Babiš pokáral náměstka ministra vnitra kvůli drahému řešení systému krizového spojení. „Nepovažuji ho za důvěryhodného partnera,“ napsal Hamáčkovi

Z dopisu premiéra ministrovi vnitra vyplývá, že se resort snažil pro systém spojení složek Integrovaného záchranného systému – hasičů, zdravotnických záchranářů a policistů – protežovat dva poskytovatele krizové komunikace. Stávající systém krizové komunikace je na hranici životnosti a kvůli nepříliš akčnímu přístupu zainteresovaných institucí hrozí jeho zhroucení. „Pan náměstek Strouhal svojí nepřipraveností na jednání v mnoha oblastech poskytoval nepřesné informace a v řadě informací si protiřečil,“ tvrdí Andrej Babiš.

České republice za rok reálně hrozí, že složky Integrovaného záchranného systému (IZS), do něhož patří policie, hasiči, zdravotnická záchranná služba a další důležité organizace, přijdou o základní prostředek pro svoji komunikaci. Pokud ministerstvo vnitra neprodlouží smlouvy se stávajícím poskytovatelem, nebo nevybere jiného. Výběr poskytovatele spojení už delší dobu vázne. Zapojil se do něj už i premiér Andrej Babiš.

Složky IZS používají ke krizové, ale i běžné, komunikaci síť Pegas. Je to neveřejná obdoba veřejných digitálních sítí mobilních telefonních operátorů. Ovšem s podstatně jiným určením a tedy i s podstatně jiným vybavením, které nelze funkcemi veřejných sítí nahradit. Pegas je vybaven speciálními funkcemi pro potřeby policie, hasičů, zdravotnických záchranářů a dalších uživatelů z řad státní správy, a je plně zabezpečen proti odposlouchávání. Nejen na vzdušném rozhraní, ale po celé trase přenosu, takže zprávu rozšifruje jen adresát, respektive jím používané koncové zařízení.

Vlastníkem sítě Pegas je ministerstvo vnitra, které ji začalo budovat ve druhé půli devadesátých let uplynulého století na bázi francouzské technologie Tetrapol (dříve Matracom 9600) tehdejší firmy Matra Communication, vyvinuté přímo pro potřeby bezpečnostních složek. Smluvním provozovatelem sítě Pegas je Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT).

Mohlo by vás zajímat

Vláda posvětila rozšíření základen leteckých záchranek, prošel i Národní kardiovaskulární plán

Výrobce stávajícího komunikačního systému – společnost Airbus – už ale před čtyřmi lety oznámil ukončení podpory TDM komponent systému Tetrapol, na kterých je systém Pegas založen, ke konci roku 2020. Po tomto datu už tedy nebude možné systém provozovat s podporou výrobce. Reálně tedy hrozí problém, že odstranění poruch, znemožňujících komunikaci na rozsáhlém území, bude trvat neakceptovatelně dlouho. Nebo nebude možné vůbec. Právě taková situace by mohla mít vážný dopad na akceschopnost jednotek IZS, což by mohlo ohrozit bezpečnost, majetek nebo životy obyvatel.

Problém se spojením IZS řeší už delší čas ministerstvo vnitra, respektive jeho náměstek Jaroslav Strouhal. Jaké možnosti řešení tohoto problému se ministerstvu nabízejí? Může vypsat výběrové řízení na nového provozovatele. Jenže po zkušenostech s mýtným je velice pravděpodobné, že by tendr na nové spojení IZS trval delší dobu, než do data, kdy by bylo potřebné nový systém spustit. Vnitro by mohlo dál spolupracovat s poskytovatelem stávající technologie – společností Airbus, respektive jeho českým zástupcem – společností Pramacom. Jako řešení dosluhujícího modelu spojení se nabízí například upgrade stávajícího komunikačního systému na bázi tzv. IP technologie.

Telekomunikační insideři zmiňují ještě další alternativy, síť LTE (400 – 500 MHz) v níž fungují dobře data (ty nově IZS požaduje), ale potíže jsou s přenášením hlasu. Nebo takzvanou síť 5G (700 MHz), ta ale reálně dosud nikde na světě nefunguje. Do hry by se tak mohli dostat silní hráči na trhu: některé z firem impéria multimiliardáře Petra Kellnera – O2 nebo Cetin. O2 je ostatně partnerem státní správy léta. A další telefonní operátoři, mezi odborníky rezonuje zejména jméno Nordic Telecom (jedna z firem nese název Nordic Telecom 5G).

