Posudková služba stále bojuje s nedodělky. MPSV proto stanovilo počty žádostí, které mají lékaři za měsíc vyřídit

Problémy lékařské posudkové služby (LSP) se aktivně řeší poslední dvě volební období. I když se situace posouvá kupředu jednotlivými kroky, jako je vynětí posudkových lékařů ze státní služby z důvodu zrušení horní věkové hranice nebo zavedení referentů a asistentů LPS, stále se nedaří dosáhnout toho, aby byly posudky, zejména ty v odvolacím řízení u nepojistných dávkových systémů, vyřizovány v přijatelných lhůtách. MPSV proto nyní pracuje na dalších opatřeních – už stanovilo normy, které by měli pracovníci LPS naplňovat, vedle toho také plánuje revidovat činnost posudkových komisí nebo spustit kampaň, která má do posudkového lékařství přitáhnout nové lidi. Plány představila na včerejším zasedání sněmovního sociálního výboru vedoucí sekce sociálněpojistných systémů a nepojistných dávek MPSV náměstkyně Kateřina Jirková.

„Ke konci března jsme na posudkových komisích MPSV měli zhruba 7500 posudků po lhůtě, tedy nedodělaných spisů. Určitý pozitivní trend je, že k dnešnímu datu jsme na číslo 5300. Po dlouhé době došlo ke snižování, přičemž se nenavyšovaly nově příchozí posudky. Není to tedy tak, že bychom likvidovali nedodělky a zároveň nám ve frontě vznikaly další podané žádosti. Je ale pravda, že zatím se neodrazilo zvýšení příspěvku na péči, které na posudkové komise dorazí později,“ přibližuje náměstkyně Kateřina Jirková. Pro představu: odvolací agenda na MPSV má na starosti okolo 20 tisíc posudků ročně.

Úbytek nedodělků je přitom výsledkem toho, že MPSV začalo objíždět kmenové lékaře posudkových komisí, kteří tak začali až na jednotlivce plnit nově stanovenou normu, která činí 50 posudků za měsíc (platí jak pro lékaře, tak pro tajemníky/referenty). K tomu ministerstvo vyplácí mimořádné odměny za nadposudky, a to ve výši 1200 korun za posudek. MPSV se také snaží posudkovým lékařům vyhovět v tom smyslu, že pokud jsou vybaveni IT na práci z domova, umožňuje jim home office.

Vedle toho ministerstvo přijímá opatření proti nečinnosti, takže pokud někdo definuje žádost pro odstranění nečinnosti, je snaha zařadit ho na jednání komise. „Lhůty na odvolací agendě jsou ale skutečně enormní,“ přiznává Jirková s tím, že průměrná lhůta pro vypracování posudku je tu 180 dní.

Mohlo by vás zajímat

Vláda projedná záměry k přípravě na stárnutí za desítky miliard

Dalším krokem, který na poli vyřizování nedodělků MPSV od dubna podniklo, je převod 30 lékařů z České správy sociálního zabezpečení, kteří komisím vypomáhají. „Musím ale za obě instituce říci, že participace se nepovedla v takovém rozsahu, jak bychom co do plnění normy chtěli. Lékaři z ČSSZ totiž dělají posudky, na které nejsou úplně zvyklí a je to pro ně nová agenda. Odvolací řízení v nepojistných dávkách podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem je jen na MPSV, takže se seznamovali s novým standardizovaným posudkem. Někde se také komplikovalo to, aby se vůbec komise v dostatečném počtu nasmlouvaly, což je i problém přísedících,“ vysvětluje Kateřina Jirková.

Ministerstvo k přesunu pracovníků využilo institut převedení, který v případě nesouhlasu umožnil lékaře využít na dobu dvou měsíců, i v případě souhlasu je ale možné využít je jen do konce června (nyní jich vypomáhá 19). Od příštího měsíce totiž posudkoví lékaři přejdou ze služebního do pracovního poměru, takže už bude disponování s jejich kapacitami omezené. Nyní tak musí MPSV vyřešit, jak bude situaci řešit od příštího měsíce. Někteří lékaři ČSSZ už souhlasili, že by na další úvazek pracovali v posudkových komisích, cílem je ale sehnat lidi na co největší angažmá. Problém by měl být dále řešen v pondělí a úterý s ministryní Janou Maláčovou.

Naplňování norem bude vynutitelné

K fungování po 1. červenci, kdy lékařům skončí státní služba a přejdou do pracovního režimu, připravila náměstkyně Jirková instrukci, která je nyní v připomínkovém řízení. Ta pro všechny pracovníky stanovuje normy a také v pracovně právním prostředí umožňuje jejich vynutitelnost, takže nenaplnění bude možné promítnout do osobního ohodnocení. Zároveň by měl být nastaven systémový monitoring výkonnosti pracovníků i kontrolních lékařských prohlídek.

„Pokud budou kmenoví lékaři plnit normy, jak mají, tedy 50 posudků na lékaře za měsíc, může nám to umožnit upravit bez dalšího systemizaci na posudkových komisích a snížit některá neobsazená místa. Při klasickém náporu – nevíme ale, co udělá příspěvek na péči – jsou plus minus schopni naplnit, co mají,“ načrtává Jirková. K 1. lednu 2020 tak MPSV počítá se systemizací posudkových komisí, protože je už nyní zřejmé, že místa odborných asistentů posudkových lékařů nemají na MPSV opodstatnění a byla by proto převedena na ČSSZ.

