Ačkoliv v českém zdravotnictví pracuje skoro dvakrát víc sester než lékařů, dosud nemají ony ani další nelékařská zdravotnická povolání svou komoru, která by je zastřešovala a hájila jejich zájmy. Že by bylo na místě situaci změnit, si přitom myslí nejen Česká asociace sester, ale také řada poslanců zdravotního výboru. Právě na jeho zasedání totiž odstartovala diskuze o založení komory, na níž by měl navazovat kulatý stůl a třeba jednou i legislativní úprava. Debata o vzniku komory je o to důležitější, že právě nedostatek sester a nelékařského personálu je jedním z největších problémů českého zdravotnictví.
„Ze zákona máme Českou lékařskou, lékárnickou a stomatologickou komoru. Co nám ale visí ve vzduchu a hovoří se o tom asi 12 let, jsou profesní komory, které by zastupovaly nelékařské zdravotnické pracovníky, zejména zdravotní sestry, ale nejen ty – jsou to i zdravotní a rentgenoví laboranti a řada dalších. Návrh byl opakovaně připravován, stahován, nepodáván a bylo s tím mnoho různého. V současné době se vydělila Unie porodních asistentek, která se domnívá, že bude samostatná. Já si myslím, že to není dobrá cesta, ale nemůžeme nikomu státi ve štěstí,“ shrnuje současnou situaci předsedkyně zdravotnického výboru Věra Adámková (Ano), podle které dosud ambice vytvořit komoru vždy ztroskotaly kvůli „žabomyším sporům“.
Znovuotevření debaty vítá i ministerstvo zdravotnictví. „Snahy založit podobnou komoru jsou už z 90. let, byť poprvé se to realizovalo před 12 lety a pak v roce 2012,“ poukazuje náměstek pro zdravotní péči Roman Prymula.
Nyní je přitom téma více než aktuální. „V době, kdy se snažíme o stabilizaci nelékařského zdravotnického personálu, vyšle vznik komory jasný signál všem, že je toto povolání bráno se stejnou vážností jako povolání lékařů, farmaceutů a stomatologů. Došlo by tak k vytvoření stavovské rovnováhy mezi povoláními,“ vysvětluje prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová.
Mohlo by vás zajímat
Potřebu vzniku profesní komory vnímají i poslanci napříč zdravotnickým výborem. „Pacient moc nevyhodnotí zásah lékaře, protože tomu nerozumí, ale jak se chová sestřička a jak funguje zdravotnický personál, cítí každý a umí to hned zkritizovat. Tam je tedy potřeba zastání. Navíc jsem přesvědčená, že se dřív nebo později budeme muset bavit o tom, co musí nezbytně dělat lékař a co by případně mohla převzít vysoce kvalifikovaná sestra. A k tomu by bylo třeba mít komoru,“ poukazuje Alena Gajdůšková (ČSSD).
V tuto chvíli existují dobrovolné organizace, jako je Česká asociace sester či zmíněná Unie porodních asistentek, ty jsou však roztříštěné a nestaly se silným partnerem pro ministerstvo zdravotnictví a zákonodárce. „Teď se například připravuje změna kompetencí sester i jiných zdravotnických pracovníků, a pak si říkáme, komu všemu máme rozeslat k připomínkování různé návrhy,“ říká Ilona Mauritzová (ODS) s tím, že díky založení profesní komory by vzniklo silné, kvalitní připomínkové místo, které by umělo reagovat na potřeby společnosti.
„Nelékařských organizací se nám tu začíná líhnout mnoho. Kdysi jsem vyčítala panu ministrovi, že se opírají jen o názory České asociace sester, protože se pak na mě obracely jiné organizace nelékařských zdravotníků, proč nemají možnost vyjádřit se k tématu a proč asociace sester ano, když od ní odešlo tolik a tolik členů a proto vznikla ta a ta organizace. Silné postavení sester by mělo mít jednotnou strukturu,“ doplňuje Jana Pastuchová (Ano).