Drsný dopis od premiéra

Do problému se zhruba před měsícem osobně vložil premiér Andrej Babiš. Ten tvrdě zkritizoval přístup zodpovědného náměstka ministra vnitra Jaroslava Strouhala. Včetně toho, že na vnitru prý protěžovali řešení, které by mohli poskytnout pouze jediní dva dodavatelé: už zmiňovaní O2 nebo Nordic Telecom. „Pan náměstek Strouhal svojí nepřipraveností na jednání v mnoha oblastech poskytoval nepřesné informace a v řadě informací si protiřečil,“ napsal ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi Andrej Babiš.

„Například opakovaně tvrdil, že výměna, respektive náhrada stávajících terminálů, je součástí kontraktu s firmou Pramacom. Následně tvrdil, že bude probíhat s firmou, která bude dodávat vyhrazenou síť 400 – 500 MHz, a až následně se ukázalo, že není vůbec obsažená ve variantách. Nebyl schopný odpovědět, zda-li bude ministerstvo vnitra soutěžit samo. V této souvislosti pana náměstka Strouhala nepovažuji za důvěryhodného partnera k řešení předmětné oblasti,“ pokračuje Babiš v dopise Hamáčkovi.

Vyhrazenou síť v rozpětí 400 – 500 MHz přitom může v České republice poskytnout buďto už zmiňovaný Nordic Telecom, ta jediná vlastní příděl potřebný pro provoz LTE sítě v pásmu 410 – 430 MHz. Nebo Kellnerovo O2, v pásmu 450 – 470 MHz. Při výběru obou z poskytovatelů by vždy došlo k takzvanému vendor-lock-in, což znamená, že do tohoto pásma nemůže vstoupit žádný jiný, byť například levnější, poskytovatel.

Andrej Babiš ale nešetřil ani samotného ministra vnitra. Tvrdí, že ministerstvo navrhlo vybudování dokonce dvou sítí, které by fungovaly současně: „V diskusi jste opakovaně tvrdil, že upgrade a vybudování sítě 400 MHz musí být změnou prováděnou současně, ale toto řešení nevyplývá z žádných dostupných materiálů, dokonce tato varianta nebyla v předešlých letech vůbec uvažována. Ještě z minulých ročních předběžných konzultací vyplynulo, že síť není vhodná pro zajištění krizové komunikace. Dnes naopak uvádíte, že je nutné všechno udělat současně,“ opírá se Babiš přímo do Hamáčka.

Teď k samotným číslům. Jako nejlevnější řešení se podle expertů, oslovených Ekonomickým deníkem, zatím jeví pokračování s upgradnutým stávajícím systémem společnosti Airbus. Hovoří se o výdajích rozpětí jedné až dvou miliard korun. Ministerstvo vnitra ale podle Babiše kalkuluje s mnohem vyššími náklady.

„Na jednání ministerstvo vnitra opakovaně poukazovalo na cenu 6,6 miliardy korun za vybudování vyhrazené sítě a její převzetí do vlastnictví státu. V materiálech se uvádí cena 10, 2 miliardy korun. Další nejasností pro mě je, za jakým účelem bude síť 400 – 500 MHz využitá a kdy proběhne migrace ´hlasu´. Jistě vnímáte rozdíl ve finančních prostředcích, které je nutné vynaložit v případě dlouhodobého souběhu obou sítí. Na jednání se mi nedostalo odpovědí na množství otázek, a proto požaduji předložit popsání cílového řešení včetně ekonomických a časových aspektů jednotlivých variant,“ vyzval Babiš v půlce června po kritice Hamáčka k razantním a úsporným krokům.

