Jednou z výzev Integrovaného regionálního operačního programu v pomalu končícím programovacím období je i eGovernment I s podoblastí eHealth. Elektronizaci českého zdravotnictví však prozatím chybí jednoznačné standardy, které by stanovovaly pravidla vzájemné komunikace. O peníze z operačního programu žádá řada zdravotnických zařízení budujících své vlastní projekty eHealth. Centrální projekt „Integrované datové rozhraní“ resortu zdravotnictví s rozpočtem okolo 300 milionů realizuje také Ústav zdravotnických informací a statistiky. Ten má ambice být zastřešujícím projektem začínající elektronizace českého zdravotnictví i jakýmsi centrálním komunikačním uzlem resortu i mezi jednotlivými resorty. Přechod na elektronické zdravotnictví má jeden zásadní problém – prozatím nejsou definovány standardy, které mají systémy poptávané zdravotnickými zařízeními splňovat. Otázkou je, jestli nově vznikající systémy budou spolu komunikovat.

Celkem 3,857 mld. Kč bylo připraveno ve Výzvě č. 26 eGovernment I. Integrovaného regionálního operačního programu, jehož řídícím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Peníze byly určeny na rozvoj elektronizace těchto odvětví:

  • eCulture
  • eEducation
  • eHealth
  • eJustice
  • sociální služby, pojištění, dávky
  • výběr daní a pojištění
  • prostorová data a služby
  • zpřístupnění obsahu, transparentnost, opendata
  • elektronická identita
  • elektronické doručování a ekvivalence dokumentů (eIDAS)

Podle informací na webu výzvy operačního projektu bylo podáno celkem 101 žádostí, z toho bylo schváleno 72, 18 bylo vyřazeno nebo staženo a 11 čeká v „zásobníku projektů“, aby jako náhradní schválené projekty mohly být nasazeny v případě komplikací s realizací těch, které měly větší štěstí a podpora jim byla přiznána.

Na rozvoj eHealth jde polovina celkové alokace

Jednou z významných oblastí, v níž bylo žádáno je právě eGovernment a speciálně zdravotnictví. Tedy rozvoj elektronizace zdravotnictví, na který bylo schváleno 54 projektů v celkové částce 1.989.885.572 Kč, což je zhruba polovina alokace celé výzvy. Přehled všech podpořených projektů v oblasti eHealth, který poskytlo Ministerstvo pro místní rozvoj:

Mohlo by vás zajímat

Limitující přitom je, že pro jeho budování neexistují dosud schválené standardy datové komunikace a hrozí tedy, že nově pořizované systémy budou mít problémy se vzájemnou komunikací, což má mimo jiné pomoci překlenout centrální infrastruktura – Integrované datové rozhraní resortu zdravotnictví (IDRR). Podle pravidel výzvy mohly být podány projekty, jejichž minimální výdaje byly plánovány na 1 mil. Kč, maximální 450 mil. Kč.

Jedním z největších projektů s plánovanými náklady 300 milionů korun je „Integrované datové rozhraní resortu zdravotnictví“, které plánuje Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS ČR). Vedení ÚZIS ČR chce, aby se jejich projekt stal zastřešující platformou, jejímž prostřednictvím budou vzájemně komunikovat všechny systémy poskytovatelů zdravotnické péče. Problém je v tom, že pro rozvoj elektronizace českého zdravotnictví neexistují žádné „centrálně“ schválené standardy. Podle zástupce ředitele pro IT a komunikaci Milana Blahy je i tento projekt závislý na schválení standardů a koncepcí, kde budou stanoveny základní věcné principy rozvoje eHealth. Blaha přiznal, že nyní neexistuje centrální technická infrastruktura, která by zajišťovala propojení subjektů resortu i komunikaci mezi resorty. „Vznikla řada lokálních řešení, které spolu nekomunikují, takže je čas vybudovat nějaký jednotící prvek, kterým bude naše datové rozhraní resortu. Zdravotnictví potřebuje masivní sdílení informací o pacientech a zároveň striktně chránit jejich osobní data, která jsou nutná pro to, aby mohla být poskytnuta správná léčba. Nechceme nařizovat co se má stát, ale chceme vytvořit možnost to dělat jednodušeji a postupně to prostředí kultivovat,“ řekl zástupce ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Milan Blaha.

