Polovina ze 14 velkých nemocnic přímo řízených ministerstvem zdravotnictví za sebou táhne jak kouli na noze kumulovanou ztrátu z minulosti, čtyři se pak potýkají s vysokými částkami závazků po splatnosti a výsledek jejich hospodaření je záporný. Plyne to z údajů, které získal Zdravotnický deník z ministerstva zdravotnictví. Některým ředitelům se podařilo otočit dlouholetý vývoj každoročních propadů, zejména pak Robertu Grillovi v pražské FN Královské Vinohrady. Velký kus práce odvedl i Martin Pavlík v brněnské Nemocnici u sv. Anny, přestože ta i nadále zůstává ve složité situaci. Nepříjemným překvapením pak je hospodaření VFN v Praze, která vytvořila v letech 2015 až 2018 (!) kumulovanou ztrátu zhruba jedné miliardy korun. Důvodem byl podle čerstvě jmenovaného ředitele Davida Feltla fakt, že si nemocnice brala příliš vysoké zálohy od pojišťoven. Všechny státní nemocnice – i ty, které hospodaří dobře, i ty, které jsou v minusu – pak trápí především růst nákladů na platy (které jim byly politicky nadiktovány), centrové léky a nedostatek prostředků na investice.
Celkovou situaci v hospodaření přímo řízených nemocnic popisuje tabulka Ministerstva zdravotnictví. Můžeme v ní například vidět, že nejvyšší kumulovanou ztrátu vykazuje FN Motol, stíhán v závěsu další pražskou nemocnicí VFN, nebo že nejvyšší částku závazků po lhůtě splatnosti má brněnská emocnice u sv. Anny a nejhorší hospodářský výsledek za loňský rok postihl Nemocnici na Bulovce, až minus 260 miliónů korun. To, co už nevidíme na první pohled, je, zda ztráty vznikly v devadesátých letech, nebo docela nedávno, nebo jaký je v té které nemocnici trend, zda se potápí dál, nebo se úspěšně odrazila ode dna. Všechny státní nemocnice se nacházejí ve stejném prostředí, například týkají se jich stejné úhradové vyhlášky (a v nich i koeficienty, zvýhodňující tato státní zařízení) i stejně nevýhodné postavení příspěvkových organizací, stejná nařízení vlády o platech apod. Výsledky hospodaření jsou často ale diametrálně odlišné. Faktorů rozdílnosti je určitě vícero. Samozřejmě, že mezi nimi dominuje historické nastavení úhrad, či základních sazeb, někde i postavení v daném regionu ale často také chyby či neschopnost managementu.
Ředitelé státních nemocnic si unisono stěžují, že je dusí především osobní náklady, nicméně jim prudký růst platů vytváří konkurenční výhodu a relativní stabilitu, o které se malým nemocnicím může jenom zdát.
Hospodaření přímo řízených nemocnic
FN Královské Vinohrady: Kontinuální zlepšování
Začněme nemocnicemi, které mají problémy. Nejprve však pozitivním příkladem. Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) v roce 2015 vykazovala jako výsledek hospodaření ztrátu ve výši téměř 118 miliónů korun, do kladných čísel se přehoupla v roce 2017 a loni již vykázala zisk téměř 2 milióny korun. Při 4,5 miliardovém obratu je to jistě malá částka, ale důležitý je trend, ostatně většina, i těch velmi úspěšných nemocnic, hospodaří s výsledkem, kterému se říká s nadhledem „kladná nula“. Velmi důležitý je recentní trend snižování objemu závazků po lhůtě splatnosti, a to o 33,8 % za období 03/2018 – 03/2019 i krácení doby po lhůtě splatnosti o 33 procent za stejné časové období.
„Nemocnice nastoupila trend k ekonomické a personální stabilitě a dalšímu rozvoji struktury zdravotnických výkonů,“ hodnotí vývoj v letech 2015-2018 ředitel Robert Grill. Jaké faktory podle něj závažně ovlivňují hospodaření nemocnice? „Průběžné zákonné navyšování tarifů platů zaměstnanců ve zdravotnictví a její nekompletní kompenzace v příjmech, dále i zavedení příplatku za směnnost pro zdravotnické pracovníky,“ uvádí Grill. Vinohradská nemocnice dosáhla podle svého ředitele stabilizace díky efektivnímu vynakládání prostředků na nákup léčivých prostředků a zdravotnického materiálu při dodržení všech platných zákonů a vyhlášek a zvyšování objemu a kvality poskytované zdravotní péče.
