MZ, pojišťovny a odborná společnost podepsaly memorandum o paliativní péči. Mělo by pomoci zlepšit její dostupnost

Paliativní péče v České republice by se měla do budoucna systematicky rozvíjet, dočkat se udržitelného financování a také optimálního nastavení smluvní sítě poskytovatelů. Alespoň to deklaruje memorandum, které včera podepsal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se zástupci všech sedmi zdravotních pojišťoven a České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP. Spolupráce deklarovaná v memorandu by tak měla pomoci posunout paliativní péči dál tak, aby byla dostupná pacientům napříč republikou.

„Pro nás je téma paliativní péče velmi důležité a pro mě jde o jednu z priorit, na které pracujeme. Dostává se tak více do hledáčku všech, nejen ministerstva zdravotnictví, ale i zdravotních pojišťoven. Ve srovnání s vyspělejšími státy jsme stále ještě na začátku – v minulosti to nebylo téma tak výrazné. Rozjeli jsme několik dílčích projektů podporovaných i z evropských zdrojů, jako je podpora paliativní péče v nemocnicích a domácím prostředí, u domácí specializované paliativní péče už funguje i úhrada ze zdravotního pojištění. Je tu tedy řada dílčích oblastí, kde je paliativní péče podporována a poskytována, memorandum by to ale mělo celé zaštítit,“ uvádí ministr Adam Vojtěch s tím, že v Česku by paliativní péči potřebovalo kolem 60 tisíc lidí ročně.

„Memorandum vnímám jako rámcový krok, kde jsme všichni vyjádřili vůli spolupracovat, reflektovat to, jak o nemocné pečujeme, a přemýšlet, jak to dělat lépe. Nejsme v bodě nula, již toho bylo hodně uděláno. V České republice jsou z veřejného zdravotního pojištění hrazeny lůžkové hospice, které skvěle pečují, a je hrazena mobilní paliativní péče, která také výborně pečuje, ale ještě není zdaleka dostupná ve všech regionech. Jedna z mých skrytých nadějí je, že memorandum zvýší ochotu zdravotních pojišťoven uzavírat smlouvy s jinými hospici, aby se postupně stala služba dostupnou v celé ČR,“ doplňuje předseda České společnosti paliativní medicíny Ondřej Sláma.

Na systematické úrovni byla podpora paliativní péče nastartována v rámci pilotního projektu VZP probíhajícího v letech 2015 až 2017 zaměřeného na domácí hospice čili mobilní specializovanou paliativní péči, který nakonec vyústil v úhradu z veřejného zdravotního pojištění. V poslední době pak větší podpora paliativní péče celkově zaznívá zejména z ministerstva zdravotnictví. To letos v lednu vypsalo dotační řízení pro sedm lůžkových zařízení, v nichž pak od června odstartoval 21 měsíční pilot zaměřený na fungování specializovaných paliativních týmů. V rámci této dotace MZ rozdělilo 32 milionů korun Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, FN Královské Vinohrady, FN Olomouc, Krajské zdravotní, Nemocnici Jihlava a FN Motol.

Mohlo by vás zajímat

Příští týden vyjedou z Česka další kamiony s léky pro Ukrajinu

V březnu ministerstvo vyhlásilo další výzvu, načež v polovině července ministerstvo schválilo devět  žádostí o dotaci na podporu mobilní specializované paliativní péče v celkové částce 41 milionů korun. Domácí hospic Vysočina, Hospic sv. Jiří, Nemocnice Pelhřimov, Girasole, sdružení pro pomoc a rozvoj, Domov – Plzeňská hospicová péče, Hospicová péče sv. Kleofáše, Oblastní charita Pardubice, Domácí hospic Athelas – středisko Husitské diakonie a Hospic sv. Jana N. Neumanna tak získají dotace na tři roky pilotního provozu. Ověřením projektu bude, pokud v polovině roku 2022 alespoň 70 procent z podpořených pilotních organizací bude pokračovat v poskytování domácí paliativní péče dle vytvořených metodik, kdy poskytovatelé mobilní specializované paliativní péče budou schopni poskytovat specializovanou paliativní péči nepřetržitě u svých pacientů s možností nejen telefonické konzultace, ale i bezprostředního výjezdu jak zdravotní sestry, tak i lékaře.