Přečtěte si velký rozhovor s Milanem Blahou o chystaném projektu

https://ekonomicky-denik.cz/centralni-infrastruktura-neexistuje-lokalni-reseni-spolu-v-zasade-nekomunikuji-takze-je-cas-vybudovat-nejaky-jednotici-prvek-rika-sef-it-z-uzis/

Všechny zdravotnické projekty, které byly schváleny v této výzvě se musely podrobit metodice výzvy a následně (stejně jako jakékoliv větší projekty eGovernmentu) schváleny Odborem Hlavního architekta eGovernmentu Ministerstva vnitra ČR. Metodický pokyn k výzvě IROP 26 byl prvním konkrétním krokem v přípravě nemocnic na elektronické zdravotnictví. „Naznačuje koncepci a principy, na kterých bude (nebo může být) eHealth v ČR postaveno. Jedinou konkrétní informací je však popis architektonického rámce, který definuje role a vztahy jednotlivých zúčastněných subjektů eHealth jako jsou poskytovatelé péče, pacienti, správci indexů zdravotní dokumentace a provozovatelé úložišť zdravotní dokumentace. Metodika jen naznačuje použití standardů HL7 FHIR, HL7 CDA, IHE apod. To ovšem zdaleka nestačí pro realizaci skutečně funkčního rozhraní na straně nemocnic,“ upozorňuje Jan Augustin – nezávislý odborník v oblasti nemocničních informačních systémů, který se zdravotnické informatice věnuje více než 20 let.

Dle Blahy by kompetence pro tvorbu a vyhlašování závazných standardů měly být stanoveny v připravovaném zákoně o elektronickém zdravotnictví, který už je MZ ČR připravován (k dispozici například na stránkách Hospodářské komory ČR). Augustin míní, že by se mělo vedení resortu inspirovat v zahraničí. „Je možno navázat na zkušenosti a projekty v EU, jako např. ELGA v Rakousku nebo eHealth ve Švýcarsku.“ Kooperace se zahraničím bude nutná, jelikož i Evropský parlament a Komise řeší, jak zajistit evropskou kompatibilitu zdravotnických systémů. Na začátku února přijala Evropská komise doporučení o evropském formátu elektronické výměny zdravotních záznamů. „V doporučení se navrhuje, aby členské státy rozšířily činnost o tři nové oblasti zdravotnické dokumentace, a to na laboratorní testy, propouštěcí zprávy z nemocnice a snímky s lékařským nálezem. Tato iniciativa současně připravuje podmínky pro vypracování technických specifikací, které by měly být v každém případě použity k výměně zdravotnické dokumentace,“ uvádí se v tiskové zprávě k doporučení.

Budou nové systémy spolu „mluvit“?

Největší riziko, které nově budovaným systémům hrozí, je, že spolu nebudou komunikovat. Toho si je vědomo i vedení Ústavu zdravotnických informací a statistiky a svůj projekt tomu přizpůsobuje. Podle  Blahy není ale potřeba počítat s nějakým extrémním rizikem. „Všechny projekty spadající pod Výzvu č. 26 eGovernment I musely projít schválením Odboru hlavního architekta eGovernmentu na ministerstvu vnitra, který také stanovuje obecná pravidla, co projekty musí obsahovat. Dalším jednotícím prvkem je to, že by všechny projekty měly splňovat Národní strategii elektronického zdravotnictví, další jsou společné podmínky oné výzvy a za nejklíčovější považuji to, že je jen omezený počet dodavatelů, kteří jsou schopni takto velké systémy dodat. Když řeknu, že jich je pět, tak spíše přeháním,“ řekl Blaha, který podotkl, že standardy nebude stanovovat ÚZIS ČR, ale Národní centrum elektronického zdravotnictví, což je součást ministerstva zdravotnictví.

O elektronizaci zdravotnictví se obsáhle a velmi odborně hovořilo také na kulatém stole Zdravotnického deníku. Přečtěte si, co k tématu řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, či ředitel VZP Zdeněk Kabátek:

Kulatý stůl ZD: Zákon o eHealth má být hotový do konce roku, umožní sdílení dat napříč systémem

 

Jaké projekty se tedy v regionech připravují?

Jihomoravský kraj připravuje vlastní řešení eHealth. „Bude to informační systém umožňující výměnu zdravotnické dokumentace mezi zapojenými zdravotnickými zařízeními na území Jihomoravského kraje, a to jak v oblasti přednemocniční neodkladné péče, tak akutní lůžkové péče. Jedná se zejména o zpřístupnění zdravotnické dokumentace mezi zapojenými zdravotnickými zařízeními působícími na území Jihomoravského kraje a Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje,“ uvedla mluvčí kraje Monika Brindzáková k projektu, který má schválenou podporu z IROP přes 10 milionů korun. „Jako preferovaný výměnný standard je považován HL7. Pokud nebude jiná možnost, může být umožněna i výměna prostřednictvím standardu DASTA. Pokud nebude pro některou z funkcí dostupný standard, bude struktura datové zprávy navržena v projektu, vždy však maximálně v souladu se standardem HL7 a IHE profily. Všechny standardy musí být v poslední platné verzi,“ dodala mluvčí.

Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov podle jejího mluvčího Petra Ballka uspěla s projektem Elektronické služby pro Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov s rozpočtem 28,5 milionů korun. „Obsahem projektu je výměna systému obrazové dokumentace (PACS) a s ním spojená obnova technologického prostředí datových center. Systém bude plně integrován s nemocničním informačním systémem pomocí HL7 a DICOM, eKomunikace bude sloužit pro výměnu a správu zdravotnické dokumentace s podporovanými protokoly HL7, DASTA3 a DICOM,“ řekl Ballek.

Martina Dostálová, mluvčí Nemocnice na Homolce, jejichž projekt Modernizace nemocničního informačního systému Nemocnice Na Homolce dosáhl na více než 90 milionů korun uvedla, že chtějí elektronizovat zdravotnické dokumentace pacientů a napojit je na na systémy výměny zdravotnické dokumentace na úrovni České republiky, případně EU. „Projekt je aktuálně ve fázi zpracování technické specifikace (zadání) pro následný výběr dodavatele modernizace NIS. Nový NIS bude budován na standardech HL7, DASTA, DICOM, MKN 10,“ uvedla mluvčí Homolky Martina Dostálová.

Nemocnice v Novém Městě na Moravě si chce pořídit nový informační systém za zhruba 19 milionů korun. Podle mluvčí kraje Vysočina, který je zřizovatelem nemocnice, Jitky Svatošové, je projekt ve fázi soutěžení dodavatele. „Součástí požadavků na NIS je podpora datových standardů HL7 i DASTA a podpora integračních profilů IHE,“ uvedla Svatošová.

Podle Pavla Majera, vedoucího oddělení informačních technologií Nemocnice České Budějovice je cílem jejich projektu zavedení nových modulů a nové infrastruktury pro ukládání a zpracování elektronické zdravotnické dokumentace. Konkrétně se jedná o tyto moduly:

  • zavedení elektronické zdravotní dokumentace pacientů
  • zavedení elektronické dokumentace v laboratorních provozech
  • zavedení elektronické ošetřovatelské dokumentace
  • zavedení elektronického lékového workflow
  • zavedení elektronické Mobilní vizity
  • sdílení zdravotnické dokumentace s ostatními zdravotnickými zařízeními

„Projekt je nyní ve fázi finalizace veřejné zakázky, její zveřejnění na našem profilu zadavatele je plánováno na přelomu dubna a května. V rámci projektu jsou užívány datové standardy DASTA verze 4 a HL7,“ dodal Majer.

Jeho kolegyně – Iva Nováková mluvčí jihočeských nemocnic doplnila, že Nemocnice Český Krumlov chystá modernizaci svého informačního systému za více než 6 milionů korun. Systémy budou podle ní budovány na standardech HL7 a DaSta.

V rámci projektu plánuje pořízení následujících položek:

  1. Lékové workflow (žádanky, klinické sklady,napojení na lékárnu, výdej léků na identifikovaného pacienta)
  2. Vedení elektronického receptu
  3. Evidence nozokomiálních nákaz
  4. Mobilní vizita
  5. Elektronické vedení dokumentace
  6. Elektronické vedení laboratorních provozů
  7. Nemocniční přihlašovací systém – KeyShield SSO
  8. Elektronická neschopenka
  9. Propojení NIS a RZS
  10. Ošetřovatelská dokumentace

„Zajištění celoplošné dostupnosti vybraných a zabezpečených zdravotnických dat z Všeobecné fakultní nemocnice oprávněným zdravotnickým subjektům i pacientům, spojené s technologickou připraveností vazby na další projekty eHealth,“ mají podle Filipa Brože ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN). „VFN je nyní ve fázi přípravy zadávací dokumentace na dodávku nového nemocničního systému, na kterou VFN získala dotaci ve výši 100 mil. Kč v rámci výzvy Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 26 „eGovernment I.“ v Integrovaném regionálním operačním programu. Připravovaný projekt je plně v souladu s platnou Národní strategií elektronického zdravotnictví a zahrnuje interoperabilitu dle mezinárodních standardů,“ dodal Brož s tím, že detailnější informace VFN bohužel nemůže zveřejňovat před vyhlášením veřejné zakázky.