Vnitro: Nic jsme nezanedbali

Ekonomický deník proto požádal ministerstvo vnitra o reakci na dopis Andreje Babiše. To ale odpovědi na zaslané otázky nedoručilo. Ekonomický deník proto zveřejňuje o něco starší reakce Hamáčkova resortu. „Ministerstvo vnitra musí ohradit proti nepodloženému obvinění z liknavosti ve věci zajištění provozu radiové sítě složek integrovaného záchranného systému. Problematiku ministerstvo řeší již od roku 2016 s tím, že v roce 2017 zpracovalo utajovaný strategický materiál, schválený v roce 2017 všemi uživateli tohoto systému. Následně byl materiál opakovaně předložen Bezpečnostní radě státu,“ tvrdí mluvčí ministerstva vnitra Jiří Korbel.

Záležitost zajištění mobilních komunikací bezpečnostních a záchranných složek je podle Korbela rovněž předmětem strategického materiálu, který je rovněž projednáván v utajovaném režimu. „Tento strategický materiál byl doručen na Úřad vlády dne 11. 12. 2018 a mezi panem ministrem a panem premiérem od té doby probíhá debata o návrhu usnesení vlády, resp. předmětného materiálu v utajovaném režimu,“ pokračuje Korbel.

Vnitro už připouští, že systém spojení nelze zatím vybudovat na neexistující síti 5G. „V pásmu 700 MHz vlastní síť nelze ze strany ministerstva vnitra vybudovat, protože Český telekomunikační úřad zamýšlí využít pásmo 700 MHz pro vybudování veřejných sítí 5. generace. Složky integrovaného záchranného systému se svými specializovanými funkcionalitami tak sice budou moci v operátorských sítích v pásmu 700 MHz hostovat, ale to s sebou ponese jistá rizika, viz například prosincové varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost k technologiím čínského původu. Ministerstvo aktuálně s ČTÚ pracuje na definování podmínek aukce pro potřeby složek IZS,“ vysvětluje dále Korbel.

Vše tedy nasvědčuje tomu, že nejschůdnější alternativou bude upgrade stávajícího systému. „S Úřadem vlády je ministerstvo vnitra ve shodě na potřebě neprodlené modernizace stávajícího systému na technologii Tetrapol. Respektive generační obměny té části jeho komponent, kterým v letech 2019 a 2020 skončí podpora jejich výrobců,“ připouští ministerstvo. Rozhodně tedy podle resortu nejde jen o komponenty, které dodává firma Pramacom Prague od jediného výrobce technologie Tetrapol, firmy Airbus Defence and Space, jejímž je v ČR výhradním zástupcem. „Tato modernizace za cca 1,5 – 2 miliardy korun umožní další amortizaci využitelných zařízení stávajícího systému o hodnotě cca 2 miliardy korun a je ze strany ministerstva financí profinancována. Finanční prostředky na předmětnou aktivitu byly ze strany ministerstva financí, po několika jednáních, které začaly již v roce 2016, přislíbeny až v roce 2018,“ konstatuje dále mluvčí Korbel.

Korbel doplňuje, že ministerstvo vnitra při přípravě veřejné zakázky využívá výstupů předběžné tržní konzultace a podle nich postupuje. Průběh předběžné tržní konzultace je veřejně dokumentován v Národním elektronickém nástroji. „Specializované hlasové funkcionality lze aktuálně v plném rozsahu zajišťovat pouze na k tomu účelu vyvinutých speciálních technologiích. Obdobné funkcionality jako systém Tetrapol mají i technologie Tetra (má 2 výrobce, z nichž jeden – Airbus DS – je i výrobcem Tetrapolu) a americká technologie P.25 (v Evropě ji používá pouze Lotyšsko). Všechny tyto technologie jsou takzvaně úzkopásmové, tedy jen pro hlas a malé objemy dat,“ zveřejňuje vnitro svoje analytické výstupy vnitro.

Širokopásmové datové přenosy si – na nevyhrazených sítích – bezpečnostní a záchranné složky jak v České republice, tak jinde zajišťují v sítích veřejných mobilních operátorů. U nás jde o kombinaci služeb všech tří operátorů. Možnost sloučení hlasových a datových služeb do jedné technologie přinese až LTE 5. generace, resp. takzvaný Release 15 3GPP LTE. „Tyto sítě veřejných operátorů v pásmu 700 MHz budou v České republice celoplošně dostupné až za několik let a pro IZS bude nutné kombinovat služby sítí více operátorů a popřípadě i vyhrazené sítě v pásmu 400 MHz, která by vyhrazenou síť v pásmu 380 MHz mohla nahradit po jejím definitivním opuštění. Vyhrazené datové sítě v pásmu 400 MHz by v budoucnosti bylo možné využít i pro garantované datové i hlasové služby, až definitivně skončí stávající, zmodernizovaný hlasový digitální systém,“ dodal mluvčí Korbel.

