V současnosti se připravuje nový finanční rámec Evropské unie pro období 2021-2027. V této souvislosti se v Lucemburku sešli ministři zdravotnictví členských států EU, aby diskutovali o tom, jak s ohledem na národní i unijní zdravotnické priority lépe nastavit využívání finančních programů EU a zajistit jejich vzájemnou provázanost.
Evropská unie nabízí svým členským státům několik finančních programů, v rámci nichž lze čerpat finanční prostředky pro oblast zdravotnictví. Pro Českou republiku jsou ve stávajícím programovém období 2014 – 2020 zdaleka nejvýznamnější fondy politiky soudržnosti (strukturální fondy), a to především Evropský fond regionálního rozvoje, který je objemem peněz největším z těchto fondů a lze z něj čerpat prostředky do zdravotnické infrastruktury, a Evropský sociální fond. Z Programu na podporu strukturálních reforem, určeného výhradně pro orgány veřejné správy, lze čerpat prostředky na přípravu a realizaci systémových změn a např. české ministerstvo zdravotnictví jej využilo k podpoře realizace Národního centra elektronického zdravotnictví (k tématu elektronizace zdravotnictví čtěte také rozhovor zde).
Vedle těchto programů mají členské státy EU k dispozici i několik dalších – veřejnosti již méně známých – finančních programů, které také mohou podpořit investice do oblasti zdravotnictví. Jedná se například o Třetí akční program pro zdraví nebo Horizont 2020 pro oblast výzkumu a vývoje. S ohledem na přípravu nového víceletého finančního rámce EU pro období 2021-2027, který definuje nové programy a priority, budou ministři zdravotnictví členských zemí EU diskutovat v Lucemburku o tom, jak tyto nové programy s ohledem na národní i unijní cíle v oblasti zdravotnictví lépe provázat a efektivněji využívat.
Miliardy eur pro zdravotnické projekty
Finance, které Evropská komise navrhuje přidělit na projekty v oblasti zdravotnictví, jsou nemalé. Co se týče strukturálních fondů, tak Evropský fond regionálního rozvoje by měl podpořit projekty například na podporu rozvoje infrastruktury, prevence, integrovaných modelů péče či školení zdravotnických pracovníků ve výši 273 miliard eur, a Evropský sociální fond+, z něhož bude možné čerpat prostředky mj. na podporu přeshraniční zdravotnické spolupráce a sdílení nejlepší praxe, ve výši 100 miliard eur. I nadále bude možné čerpat podporu z Programu pro strukturální reformy.
Výzkumné a pilotní projekty v oblasti zdraví podpoří celounijní program Horizont Evropa, a to částkou dosahující 7,7 miliard eur. Z programu Digitální Evropa bude možné financovat projekty na bezpečnou a efektivní přehraniční správu osobních údajů, personalizovanou zdravotní péči či jiné využití digitálních nástrojů; celkový rozpočet programu je 9,2 miliard eur. Propojení soukromého a veřejného sektoru předpokládá program Invest EU s celkovým navrhovaným rozpočtem 38 miliard eur a předpokladem využití dalších 680 miliard eur z národních – veřejných i soukromých – zdrojů. Tento program bude možné využít k podpoře infrastruktury nemocnic, primární péče a komunitní péče nebo projektů na podporu digitalizace a předpokládá spolupráci s Evropskou investiční bankou a dalšími mezinárodními i národními bankovními institucemi tak, aby navrhované projekty přitáhly finanční prostředky ze soukromého sektoru.
Mohlo by vás zajímat
Zjednodušit a více naslouchat
Podle vyjádření mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriely Štěpanyové pro Zdravotnický deník je diskuse o efektivním využívání unijních programů aktuální a potřebná. „Možnosti evropského financování zdravotních politik států EU jsou důležitým hybatelem změn směrem ke kvalitní zdravotní péči napříč EU, a to se týká i České republiky. S výhodami, které s sebou tyto možnosti přinášejí, jde však ruku v ruce i odpovědnost za kvalifikovaná rozhodnutí o jejich využití.“ Ta však mohou být někdy velmi komplikovaná. Ministerstvo nezpochybňuje způsob, jak jsou stávající program definovány, nicméně považuje za nutné zajistit jejich větší srozumitelnost a přehlednost pro všechny zúčastněné, které je nezbytné zapojit do rozhodovacího procesu. To platí zejména pro stanovování priorit pro projekty financované ze strukturálních fondů, které je nutné chápat jako doplňkový nástroj k národní politice. „V případě, že má Evropská komise na zvolenou prioritu odlišný názor, musí pak stát pečlivě zdůvodňovat efektivnost využití prostředků, což se stalo právě v oblasti zdravotnictví v tomto programovém období 2014-2020,“ řekla Štěpanyová.
Kromě diskuse o efektivním využívání evropských finančních programů v oblasti zdravotnictví se budou unijní ministři zdravotnictví zabývat i tématem boje proti antimikrobiální rezistenci a přijmou závěry zacílené na zvýšení kvality národních opatření a posílení vzájemné podpory a spolupráce v této oblasti.
Helena Sedláčková