FN U svaté Anny: víc už sami nezmůžeme
Pozitivní trend zaznamenala i Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a podrobně o něm informovala v tiskové zprávě. Hospodářský výsledek ke konci loňského roku očištěný o odpisy a s tím související transfery se dostal do plusu ve výši čtyř miliónů korun. V letech 2013-2017 vykazovala nemocnice vždycky roční ztrátu, a to ve výši 300, 116, 103, 26 a 163 milionů korun. Na zhoršení hospodářského výsledku mezi roky 2016 a 2017 se podle ředitele Martina Pavlíka významně podílelo navýšení osobních nákladů, které nebylo zcela kompenzováno úhradovou vyhláškou, tedy platbami od zdravotních pojišťoven. Nemocnice ovšem v posledních letech bez podpory extra provozní dotace zlepšila hospodaření oproti roku 2017 o 168 miliónů korun Kč. Narostly výnosy o 413,7 miliónu a nejvíce se na nich podílel nárůst úhrad od zdravotních pojišťoven vycházející z úhradové vyhlášky pro rok 2018. Významně narostly výnosy z nároků na prostředky státního rozpočtu (například Národní program udržitelnosti, institucionální podpora, dotace na rezidenty atd.), a to z 39,8 miliónu na 542 miliónů korun. Samozřejmě rostly také náklady, nejvýrazněji ty osobní, které tvoří cca 43 % celkových nákladů a dosahují výše 1,9 miliard korun.
Kumulovaná ztráta FN U. sv. Anny je ale za stávajících parametrů vlastními silami neřešitelná. „Na straně výnosů jsou hlavní příčiny v historicky nízké základní sazbě, oddělení ambulantní a hospitalizační složky a neuhrazené nadprodukci. FNUSA také doplatila na centralizaci onkologické péče v městě Brně. Na straně nákladů je to zejména nárůst osobních nákladů, kdy Nařízením vlády o navyšování osobních nákladů nebylo v minulosti zcela kompenzováno úhradovou vyhláškou. Dále nárůst nákladů na léky a SZM a nárůst odpisů a energií způsobený zprovozněním nových budov,“ shrnuje se v tiskové zprávě. Celkové závazky nemocnice ke konci loňského roku přesahují dvě miliardy korun, z toho závazky po splatnosti tvoří cca 965 miliónů korun.
„Dlouhodobé nesplácení závazků dodavatelům léčiv, zdravotnického materiálu a dalších komodit vede k znevýhodnění nákupů. Někteří dodavatelé již mají nastaveny časové nebo finanční limity, které již neumožní další nárůst jejich závazků. Některé firmy mají nastaveny limity pevně,“ upozorňuje ředitel FNUSA Pavlík. Částečného snížení závazků po splatnosti se podařilo dosáhnout prodejem pohledávek. „Problematika negativní bilance je řešena vyjednáváním s jednotlivými zdravotními pojišťovnami o maximalizaci výnosu za zdravotní péči v rámci možností úhradové vyhlášky, kde vedení nemocnice oceňuje obrovskou pomoc a podporu ze strany ministerstva zdravotnictví, užíváním pozitivních lékových listů, lepší kontrolou vykazované zdravotní péče prostřednictvím profesionálních kodérů DRG, nastavením finančních a produkčních plánů pro jednotlivá pracoviště, zlepšením informovanosti prostřednictvím pravidelného reportingu vybraných finančních a produkčních ukazatelů na úrovni jednotlivých pracovišť i nemocnice, omezením výdajů – řeší se jen havarijní stavy, povinná údržba a dotační tituly a v neposlední řadě i hledáním slabých míst a příležitostí na základě benchmarkingu zdravotní péče ve spolupráci s ÚZIS na projektu DRG restart,“ vyjmenoval všechna možná opatření Martin Pavlík, který oceňuje i pozitivní trend ve sbližování úhrad nastavený úhradovou vyhláškou v roce 2018, který má nadále pokračovat. Od roku 2013 do roku 2018 se základní sazba FNUSA zvýšila o 43,62 %, přesto stále nejsou historické rozdíly zcela narovnány.
