednávali, se objevila dílčí úprava podaná Petrem Pávkem, která ruší povinnost farmaceutických firem dodávat léky distributorovi podle jeho tržního podílu. „Praxe ukázala, že zavedení tržních podílů naráží na pravidla volné hospodářské soutěže. Není mi jasné, jak by se nový subjekt, který by chtěl podnikat v oblasti distribuce léků, mohl na trh dostat a jaký by měl mít tržní podíl,“ poukazuje Pávek.

Jenže vedle zrušení tržních podílů pozměňovací návrh sice zachovává ustanovení, aby distributor zajistil dodávky léčiv do lékáren do dvou pracovních dnů, ovšem s novým doplňkem, totiž „není-li zajištěna držitelem rozhodnutí o registraci dostupnost léčivého přípravku jinak“ – což vytváří neomezený prostor pro výklad zákona a umožňuje některým farmaceutickým firmám dostat pod svoji monopolní kontrolu podstatnou část trhu s léky v Česku. Právě tomuto návrhu tak byla věnována velká část diskuze, přičemž řada poslanců, kteří dříve návrh připodepsali, svou podporu včera stáhla. Pro nakonec hlasoval (vedle souhlasu ministerstva zdravotnictví) jen Petr Pávek, Vlastimil Válek (TOP 09) a Alena Gajdůšková (ČSSD). „Já pevně věřím, že pozměňovací návrh neprojde, ale že otevře diskuzi,“ přiznal ovšem Válek.

Mohlo by vás zajímat

„Chci pana kolegu Pávka pochválit v tom smyslu, že se ujal tématu, které je problematické. Víme, že to, jak jsou v tuto chvíli ve stávajícím znění zákona tržní podíly deklarované, v praxi nefunguje. Debata se tedy alespoň otevřela, i když dnes nebudu pro pozměňovací návrh hlasovat, protože tak, jak je napsaný, neřeší situaci směrem k funkčnosti systému. Prosím ale ministerstvo, aby problém řešilo,“ říká k tomu Vít Kaňkovský (KDU-ČSL), který původně pozměňovací návrh připodepsal.

Vyjmutí některých diagnóz z opt-out režimu neprošlo

Dalším tématem, u kterého se poslanci v diskuzi pozastavili, bylo vyslovení nesouhlasu se sdílením lékového záznamu ze strany pacienta. Debatu odstartoval pozměňovací návrh předložený Petrem Třešňákem (Piráti) a Markem Bendou (ODS), který navrhoval změnit opt-out režim na opt-in. Pacienti, kteří by tedy chtěli, aby lékař či lékárník jejich lékový záznam viděl, by museli vyslovit aktivní souhlas, zatímco v ministerstvem navrhované verzi se s jejich souhlasem automaticky počítá.[mn_protected]

Ačkoliv většina poslanců zdravotnického výboru je pro opt-out verzi, protože opačná varianta by dle nich přinesla jen velmi omezené využití lékového záznamu (pro pozměňovací návrh hlasovali jen Piráti Petr Třešňák a Olga Richterová plus Petr Pávek a Bohuslav Svoboda, čili návrh neprošel), mnozí upozorňují, že zvolený systém vyslovení nesouhlasu je příliš složitý. Je totiž třeba zajít na poštu, kde pacient napíše na Czech Pointu žádost s ověřeným podpisem, kterou pošle na SÚKL. Vlastimil Válek i další proto navrhují, aby bylo možno žádost podepsat u lékaře. „Třeba u nás není pošta, ale praktik tam má ambulanci. Ocenil bych pečlivou přípravu na téma, jak se co nejjednodušším způsobem ze systému odhlásit,“ dodává Válek.

„Je otázka, jestli pacient řekne do očí svému lékaři, že mu nedůvěřuje. Druhá otázka je legislativní, jak by došlo k zaručení autentického nesouhlasu. I Úřad pro ochranu osobních údajů by s tím měl problém,“ oponuje ministr Vojtěch.

Otázka důvěry a nedůvěry k lékařům či lékárníkům je ještě palčivější u pacientů s některými chorobami, pro které se proto Vít Kaňkovský na popud pacientských organizací zastupujících lidi s HIV/AIDS a psychiatrickými diagnózami pokusil zjednat svým pozměňovacím návrhem výjimku, aby u nich platil předpokládaný nesouhlas se sdílením lékového záznamu.

