Mladí lékaři ztrácejí trpělivost s tím, jak ministerstvo zdravotnictví organizuje jejich vzdělávání. Představitelé stejnojmenného spolku hovoří o zbytečném prodlužování vzdělávání a mizející motivaci pracovat v Česku. Lékařka Martina Žižlavská v komentáři pro ZD označila systém vzdělávání za nefunkční a nespolupracující. „Komunikace vázne, chybí jasné vize a vedení. Chybí koncepty vzdělávání. Lepí se díry,“ napsala. Podle informací Zdravotnického deníku jsou nespokojeni s prací ministerstva v této oblasti i někteří poskytovatelé zdravotní péče. Všechny nitky odpovědnosti za vzdělávání lékařů vedou k muži, který je má už přes deset let ve své gesci, řediteli odboru vědy a lékařských povolání MZ Zbyňku Podhrázkému. V rozhovoru pro náš deník ředitel vysvětluje, jak je jeho odbor zahlcen správními činnostmi, jak těžce se hledá kompromis mezi samotnými lékaři a i jaký úkol si ještě nesplnily lékařské fakulty. Nápravu současného stavu vidí mj. ve spolupráci s mladými lékaři a v technické novele zákona č. 95/2004 Sb .
Práce vašeho odboru je kritizována představiteli spolku Mladí lékaři. Proč nebyla známa náplň nových základních kmenů 16 měsíců po tom, co se měli lékaři do nich zapisovat?
Nejdříve bych rád uvedl, že s požadavky a představami obou spolků mladých lékařů jsem velmi dobře seznámen, mimo jiné i proto, že stávající vedení Ministerstva zdravotnictví s těmito profesními skupinami velmi intenzivně spolupracuje. Určitě nejvíce v historii. Co se týče článku paní doktorky Žižlavské, musím konstatovat, že jej nevnímám jako kritiku práce mého odboru. Domnívám se, že i samotný článek spatřuje podstatu rozebíraných problémů jinde.
Důvodů dlouhé přípravy vyhlášky o vzdělávání v základních kmenech je více. Průtahy začaly už na samotném začátku, kdy novela zákona č. 95/2004 Sb. byla schválena v jiné podobě, oproti vládnímu návrhu zákona značně modifikované. Senát dokonce návrh zákona v podobě poslaneckých pozměňovacích návrhů zamítl a vrátil zpět poslanecké sněmovně. Sněmovna nakonec senát přehlasovala a návrh zákona odsouhlasila včetně změn jeho základních institutů. Jednou z těchto změn vycházejících z komplexního poslaneckého pozměňovacího návrhu bylo i prodloužení doby vzdělávání v základním kmeni na 30 měsíců, což znamenalo od začátku přepracovat připravený návrh obsahu kmenů. Po platnosti novelizovaného zákona v březnu 2017 vstoupila do přípravy i Česká lékařská komora, která požadovala, aby obsah vzdělávání v základním kmeni připravovaly až nově jmenované akreditační komise. Důvodem byla pravděpodobně skutečnost, že z novely zákona vyplývá posílení jejího zastoupení v akreditačních komisích na jednu třetinu. V neposlední řadě přípravu vyhlášky zdržely nekonečné neshody na podobě vzdělávání v základním kmeni na straně odborné veřejnosti. To ostatně zmiňuje ve svém článku i MUDr. Žižlavská, když se odkazuje na „legendární pediatrii“. Obsah vzdělávání v základních kmenech netvoří úředníci od zeleného stolu, ale vzniká na široké platformě, kde jsou odborné společnosti, lékařské fakulty, Česká lékařská komora a mladí lékaři. Je to o hledání kompromisu, což není vždy jednoduché.
Ministerstvo zdravotnictví ve snaze stabilizovat systém specializačního vzdělávání vydalo poprvé v historii část vzdělávacího programu jako legislativní předpis. Do té doby neměl úřad s takovýmto postupem žádnou zkušenost. Navíc dotčená vyhláška je svým rozsahem zcela výjimečná, v podobě zveřejněné ve Sbírce zákonů má 291 stran.
Kdy dokončil váš odbor návrh předmětné vyhlášky a předložil ji vedení? Jak dlouho trvalo projednávání vyhlášky „ve vyšších patrech“ ministerstva po té, co návrh opustil váš odbor?
Komplexní návrh věcného obsahu vyhlášky byl předložen ze strany mého odboru poradě vedení 9. února 2018. Porada vedení návrh obratem 13. února schválila a následovaly standardní kroky spojené s přípravou legislativních norem, jako jsou různá připomínková řízení. Posledním formálním krokem bylo projednání návrhu v pracovních komisích Legislativní rady vlády v říjnu 2018.