Obavy však budí, ostatně jako u jiných státních nemocnic, navýšení tarifů a změny v příplatcích za směnnost, nárůst cen energií a inflace ve zbytku spotřebního koše. „Jenom nárůst osobních nákladů v roce 2019 bude činit ve FNUSA 240 mil Kč, z toho je cca 45 mil nepokryto úhradovou vyhláškou. Ve světle těchto změn se zdá, že FNUSA nebude schopna udržet pozitivní trend z roku 2018, i když o to bude maximálně usilovat. „Samozřejmě se budeme i nadále snažit o maximální hospodárnost při zachování kvality zdravotní péče. Nicméně, jak již bylo řečeno, přínos realizovaných úsporných opatření již téměř dosáhl maxima, které je nemocnice schopna sama ovlivnit,“ shrnuje Pavlík. Navíc vzhledem k několikaletému zastavení investic do obnovy a údržby areálu je nutné investovat vůbec do chodu areálu. Jedná se o částku přesahující v řádech stamiliony respektive miliardy korun. A včera bylo pozdě.
Vinohradskou a svatoanenskou nemocnice spojuje zajímavý fakt, že totiž oba ředitelé dokázali posunout zařízení, která řídí, pozitivním směrem a přesto oba odcházejí. Oba nikterak kvapně, v průběhu měsíců a po dohodě s ministrem zdravotnictví. Otázkou je, zda se podaří najít adekvátní náhrady a zda někdo vůbec může dokázat za daných vnějších podmínek udělat víc, než se podařilo jim.
VFN: Až nyní je hospodaření zobrazeno reálně
Opačný příběh, který asi překvapí každého vnějšího pozorovatele českého zdravotnictví, psala v posledních letech v tichosti Všeobecná fakultní nemocnice, alespoň podle toho, co Zdravotnickému deníku řekl její nový ředitel profesor David Feltl. Když jsme v tabulce ministerstva zdravotnictví uviděli kumulovanou ztrátu ve výši jedné miliardy, zajímalo nás, kde se vzala a co je její příčinou. Podle Feltla vznikla v letech 2015-18. „Zjednodušeně řečeno, příčinou byla přezálohovanost nemocnice, t.j. vysoké zálohy pojišťoven, které nebyly při vyúčtování naplněny výkonností a nemocnice musela vracet stamiliónové částky. Ekonomika nemocnice nebyla správně nastavena, kliniky vlastně nevěděly jak se efektivně chovat,“ uvádí ředitel VFN. Záporný hospodářský výsledek za rok 2018 je podle něj dán tím, že nové vedení nemocnice do hospodaření nepromítlo „nerealistické“ dohadné položky vůči zdravotním pojišťovnám. „Hospodaření je tak bohužel zobrazeno reálně,“ povzdech si Feltl.
Jak bude tíživou situaci řešit a nebojí se insolventního řízení? „Na vratky pojišťovnám máme splátkový kalendář. S věřiteli intenzivně jednáme. Insolvence se nebojíme, připravujeme plán restrukturalizace péče a dlouhodobě udržitelného hospodaření VFN, který je pochopitelně i v zájmu věřitelů,“ odpovídá ředitel a přibližuje plán, jak z krize ven: „Do kladných čísel nemocnici dostaneme kombinací několika kroků. Je to jednak hluboká vnitřní reorganizace, počínaje způsobem účtování a vykazování péče, reportování ekonomických informací na kliniky, přes velmi podrobné individuální ekonomické plány jednotlivých klinik s důrazem na efektivní a hospodárné fungování, organizační změny s cílem zefektivnit zdravotnické provozy, až po jednání s plátci a hledání udržitelného modelu financování nemocnice. Časový horizont je těžká otázka. Letošní rok bude každopádně věnován klíčovým změnám a během roku příštího musí být patrné obrácení negativního trendu.“
FN Brno: Nemůžeme ohrozit péči
V neméně složité situaci je i Fakultní nemocnice v Brně. Kumulovaná ztráta 427 miliónů korun je složena ze dvou částí, podle data doby svého vzniku. Hlavní podíl na ní má ztráta z roku 2013 (to je rok, který byl krizový i pro jiné nemocnice kvůli restriktivní vyhlášce), a to ve výši 296,9 miliónu korun. Zbytek ztráty byl vytvořen před rokem 1999. V roce 2014 již FN Brno dosahovala vyrovnaného hospodaření. Podle ředitele Romana Krause nelze vyřešit neuhrazenou ztrátu minulých let odkupem pohledávek nebo posunutím splatnosti. Eliminována by mohla být generováním zisku v následujícím období.