Zakázku v Hradci Králové zrušil ÚOHS kvůli diskriminačním podmínkám

„Vytvoření IS, který umožní efektivní komunikaci a přenos informací v rámci nemocnice a mimo ní, čímž dojde ke značnému zefektivnění sdílení a zpracování dat,“ plánuje podle Jakuba Sochora, specialisty PR a marketingu, Fakultní nemocnice v Hradci Králové. „V rámci projektu je předpokládaná zabezpečená komunikace s dalšími zdravotnickými zařízeními, lékaři a pacienty. Významným přínosem projektu podstatné zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti veškerých dat vznikajících v heterogenním prostředí informačních systémů implementovaných v nemocnici při zvýšené možnosti komunikace s jinými specializovanými pracovišti.“ Hradecká fakultní nemocnice chce také vytvořit nový portál pacienta, klinický informačního systém a další nadstavby. Projekt je podle něj koncipován tak aby maximálně využíval existující datové standardy. Jde zejména o DASTA, HL7, DICOM a IHE profily.

Zakázku však napadl neúspěšný uchazeč – společnost ICZ u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který ji posléze zrušil. Důvodem byly diskriminačně nastavené zadávací podmínky. „Zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že „Náklady na integraci vzniklé na straně třetích stran nese zadavatel. Pokud účastník je současně i dodavatelem systému, který zadavatel využívá a tento systém má být předmětem integrace v rámci předmětu plnění, pak náklady na integraci s tímto systémem nese účastník. Náklady na integraci s tímto systémem nese účastník v podobě sdružení v případě, kdy dodavatel integrovaného systému je členem tohoto sdružení“, čímž stanovil podmínky rozdílně pro dodavatele informačního systému, který zadavatel nyní využívá, a pro jiné dodavatele,“ vysvětlil důvody zrušení veřejné zakázky mluvčí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Švanda. Celé rozhodnutí je na webu úřadu.

V Ústavu pro matku a dítě v Praze – Podolí  se podle Pavlíny Prusenovské, která je nejen PR specialistkou, ale také porodní asistentkou, chystá základní infrastruktura pro bezpapírové zdravotnické zařízení s možností propojení na stávající a připravované národní registry. „Zároveň v rámci projektu vznikne národní databáze perinatologických center pro vzájemné sdílení da.,“ řekla Prusenovská. Podle ní je projekt je momentálně na svém počátku, kdy se buduje základní infrastruktura. „Vzhledem ke komunikaci různorodých systémů mezi sebou a zároveň různými zdravotnickými zařízeními s různou úrovní možností, budeme využívat nejpoužívanější datové standardy v ČR a to DaSta a HL7,“ dodala Pavlína Prusenovská z Ústavu pro matku a dítě v pražském Podolí.

Z odpovědí vyplývá, že velká část projektů počítá s využíváním jak českého standardu DaSta, tak mezinárodních HL7 a IHE. Vzniká tak zárodek určité dvoukolejnosti nebo nekompatibility, která by nás později mohla stát další náklady? I letmý pohled na záměry projektů v jednotlivých nemocnicích naznačuje, že každý pojal eHealth trochu po svém a doufá, že vše vyřeší odborníci v IT firmách, které projekty budou realizovat. Absence jasných vizí eHealth u manažerů zdravotnických zařízení je zřejmá, na druhé straně zcela logická a pochopitelná. Sdílení a výměnu dat pacientů v rámci republiky je potřebné koordinovat centrálně. Odborníci se shodují, že eHealth není přímo nutné shora budovat, ale je zcela nezbytné definovat principy, vize a také technologický rámec pro komunikaci a strukturu dat.

Mnoho nadějí a zdůvodnění současného stavu se upíná k připravovanému zákonu o elektronickém zdravotnictví. Tato naděje je trochu zavádějící, protože zákon nemůže zakotvovat technické standardy. To je úkol pro centrální orgány zodpovědné za zdravotnictví a tento rámec je možné stanovit poměrně jasně již dnes. Zmíněné celosvětové standardy i evropské zkušenosti s nimi v jiných zemích ukazují směr i cestu. Bylo by velmi nerozumné a lehkovážné podlehnout tlaku zaběhnutých zvyklostí a vydat se jinou vlastní cestou nebo připustit více variant českého eHealth.

Jiří Reichl

Článek je převzat z portálu Ekonomický deník, který patří do portfolia vydavatele Zdravotnického deníku.