Česká republika již po sedmé ve své samostatné historii předsedá po dobu jednoho roku zemím Visegrádské skupiny. Také ministr Adam Vojtěch zve do Prahy své kolegy a experty ze zemí V4 a další partnery, aby diskutovali a hledali řešení nad tématy, která jsou jim společná. Tentokrát to bude stabilita zdravotnického personálu, cena a dostupnost léčiv, proočkovanost či zdraví ve vztahu k životnímu prostředí.
Ministerstvo zdravotnictví si pro své předsednictví ve Visegrádské skupině, které potrvá do června příštího roku, vybralo většinou témata, která nejsou pro země V4 nová a chce tak navázat na diskuse, které již probíhaly mezi partnery V4 v minulých letech.
Jak udržet zdravotníky a dosáhnout lepší dostupnosti i cen léků
Jedním z takových témat je zvýšení stability lidských zdrojů ve zdravotnictví, neboť problém s nedostatkem lékařského i nelékařského personálu je zemím V4 společný. Již několikrát si ministři zdravotnictví vyměňovali názory na řešení migrace zdravotnických pracovníků, nastavení rezidenčních programů či otázku vzdělávání. Jak uvádí ministerstvo zdravotnictví ve svém předsednickém programu, cílem pražských diskusí bude hledat systémový přístup, který se zaměří nejen na platy zdravotníků, ale i na další faktory jako administrativní zátěž či vzdělávání. Ministerstvo chce přitom využít zkušenosti z činnosti resortní pracovní skupiny k personální stabilizaci a náboru zaměstnanců ve zdravotnictví, kterou zřídil ministr Vojtěch v červnu 2018.
Další jednání ministrů a expertů zamíří do oblasti lékové politiky. Češi chtějí navázat na již započatou spolupráci v rámci V4 iniciovanou v roce 2017 polským předsednictvím, které se zaměřilo na oblast spravedlivých a dostupných cen léků a hledalo řešení v podobě společného vyjednávání o cenách. To vyústilo ve formulaci Memoranda o porozumění ke spolupráci zemí V4 a také Litvy, které podepsal také ministr Vojtěch letos v květnu ve Varšavě. „Problémy s distribucí a vysokými cenami léků totiž často přesahují naše hranice. Věřím, že díky spolupráci zemí V4 a Litvy dosáhneme výhodnějších podmínek na trhu s léky a lepších cen pro naše pacienty. Společně jsme silnější,“ zhodnotil tehdy Vojtěch slavnostní podpis Memoranda.
Ministr Vojtěch by v této souvislosti rád navázal širší spolupráci a k jednání přizval zástupce iniciativy BeneluxA, jejíž členové (Belgie, Nizozemí, Lucembursko, Rakousko a Irsko) usilují o společný postup při zajištění včasné dostupnosti inovativních léků pro pacienty trpící některým ze vzácných onemocnění. Spolupracují v oblasti hodnocení zdravotnických technologií, provádí horizon scanning léčiv (predikce vývoje trhu s inovativními léčivy a kvantifikace jejich potenciálního dopadu do úhrad), vyměňují si strategické informace a společně vyjednávají o cenách a úhradách léčiv.
Nízká proočkovanost a antikampaně
V Praze se setkají také hlavní hygienici zemí V4. Budou se věnovat dalšímu sdílenému problému – jak dosáhnout dostatečné proočkovanosti, zejména pak u nepovinných očkování (proti chřipce či pneumokokům) u rizikové populace, kde jsou země V4 dlouhodobě pod průměrem EU. A také jak se vypořádat se stále rostoucí silou různých iniciativ zaměřených na boj proti očkování. Ministerstvo chce proto zahájit diskusi o funkční a srozumitelné komunikační strategii doplněné vhodnými legislativními kroky.
Mezi další témata, která se v průběhu českého předsednictví objeví, patří i přechod na 11. revizi Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-11). Ten bude s ohledem na podstatné změny v klasifikaci pro většinu států časově, finančně i kapacitně náročný. Přitom spolupráce mezi zeměmi V4 v této oblasti prakticky neexistuje. Do Prahy dorazí i zástupci WHO a partneři z V4 dostanou pozvání na konferenci KlasifiKon 2019, kterou v říjnu pořádá Ústav zdravotnických informací a statistiky, klíčový úřad pověřený překladem a distribucí MKN.
Během předsednictví se dále sejdou experti z ministerstev zdravotnictví a životního prostředí k výměně zkušeností v návaznosti na tzv. Ostravskou deklaraci přijatou na ministerské konferenci o životním prostředí a zdraví v roce 2017. Tématu etiky v souvislosti s Úmluvou o lidských právech a biomedicíně Rady Evropy a jejími čtyřmi dodatkovými protokoly se bude věnovat odborná konference za účasti států také mimo region V4 (Rakousko, Německo).
Visegrádská skupina vznikla v roce 1991 původně za účelem vzájemné podpory při společném úsilí o návrat do euroatlantických struktur. Funguje na principu pravidelného setkávání jejích představitelů na různých úrovních – od prezidentů a předsedů vlád až po expertní konzultace. Hlavním mottem programu aktuálního českého předsednictví ve V4 je „V4Reasonable Europe/V4 pro rozumnou Evropu“. ČR převzala v červnu předsednictví od Slovenska, v červenci 2020 na něj naváže polské předsednictví.
Helena Sedláčková
