Protikuřácký zákon platí nyní dva roky, už teď ale začínají být vidět první – a dost výrazné – pozitivní dopady na zdraví obyvatel. Jak ukazují údaje z Národního registru hospitalizací, ubyl počet lidí pod 70 let, kteří v nemocnici skončili kvůli akutnímu infarktu myokardu, o sedm procent, a počet lidí mladších 40 let hospitalizovaných s astmatem klesl dokonce o více než 18 procent. Výsledky jsou vidět i u dalších chorob, na něž má kouření dopad (mimo těch onkologických, kde bude dopad vidět během desetiletí). Už nyní tak díky zákazu tabáku v restauracích poklesl počet hospitalizovaných pacientů o tisíce.
„Už po dvou letech máme dvě pozitivní zprávy. Zákon byl přijat i z toho důvodu, aby ochránil děti a mladistvé – abychom snížili počet kuřáků v této věkové populaci, protože i z hlediska mezinárodního srovnání v rámci OECD jsme v tomto na špičce. Dnes vidíme, že efekt se skutečně projevuje a klesá počet kuřáků v nejnižší věkové populaci 15 – 24 let,“ uvedl na tiskové konferenci v závěru minulého týdne ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. V pátek, při příležitosti Světového dne bez tabáku, totiž tzv. protikuřácký zákon oslavil dva roky od okamžiku, kdy vešel v platnost.
Již průzkum z roku 2012 poukázal na to, že lidé ve věku 15 – 19 by často vůbec nezačali kouřit, kdyby nebyly kuřácké bary či diskotéky. Pokud by si tam nemohli zapálit, nemusela začít kouřit polovina příležitostných a čtvrtina pravidelných kuřáků v této věkové skupině. A jaká byla realita? Celých 22 procent 15letých chlapců a 28 procent děvčat v letech 2015 a 2016 uvedlo, že alespoň jednou týdně kouří. Z nového průzkumu Státního zdravotního ústavu ovšem vyplývá změna trendu: ze 37 procent mladistvých ve věku 15 – 19 let užívajících tabákové výrobky v roce 2017 klesl loni počet na 24 procent ( u chlapců došlo k poklesu z 48 procent na 33 procent, u děvčat z 26 na 15 procent). Změna je vidět i u lidí ve věku 20 – 24 let, kdy kuřáků ubylo z 34,5 procenta na 29,5 procenta.
Už nyní klesl počet hospitalizovaných cca o čtyři tisíce
Druhým už nyní sledovatelným přínosem je dopad na zdraví populace. Nejvíce je efekt vidět u akutního infarktu myokardu a astmatu. Co se týče infarktu myokardu, klesl počet hospitalizovaných mladších 70 let za dva roky o 699 – z 11 278 v roce 2016 na loňských 10 579. „To je jednoznačně podle všech evidende-based studií i konzultací, které jsme vedli s odborníky, něco, co lze přičítat omezování kouření,“ dodává Vojtěch.
Na tomto místě ředitel ÚZIS Ladislav Dušek podtrhuje, že nejde o data získaná průzkumem, ale o validované údaje pocházející z Národního registru hospitalizací. Příčinou poklesu přitom není ani tak to, že by kuřáci přestávali kouřit, ale že kouři v restauracích přestávají být vystavováni nekuřáci.
Ještě výrazněji je efekt vidět u astmatu, kde mezi lety 2016 a 2018 ubylo hospitalizací pacientů mladších 40 let o 722, a to z 2915 na 2193, tedy o 18,5 procenta. Celkem pak u všech astmatiků bez ohledu na věkovou skupinu klesl počet hospitalizací o 815 (z 5761 na 4946).
„Dva roky od platnosti zákona není moc, takže je trend velmi překvapivý. I kdyby se dlouhodobě potvrdilo, že pravdou bude i polovina, je to bomba. A zlom nelze označit za nějakou náhodu, křivka se prudce kroutí k zemi,“ konstatuje profesor Dušek.