Máme mít komoru jen pro sestry, nebo pro všechny nelékařské zdravotníky?
Otázka ovšem je, zda by komora měla sdružovat jen sestry, nebo i další nelékařské zdravotníky. „Problém ve srovnání s lékařskou komorou je obrovská heterogenita skupiny. Některé zájmové skupiny budou naprosto mikroskopické ve srovnání s obrovskou masou sester. Už jen vymyslet mechanizmus reprezentace ve výboru, aby tam byl zástupce dané skupiny, protože to nebude možné podle počtu osob v mezisekcích, jinak by sestry vymazaly vše ostatní,“ načrtává komplikovanou situaci Roman Prymula.
A jak problém vidí poslanci? „Byl bych pro to, aby to bylo minimálně jako u lékařů, kde je jedna komora, a maximálně pak popřemýšlet o struktuře. Mohly by tam třeba být tři části, například ambulantní sestry, sestry u lůžek a ostatní zdravotnický personál, ale netříštil bych to. Jinak se víceméně nestane nic jiného, že se všechna odborná sdružení přetransformují na komory,“ upozorňuje David Kasal (Ano).
Zatímco on či předsedkyně výboru Věra Adámková by tak rádi viděli komoru pro všechny nelékařské zdravotníky, jiní vnímají problematiku opačně. „Já si myslím, že tam nemohou být všichni nelékařští pracovníci, protože by z toho byl velký zmatek,“ domnívá se Jana Pastuchová.
Ještě jinou variantu načrtává Vlastimil Válek (TOP 09). „Nezapomeňme na to, že biomedicínský inženýr či laboratorní technik je zdravotník. Řada z nás si představuje zdravotníka jako někoho, kdo pracuje s pacientem, ale dnes je obrovská suma zdravotníků, která nepotká pacienta a nikdy ho nevidí. Je pak otázka, jestli není jednou z variant komora zdravotníků, jako je sestra, a pak zdravotníků, kteří jsou technickými obory a nepracují s pacientem,“ navrhuje Válek.
Podle Petra Pávka (STAN) by ale heterogenita neměla být takový problém. „Hospodářská komora také vystupuje jednotně, ale má uvnitř sekce od zdravotnictví přes dopravu a průmysl po energetiku a spoustu dalších. Je to o tom, aby si to interně komora dokázala zpracovat a uměla mluvit jako komora navenek. Tříštění do různých komor není žádoucí, i z hlediska připomínkového místa, ministerstev a orgánů státu je dobré, kdyby nelékařští zdravotničtí pracovníci měli jednu komoru, a strukturu uvnitř ať si formou stanov definují podle potřeb,“ reaguje Pávek.
Povinné versus nepovinné členství
Další otázkou je, jak nastavit členství. „Mělo by být povinné, protože koho jinak organizace zastřešuje – i ty, kdo nejsou členy?“ myslí si Milan Brázdil (Ano).
„Jsem trochu v kontraverzi. Ne že bych byl a priori proti povinnému členství, ale aby to na začátku nebylo brzdou, proč to nevznikne. V první fázi bych tedy byl určitě pro nepovinné členství,“ oponuje Jiří Mašek (Ano).
„V úvodu bychom mohli uvažovat o něčem takovém, jako je povinná registrace a nepovinné členství. Díky tomu bychom měli registrované všechny nelékařské zdravotnické pracovníky a vyhnuli bychom se problému, který by mohl odradit vznik komory, protože by byla založena na povinném členství. Tím, že došlo novelou zákona k odstranění povinné registrace, nemáme v současné době ani dohled nad celoživotním vzděláváním. Toto všechno by komora mohla převzít,“ načrtává Martina Šochmanová.
Podrobnější návrhy a diskuze o komoře je plánována v rámci kulatého stolu, jehož uspořádání přislíbila předsedkyně Věra Adámková.
Michaela Koubová