Ministr vnitra Jan Hamáček pak odpovědi Ekonomickému deníku uzavřel slovy: „Materiál je připraven a byl předložen vládě k projednání v prosinci loňského roku. Vláda materiál dosud neprojednala, závisí to na panu premiérovi. Dokument je v utajovaném režimu, není proto možné uvést všechny detaily variant řešení. Ministerstvo vnitra bude postupovat dle zákona o zadávání veřejných zakázek i dle zákonů a předpisů upravujících kybernetickou bezpečnost a provozování významných a kritických komunikačních systémů.“

Zvítězila IP technologie

Ve vleklém rozhodování, zda se stát ohledně spojení Integrovaného záchranného systému vydá neozkoušenou cestou a zamíří k dosud nefungující síti 5G s velkými riziky nebo převede krizovou komunikaci na „čtyřstovku“, která sice skvěle zvládá přenos dat, ale má ovšem velký problém s přenosem řeči, nakonec zdá se vítězí sázka na jistotu.

Ministerstvo vnitra totiž podle informací Ekonomického deníku nakonec preferuje cestu, že komunikaci IZS budou mít na i za rok na starosti dodavatel původní technologie Tetrapol – česká společnost Pramacom a státní podnik NAKIT. Pramacom má systém za 1, 8 miliardy korun s novou licencí od Airbusu zmodernizovat a NAKIT jej bude za 2, 6 miliardy korun provozovat do konce roku 2027.

Rozhodnutí vnitra dává logiku, protože všechny státy, v nichž krizová komunikace fungovala na systému Tetrapol, šly cestou upgrade na IP technologie do doby, než bude plně certifikovaná síť 5G. Což se očekává až po roce 2025.

Přidejme ještě argument, který aktuální rozhodnutí ministerstva posiluje. Celá diskuze kolem systému spojení IZS se vedla a vede kolem hardwaru pro přenosy dat, nicméně to držitele licence Airbus ani český Pramacom velmi pravděpodobně obchodně nezajímá. Kdyby totiž existoval takzvaný run (tj. hardware pro přenos dat) na kmitočty 400 MHz nebo síť 5G (700), společnosti Airbus i Pramacom by zajisté zajásaly a s chutí by vzdaly upgrade na IP a samy by podporovaly vybudování sítě 5G. Jenže zatím žádný jiný nabízený systém dosud nemá plnou přenosovou funkcionalitu. Ale hlavně certifikace nutné pro přenos kritických dat. Proto je upgrade na IP technologie aktuálně nejbezpečnější a nejlevnější cestou. Zkusme si uvést jiný názorný příklad: existuje určitě mnoho nových super letadel, lodí či jiných technologií, které ale nejsou certifikovány pro veřejné fungování a dokud je nezískají, nemohou být k bezpečnému běžnému užívání připuštěny. Nikdo v civilizovaném světě totiž nepřevezme odpovědnost za něco, co nemá příslušná ověření v případech, ve kterých má provoz technologie přímý vliv a dopad na lidské životy. Tady už nejde o to, zda zakázku na krizovou komunikaci získá Airbus, Pramacom, O2 nebo Nordic Telecom, ale o to, že oproti očekáváním (před cca 8 lety) zatím neeexistuje adekvátní a moderní přenosová síť s plnou funkcionalitou. Nejspíš proto se ministerstvo vnitra rozhodlo pro alternativu upgrade stávajícího systému. Jak si Ekonomický deník ověřil, jen do doby, kdy nové sítě a modernější koncová řešení umožní zbrusu nový, ale zároveň minimálně alespoň stejně bezpečný provoz nového systému komunikace záchranných složek.

Jan Hrbáček

Článek je převzat z portálu Ekonomický deník, který patří do portfolia vydavatele Zdravotnického deníku.