Činnost odvolacích komisí pro nepojistné dávky každopádně čeká revize. „Náklady, které do systému investujeme, a to nejen finanční, ale i organizační a technické, nemají benefit, který by pro klienta měl být. V tuto chvíli se tak setrvání posudkových komisí v komisionálním posuzování nejeví úplně racionální. Zvažujeme na odborné pracovní úrovni myšlenku rozbití komisionálního posuzování pro odvolací agendu a ponechání komisí pro přezkumná řízení, kde je to důvodné. Kdyby se ale k tomuto kroku přistupovalo, muselo by nejdřív být dosaženo stabilizace,“ načrtává Kateřina Jirkovská.

Novinkou od července bude také to, že pokud lékař působí u posudkové služby více než rok, plošně se ruší aprobace. „Dohled bude potřeba u lékaře, který bude v posudkové činnosti působit méně než rok. Došli jsme k tomu, že plošně být aprobace nemusí, protože se pohybujeme v oblasti správního řízení. I když to jsou lékaři se zdravotnickým vzděláním, není to stejná situace, jako když operují na sále,“ doplňuje Jirková s tím, že časová dotace na jeden dohledový případ při aprobování posudku je 15 minut. V současnosti má přitom atestaci v oboru posudkového lékařství 90 procent posudkových lékařů MPSV a 60 procent těch, kdo pracují na ČSSZ a okresních správách. MPSV se navíc nyní chystá 1. července jednat s ministerstvem zdravotnictví o rozšíření vstupu lékařů do atestací.

Na podzim se chystá náborová kampaň

Pokud bychom se podívali na pracovníky LPS mimo odvolací komise, budou mít nově lékaři okresních správ normu 120 posudků za měsíc, stejně tak je tomu i u referentů. Časová dotace lékaře ve chvíli, kdy mu posudek připravil asistent, je stanovena na 30 minut. Lékaři na regionálních pracovištích ČSSZ mají normy stanoveny normy stejně jako doktoři na námitkových komisích MPSV, tedy 50 posudků měsíčně. Časová dotace činí tři hodiny na posudek.

A jak je to s počty pracovníků LPS? Na jaře letošního roku bylo na 77 okresních správách sociálního zabezpečení 304 systematizovaných lékařských míst, z nichž nebylo obsazeno 52; vedle toho zde bylo 363 systematizovaných míst referentů, z nichž nebyla obsazena čtyři místa, a 52 míst odborných asistentů posudkového lékaře, z nichž nebylo obsazeno 20. Pro představu: okresní správy mají na starosti kolem 410 tisíc posudků a 120 tisíc kontrol dočasné pracovní neschopnosti ročně. Vedle toho bylo na sedmi regionálních pracovištích ČSSZ, které se starají o odvolací agendu pojistných dávek v rozsahu cca 8500 posudků ročně, dohromady 37 lékařských míst (z nich sedm neobsazeno) a 37 míst referentů. Sedm regionálních pracovišť posudkové komise MPSV pak mělo 45 lékařských míst, z nichž nebylo obsazeno 16, a k tomu 45 míst tajemnic plus pět míst odborných asistentů (z toho tři neobsazená).

Jak vidno, je jak na MPSV, tak ČSSZ a okresních správách mnoho neobsazených míst, na která jdou přitom vázané finanční prostředky. MPSV tak od ledna do května nevyčerpalo 4,6 milionu na platy lékařů, 321 tisíc na platy tajemníků a 419 tisíc na platy odborných asistentů. Na lékaře převedené z ČSSZ oproti tomu dalo 2,4 milionu, v rámci mimořádných odměn od března do května pak vyplatilo 1,5 milionu.

Problém spíše než v počtech lékařů je ovšem dnes v jejich věkové struktuře, protože průměrný věk činí 62 let; celkem stovce posudkových lékařů je nad 70 a dalším 170 je 60 až 69 let. Proto by se chtělo MPSV zaměřit na jejich omlazení. Ve třetím čtvrtletí tohoto roku tak odstartuje náborová kampaň, která proběhne v odborných tištěných médiích. „Chceme přátelským, moderním způsobem inzerovat to, že práce v posudkové službě má významné benefity,“ doplňuje Jirková.

Ministerstvo cílí změny i na další pracovníky LPS, než jen na lékaře. Přesunulo proto referentky na ČSSZ a okresních správách k 1. červenci z osmé do deváté platové třídy, revize zřejmě doznají i platy tajemnic na posudkových komisích.

Usnadnit fungování LPS by mělo také IT, které by posudkovou činnost mělo zrychlit díky tomu, že se jednotlivé posudky nebudou dodávat v listinné podobě. Výběrové řízení je naplánováno na červenec.

Co a jak dál, má nyní řešit pracovní skupina ustavená nově na MPSV, která se má poprvé sejít 17. června a povede ji přednostka Ústavu sociálního a posudkového lékařství v Plzni Libuše Čeledová. Zpočátku by se skupina měla věnovat například tomu, aby do legislativní podoby připravila rozšíření vstupu lékařů do atestací, a také přípravě informačního materiálu o stavu a řešení problémů LPS. Obojí by mělo být hotovo do září.

Michaela Koubová