„Je strašně obtížné takto vyjmenovat diagnózy – ptám se, proč tam není třeba zhoubné nádorové onemocnění, které definuje, že člověk do roka zemře. To přece také může být zásadní věc, kterou pacient nechce, aby někdo věděl. Vyjmenovat onemocnění, pro která to chceme jinak, není správná cesta,“ reaguje Bohuslav Svoboda (ODS).

Tento pozměňovací návrh se setkal s větším souhlasem výboru než přechod na opt-in systém – pro bylo sedm poslanců a proti čtyři, ovšem vzhledem k tomu, že osm poslanců se zdrželo, nakonec přijat nebyl.

Poslanci kromě toho schválili ještě několik pozměňovacích návrhů týkajících se lékového záznamu. Vedle legislativně-technického návrhu zavádějícího přečíslování bodů v návaznosti na změny schválené s implementací protipadělkové směrnice poslanci odsouhlasili také nahlížení do lékového záznamu pro lékaře zpětně po dobu pěti let namísto původního roku a možnost vyzvednout si český eRecept i v zahraničí. Nově by také měla být hlášena koncová cena u hrazených a částečně hrazených léků ex-post na SÚKL.

30 gramů léčivého konopí měsíčně: málo, nebo moc?

Problematikou ze zcela jiného soudku se zabýval návrh Věry Adámkové, Kamala Farhana, Miloslava Janulíka (všichni tři za Ano) a Jiřího Běhounka (ČSSD), který se týká léčebného konopí. Ten zavádí úhradu 90 procent ceny léčebného konopí, a to do dávky 30 gramů měsíčně. V případě potřeby přitom může revizní lékař toto množství na žádost indikujícího lékaře navýšit.

„Na základě dat s předepisujícími lékaři dnes vychází, že průměrná preskripce konopí činí 10 gramů měsíčně. 30 gramů tak je výrazně nad průměr. Pokud jde o úhradu 90 procent, ta je stanovena velmi benevolentně, původně byla debata o 75 procentech. Nějaký doplatek by tam měl vždycky být, aby nedocházelo ke zneužívání. Takto jsou dopady na pacienta v řádu stovek korun měsíčně, takže i pro pacienty v invalidním důchodu je to dostupné. Uvidíme, jak se to osvědčí, ale nemyslím si, že bychom měli jít hned na začátku cestou maximálního množství a maximální úhrady,“ říká k tomu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Lékaři, kteří konopí předepisují, by zároveň měli předávat data na SÚKL, aby bylo možno užívání vyhodnotit.

Podle epidemiologa a adiktologa Tomáše Zábranského, který je zároveň předsedou správní rady pacientského sdružení KOPAC (KOnopní PACienti) je ale stanovená hranice nesmyslně nízko. „Návrh je postaven na podkladě chybných premis – 30 gramů je polovina průměrného množství, které se předepisuje v zemích, kde je léčivé konopí legální a ekonomicky dostupné. U nás se vychází ze stavu, kdy jeden gram stál mezi 200 až 400 korunami, drtivá většina pacientů se léčila s bolestí a tím pádem měla průměrnou dávku, o které se bavíme, tedy necelého půl gramu denně. Podobně nevhodně je nastaven sběr dat – není anonymní a nejde o žádnou studii, ale o kontrolu lékařů, jak úspěšně léčí konopím, což není úkolem SÚKL,“ řekl poslancům Zábranský.

Na druhou stranu je patrná snaha ministerstva pacientům konopí zpřístupnit, na což poukazuje i způsob zavádění do úhrad přes zákon. „Problémem léčebného konopí je, že zatím bohužel neexistují dostatečné klinické studie a důkazy, aby SÚKL mohl standardním způsobem přiznat úhradu. Není možné prokázat nákladovou efektivitu,“ konstatuje Vojtěch.

Další schválená změna nesouvisející s lékovým záznamem se týká nakládání s nepoužitelnými léčivy, které se návrhem sjednocuje. Výbor ovšem nakonec neprojednával kontroverzní návrh týkající se zásilkového prodeje léků, který ještě nebyl načten.

[/mn_protected]

Michaela Koubová