Kolik máte žádostí o akreditaci kurzů, které jste ještě neschválili? Jak dlouho vám průměrně trvá schválení akreditace?
Je nutné si uvědomit, že agenda specializačního vzdělávání, kam je nutné zařadit i agendu aprobačních zkoušek cizinců, kontroly splnění podmínek pro zaměstnávání cizinců, kontroly realizace specializačního vzdělávání i udělování akreditací, je opravdu velice široká a má ji na starosti pouhých devět pracovníků. V tomto počtu řešíme tisíce podání ve smyslu správního řádu. V letech 2017 a 2018, kdy se vyhláška připravovala, jich bylo téměř 11 tisíc ročně. Konkrétně 10 822 podání v roce 2017 a 10 707 podání v roce 2018. To je více, než měly za stejné období dohromady odbor zdravotních služeb, odbor farmacie, odbor ošetřovatelství a nelékařských povolání, odbor dohledu nad zdravotním pojištěním a odbor zdravotního dohledu. A to do tohoto počtu nejsou zahrnuty dokumenty a rozhodnutí přicházející na ministerstvo z Agentury pro zdravotnický výzkum nebo z Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví týkající se dotací na vědu a výzkum nebo na rezidenční místa. Tato čísla uvádím záměrně pro správné pochopení situace, za jaké vyhláška vznikala. Příprava legislativních předpisů je jen jednou z mnoha činností odboru vědy a lékařských povolání. Naprostá většina agend, které máme v gesci, probíhá formou správních řízení. Ta mají zákonem stanovené termíny a jakékoliv porušení těchto termínů znamená okamžitou reakci účastníků správních řízení a různé stížnosti na nečinnost úřadu. Primárně se tedy musíme věnovat správním činnostem, abychom nikoho nepoškodili na jeho procesních právech, avšak naše kapacita bohužel není neomezená.
Nyní k odpovědi – ministerstvo neeviduje zvlášť žádosti o akreditace na praktickou a teoretickou část vzdělávání. V souvislosti s akreditacemi základních kmenů, na které se asi ptáte, přijalo ministerstvo zatím 1 320 žádostí. Z nich již 847 kladně vyřídilo a vydalo rozhodnutí. Průměrně trvá schválení jedné akreditace 90 dní, pokud žádost nemá vady a nemusí se přerušovat. Bohužel zbývajících 500 žádostí vykazuje různé vady, pro které není možné je vyřídit. Ministerstvo nemůže žádným způsobem ovlivnit, jak rychle a kvalitně jsou žádosti ze strany žadatelů opravovány.
Jednoduše lze říci, že ti poskytovatelé zdravotních služeb, kteří si žádosti o akreditace podali ihned po účinnosti vyhlášky, a jejichž žádosti nevykazovaly žádné zásadní vady, byli již akreditováni. Bohužel velká část poskytovatelů zdravotních služeb zažádala o akreditaci až v roce 2019, tedy několik měsíců po účinnosti vyhlášky, a to i přes to, že ministerstvo na možnost akreditace upozorňovalo nejen své zřízené organizace, ale například i kraje.
V jakém časovém horizontu budou akreditace schváleny?
Na jednání se zástupci mladých lékařů, které zde zastupovali MUDr. Kočí (spolek Mladí lékaři) a MUDr. Lopourová (Sekce mladých lékařů ČLK) a které proběhlo za přítomnosti pana ministra a pana náměstka Prymuly 4. června t. r., bylo domluveno, že přednostně budou nyní akreditovány teoretické kurzy. Pokud budou žádosti formálně správně, bude možné je vyřídit do poloviny srpna. Musím ale zdůraznit podmínku formální správnosti žádostí. Žádosti o akreditace v naprosté většině trpí zásadními nedostatky, pro které je nutné řízení přerušovat a žadatelé nejsou ve své nápravě zrovna rychlí.
Z naši strany však přípravy na rozsáhlé akreditační řízení nebyly podceněny. Vytvořili jsme jednoduchou internetovou aplikaci, která žadateli pomáhá vše správně vyplnit a doložit a měla by ho dovést k úspěšnému podání žádosti o akreditaci.
Jsou vytvořeny otázky ke kmenové zkoušce? Kdy budou zveřejněny? Pokud nejsou vytvořeny, proč?