Mohlo by vás zajímat
Jen dvě výše uvedené diagnózy přitom znamenají úbytek hospitalizovaných o 1400, a to nemluvíme o řadě dalších chorob, na kterých se kouření podepisuje také, jako je angina pectoris, hospitalizace pro nespecifické bolesti na hrudi kardiovaskulárního původu či problémy s dýcháním. „Směřuje to někam až k minus čtyřem tisícům hospitalizací, což začíná být velmi zajímavé i z hlediska ekonomiky,“ upozorňuje Dušek.
Podaří se snížit i počty úmrtí?
Další dopady zákazu kouření v restauracích budou následovat s delším časovým odstupem. „Existuje řada diagnóz, ke kterým má kouření daleko příčinnější vztah, a dnes už o tom nikdo, ani výrobci cigaret, nepochybuje. Efekt na těchto diagnózách budeme vidět za 10 let. Na prvním místě jde jednoznačně o zhoubné nádory plic, ale i zhoubné nádory močového měchýře, tlustého střeva a konečníku, zhoubné nádory ORL a tak dále. Přibližně 14 onkologických diagnóz má velmi silnou nebo relativně silnou vazbu ke kouření jako riziku. Jakkoliv se v České republice situace začíná lepšit, máme ročně nově diagnostikováno 85 tisíc pacientů se zhoubnými nádory. Z toho je zhruba třetina s nádory, které mají přímou nebo silnou vazbu vůči kouření,“ shrnuje Ladislav Dušek s tím, že kouření může souviset se zhruba 12 až 13 tisíci úmrtími na rakovinu ročně. Pokud bychom odhlédli od onkologických diagnóz, velkým zabijákem kuřáků je ale také například chronická obstrukční plicní nemoc. Podtrženo, sečteno, kouření má dnes vazbu na 20 až 25 tisíc úmrtí ročně.
Na tomto místě připomeňme, že s rakovinou plic by mohl pomoci bojovat screening (více jsme psali zde), jehož vliv na mortalitu nyní prokázala také studie NELSON. Program testování těžkých kuřáků je v tuto chvíli v přípravě a už ho v pilotním návrhu schválilo pět odborných společností. Příští týden pak půjde návrh na poradu vedení ministerstva s tím, že by měla vzniknout komise, jejímiž členy budou i zdravotní pojišťovny. Ta by následně měla vydiskutovat, jak bude program nastaven. Ministr má ale už nyní jednu podmínku.
„Tito pacienti by měli být spolupracujícími kuřáky, tedy aby se skutečně snažili odnaučit se kouřit. Nemyslím si totiž, že je správné, abychom podporovali screening a pomoc, ale pacienti budou pokračovat v kouření. To by bylo těžko ospravedlnitelné,“ dodává Adam Vojtěch.
Sněmovní dohady budou pokračovat
Zákon měl ale dost možná dopady i v další oblasti – totiž v zájmu o pomoc s odvykáním. „V souvislosti s opatřením pozorujeme i zvýšený zájem o poradenství v oblasti léčby závislosti na tabáku. Linka, kterou podporuje Úřad vlády, zaznamenala meziroční nárůst volajících klientů, a to až o 163 procent. I tady vidíme, že opatření mělo smysl a má význam udržet ho i nadále,“ doplňuje národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová.
Právě zachování opatření ve stávající podobě ale není jednoduché, což dokládají opakované pokusy o povolení kuřáren a podobně. Ministerstvo ale trvá na svém. „Přestože se stále objevují hlasy i z politické reprezentace, která se snaží zákon revokovat – bohužel máme signály o tom, že snaha opět bude, a to už jsem jako ministr zažil dvě -, vidíte, že dopad je pozitivní a kritici nikdy nepřinesli validní data, že by kvůli zákonu masivně končily hospody či to mělo negativní efekt – naopak vidíme efekt pozitivní, jak z hlediska zdravotnictví, tak z hlediska byznysu samotných restaurací. Udělám proto všechno proto, abych zákon udržel,“ dodává ministr Vojtěch.
Michaela Koubová