Ředitel si uvědomuje rizika vysoké částky závazků po lhůtě splatnosti. „U investičních faktur dochází k rozložení splátek na delší časové období, s ostatními dodavateli pravidelně jednáme. Snažíme se v maximální míře při jednáních se zdravotními pojišťovnami uplatňovat naše nároky na úhradu poskytnuté zdravotní péče a tím získat maximum finančních prostředků, které nám náleží. Tyto finance pak samozřejmě používáme na úhradu našich závazků,“ sdělil Zdravotnickému deníku. FN Brno v roce 2018 skončila hospodaření ztrátou 79,6 miliónu korun. „Navyšování nákladů je primárně spojeno s nárůstem spotřeb léků, především u onkologických pacientů (dospělí i dětští pacienti). Zvyšování nákladů v této oblasti je realitou a nelze dlouhodobě udržovat náklady na stejné úrovni, aniž by došlo k omezení nebo zhoršení péče, případně utlumení některých oborů,“ míní ředitel. Postupně dochází ke zvyšování mzdových tarifů zdravotnického personálu, což lze těžko brzdit, když se nemocnice dlouhodobě potýká s nedostatkem personálu, zvláště zdravotních sester. „Za této situace by byl problém v oblasti osobních nákladů uplatňovat restriktivní politiku, aniž by reálně hrozilo uzavření některých oddělení z důvodu nedostatku personálu. Na straně druhé sice dochází ke zvyšování příjmů od pojišťoven, nicméně toto navýšení plně nekryje vývoj v oblasti nákladů. Navíc část péče je nám uhrazena až při ročním zúčtování a není obsažena v měsíčních paušálech, což má samozřejmě také negativní vliv na vývoj závazků,“ vysvětluje Roman Kraus, který se snaží spolu s kolegy tento nepříznivý stav eliminovat. „Během roku provádíme kontroly hospodaření klinik ohledně čerpání léků a SZM, provádíme kontrolu produkce, probíhají jednání se zdravotními pojišťovnami ohledně úhrad. Pokud ale chceme zachovat rozsah poskytované zdravotní péče na současné úrovni tak nelze uplatňovat tvrdá restriktivní opatření, které by sice vedly k úspoře nákladů, ale na straně druhé by znamenaly omezení poskytovaných služeb,“ uzavírá.
Smělé plány na Bulovce
Také Nemocnice Na Bulovce zápasí s dluhy a negativním hospodářským výsledkem jako dědictvím dlouhých let komplikované minulosti. Po splatnosti dluží 750 milionů korun, za loňský rok je 150 miliónů korun v minusu. „Nechci teď předjímat, kam se dostaneme v letošním roce, chtěli bychom ztrátu určitě snížit. Nechci ani slibovat, že bychom se dostali v celkovém hospodářském výsledku do černých čísel. Na druhou stranu v cash flow bychom se letos do černých čísel dostat měli, což je pro nás důležitější. Proto si věříme, že bychom byli schopni náš obrovský dluh refinancovat,“ sdělil v rozhovoru pro Zdravotnický deník ředitel Bulovky Jan Kvaček (celý rozhovor si můžete přečíst zde), který byl do funkce jmenován loni na podzim.
„Samozřejmě jako veřejná nemocnice si nemůžeme vzít úvěr, to nejde, ale můžeme si najít partnera, ideálně banku, a už jsme si ji našli, která naše závazky skoupí, refinancuje a dá nám splátkové kalendáře. Dostaneme se z po splatnosti do splatnosti a budeme schopni celou tu zátěž unést. Letos tímto způsobem hodláme přefinancovat půl miliardy, máme výborný úrok, vypadá to, že bychom to mohli rozložit do hodně let, patrně osmi. Nemocnice by se tak z půl miliardy, o které se teď bavíme, dostala do situace, kdy bude měsíčně splácet 5,5 milionu korun, což není už tak strašné. Obzvlášť když si vezmeme, že pokud si vyčistíme s dodavateli stůl, dostaneme od nich mnohem lepší podmínky. Už jenom to nám zase sníží náklady a přinese peníze,“ doplnil ředitel. Podle Kvačka lze ke zlepšení hospodaření přispět mj. i změnou vykazování péče a řízení produkce. „Získali jsme špičkové kapacity na českém trhu, které rozumí DRG kódování, vykazovaní, úhradám, měly by nám tuto oblast v nemocnici zkultivovat. Utíká nám tu totiž hodně peněz,“ uvedl.