Lepší péče i efektivnější vynakládání prostředků

Účelem memoranda je vytvoření podmínek pro udržitelnost rozvoje a financování paliativní péče nastartované v rámci výše popsaných pilotních provozů. Dalším cílem je také dostupnost péče – oblastmi spolupráce uvedenými v memorandu je kvantifikace počtu pacientů splňujících kritéria pro indikaci paliativní péče a návrh optimální kapacity sítě poskytovatelů. „Dnes vidíme, že se dostupnost v jednotlivých regionech různí. Cílem zdravotních pojišťoven ve spolupráci s námi je, aby péče byla co nejdostupnější ve všech regionech v České republice,“ poukazuje Adam Vojtěch. Podle Ondřeje Slámy jsou kraje, kde existují jeden či dva kamenné hospice a několik mobilních, ale pak jsou bohužel i takové, kde je situace horší – například ve Středočeském či Ústeckém kraji. Naopak na Vysočině sice nemají lůžkový hospic, zato tam funguje paliativní oddělení v nemocnici a slibně se rozvíjí také mobilní paliativní týmy.

Ministerstvo by také chtělo, aby byly nastaveny standardy péče, zmapovaly se náklady a dle toho se nastavily úhrady. Už v příštím roce se předpokládá navýšení úhrad pro domácí specializovanou paliativní péči o 90 milionů korun.

„Každé takovéto komplexní řešení přináší náklady, ale ony to budou spíše investice. Z dlouhodobého hlediska může to, že nabídneme možnost trávit závěr života například v domácím sociálním prostředí, vést spíše k úspoře nákladů,“ poukazuje ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Jak už jsme totiž opakovaně informovali, může paliativní péče a vůbec větší komunikace s pacientem o tom, jakou péči by si v závěru života přál či nepřál, vést ke snížení počtu převozů do nemocnice či redukci zbytné péče, která již člověku v závěru života nijak nepomáhá, naopak ho zatěžuje.

Následovat by mělo memorandum s MPSV

Na jaké další oblasti by bylo na místě se v paliativní péči podle odborníků zaměřit? „Dá se začít úrovní pregraduálního vzdělávání lékařů na lékařských fakultách či v atestační přípravě, aby fázi závěru života vnímali jako specifickou, kdy má pacient zvláštní potřeby, na které je třeba přiměřeně reagovat a kdy rozhodování, jak diagnostikovat a léčit, je třeba dělat moudře. Druhá úroveň je, aby v nemocnicích, kde tráví závěr života většina lidí, byly dostupné konziliární služby, které by oborovým specialistům – internistům, kardiologům či chirurgům radily a pomáhaly v tom, aby o pacienty v závěru života pečovali lépe,“ načrtává Ondřej Sláma.

S domácí paliativní péčí pak souvisí také paliativní péče v domovech pro seniory. „Ty bereme jako náhradní domácí prostředí. Tvoříme tu model, který by pečoval o lidi v domácím prostředí, takže by dávalo logiku, aby tyto týmy mohly přicházet i do domovů pro seniory a tam pomáhat sociálním pracovnicím a pečujícím, aby lidé mohli dožít doma a nemuseli být v závěru života často převáženi rychlou záchrannou službou do nemocnice. To si mnohdy pacienti nepřejí a je to nedůstojné,“ vysvětluje doktor Sláma.

Jak je přitom zřejmé, ocitá se často paliativní péče na problematickém pomezí zdravotních a sociálních služeb. „Obecné nepotkávání se obou sfér nad pacienty se často zrcadlí v krkolomném spolufinancování služeb. Spolupráce je zatím podobně složitá jako spolupráce na zdravotně sociálním pomezí obecně. Co ale vidím jako velmi pozitivní, je navrhovaná novela o sociálních službách, kde jsou pojmenovány některé specifické sociální služby poskytované v kontextu paliativní péče. Výrazně by také pomohlo, kdyby se u dlouhodobého ošetřovného zrušila podmínka týdenní hospitalizace, která mu musí předcházet. Mnoha rodinám to velmi to komplikuje žádost o tuto podporu,“ dodává Ondřej Sláma.

Součástí nově podepsaného memoranda je zároveň článek, ve kterém se stanovuje, že ministerstvo zdravotnictví spolu s odbornou společností iniciují obdobné memorandum o udržitelném financování sociálních služeb v paliativní péči i s MPSV. Nezbývá tak než doufat, že i v této oblasti se do budoucna podaří prolomit ledy.

[infobox-cela-sirka]

Michaela Koubová