V roce 2017 byla s lékařskými fakultami uzavřena nová veřejnoprávní smlouva, na základě které vznikla lékařským fakultám povinnost zajišťovat zkoušky po ukončení vzdělávání v základním kmeni. V této souvislosti byly dokonce navýšeny finanční prostředky, které jsou fakultám každoročně poskytovány. Začátkem května letošního roku, když se ukázalo, že najít shodu na podobě tzv. kmenové zkoušky bude komplikované, vyzvalo ministerstvo zdravotnictví lékařské fakulty, aby při zajišťování zkoušek po vzdělávání v základním kmeni vycházely ze stávající právní úpravy zkoušek atestačních. Od prosince loňského roku jsou rovněž zástupci lékařských fakult na pravidelných jednáních s ministerstvem žádáni o vytvoření sad otázek pro tyto zkoušky. Jelikož ministerstvo doposud žádné otázky neobdrželo, urgovalo tento požadavek letos v červnu dopisem. Zatím bez reakce. Příčinou, proč otázky zatím nejsou hotové, může být rozdílný pohled ze strany zkoušejících i zkoušených na to, jak mají zkoušky vlastně probíhat. Zatímco mladí lékaři požadují zkoušku co nejvíce praktickou, která by prověřila jejich připravenost přijmout nové kompetence získané absolvováním základního kmene, lékařské fakulty se přiklánějí k obdobě atestační zkoušky. Úkolem ministerstva je najít optimální kompromis.
Vaše otázka, kdy budou zveřejněny otázky ke zkouškám po základním kmeni a proč nejsou vytvořeny, by tedy měla mířit na zástupce lékařských fakult.
Jak dlouho vedete odborný útvar ministerstva, který má tyto záležitosti na starosti?
Začátkem roku 2009 jsem byl jmenován vedoucím oddělení vzdělávání a dotací, do jehož gesce patřilo mimo jiné vytvoření vzdělávacích programů specializačního vzdělávání všech lékařských i nelékařských oborů. Od roku 2014 jsem po organizačních změnách ředitelem odboru vědy a lékařských povolání, který se zaměřuje pouze na povolání lékařská. Celkem se tedy věnuji problematice specializačního vzdělávání lékařů již 10,5 roku.
Cítíte osobní odpovědnost za situaci, kterou představitelé spolku označují za zbytečné prodlužování vzdělávání lékařů a prohlubující motivaci mladých lékařů odejít z ČR do zahraničí? Souhlasíte s jejich tvrzením, že celá oblast, za kterou na ministerstvu zodpovídáte, je v chaosu, který se navíc prohlubuje?
Situaci ve specializačním vzdělávání logicky vidím jinak, než jak ji prezentují někteří zástupci spolku(ů) mladých lékařů, a zároveň musím konstatovat, že zásadně nesouhlasím s interpretací této problematiky v podobě, v jaké se objevuje ve vaší otázce.
Dále věcně k problému – v první řadě se snažím dokončit proces reformy specializačního vzdělávání, který byl zahájen novelizací zákona č. 95/2004 Sb. v roce 2017. Osobní odpovědnost samozřejmě cítím a vynakládám maximum energie, aby byl proces úspěšně dokončen.
Co hodláte učinit pro nápravu situace?
Jeden ze zásadních kroků už byl učiněn, a to navázání spolupráce se zástupci mladých lékařů jako účastníků specializačního vzdělávání. Jak jsem se už zmínil, ministerstvo nikdy před tím ve své historii s mladými lékaři takto úzce nespolupracovalo a nenaslouchalo jim.
Specializační vzdělávání se ale netýká jenom jich. Jsou do něj zapojeny také lékařské fakulty, dále velmi různorodé spektrum poskytovatelů zdravotních služeb, od fakultních nemocnic až po soukromé ambulance, své slovo mají odborné společnosti. Jde o komplex mnoha subjektů s velmi rozdílnými zájmy a představami a je velmi těžké všem vyjít vstříc. Vždy bude někdo, kdo nebude úplně spokojen.
Situaci by mohla stabilizovat i připravovaná technická novela zákona č. 95/2004 Sb., která umožní automatické započtení praxe vykonané na pracovišti, které bylo akreditované podle dřívějších právních předpisů. De facto jde o překlopení přechodných ustanovení vyhlášky o vzdělávání v základních kmenech do zákona, rozšíření jejich platnosti i na vzdělávání ve vlastním specializovaném výcviku a časové prodloužení.
Jde mimo jiné o vstřícný krok ze strany ministerstva vůči lékařům, kteří nemohou ovlivnit nesprávná manažerská rozhodnutí svých zaměstnavatelů týkající se akreditací, kdy si například některá zařízení podala žádosti pozdě nebo nereagovala dostatečně rychle na výzvy k doplnění chybějících podkladů.
Součástí této novely má být také institucionalizace začlenění mladých lékařů do poradních orgánů ministerstva. Jako členové akreditačních komisí by tak mohli mladí lékaři aktivně ovlivnit nejen akreditační proces a jeho délku, ale při úpravách vzdělávacích programů i jejich obsah.
-red-