Motol: jenom účetní položka, Thomayerka v obavách
Nejvyšší kumulovanou ztrátu v ministerské tabulce, a to ve výši 1,4 miliardy korun, vykazuje FN Motol. „Ztráta je účetní položka, která vznikla hluboko v devadesátých letech a od té doby ‚visí‘ v účetnictví nemocnice. Co se pamatuji tak za poslední dvacet let se vymýšlí jakým způsobem tuto ztrátu zlikvidovat,“ vysvětlil Zdravotnickému deníku ředitel Miroslav Ludvík, momentálně nejdéle sloužící šéf velké státní nemocnice, Motol vede od roku 2000. „Ideální by bylo, kdyby stát tuto ztrátu dorovnal prostřednictvím dotace, protože podle zákona by to u státních příspěvkových organizací dělat měl. Nicméně chápeme, že je to mimo realitu státního rozpočtu. Druhou možností je, že stát nařídí nemocnicím tuto položku odepsat, což by ale paradoxně znamenalo, že by z ní nemocnice musely zaplatit daň a to by v případě Motola znamenalo něco kolem 270 miliónů korun, které nemocnice rozhodně v této chvíli nemůže postrádat,“ zamýšlí se Ludvík.
V oblasti ztráty, nikoliv katastrofální se nachází Thomayerova nemocnice. K 31. prosinci 2018 činí výsledek hospodaření z předchozích období (neuhrazená ztráta z minulých let) minus 136, 4 miliónů korun.
Podle ředitele Zdeňka Beneše tato ztráta vznikla v roce 2013. „Příčinou bylo navýšení osobních nákladů, které nebyly pokryty příjmy od zdravotních pojišťoven při platné úhradové vyhlášce pro rok 2013,“ vysvětluje ředitel a jedním dechem vyslovuje obavy, že se takový scénář může letos opakovat. „Úhradová vyhláška respektive příjem od zdravotních pojišťoven nám nepokryje nutné zvýšení mzdových nákladů. Navíc naše nemocnice produkuje významnou nadprodukci ošetření pro velkou spádovou oblast včetně nemocných ze Středočeského kraje,“ varuje s tím, že se snaží „nedostatečný peněžní tok vyplývající s vygenerované ztráty“ řešit kombinací více možností: jednání s pojišťovnami, jednání se zřizovatelem a prodlužováním splatnosti dodavatelů.
Vysoké závazky po splatnosti řeší nemocnice individuálním jednáním s dodavateli.
Plzeň a Ostrava: Plánují investice
Z přímo řízených zařízení, jímž se ekonomicky daří, jsme komunikovali se dvěma řediteli fakultních nemocnic – z Plzně a z Ostravy.
Václav Šimánek stojí v čele FN Plzeň od roku 2014. Ekonomiku nemocnice hodnotí kladně. „Jsme rádi, že stejně jako v předchozích obdobích se podařilo udržet vyrovnané hospodaření i přesto, že extrémně roste tlak na významné nákladové položky, především pak na osobní náklady, které již dosahují v naší nemocnici téměř 50% celkových nákladů,“ uvedl pro Zdravotnický deník s tím, že hospodářský výsledek za rok 2018 činí (zaokrouhleno) kladných 3,5 milionu korun (pro porovnání 2017 – 13,1 miliónu a 2016 – 9,1 miliónu korun) při obratu 6,8 miliardy korun. „Pro rok 2019 opět plánujeme vyrovnaný rozpočet a předpokládáme, že se nám tento cíl podaří naplnit. V letošním roce se ještě více projeví tlak na navyšování osobních nákladů, ať už z titulu ‚nařízeného‘ navýšení platů, ale i z titulu potřeby stabilizace (nejen) zdravotnického personálu. Věříme, že udržíme stabilitu v rámci všech sledovaných ekonomických parametrů,“ říká Šimánek.
Ředitel FN Plzeň upozorňuje, že úhrady od zdravotních pojišťoven obecně nejsou nastaveny na možnost realizace velkých investičních akcí, například výstavbu nových pavilonů apod. „Z fondu reprodukce investičního majetku generovaného z odpisů (FN Plzeň má FRIM v dostatečné výši a finančně krytý) je možné realizovat běžné investiční akce typu průběžných / postupných stavebních rekonstrukcí jednotlivých oddělení nebo běžnou obnovu zdravotnické techniky. Pokud chceme nemocnici strategicky rozvíjet, jsou potřeba další zdroje, obvykle v podobě investičních dotací, ať už ze státního rozpočtu nebo evropských fondů,“ napsal nám. FN Plzeň má zpracovanou strategii středně i dlouhodobého rozvoje, její realizace závisí podle ředitele právě na možnostech získání dalších investičních zdrojů. „V rámci její realizace se podařilo zrekonstruovat centrální příjem (dotace ze státního rozpočtu), staví se nová budova Psychiatrické kliniky (IROP – v rámci reformy psych. péče), v přípravě je výstavba nového pavilonu chirurgických oborů (dotace ze státního rozpočtu). U všech výše uvedených akcí se FN Plzeň podílí na spolufinancování ve výši 30 procent,“ upřesnil Václav Šimánek.
Investice jsou výzvou i pro FN Ostrava. Tou sice zmítaly v posledním roce personální turbulence ve vedení nemocnice i některých klinik, ale nijak to nezasáhlo do dlouhodobé ekonomické stability, jak nám potvrdil ředitel Jiří Havrlant. „Fakultní nemocnice Ostrava dlouhodobě vytváří pozitivní hospodářský výsledek. Bylo tomu tak i v roce 2018, kdy jsme dosáhli HV ve výši + 9,7 mil. Kč po zdanění. Máme vyrovnanou platební bilanci, nezpožďujeme platby našim dodavatelům. Ve srovnání s jinými zdravotnickými zařízeními se domnívám, že máme nadprůměrně ohodnoceny naše zaměstnance. Z tohoto pohledu mohu být spokojen. Na druhou stranu je třeba si přiznat, že nemocnice by potřebovala zainvestovat do prosté obnovy vybavení. Pořídili jsme nové přístroje, zrekonstruovali a zateplili budovy, ale řada pracovišť stále pokulhává v obnově a modernizaci vybavení. Potřebovali bychom dokončit proces obměny všech nemocničních lůžek a zmodernizovat některé ambulance,“ řekl nám Jiří Havrlantˇ, ředitel, který do funkce nastoupil letos v únoru, právě v době, kdy se sestavoval finanční plán pro rok 2019.
FN Ostrava se orientuje na vyrovnaný hospodářský výsledek a potýká se stejnými problémy jako jiné nemocnice – nárůst osobních nákladů, nárůstem cen energií a dopady navýšení minimální mzdy do cen za externí služby (úklid, praní prádla). „Musím přiznat, že letošní finanční plán je napnutý, plánujeme dosažení vyrovnané bilance, tzn. kladná nula po zdanění. Velký respekt mám před nárůstem spotřeby tzv. centrových léků ve specializovaných centrech naší nemocnice. Zde vidím největší výzvu v procesu dodržení a profinancování sjednaných limitů hlavně u odbornosti hematoonkologie a neurologie,“ uvádí ředitel Havrlant. Hospodaření v dalších létech bude podle něj odvislé od dvou základních parametrů. Prvním je výsledek dohodovacího řízení o výši úhrad a regulací v následujících létech a druhým je vývoj navýšení mezd zdravotníkům. V nemocnici připravili novou korporátní strategii, ve které plánují aktivity s výhledem do roku 2023. „FNO má pro následná léta vekou investiční potřebu spojenou s nutnou obnovou drahé zdravotnické techniky (angiolinky, CT, doodepisujeme jedinečný přístroj CyberKnife, atd). Rekonstrukci si zaslouží také centrální operační sály, které byly zprovozněny v 90. létech minulého století. Další problematickou oblastí ve FNO je parkování a rekonstrukce stravovacího provozu,“ shrnuje ředitel (rozhovor s Jiřím Havrlantem, který jsme pořídili zhruba před měsícem, si můžete přečíst zde).
Ostatní nemocnice jsou z vnějšího pohledu ekonomicky stabilní: FN Hradec Králové, Nemocnice na Homolce, IKEM, Masarykův onkologický ústav a zejména FN Olomouc, která vykazuje nejlepší hospodářský výsledek ze všech – plus 151 miliónů korun. Jak se dá ve stávajícím prostředí českého zdravotnictví hospodařit s vyrovnaným rozpočtem a včas platiti svým dodavatelům, popíšeme v některém z dalších článků.
Tomáš Cikrt
